Zdražení limonád by lidem prodloužilo život. V několika zemích už se to osvědčilo

Zavedení dvacetiprocentní daně na nealkoholické nápoje slazené cukrem by v České republice napomohlo ke snížení spotřeby slazených nápojů a k poklesu nadváhy a obezity. Díky tomu by se snížilo riziko závažných chronických onemocnění, předešlo zhruba 612 úmrtím, občanům by přibylo 34 439 let života v plném zdraví a zdravotní systém by během deseti let ušetřil zhruba 1,1 miliardy korun. Ukázala to nová studie think tanku Ministr zdraví.

Naše studie potvrzuje, že zdanění slazených nápojů může být jedním z efektivních nástrojů prevence. Zlepšení se samozřejmě nestane přes noc, z dlouhodobého hlediska by ale tento krok měl jednoznačně pozitivní dopad na veřejné zdraví a změnu spotřebního chování, uvedla Eliška Selinger, lékařka, nutriční specialistka a členka think tanku Ministr zdraví.

Sladké limonády – a zdaleka to není jen cola – jsou jednou z hlavních příčin obezity, zvláště dětské obezity. Zavedení dvacetiprocentní daně na nealkoholické nápoje slazené cukrem by podle modelového odhadu v horizontu deseti let vedlo ke snížení výskytu nadváhy a obezity v populaci o 1,33 procenta a ke snížení BMI u přibližně 56 833 lidí.

Přečtěte si také:

Studie ukázala, že chlapci tloustnou více než dívky. A počítače za to nemohou

Ubylo by také nových případů chronických onemocnění. Konkrétně by se snížil výskyt diabetu (zhruba o 10 221 případů), ischemické choroby srdeční (3 214 případů) i cévní mozkové příhody (1 078 případů). Zároveň by poklesl počet lidí s vážnými kloubními potížemi, jako je artróza kolene (6 025 případů) a kyčle (351 případů).
Celkový zdravotní přínos odpovídá podle studie přibližně 612 odvráceným úmrtím a zisku 34 439 let života v plném zdraví. Z hlediska rozpočtu by opatření přineslo čisté úspory ve zdravotnictví ve výši 1,119 miliardy korun při desetiletém horizontu a tříprocentním ročním diskontu.

Limonády, játra a srdce

Je potřeba zdůraznit, že studie pracuje jen s omezeným výčtem onemocnění, u nichž je vztah k tělesné hmotnosti dobře doložen. Nezahrnuje řadu dalších zdravotních problémů, na které má změna hmotnosti prokazatelný vliv – například vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu tuků, nealkoholové onemocnění jater, spánkovou apnoi nebo chronické bolesti zad. Skutečné zdravotní přínosy tak mohou být ještě vyšší, než jaké model odhaduje, popsal Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM a člen think tanku Ministr zdraví.

Studie se podle něj zároveň zaměřuje pouze na nealkoholické nápoje slazené cukrem; pokud by se zdanění vztahovalo na širší okruh slazených nápojů, lze očekávat ještě výraznější přínosy nad rámec uvedených odhadů.

Pozitivní dopady daně na slazené nápoje ukazují i zkušenosti ze zahraničí, kde obdobné kroky vedly ke snížení spotřeby cukru, a to buď díky změnám složení výrobků, nebo omezení jejich nákupu. Že to funguje, dokládá například tahle americká studie. 

Otestujte se: Co víte o zdravém jídle?

O zdravé jídlo se zajímá čím dál více lidí. Občas se však mezi lidmi šíří nepravdivé informace, které se skutečně zdravým přístupem ke stravování nebo bezpečným hubnutím nemají nic společného. Jak jste na tom vy? Vyzkoušejte si to v našem malém kvízu s 12 otázkami. 

Spustit kvíz

Například ve Spojeném království se po zavedení daně mezi lety 2015 až 2020 snížil obsah cukru ve zdaněných nealkoholických nápojích v průměru o 46 procent. Podobný vývoj zaznamenalo i Irsko, kde došlo ke snížení obsahu cukru zejména v důsledku reformulace výrobků. V Jihoafrické republice vedla daň v prvních letech k poklesu nákupů i spotřeby cukru a kalorií ze slazených nápojů, zatímco Portugalsko ukazuje, že odstupňovaná daň může motivovat výrobce ke snižování obsahu cukru a mít pozitivní dopady na obezitu, nastínil Smejkal.

Autoři studie zdůrazňují, že jde o modelový odhad vycházející z předpokladů o chování spotřebitelů a jejich citlivosti na změny cen. Výsledky proto nelze chápat jako přesnou predikci, ale jako realistický scénář možných dopadů.

Zároveň upozorňují, že uvažované dvacetiprocentní zdanění představuje konzervativní odhad účinku daně na slazené nápoje, daný zejména omezenou dostupností detailních dat o cenách a složení jednotlivých výrobků. Tento krok by navíc měl být součástí širší strategie podpory zdravého životního stylu, nikoli jediným opatřením.

Z pohledu veřejného zdraví i ekonomiky dává smysl investovat do prevence. Pokud opatření dokáže snížit výskyt závažných onemocnění a zároveň ulevit veřejným rozpočtům, je namístě o něm vést seriózní odbornou a politickou debatu, uzavřela expertka na veřejné zdraví Eliška Selinger. 

O možném zvýšení daně a sladké pití se mluví již nějaký čas, aktuálně ale na stole žádný konkrétní návrh směřující ke změně legislativy není.