teplota

Dítě má horečku, vy mu dáte sirup, ale změna minimální? Možná ho špatně dávkujete. Dávky uváděné v tabulkách na obalech léků totiž bývají často nedostatečné a neodpovídají současným odborným doporučením, upozorňují lékaři. Jak si spočítat správnou dávku?

Dlouhé roky panoval názor, že horečka se u dětí sráží nejdřív ve chvíli, kdy přesáhne 38 stupně Celsia. Do té doby si údajně tělo buduje imunitu a tvoří se protilátky. Jenže tenhle názor už je překonaný a lékaři doporučují, aby se rodiče dívali spíš než na teploměr na to, jak se jejich dítěti daří a třeba také jestli dost pije. A podle toho podat (nebo nepodat) lék.

Prodávat krájené melouny není jen tak. Rozhodně si je nekupujte tam, kde nemáte jistotu, že je před krájením důkladně omyli, neutrácejte za ně, ani pokud nejsou v chladícím boxu a opatřené etiketou s povinnými údaji, například dobou spotřeby.

Sezóna rým, kašlů, zánětů uší, angín a všelijakých viróz nutí člověka často sahat po teploměru. Osvědčenou lihovou klasiku má doma už málokdo, zároveň se mezi lidmi drží povědomí, že digitální teploměry nejsou zdaleka tak spolehlivé. Právě na ně se zaměřila spotřebitelská organizace dTest, která nechala v laboratoři posoudit více než tři desítky elektronických teploměrů.

Se změnami klimatu, způsobujícími růst teplot po celém světě, se extrémní vedra stávají čím dál větší zdravotní hrozbou. Lidské tělo je poměrně odolné, ale přesto má své limity. Kde je hranice a jaké faktory se na ní podílejí?

Větrání v zimě je velké téma. Potřebné je stejně jako jindy v roce, opatření kvůli pandemii COVID-19 jeho význam znovu zdůrazňují. Zároveň máme ale strach o unikající teplo a ve městech obavu ze smogu. Jak tedy větrat, aby to bylo zdraví co nejprospěšnější?

Žijeme déle, máme méně infekcí (ač v době koronaviru může takové tvrzení působit jako ironie), ale úplné vysvětlení poklesu „normální“ lidské teploty neznáme.

Za poslední roky se trh s teploměry značně proměnil. Mnozí nedají dopustit na staré rtuťové teploměry, prý měří lépe než moderní digitální. Jak moc jsou novodobé teploměry spolehlivé?

„Horečku dítěte se snažte srazit vždy, jinak může i zkolabovat,“ varuje dětská lékařka. Pediatři se setkávají s rodiči, kteří horečku z různých důvodů nesrážejí. Ohrožují tak své dítě.

Horečku sice znali již starověcí lékaři, na vznik funkčního teploměru si ale museli počkat dlouhá staletí. Přesto se i pak našli tací, kdo přístroj k měření teploty považovali za zbytečnost. Vědci se také dlouho nebyli schopni dohodnout na jednotné stupnici a každý teploměr si měřil podle svého. I Celsiova stupnice byla původně obrácená – 0 stupňů Celsia značilo bod varu.

Spory o zapnutí či pořízení klimatizace jsou v plném proudu na mnohém pracovišti či domácnosti. Přináší sice kýžený chládek, ale řada lidí jí připisuje i své zdravotní potíže. A někomu je prostě nepříjemná.

Inspekce opět navštívila pražskou tržnici SAPA, aby v ní provedla kontrolu. Zaměřila se na přepravu potravin a zjistila závažné přerušení teplotního řetězce. Konkrétně šlo o převoz mražených či chlazených potravin za teplot překračujících třicet stupňů.

Loni na farmářských trzích provedli inspektoři přes tři sta kontrol, a přestože tam zákazník očekává vyšší kvalitu produktů, inspektoři našli celou řadu pochybení. Nejčastěji šlo o nedostatky v označování potravin a prokazování jejich původu.

Jeden z druhů podzimního ovoce, které se může pyšnit skvělou chutí, jemnou vůní a navíc velkou léčivou silou. Hrušky podporují trávení, pomohou od nespavosti a ještě nás zkrášlí…

Známe to od mala. Je to prvotní vyšetření, bez drahých přístrojů a složitých testů. Co všechno vlastně umí doktor vyčíst z bolavého krku a jazyka vypláznutého až na vestu?

Mírné teploty je zbytečné a neužitečné srážet, ale co když teploměr ukazuje přes 39 stupňů? Na hranici, kdy negativa horečky už převažují nad jejím přínosem, se lékaři zatím neshodnou.

Horečka je náš pomocník v boji s nemocí. Není dobře ji srážet okamžitě, ani dříve, než překročí určitou mez. Přibývá také lidí, kteří dokonce musí svoji teplotu při nemoci zvyšovat.