historie

Dánský mikrobiolog Johannes Fibiger získal Nobelovu cenu za „objev experimentálně vyvolaného nádorového bujení“, když poukázal na souvislost mezi druhem parazita přenášeného šváby a nádorovým onemocněním. Od úmrtí vědce letos uplynulo devadesát let a ocenění jeho objevu „bacilu rakoviny“ bývá označováno za jeden z největších omylů při udělování Nobelových cen za fyziologii a lékařství.

Ve středověku se k léčbě využívalo ledacos. Výjimkou nebyly ani části lidského či zvířecího těla, exkrementy nebo drogy. Víra v pomoc magických talismanů a amuletů byla nesmírná…

Čaj, káva, čokoláda. Oblíbené nealkoholické nápoje přišly do Evropy před staletími a lidé s nimi nakládali všelijak. Kávu například nastavovali až z třetiny chlebem, fazolemi, ale i barvou s olovem. „U čaje se docela běžně stávalo, že se jednou použitý čaj usušil a pak prodával nic netušícím konzumentům,“ popisuje Karel Černý.

Zajímá vás, jakým způsobem se léčili naši předkové? Co používali třeba na obyčejnou horečku, revmatické bolesti nebo kašel? Samozřejmě že drogy. Celé období romantismu je totiž nasáklé opiem. Které přípravky byly tehdy v módě?

Dávné léčebné metody jdou znovu do módy. Zatímco dříve se to s pouštěním žilou, pijavicemi a klystýry přehánělo, dnes jim opět přicházíme na chuť. Možná na tom něco bude, když tyto praktiky měli naši předkové tolik v oblibě…

Se svými studenty připravuje pro veřejnost gastronomické výlety do minulosti. Největší zájem byl o dobu středověku, kdy dorazily dva tisíce návštěvníků. Jídla jim chutnala, přestože se od současných v mnohém liší. Nesrovnatelná je i hygiena a nezávadnost potravy.

Označení tanec sv. Víta se používá pro různé potíže, mnohdy mylně. Popsán byl coby epidemie na počátku 15. století. Postižení se někdy utancovali k smrti. Tanec sv. Víta bývá zaměňován se závažnější neurologickou chorobou, která se rovněž projevuje neovladatelnými trhavými pohyby. Ovšem ještě dříve tu byl tarantismus, údajně nakažlivá choroba způsobená kousnutím tarantulí. Nemocní pak křepčili – jak šílení.

V dnešní době hojnosti a dostatku potravin si jen velice těžko dokážeme představit takovou bídu, že bychom vzali zavděk kůrou ze stromů, práškem z mechu či v lepším případě opečenou veverkou. Neúroda, sucho, nedostatek obilí a základních potravin však byly zcela běžné, a to nejen dvě stě let zpátky. Co všechno lidé jedli, aby přežili?

Technologie rozpustné kávy byla vyvinuta na počátku 20. století v USA. A v roce 1938 byla na trh poprvé uvedena rozpustná káva značky Nescafé. První šálek této kávy tak byl uvařen právě před 80 lety.

Možná nám přijde nezvyklá představa léčby pomocí konzumace části těla opeřence, ale sv. Hildegarda z Bingenu v tom měla jasno. Středověká křesťanská mystička ve svém díle Physica popisuje nejrůznější léčebné užití veškerého známého ptactva. Ptáky zrovna nešetří…

Zajímá vás, jak probíhala péče o děti na konci 18. a v průběhu 19. století? Porodní báby narychlo křtily neduživé novorozence pro případ, že by nepřežili, místo dětského zásypu se používala olovnatá běloba a děti se přivazovaly ke skříni, aby se jim „nic nestalo”…

Taky máte pocit, že jste se po vstupu do třídy ocitli o mnoho let zpátky? Děti jsou stále stejné, i ten nedýchatelný vzduch. Věřte však, že za Marie Terezie to bylo po všech stránkách tisíckrát horší.

Blázni to ve středověku neměli jednoduché. Buď je vyobcovali z města, nebo někam zavřeli. Nezřídka bylo jejich počínání označeno za dílo ďábla a likvidace ohněm byla jasná. Duševní poruchy tehdy nikdo moc neanalyzoval.

Narození dítěte je považováno za nejnáročnější období v životě ženy. Už od starověku si jej ženy snažily ulehčit. Co všechno se tehdy vědělo o porodu a jak lékaři přistupovali k šestinedělí a kojení?