historie

V minulosti se u nás vyskytovala spousta všestranně nadaných osobností, které měly silné sociální cítění a chtěly nezištně pomáhat druhým. Právě tito lidé dokázali měnit svět. Takový byl i Leopold I. Berchtold.

Bylinkářka a léčitelka Maria Treben se proslavila knihou Zdraví z boží lékárny, která u nás poprvé vyšla v roce 1991. Byla také propagátorkou pověstných švédských kapek, které se jednu dobu staly velkým hitem v léčbě všemožných neduhů.

Střípky z historie kávy, čaje, ale i dalších potravin přináší publikace Ze zámoří do Čech. Jak staří Řekové mohli přežít bez ranní kávy, kdy a kde se začal vyrábět cukr a co zachránilo nebožáka, co se napil zhoubného čaje?

O trvale udržitelný život v souladu s přírodou, vytváření ekovesniček a komunit, o zdravou výživu, vegetariánství a ezoteriku se lidé zajímali už v době první republiky. Po válce a s nástupem komunismu všechny tyto snahy přišly vniveč a objevily se opět až na přelomu 20. a 21. století.

Šíření „moru kořalečního“ se snažili osvícení lékaři zabránit již na počátku 20. století. MUDr. Šimsa brojil proti alkoholu a vyzdvihoval souvislost mezi léčbou alkoholismu a sportem i důkladnou psychoterapií.

Lipánku, dezertu z jižních Čech, bude za pár měsíců padesát pět let, je tedy jen o rok mladší než televizní pohádka pro nejmenší Večerníček. Je také stále tak oblíbený a kvalitní, nebo se během let změnil?

Na počátku novověku se Evropa setkala s kávou a čajem (a čokoládou, i když ta sehrála přece jen menší roli). Oběma těmto nápojům v kombinaci s dalšími, v té době se rozšiřujícími komoditami, cukrem a tabákem, vděčíme za docela dost. Ovlivňují i ty, kdo si v nich nelibují, protože mají značný podíl na vzniku moderního životního stylu.

Možná znáte knihu amerického autora Noaha Gordona Ranhojič, anebo stejnojmenný film, který byl později na motivy knihy natočen. Krásný výpravný příběh také přibližuje práci ranhojičů, která byla stejně tak záslužná jako práce vystudovaných lékařů.

S mastichou z ostrova Chios měli bohaté zkušenosti již naši dávní předci. Pomáhala jim totiž s mnoha neduhy, na které my dnes máme moderní léčiva a přípravky. Ale i věda potvrzuje, že tato původem řecká pryskyřice je velmi užitečná.

Také před sto lety se společnost dělila na zastánce a odpůrce roušek, ti druzí končili i ve vězení. Za pandemie španělské chřipky spolu lidé nemluvili a zdravili se úklonou. Jaká další opatření panovala?

Ať už je člověk věřící, nebo ne, když je mu ouvej, rád se obrací ke všem svatým. Existuje spousta patronů nemocných, u nichž lidé věřili a věří, že by jim mohli pomoci.

Představte si rozkvetlou zahradu plnou nádherných květin, které už z dálky lákají svou vůní. Mnohé z nich zdobí ve vázách prostřené stoly, darují se z lásky nebo se využívá jejich vůně – v parfémech a při aromaterapii. V minulosti se těmito rostlinami ale také léčilo.

Lékárna nebyla vždy jen sterilním obchodem s bílými policemi. Mohla to být i vznešená dílna plná dřeva, vůní a dóz s nevšedním obsahem. Kdo by ale dnes v lékárně poptával račí oka, zuby z bobra nebo páteř zmije…

Díky jeho vizi, nezlomnosti a stavebnici Merkur se dnes více než sto milionům lidí na světě lépe dívá. Otto Wichterle sestrojil první stroj na odlévání měkkých nitroočních čoček s pomocí dětské hračky.

Klasifikace duševních poruch se dříve velice zjednodušovala. Před velkým entrée Freuda a Junga se ženy, které byly jako stvořené pro bláznovství, zavíraly do ústavů, kde často setrvaly po celý život v ne zrovna lidsky přijatelných podmínkách.

Knihy o dějinách zubní medicíny jsou bezesporu zajímavým a velmi dobrodružným čtením. Že zuby trhal kovář, jaképak štráchy, většinou víme, ale i někdejší vyhlášení mudrové doporučovali na bolest zubů dotek zobáku datla nebo rozemleté myši. O jaké další metody jsme dnes „ochuzeni“?

I když je jeho vzhled nevábný a po čichové stránce to také není příliš příjemný zážitek, jedná se o jedno z nejvýznamnějších léčiv, objevených během minulého století. Svou pozici si dokázal udržet dokonce i dnes, kdy farmaceutické firmy chrlí jednu novinku za druhou.

Do skla se zavařené potraviny ukládaly už v 17. století, ale lidé ještě neměli k dispozici víčka, pomáhali si tedy jinými, pro nás značně kuriózními materiály. Ani po zásadním vynálezu gumového těsnění před 140 lety se vývoj zavařovacích potřeb nezastavil. Jak se během let změnila zavařovací sklenice?

Přestože je v současné době k dispozici celá škála bolest tišících prostředků a moderní stomatologická technika, na návštěvu u zubaře se těší málokdo. Již svým nezaměnitelným charakteristickým zvukem se zubní vrtačka řadí k těm nejnepříjemnějším a sama pak k nejobávanějším lékařským nástrojům.

Může se zdát, že v minulých tisíciletích se léčba nemocí odehrávala na bázi zaklínadel, rostlinných lektvarů a různých rituálů. Mnohé archeologické objevy ale svědčí o velmi sofistikované zdravotnické péči, která se blíží moderním medicínským postupům.

Šlo o první veřejnou pitvu v Praze. Provedl ji učenec Jan Jessenius a měla za úkol přilákat pozornost veřejnosti, a zejména císaře Rudolfa II. Jejím hlavním cílem totiž bylo obnovit výuku medicíny ve středověké metropoli.

Vitamíny jsou pojmem, o kterém slýcháme nebo čteme již více než sto let, momentálně téměř každý den díky internetovým reklamám farmaceutických a potravinářských společností. Na druhou stranu je pravdou, že jsou to látky, bez kterých nemůžeme žít.

První tyčinka Deli sjela z výrobní linky v roce 1980. Ve své době u nás ojedinělá cukrovinka byla vyrobena přímo pro československý trh a neměla zde prakticky žádnou konkurenci. Přestože byla oblíbená, její výroba byla opakovaně ukončena, aby se vždy vrátila zpět.

„Dosáhnout bezbolestného operačního zákroku je pohádková představa a zabývat se takovou problematikou je zbytečná ztráta času. Řez skalpelem a bolest jsou v chirurgii dva pojmy, s nimiž se nemocný nesetká odděleně, a pacient se s touto skutečností nutně musí smířit.“ Domníval se Alfred Velpeau, francouzský chirurg, ještě roku 1839.

Odpovídají vnější znaky vnitřním vlastnostem a dispozicím člověka? Lze pozorováním vnějších znaků určit například inteligenci nebo duchovnost? Na tyto otázky se pokoušely odpovědět nauky, které se těšily velkému zájmu v 19. a na počátku 20. století.

Při zpětném pohledu a zkoumání života lidského rodu můžeme konstatovat, že nic tolik neovlivnilo světové dějiny jako ničivé infekční nemoci.

Dnes slouží astrologie převážně k účelům sestavování horoskopů a baví čtenáře bulvárních magazínů, dříve jí však byla přisuzována mnohem větší vážnost. Z astrologie vycházela při léčbě nemocných celá řada lékařů.

Jak se během desítek let proměnil český jídelníček? Některé druhy potravin byly drahé, jiné svého času vůbec nebyly k mání. Pak jsou potraviny, které byly a jsou v nabídce stále, ale jejich spotřeba se významně změnila. Nabízíme 13 potravin a data o jejich spotřebě v letech 1950 a 2018.

Dávná medicína byla mnohdy založena na víře v zázračná uzdravení, talismany, zaříkání a amulety. Kupodivu to tehdy i často fungovalo. Ale proč to již na nás neplatí?

Pohlavní nemoc syfilis, které se také říkalo příjice, měla v různých dobách stále stejného nerozlučného parťáka. Byla jím prostituce. Syfilida se léčila jedy a kvůli jejímu původu se hádaly národy.