historie

Mladý československý stát převzal od monarchie trestní zákon, který za vyhnání plodu posílal ženy i pomocníky do žaláře. Striktní zákaz ale ve skutečnosti nikdo nedodržoval. Odhady mluví o desítkách až stovkách tisíc tajných zákroků ročně. Zatímco bohatší ženy zaplatily lékaři, chudé se uchylovaly k brutálním metodám v podobě jalovce, drátů či kopanců do břicha. A hrstka poslankyň mezitím vedla marný parlamentní boj o zrušení „barbarského" paragrafu 144.

O slavném léčiteli z Jenštejna se obvykle píše buď jako o zázraku, nebo jako o podvodníkovi. Prameny přitom nabízejí obojí: stohy děkovných dopisů od pacientů i svazky Státní bezpečnosti, v nichž bylo slovo šarlatán úředním termínem. V tomto článku se podíváme na oba postoje – a také na to, jakým způsobem byl Mikoláškův příběh ztvárněn ve filmu Šarlatán.

Hepatitida B je vážné onemocnění, na které kdysi lidé umírali ve velkém. Léčba neexistovala a nedalo se proti ní ani nijak chránit. Pak ale přišel Baruch Blumberg a vše změnil. Pojďme více poznat osobu, která v dějinách medicíny má své čestné místo.

Ještě na začátku 20. století přicházelo na svět zhruba devět z deseti dětí doma, obvykle za asistence porodní báby. Během několika desetiletí se ale porody přestěhovaly do porodnic v takové míře, že domácí prostředí je jen okrajovou volbou – a zároveň tématem, které se řešilo až u Evropského soudu pro lidská práva.

Bolesti hlavy, horečka, zvracení a během několika dnů smrt. Na začátku 60. let se v Ústí nad Labem začaly objevovat případy záhadného onemocnění, které postihovalo především děti a mladé lidi. Všichni krátce předtím navštívili stejný plavecký bazén. Lékaři marně hledali původce nákazy. Odpověď přišla až o několik let později.

Ve světě medicíny se děje mnoho bizarností, nad kterými kolikrát žasnou i samotní lékaři. Své o tom věděl i držitel Guinnessova rekordu William Lawlis Pace, který měl od dětství až do konce svého života kulku v hlavě. Ačkoliv mu zranění způsobilo deformitu obličeje, dožil se požehnaného věku a prožil plnohodnotný život se vším všudy.

Na začátku 20. století se kosmetika a léčiva s obsahem radia běžně prodávaly v lékárnách i drogeriích a reklama na ně stavěla na tvrzení, že radioaktivní látky mohou podporovat zdraví i krásu. Jen málokdo tehdy řešil, jaké může mít tato látka dlouhodobé účinky na lidský organismus.

Posadit se do křesla, otevřít ústa a poslouchat, jak se rozbíhá vrtačka poháněná nohou jako šlapací šicí stroj. Přibližně takhle mohla začínat návštěva u zubaře v meziválečném Československu, kde se o chrup nestarali jen vysokoškolsky vzdělaní lékaři, ale často i zubní technici zvaní dentisté. Mladá republika přitom zdědila po monarchii obor, který se teprve učil stát na vlastních nohou.

V červnu jsme si připomněli Světový den dárců krve, jehož význam je neoddiskutovatelný. Krevní transfuze mají dlouhou historii: od prvních experimentů se zvířecí krví přes její přímé podání až po moderní systém dárcovství. Z dnešního pohledu mohou některé dříve užívané metody a experimenty budit údiv či rozpaky, faktem ale je, že bez nich by medicína současných standardů nedosáhla.

V červnu 1600 se v pražské Rečkově koleji odehrálo představení pro místní publikum zcela nevídané. Lékař Ján Jesenský zde pět dní po sobě veřejně pitval lidské tělo. Přihlížely tisíce zvědavců, mezi nimi šlechtici, měšťané i studenti.

Císařský řez se dnes pokládá za relativně bezpečnou alternativní formu k přirozenému porodu. Přistupuje se k němu v případě ohrožení života matky či dítěte. Ne vždy tomu tak však bylo, v minulosti se tento zákrok pojil s vysokou úmrtností a prováděl se jen z nutnosti. Nahlédněte s námi do jeho historie.

Pravé, nebo též černé neštovice sužovaly lidstvo tisíce let. Život vzaly milionům pacientů. Díky vědě se je však nakonec podařilo celosvětově vymýtit, přičemž obrovský podíl na tom měl zakladatel moderní československé epidemiologie, profesor Karel Raška.

Dějiny medicíny znají mnoho výjimečných lékařů a odvážných chirurgických zákroků. Jen málokterý příběh je však tak mimořádný jako osud sovětského lékaře Leonida Ivanoviče Rogozova, který jako jediný lékař na odlehlé sovětské výzkumné stanici v Antarktidě onemocněl akutním zánětem slepého střeva.

Když Kryštof Kolumbus roku 1492 přistál na karibském ostrově, domorodci mu přinesli sušené listí exotické rostliny jako vzácný dar. Netušil, jak tato rostlina změní dějiny medicíny, ekonomiky i veřejného zdraví. Tabák prošel cestou od posvátné šamanské byliny přes „lék na mor" až k látce, která dnes každoročně zabije více než 8 milionů lidí na celém světě.

V roce 1997, konkrétně 19. listopadu, zažila americká Iowa jeden z největších medicínských zázraků moderní doby. V nemocnici v Des Moines byl proveden porod císařským řezem, díky kterému přišlo během několika minut na svět sedm dětí najednou. Obzvláště fascinující na tom je zejména skutečnost, že všichni novorozenci přežili.

Infekční choroby představovaly po dlouhou dobu metlu lidstva. Ještě na začátku druhé světové války znamenal škrábanec nebo zápal plic pro mnohé rozsudek smrti. Po tisíce let lékaři léčili infekce metodami, které pacientům spíše škodily, a to nejčastěji pouštěním žilou. Teprve konec 19. století přinesl pochopení, co infekce vlastně způsobuje, a rok 1928 pak náhodný objev, který změnil medicínu navždy.

Cukrovka, odborně označovaná jako diabetes mellitus, patří mezi nejrozšířenější civilizační onemocnění a pojí se s mnoha zdravotními komplikacemi. Ještě na počátku 20. století ji lékaři neuměli léčit, takže pacienti nevyhnutelně umírali. V roce 1921 se však objevila naděje pro diabetiky – inzulin.

Historie léčby závislostí je v České republice velice pestrá. První pokusy o založení protialkoholní léčebny se datují už do začátku 20. století. O rozvoj adiktologie se u nás zasadila řada významných osobností, první české alkoholní oddělení i záchytnou stanici má na svědomí docent Jaroslav Skála.

Nucené sterilizace jsou zákroky, které podstupovaly tisíce žen v různých zemích a režimech. Ve velkém k nim docházelo jen ve Švédsku, ale i třeba ve Spojených státech. Výjimku nepředstavovalo ani Československo za doby komunismu. V roce 1971 byla zahájena velká vlna protiprávních sterilizací realizovaných převážně na romských ženách.

Sedmdesátá léta se v Rumunsku nesla ve znamení strachu. Vládce Nicolae Ceaușescu byl známý svou potřebou všechny kontrolovat a vyžadoval absolutní poslušnost. Dovedl to až do takového extrému, že v roce 1967 vydal dekret zakazující antikoncepci a potraty. Porodnost se sice rychle zvýšila, rodilo se ale také více nemocných dětí. Mnohé pak skončily v sirotčincích.

Historie medicíny je plná fascinujících událostí, nad kterými se někdy tají dech. Mnoho z nich mělo tragický konec, jiné se ale naopak staly symbolem houževnatosti a inspirací pro lékaře po celém světě. Jedním z takových případů je i příběh německého chirurga, kterému byla udělena Nobelova cena za vynález srdeční katetrizace.

Syfilis je choroba, která po staletí zabíjela chudé i bohaté. Představovala odvrácenou tvář promiskuitního chování, na kterou neexistoval účinný lék. Experimentálně se na její léčbu dokonce používala rtuť, která ale ve výsledku akorát přispěla k rychlejší smrti. Skutečnou revolucí byl objev látky známé jako „606“.

Zatímco dnes jsou homosexuálové běžnou součástí společnosti, v 50. letech byla opačná orientace vnímána jako něco špatného. Homosexualita byla dokonce trestná – v tuzemsku do roku 1961, ve Velké Británii dokonce až do roku 1967. Lidé s touto orientací tak museli žít „tajný život“. Kvůli nedostatku informací o tom, co to vlastně homosexualita je, se objevily snahy o její léčbu.

Anna Bågenholm je ženou, která přežila extrémní podchlazení. Po převozu do nemocnice jí lékaři naměřili 13,7 °C. Přestože jí 9 hodin netlouklo srdce, dokázala se až na mírné potíže zcela zotavit. Její případ zároveň přispěl k rozvoji terapie založené na hypotermii a zavedení tohoto přístupu do nemocnic po celém světě.

Epidemie španělské chřipky propukla ke konci první světové války a postupně se rozšířila do všech koutů světa. K nejvíce napadeným oblastem se řadila Evropa, ale i Aljaška. Pandemie se nevyhnula ani českým zemím. Silně zasáhla Prahu a Plzeň, na Moravě nejvíce postihla Valašsko.

V dnešní době si asi lze jen těžko představit, že by se operovalo bez anestezie. Nicméně první operace v narkóze byla provedena až v roce 1846, a to v zámoří pod vedením lékaře Williama Mortona. V Praze nicméně byla provedena vůbec první operace v narkóze v Evropě. A to 7. února 1847.

Zbavit se kašle může trvat celé týdny. Někdy je jasné, že jde o vlekoucí se následek infekce, jako je třeba chřipka. Ale jindy to žádné rychlé vysvětlení nemá. Vyplatí se pátrat po příčině a řešit tu.

Asi si to taky pamatujete. Když zubní pastu, tak s fluoridem, protože taková je pro zuby nejlepší. Jenže pohled na tuhle chemickou látku se mění a dneska se ví, že není tak úplně bez rizik.

Minerální voda Poděbradka se kdysi jako první na světě začala prodávat ochucená. A to měli přitom v minulosti v Poděbradech o vodu nouzi. Historie města a hlavně zdejšího minerálního pramene je zajímavá, stejně jako výrobna, kam jsme se jeli podívat.

Vítejte u testu, který prověří vaši znalost tuzemských architektonických ikon mezi hotely. Připravili jsme pro vás fotografie patnácti z nich.