historie

Na Jelení lůj spoléhaly už naše babičky, známá značka u zákazníků boduje i dnes. Proč se tradiční balzám na rty jmenuje Jelení lůj a z čeho se vyrábí?

„Připomíná mužský úd…“ „V každé mrtvole ženy, kterou jsme pitvali, jsme ho nalezli…“ Řeč je o klitorisu.

Čínským dívkám už od malička pevně zavazovali nožky, aby byly krásné a líbily se mužům. Znetvořená chodidla tak zajistila mužům obdivovaný fetiš a ženám doživotní domácí vězení – nemohly totiž vůbec chodit.

Mýt nádobí bez vody v kuchyni a bez saponátu, jde to vůbec? Musí, dříve si hospodyňky musely vystačit jen se džberem, sodou a pískem. A když si nevěděly rady, začetly se do rad Oldřišky Zemanové, autorky knihy Moderní domácnost z roku 1929.

Cukrařina ze začátku dvacátého století byla jednoduchá, strohá, a přesto voňavá. Základní heslo znělo: „Vezmi součástky jen nejlepší jakosti.“ A pak se dílo podařilo… tedy pokud jste se vyhnuli natronu, který silně leptal veškeré tkáně.

Tohle pořekadlo prý platí. Tvrdili to už starověcí lékaři, kteří spojovali mužské pohlavní orgány s nosem či ústy. Zkrátka a dobře – jak nahoře, tak i dole.

Ženská vynalézavost napříč dějinami nezná mezí, ostatně v dobách tvrdého patriarchátu slabšímu pohlaví kolikrát ani nic jiného nezbývalo. Možná by vás mohlo zajímat, jakým způsobem ženy pečovaly o svou vagínu nebo jak se snažily ošálit muže, aby uvěřil v jejich neposkvrněnost.

Milí masožrouti, připravte se na pořádnou nakládačku. O vegetariánství se totiž píše už od dob antiky. Takovým prvním řádným odpůrcem konzumace masa byl již Pythagoras. Jíst, či nejíst maso? Tuto otázku si od pradávna pokládá řada filozofů a lékařů.

8. listopad se stal Mezinárodním dnem radiologie a připomínkou objevu rentgenových paprsků. Vědec, jehož jméno nesou, by byl zřejmě překvapen, že rentgen sloužil svého času i ke zvýšení prodeje obuvi.

V souvislosti s celosvětovou migrací obyvatel naší planety dochází k oživení zájmu o některé již zapomenuté choroby, které byly v minulosti postrachem lidstva. Patří k nim také kurděje neboli skorbut.

Dánský mikrobiolog Johannes Fibiger získal Nobelovu cenu za „objev experimentálně vyvolaného nádorového bujení“, když poukázal na souvislost mezi druhem parazita přenášeného šváby a nádorovým onemocněním. Od úmrtí vědce letos uplynulo devadesát let a ocenění jeho objevu „bacilu rakoviny“ bývá označováno za jeden z největších omylů při udělování Nobelových cen za fyziologii a lékařství.

Ve středověku se k léčbě využívalo ledacos. Výjimkou nebyly ani části lidského či zvířecího těla, exkrementy nebo drogy. Víra v pomoc magických talismanů a amuletů byla nesmírná…

Čaj, káva, čokoláda. Oblíbené nealkoholické nápoje přišly do Evropy před staletími a lidé s nimi nakládali všelijak. Kávu například nastavovali až z třetiny chlebem, fazolemi, ale i barvou s olovem. „U čaje se docela běžně stávalo, že se jednou použitý čaj usušil a pak prodával nic netušícím konzumentům,“ popisuje Karel Černý.

Zajímá vás, jakým způsobem se léčili naši předkové? Co používali třeba na obyčejnou horečku, revmatické bolesti nebo kašel? Samozřejmě že drogy. Celé období romantismu je totiž nasáklé opiem. Které přípravky byly tehdy v módě?

Dávné léčebné metody jdou znovu do módy. Zatímco dříve se to s pouštěním žilou, pijavicemi a klystýry přehánělo, dnes jim opět přicházíme na chuť. Možná na tom něco bude, když tyto praktiky měli naši předkové tolik v oblibě…

Se svými studenty připravuje pro veřejnost gastronomické výlety do minulosti. Největší zájem byl o dobu středověku, kdy dorazily dva tisíce návštěvníků. Jídla jim chutnala, přestože se od současných v mnohém liší. Nesrovnatelná je i hygiena a nezávadnost potravy.

Označení tanec sv. Víta se používá pro různé potíže, mnohdy mylně. Popsán byl coby epidemie na počátku 15. století. Postižení se někdy utancovali k smrti. Tanec sv. Víta bývá zaměňován se závažnější neurologickou chorobou, která se rovněž projevuje neovladatelnými trhavými pohyby. Ovšem ještě dříve tu byl tarantismus, údajně nakažlivá choroba způsobená kousnutím tarantulí. Nemocní pak křepčili – jak šílení.

V dnešní době hojnosti a dostatku potravin si jen velice těžko dokážeme představit takovou bídu, že bychom vzali zavděk kůrou ze stromů, práškem z mechu či v lepším případě opečenou veverkou. Neúroda, sucho, nedostatek obilí a základních potravin však byly zcela běžné, a to nejen dvě stě let zpátky. Co všechno lidé jedli, aby přežili?

Technologie rozpustné kávy byla vyvinuta na počátku 20. století v USA. A v roce 1938 byla na trh poprvé uvedena rozpustná káva značky Nescafé. První šálek této kávy tak byl uvařen právě před 80 lety.

Možná nám přijde nezvyklá představa léčby pomocí konzumace části těla opeřence, ale sv. Hildegarda z Bingenu v tom měla jasno. Středověká křesťanská mystička ve svém díle Physica popisuje nejrůznější léčebné užití veškerého známého ptactva. Ptáky zrovna nešetří…

Zajímá vás, jak probíhala péče o děti na konci 18. a v průběhu 19. století? Porodní báby narychlo křtily neduživé novorozence pro případ, že by nepřežili, místo dětského zásypu se používala olovnatá běloba a děti se přivazovaly ke skříni, aby se jim „nic nestalo”…

Taky máte pocit, že jste se po vstupu do třídy ocitli o mnoho let zpátky? Děti jsou stále stejné, i ten nedýchatelný vzduch. Věřte však, že za Marie Terezie to bylo po všech stránkách tisíckrát horší.

Blázni to ve středověku neměli jednoduché. Buď je vyobcovali z města, nebo někam zavřeli. Nezřídka bylo jejich počínání označeno za dílo ďábla a likvidace ohněm byla jasná. Duševní poruchy tehdy nikdo moc neanalyzoval.

Narození dítěte je považováno za nejnáročnější období v životě ženy. Už od starověku si jej ženy snažily ulehčit. Co všechno se tehdy vědělo o porodu a jak lékaři přistupovali k šestinedělí a kojení?