Hlavní navigace

Angínou můžete onemocnět kdykoli během roku. Jak ji efektivně léčit?

22. 12. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Probudili jste se s nepříjemnou bolestí krku, horečkou a mandlemi pokrytými šedobílým povlakem? Pak je poměrně pravděpodobné, že váš organismus skolila angína, zánětlivé onemocnění krčních mandlí a jejich okolí, za jehož vznikem mohou stát bakterie i viry. U pacientů s poruchou imunity mohou být infekce také mykotického původu. Přečtěte si, čím se angína projevuje, jak se léčí a kdy hrozí vážné zdravotní komplikace.

Ať už jste absolvovali jízdu silně klimatizovaným autem, prochladli na podzimní procházce, nebo přišli do kontaktu s nemocným člověkem, pokud se u vás objevila výrazná bolest v krkukombinaci se zimnicí a horečkou, jistě vás napadlo, že na vině může být právě angína. Ta se objevuje buď samostatně, anebo jako komplikace zánětu horních dýchacích cest. Nakazit se jí navíc můžete kdykoli během roku.

nemoci

Co je to angína?

Angína, odborně tonzilitida, představuje zánětlivé onemocnění krčních mandlí, ale také jejich okolí. Ty totiž fungují jako síto zachytávající patogeny, které by se jinak dostaly dále do lidského organismu. Protilátky a buňky obsažené v mandlích odpovídají za imunitní reakci a tyto škodlivé látky pomáhají ničit, čímž předcházejí vzniku onemocnění horních a dolních dýchacích cest. Z toho důvodu se viry a bakterie (někdy také kvasinky) často usazují právě na krčních mandlích, kde způsobují méně či více rozsáhlé záněty.

Tyto infekce mohou být různého původu. Nejčastěji se pacienti setkávají s virovou či bakteriální angínou, která je typická jak u malých dětí, tak u dospělých jedinců. Někteří lidé se však mohou setkat také se zánětem mykotického (zpravidla kvasinkového) původu. To se týká například:

Inkubační doba angíny se pohybuje v rozmezí 1–3 dnů, přičemž nakažlivý přestává být člověk už do dvou dnů po započatí antibiotické léčby. V opačném případě může být infekční i dva týdny.

Virová angína

Za rozvojem angíny virového původu stojí zpravidla virus chřipky, dále také herpes viry (herpetická angína) či virus Epstein-Barrové, který způsobuje také mononukleózu. Tato forma angíny mívá lehčí průběh a často se objevuje jako součást zánětu horních dýchacích cest, například chřipky.

Jaké má virová angína příznaky?

Jejím základním příznakem je charakteristicky bolest v krku, může být ale doprovázena celou řadou dalších projevů. Typická je třeba:

  • teplota,
  • celková schvácenost,
  • rýma,
  • kašel,
  • chrapot,
  • průjem.

U této formy angíny je rovněž běžné zarudnutí stěn hltanu a bílý povlak na jazyku. Někdy se mohou objevit také záněty spojivek. Obtíže způsobené viry zpravidla odezní během několika dnů, v některých případech se ale mohou zkomplikovat bakteriální superinfekcí.

Léčba virové angíny

Jak už to tak u virových onemocnění bývá, také v případě angíny léčba obvykle spočívá v dodržování klidového režimu, podávání tekutin a případně i obkladů. Jednotlivé symptomy lze tlumit léky na bolest (paracetamol, ibuprofen), kloktadly, léky podporujícími vykašlávání (takzvanými expektorancii) či medikamenty tlumícími kašel (antitusiky). Na zmírnění bolesti v krku lze použít léky jako Stopangin, Tantum verde či Neo-angin. Lehčí formy obvykle nevyžadují návštěvu lékaře, pokud však nedojde ke zlepšení příznaků, anebo se stav pacienta stále zhoršuje, je nutná konzultace s odborníkem.

Bakteriální angína

Angína bakteriálního původu mívá oproti virovým infekcím zpravidla bouřlivější průběh. Obvykle bývá způsobena bakterií Streptococcus pyogenes, za obtížemi však může stát také pneumokok, stafylokok či hemofilus. Bakteriální angína se přenáší kapénkovou infekcí a nejčastěji postihuje děti školního věku a mladé dospělé. Má navíc tendenci se opakovat.

Jak poznat angínu bakteriálního původu?

Bakteriální angína se vyznačuje:

  • rychlým nástupem horečky nad 38 °C,
  • iniciální třesavkou,
  • schváceností,
  • u dětí také bolestí břicha a zvracením.

Typická je samozřejmě i silná oboustranná bolest v krku, která se zhoršuje při polykání a může vystřelovat až do uší. Bakteriální angínu provází rovněž zápach z úst způsobený probíhajícím zánětem, zvýšené slinění a bolestivé zduření podčelistních uzlin. Na pohled jsou v krku vidět rudé, zvětšené a prosáklé mandle, někdy s bílými povlaky. Přítomnost bakterií potvrzuje také hodnota CRP, která je vyšší než 50 mg/l.

Bakteriální angína: léčba

Bakteriální angína, zejména pak ta streptokoková, která bývá nejčastější, velice dobře reaguje na penicilinová antibiotika. V případě, že je pacient alergický na penicilin, sahají lékaři po takzvaných makrolidových antibiotikách. Zbylé symptomy lze stejně jako u virové angíny řešit podáváním konkrétně zaměřených přípravků. Nemalou roli hraje opět i dostatek odpočinku a zvýšený pitný režim.

Spálová angína

Samostatnou kapitolou je pak spálová angína, která je důsledkem streptokokové infekce. Šíří se kapénkami, ale také skrze kontaminované předměty, kterých se nakažený dotkl, což jsou typicky hračky, nádobí a ložní prádlo. Bakterie nejčastěji napadá pacienty ve věku mezi 3 a 10 lety, může se ale vyskytnout i u dospělých. Kojence do 3 měsíců života naopak nepostihuje vůbec.

Jak poznat spálovou angínu? 

První příznaky se u pacientů objeví zhruba jeden až pět dní od nákazy. Prvotním projevem bývají bolesti v krku a potíže s polykáním, ke kterým se přidává:

  • chrapot,
  • zduření a bolest mízních uzlin,
  • nateklé mandle s povlakem a čepy,
  • horečka a zimnice,
  • celková slabost,
  • bolest hlavy.

K základním příznakům angíny se brzy přidružuje ještě typická spálová vyrážka červené barvy, která se může objevit také bez zbarvení v podobě hrubé kůže. Vyrážka, která může, ale také nemusí svědit, se zpravidla vyskytuje na břiše a postupně se šíří přes hruď do podpaží, loketních jamek, na stehna, dlaně a chodidla. Výrazná bývá zejména v kožních záhybech.

Přibližně po 4 dnech vyrážka postupně mizí a místo ní se objevuje takzvaná zrohovatělá kůže. Ta se následně samovolně odlupuje. Tento proces může trvat i několik týdnů. Kromě toho jsou pro pacienty typické také:

  • zarudlé tváře,
  • bledá kůže kolem úst,
  • bělavé pupínky kolem nehtového lůžka a na ušních boltcích,
  • bílý povlak na jazyku, který se postupně mění na červený – takzvaný malinový jazyk.

Komplikace

Ačkoli komplikace během angíny nebývají příliš časté, zcela je vyloučit nelze. Nebezpečí představují hlavně neléčené a rozsáhlé hnisavé angíny, které u některých jedinců mohou vyvolat pocit dušení. Zánět se z krčních mandlí může rovněž přesunout do hlubších tkání a vytvořit v nich absces. V takovém případě je komplikace doprovázená otokem a silnou bolestí. Další možnou komplikací je postižení ledvin a rozvoj revmatické horečky. Z tohoto důvodu by se měla angína vždy vyležet a nikdy nepřecházet.

Angína u dětí

Spíše než u dospělých se výrazně častěji objevuje angína u dětí. V takovém případě se k základním příznakům přidává ještě nevolnost, bolest břicha a někdy také problémy se zažíváním. Obecně bývají nemocné děti plačtivé, mrzuté a také postrádají chuť k jídlu. Angína se v jejich případě navíc často vrací. U malých pacientů hrozí také potíže s dechem, které mohou nastat důsledkem zvětšování krčních mandlí. Zánět se může rozšířit i hlouběji do sliznice, čímž vzniká tonzilární celulitida.

Jaké má angína příznaky?
Angína je zánětlivé onemocnění krčních mandlí a jejich bezprostředního okolí. Jejím základním příznakem je tedy bolest v krku, ke které se přidává také horečka, zimnice a celková schvácenost. Někdy bývá nemoc důsledkem onemocnění dýchacích cest, takže ji může doprovázet také kašel a rýma. Neobvyklý není ani chrapot. U malých dětí se dále přidává bolest břicha, nechutenství a průjem či zvracení. 
Kdo je původcem angíny?
Za vznikem angíny stojí několik různých patogenů. Způsobit ji totiž mohou jak viry (virus chřipky, herpes vir, virus Epstein-Barrové), tak bakterie (Streptococcus pyogenes, pneumokok, stafylokok, hemofilus). U pacientů s onemocněním imunitního systému, diabetem či například onemocněním AIDS mohou angínu způsobovat i houby, konkrétně bývají na vině kvasinky. 
Čím je specifická spálová angína?
Spálovou angínu kromě základních příznaků doprovází také typická červená vyrážka, která se nejprve objevuje na trupu a postupně se rozšiřuje přes hrudník až ke končetinám. Po několika dnech mizí a střídá ji zrohovatělá pokožka, která se následně samovolně odlupuje. Pro pacienty je typický také takzvaný malinový jazyk, zarudlé tváře, bledá kůže kolem úst a bělavé pupínky kolem nehtového lůžka.
Jak se angína léčí? 
Záleží na původci obtíží. Zatímco při virové angíně postačí klid na lůžku, dostatek tekutin a léky tlumící jednotlivé příznaky, v případě angíny bakteriálního původu je nutné nasadit antibiotika. Nejlépe nemoc reaguje na penicilin, v případě alergie na něj pak lékaři předepisují makrolidová antibiotika. 

Zdroje: nzip.czdrbenc.czal­phega-lekarna.cz

Autor článku

Copywriter spolupracující se serverem Vitalia.cz. Věnuje se především zdravotnickým a lifestylovým tématům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).