Jakmile kašel trvá celé týdny, označuje se jako dlouhodobý neboli chronický kašel. Kde leží hranice mezi krátkodobým a chronickým kašlem, jak ho řešit a proč může být nebezpečné dlouhodobé užívání volně dostupných léků?
A u dětí hleny, u dospělých reflux
Je důležité si uvědomit, že kašel sám o sobě není diagnóza, ale příznak, kterým tělo upozorňuje na nějaký problém. Zatímco krátkodobý kašel bývá reakcí na infekci nebo podráždění, ten dlouhodobý může být projevem nejen onemocnění dýchacích cest, ale i poruch trávicí, oběhové či nervové soustavy.
U dětí je nejčastějším důvodem takzvaný syndrom kašle z horních cest dýchacích, kdy hlen z nosu stéká do hltanu a dráždí dýchací ústrojí. Ten souvisí buď s alergií, nebo jde o přetrvávající dopad nedávno prodělané infekce,
vysvětlujě lékařka Radka Šedivá z alergologické a imunologické ambulance Synlab. U dospělých to podle ní bývá jinak -nejtypičtější příčinou dlouhodobého kašle je refluxní choroba, při které se do dýchacích cest dostávají žaludeční šťávy.
Kromě alergie a refluxní choroby, patří mezi nejběžnější příčiny dlouhodobého kašle astma.
Tyto tři diagnózy mají společné to, že se u některých pacientů nemusí pojit s žádnými jinými specifickými projevy, jako je u alergie rýma, u astmatu dušnost a sípání nebo u refluxu pálení žáhy. Jediným projevem může být právě kašel.
Když se příčiny kombinují
Všechny tři stavy se také mohou kombinovat a vzájemně ovlivňovat, což ztěžuje jejich rozlišení. Astmatici mnohdy trpí také refluxní chorobou. Příčinou tohoto jevu jsou opakované změny tlaku v hrudníku, které usnadňují návrat žaludečního obsahu do jícnu,
vysvětluje lékařka.
K častějším důvodům dlouhotrvajícího kašle patří také kouření, které může vést k chronické bronchitidě a trvalému podráždění dýchacích cest.
Mezi vzácnější příčiny vleklého kašlání patří srdeční a neurologická onemocnění. U srdečního selhání dochází ke kašli typicky při fyzické zátěži nebo vleže. Srdce nedokáže krev dostatečně efektivně přečerpávat, ta se pak hromadí v plicích a dráždí dýchací cesty.
Porucha kašlacího reflexu i psychika
Neurologické příčiny souvisí s poruchou řízení kašlacího reflexu nebo koordinace polykání. Při těchto stavech může docházet k drobnému vdechování tekutin či potravy, často jsou dopadem cévní mozkové příhody. Existuje také somatizační neboli tikový kašel, jehož původ je spojený s neutichajícím stresem, úzkostmi či nervozitou.
O tom, zda je kašel ještě běžnou součástí infekce, nebo už vyžaduje zvláštní pozornost, rozhoduje především čas. U dětí je namístě vyhledat lékaře v případě kašle delšího než čtyři týdny. U dospělých je tato hranice posunuta na osm týdnů,
vyčísluje alergoložka Šedivá. Dalším důležitým vodítkem jsou okolnosti vzniku kašle – například to, zda byl spojený s dalšími příznaky respiračních onemocnění.
Léčit se musí příčina
Od zjištěné příčiny se následně odvíjí i účinná léčba. Jiný přístup vyžaduje alergický původ, jiný reflux a zcela odlišný postup je nutný u chronických nebo zánětlivých onemocnění. Pouhé potlačování kašle bez řešení jeho zdroje obvykle vede jen k dočasné úlevě. Nejčastější chyba, které se pacienti dopouští, je dlouhodobé užívání volně prodejných léků na kašel. To ovlivní přirozenou tvorbu hlenu a může způsobit jeho nadprodukci. Mezi další nežádoucí účinky patří nevolnost, bolesti břicha, zmatenost a nezřídka i závislost,
upozorňuje lékařka Radka Šedivá ze Synlabu.
Nejdříve k praktikovi
Kromě dodržování léčebného schématu určeného lékařem je třeba úlevu od dlouhodobého kašle podpořit i režimovými opatřeními v domácnosti. Patří mezi ně pravidelné větrání, čisté prostředí bez cigaretového kouře, optimální teplota a vlhkost vzduchu, maximální eliminace přítomnosti alergenů a při refluxu změna stravovacích návyků. Pacient by se měl vyhnout také velké fyzické zátěži.
Vzhledem k řadě příčin, které za ním mohou stát, vyhledejte v případě dlouhodobého kašle nejprve svého praktického lékaře. Základem diagnostiky je podrobný rozhovor. Lékaře bude zajímat, kdy potíže začaly, za jakých okolností se objevují, kdy se zhoršují a jaký mají charakter. Následuje fyzikální vyšetření – typicky poslech plic, případně také rentgen nebo CT.
V případě potřeby doplní i laboratorní vyšetření k posouzení přítomnosti zánětu v těle, stavu imunitního systému, eventuálně k identifikaci infekčního původce. Podle získaného obrazu lékař buď sám nastaví vhodnou léčbu, nebo odkáže pacienta na specializované ambulance – často alergologii, pneumologii, kardiologii či ORL. V případě dlouhých čekacích lhůt je pro urychlení diagnostiky možné využít samoplátcovské testy, a to například vyšetření citlivosti na alergeny nebo Peptest pro potvrzení či vyloučení refluxní choroby jícnu. Výsledky ale vždy konzultujte s lékařem.
ČLÁNKY DO MAILU