infekce

To, že ženám v létě více hrozí různé gynekologické záněty například kvůli koupání a mokrým plavkám, už se celkem ví. Ale podobnými problémy ze stejných příčin mohou trpět i muži, kteří mohou dostat zánět žaludu a předkožky.

V tuzemsku roste počet pacientů s diagnostikovanou hepatitidou A. Infekce pacienta na dlouhé měsíce omezí, musí navíc nějaký čas strávit v nemocniční izolaci. A lidé s oslabenými játry mohou na žloutenku i zemřít.

Léčba závažných plísňových infekcí třeba v plicích nebo mozku přestává být tak účinná. Může za to odolnost původce mykotických onemocnění vůči lékům. Přispívá k tomu mimo jiné nadužívání fungicidů zejména v zemědělství.

Lékaři varují před nevhodným užíváním antibiotik, protože kvůli nim stoupá odolnost bakterií vůči těmto lékům. Bohužel se často berou i na potíže, u kterých to nemá smysl.

Každý sedmý člověk trpí poměrně silným nedostatkem vitamínu D, další spousta lidí ho má méně, než je zdrávo. Studie přitom potvrzují, že pokud ho máme málo, stoupá riziko, že chytíme nějakou infekci. Na zásoby vitamínu D, které si tělo vytvořilo díky slunečným dnům během léta, už se v listopadu a dalších chladných měsících spoléhat nemůžeme.

Výrobce jednoho ze sirupů usnadňujícího vykašlávání oznámil, že lék nově obsahuje kyselinu benzoovou. Napomáhá tomu, aby sirup po otevření vydržel pacientovi v lékárničce až rok. Dosud se muselo balení spotřebovat do dvou týdnů po otevření.

Zajímá vás, které nemoci jsou považovány za úplně nejhorší na světě? Jaké viry a bakterie dokázaly takřka vyhladit lidstvo a jaká onemocnění lidem způsobovala největší utrpení? Odpovědi jsme pro vás sepsali.

V Česku se po devíti letech vyskytl případ vztekliny u netopýra. Nákazu potvrdilo laboratorní vyšetření. Veterinární správa proto varuje, aby lidé nesahali na poraněné, uhynulé či dezorientované netopýry. Riziko, že by se nemoc rozšířila mezi domácí zvířata, je minimální.

Vaginální infekce mohou někdy postoupit z pochvy dál a způsobit zánět dělohy. Ten se projevuje bolestí podbřišku, výtokem, potížemi s močením, horečkou, nevolností nebo špiněním mimo cyklus. Pacientka by měla v takovém případě vyhledat co nejrychleji lékaře, aby nedošlo k rozšíření infekce do malé pánve a okolních orgánů.

Pokud tělo bojuje s infekcí či nemocí, stoupne obvykle tělesná teplota nad 37,1 °C. Tento jev označujeme jako zvýšenou teplotu. Při vyšších teplotách lépe funguje imunitní systém a tělo se vyrovná s nemocí rychleji. Dlouhotrvající horečka nad 38,5 °C už ale nemusí být prospěšná, a pokud sama neklesá, můžete si pomoct léky nebo ochlazujícími zábaly.

Zatímco o salmonelóze slyšela většina lidí, kampylobakterióza je známá mnohem méně. Přitom kvůli ní ročně skončí tisíce lidí v nemocnici. Letos je infekcí způsobených kampylobakteriemi více než jindy.

Lékaři letos evidují vyšší počty pacientů s infekčním zánětem spojivek. Vlna nemoci přitom s létem neodeznívá. Naopak, prázdniny jí spíše nahrávají.

Malárie, dengue, západonilská horečka. Tyto nemoci můžete chytit i bez cest do Afriky nebo Asie, přibývá případů, kdy se lidé nakazí v Evropě. K opalovacímu krému se proto hodí přibalit pořádný repelent. Tvrzení, že je lepší nakupovat jej až v cizině, protože tam jsou účinnější, je ale mýtus.

Ve věku pouhých pětadvaceti let zemřela geniální dirigentka a skladatelka Vítězslava Kaprálová, osudová láska spisovatele Jiřího Muchy. Ten jejich vztah popsal ve své knize Podivné lásky, kterou možná máte doma v knihovně. Co se vlastně stalo?

Spalničky o sobě letos zase dávají vědět. A nejen v Česku, ale po celé Evropě. Počet nakažených je zatím nízký, odborníci ale varují, že se to v průběhu roku pravděpodobně změní.

Neočkujeme, vakcíny došly. I takové zdůvodnění mohli v některých ordinacích slyšet zájemci a zájemkyně o přeočkování proti černému kašli. Jenže situace se změnila a zájemci si nově mohou online vyhledat, ve kterých ordinacích vakcíny mají a přeočkují je.

Sotva přestaly v dětských kolektivech řádit zimní virózy, vystřídala je pátá nemoc. Letos už ji prodělalo několik tisíc dětí, přitom za stejné období loňského roku to bylo sotva pár desítek. Řeč je o případech, kdy byl například průběh vážnější a rodiče děti vzali k lékaři.

Nemocem, které se mohou přenést ze zvířete na člověka nebo naopak, říkáme odborně zoonotické nemoci čili zoonózy. Tvoří dokonce přes 60 procent lidských chorob. Většina rizikových zvířat je divokých, ale něco chytnout se dá i od domácích mazlíčků. A děje se to i naopak, zvířata se mohou nakazit od lidí.

Po letech klidu se v Česku znovu začal ojediněle objevovat záškrt stejně jako třeba lokální epidemie spalniček. Očkování proti nim totiž nechrání celý život. V úvahu připadá jít na vakcínu znovu. Ale potřebuje to člověk? Odpovědí je množství protilátek, které člověk má. Jak se to dá zjistit?

Vši a klíšťata dokáží pořádně potrápit. Na světě se však vyskytují i mnohem nebezpečnější organismy parazitující na člověku. Netradičního společníka si můžete klidně přivézt z dovolené. Na druhou stranu, ti nejbizarnější bývají naštěstí velmi vzácní.

Evropský lékový úřad doporučil schválit k užívání nové antibiotikum. Je určené k léčbě infekcí močových cest nebo dýchací soustavy, jež se nedaří kvůli odolnosti bakterií zvládat současnými preparáty. Novinku bude nutné podávat infuzí v nemocnici.

Pokud organismus produkuje nadměrné množství hlenu, označuje se tento stav jako zahlenění. Nejčastěji trápí pacienty s chřipkou, rýmou, chronickým onemocněním plic či refluxem. Často se s ním však potýkají i kuřáci a osoby, které pracují v prašném prostředí.

Angína představuje vysoce infekční onemocnění, mezi jehož hlavní příznaky patří bolest v krku, obtížné polykání a horečka. Přenáší se kapénkami nebo prostřednictvím předmětů, kterých se nemocný dotýkal. Inkubační doba se zde pohybuje mezi 2–4 dny, zatímco u spálové angíny jde až o 5 dní.

Tuberkulóza je infekční onemocnění způsobené mykobakteriemi, které postihuje hlavně plíce. Přenáší se vzdušnou cestou. Mezi první příznaky patří dlouhodobý kašel, při kterém nemocný vykašlává krev a bolí ho na hrudi. Nejlepší prevencí proti tomuto onemocnění je očkování, které bylo až do roku 2010 povinné. Dnes se očkují jen určité rizikové skupiny.

Panovník musel být vždy v nejlepší kondici. Byl vládcem svého lidu a jeho zdraví i zdraví celé jeho rodiny bylo na prvním místě. Proto také měl kolem sebe nejvíce učených hlav a nejlepších znalců v oblasti medicíny. Nemoci a neštěstí si však nevybírají, ať chuďas, nebo král, onemocnět a umřít mohl každý bez rozdílu.

Hlavním charakteristickým projevem pásového oparu jsou bolestivé puchýře, které se vysévají v pásech na hrudi, zádech či obličeji. Právě tyto puchýře a tekutina v nich obsažená jsou nejvíce infekční, proto by se měl nemocný v době výsevu vyrážky držet stranou od ostatních.

Pokud se u vás objeví vyrážka s puchýři, které praskají a bolí, máte pravděpodobně pásový opar. Tento zdravotní problém patří do rukou lékařů, kteří doporučují užívání analgetik, virostatik či antibiotik v rámci prevence sekundární bakteriální infekce. Samozřejmostí je i lokální péče o pokožku, na kterou lze aplikovat tekutý pudr či zinkové masti.

Pásový opar má stejného původce jako plané neštovice. Virus Varicella zoster způsobuje výsev vyrážky s puchýři, která je mimořádně bolestivá. Postižené místo je nejprve citlivé a zarudlé, poté se objeví puchýřky naplněné infekční tekutinou. Ty po nějaké době praskají a zanechávají po sobě stroupky. Kromě vyrážky trápí pacienty i nespecifické příznaky, jako jsou teplota, bolest hlavy a únava.

Hnisavá angína je akutní zánět krčních mandlí způsobený bakteriemi. Obvykle jde o bakterii Streptococcus pyogenes, na kterou zabírá nejlépe léčba penicilinem. Antibiotika jsou přitom v rámci terapie hnisavé angíny naprosto nezbytná. Pokud se léčba zanedbá, riskujete vznik abscesu a mnoha dalších vážných komplikací.

Léta nám vtloukali do hlavy, že antibiotika se prostě musí dobrat, i když už nám nic není. Dnes už se odborníci k otázce délky užívání těchto léků tak přísně nestaví. Například při nekomplikovaném průběhu angíny mnohdy stačí místo deseti- jen sedmidenní, či dokonce pětidenní terapie. Jedno ale zdravotníci opakují a zdůrazňují: není na pacientovi, aby o délce léčby rozhodoval, vždy musí mít poslední slovo lékař.