stravování

Rodinné prostředí má zásadní vliv na to, co a jak děti jedí. V novém výzkumu na to upozorňují vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci zkoumali, jakým způsobem se k jídlu staví děti s nadváhou či obezitou a naproti nim ty, které kila navíc netrápí. Potvrdili, že na horším stravování dětí s obezitou má obří podíl právě rodina. Roli v tom, jestli dítě bude obézní, nebo ne, hraje i společné stolování nebo přístup rodičů k jídlu.

Jít se najíst do restaurace může být pro hubnoucího naprosto děsivá představa. Co když si špatně vyberu, pokazím svůj dobře nastavený jídelníček, přiberu a budu muset začít znovu? To si raději ten oběd odpustím. Neděste se, v běžné restauraci se můžete najíst bez obav, i když usilujete o to, abyste vážili méně.

Když chce člověk zhubnout, hledá berličky, pokukuje v lékárnách po spalovačích tuků a čajích na hubnutí, zvláště pokud se ve výživě moc nevyzná. Ale i člověk, který se moc v hubnutí neorientuje, si může vytvořit správný jídelníček.

Jak se na změny ve spotřebním koši, potažmo změny ve vyhlášce o školním stravování, dívá odbornice na školní stravování, která se přes třicet let stará o třicet jídelen v Praze? Některé se jí zdají zbytečné. Odpovídají však například snaze o boj s dětskou obezitou a omezují proto množství cukru.

Češi chtějí jíst zdravě, ale chybí nám vůle a podmínky ke změně. Důvod? Hlavně ceny. Průměrné ceny poledního menu už sahají ke dvěma stovkám a třetina domácností utratí jen za jídlo až 30 procent svých příjmů. Jak na tom jsme, zjišťoval evropský průzkum Barometr FOOD.

Kromě škol se dnes otevírají i dveře školních jídelen. Jak moc bude letos dětem chutnat, kolik toho na tácu odnesou zpět a kolikrát si zase zapomenou odhlásit oběd? To jsou údaje, které zatím nikdo nemá, ale víme s jistotou, že loni děti obědům leckde moc nedaly.

Společnost Big Boy vznikla před sedmi lety, což bylo v době, kdy na českém trhu existovaly jen další dvě malé firmy, které se zabývaly stejnou činností. Kde vznikala první ořechová „másla“ a jak dlouho trval jejich vývoj? O tom jsme si povídali se spolumajitelem firmy Big Boy, Alexem Koníčkem.

Tři, nebo pět, letitá otázka, na kterou se názory odborníků tu a tam rozcházejí. Dnes vás uklidníme, pokud si vystačíte bez svačin a vyhovuje vám jíst jídlo jen třikrát denně, není to špatně.

Ke svačině si dáváte jen banány a k večeři každý den rajčata? To není moc pestrá strava. Poradíme, proč zařadit do svého jídelníčku více druhů zeleniny a ovoce.

Co a proč omezit a jak pomalu začít jíst lépe? Stačí malé změny a začnou se dít velké věci. Poradíme, jak jíst zdravěji, a hlavně proč ty které věci (ne)dělat.

Rozsáhlý mezinárodní průzkum Barometr FOOD přišel se závěry, které výživové poradce ani lékaře nepotěší. Čeští strávníci se v jídle často odbývají a volí snadno dostupná, avšak nezdravá jídla. Důvody, které o volbě rozhodují, jsou především čas a cena. A jak jsme na to se snídaní a svačinami?

Pamatujete ještě, že před pár lety se dalo najít v restauraci, když neměl člověk přehnané nároky, za necelou stokorunu? Teď se průměrná cena za oběd šplhá ke dvěma stovkám. Dobrou zprávou budiž alespoň to, že zdražování poledního menu poslední půl rok výrazně zpomalilo.

Zhubnout nejrůznějšími způsoby se může podařit ledaskomu. Ale udržet si dosaženou hmotnost může být daleko obtížnější. Jaké největší hrozby ustát, aby se faldy nevrátily?

Některé děti během jednoho roku pandemie přibraly až patnáct kilo. Může za to mimo jiné nedostatek pohybu a nevhodné stravovací návyky v rodině. Naštěstí se rovněž ukázalo, že rodiče mají zájem se o stravování dětí dozvědět více. Jedno z řešení už leží na stole, ale na jeho správnosti se zatím odborné špičky neshodly.

S novým rokem přišlo rozhodnutí, že změníte své stravovací návyky a zpevníte svou postavu? Drastické diety ani tlusté čáry nefungují. Pomalými, avšak trvalými krůčky toho lze dosáhnout, to je stará známá věc. Ale víte jak na to?

I letos budou tvořit součást stravování dětí na prvním stupni základních škol výrobky z kravského mléka v rámci programu Školní mléko. V budoucnosti by se mohl stát alternativou klasického mléka i alternativní rostlinný nápoj ze sóji, rýže a podobně. Prosazují to například ochránci životního prostředí, proti jsou mimo jiné potravináři.

V areálu České zemědělské univerzity v Praze začal fungovat specializovaný pavilon, který má pomoci studentům této vysoké školy zjistit, jak fungují potravinářské firmy. V rámci výuky by měli začít studenti vyrábět i vlastní značku potravin.

Ke snídani suchary a čaj, k obědu nemastná neslaná polévka a k večeři suchý rohlík s paštikou. Nemocniční jídelníček nemusí být vůbec tak děsivý, v Hradci Králové mají nově dietu, která velmi mile překvapí.

Co si můžeme dovolit ve dvaceti, to nám už tělo nebude tolerovat v padesáti letech. Nač se nejen ve výživě zaměřit ve dvaceti, třiceti, čtyřiceti, padesáti a šedesáti letech?

Současná pandemie koronaviru opět ukazuje, jak důležitá je preventivní péče o zdraví. A přestože zdraví je „naše“ a o svoji dobrou kondici bychom měli pečovat hlavně sami kvůli sobě, mnohé mohou podpořit také zaměstnavatelé. Nakonec i firmám se zdraví zaměstnanců vyplatí.

Jak se naše stravování změnilo za uplynulých deset let a kde děláme zcela zjevné chyby? Na to jsme se ptali sedmi odborníků. Poradili, kudy vede cesta k lepšímu jídelníčku i štíhlejším proporcím.

O jídlo se zajímáme a v restauracích požadujeme kvalitu. Mnohem častěji než před deseti lety. Začínáme mít ponětí o tom, co je zdravé a co ne. Jenže stejně někdy šlapeme vedle, třeba když celý den hladovíme – a večer se nacpeme.

Nasytit děti zeleninou nebo luštěninami bývá úkol nesnadný. Můžete je v jídle zakamuflovat, anebo jednoduše přiznat. V jídlech, která dětem budou chutnat, protože jsou prostě skvělá.

Tři odborníci, tři otázky. Margit Slimáková, Radkin Honzák a Hanka Zemanová odpovídali na to, jaké chyby ve stravování nejčastěji děláme a jak to lze napravit.

Pracovat na směny není dnes nic neobvyklého. Celá řada lidí se kvůli tomu potýká s narušeným biorytmem. Špatně spí, špatně jí a ještě tloustnou. Kdo je nejohroženější?

Již po sedmé se konala soutěž s názvem Nejlepší školní oběd. Letos museli školní kuchaři vařit bezmasá jídla, která nestojí více než 34 korun, a navíc se ve škole musí běžně nabízet. Co kuchaři uvařili?

Nový průzkum ukazuje, že se spotřebitelské chování mění k lepšímu. Sice nejíme ryby, jak je nám kladeno na srdce, ale zase si dáváme pozor na obsah i na druh masa v masných výrobcích.

Ve srovnáním s loňským rokem hlásí krajské hygienické stanice stoprocentní nárůst v počtu infekčních onemocnění na letošních letních táborech. A co říkali hygienici na tábornickou čistotu a jídelny?

Bezmála milion žáků I. stupně bude celý nadcházející rok v hledáčku krajských hygieniků, resp. ne oni, ale jejich obědy. Hygieniky bude zajímat i obsah soli v instantních pokrmech.

Papírové stravenky už jsou pomalu minulostí, ode dneška se začaly používat stravenky plastové. Jak to funguje a jaké přednosti novinka má?