zdravotnictví

Na chirurgický obor se dříve hlásili nejlepší z nejlepších, dnes už je to podle lékařů jinak. Mnoho se změnilo, jak v medicíně, tak požadavky pacientů.

Zdraví máme jenom jedno. Zatímco dnes se lidé dožívají běžně osmdesátky, před sto lety se umíralo o třicet let dříve. Jaká byla zdravotní péče v bývalém Československu? Jaká zařízení na území naší republiky existovala a co se v nich vlastně léčilo? Kolik bylo porodnic a jakou částku žena zaplatila za porod?

Nově diagnostikovaných onkologických pacientů je každý rok v ČR zhruba stejně, ale podle prof. Jiřího Mayera z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno se skutečně dramaticky zlepšuje jejich přežívání a narůstá počet pacientů, kteří přežívají s nějakou nádorovou chorobou. Mnoho těchto pacientů ale není trvale vyléčených, zůstávají dlouhodobě léčení, což enormně zvyšuje nároky na finance i počet zdravotníků. „Jsme v zajetí vlastního diagnostického a léčebného úspěchu,“ říká lékař.

Možná bychom se dnes mohli pozastavit nad tím, jaké požadavky na provoz lékařského řemesla měli antičtí mudrcové. Věhlasný lékař Hippokrates v tom měl naprosto jasno: lékař má být poctivý, v dobré kondici, spořádaný a zdrženlivý. Jsou dnešní lékaři také takoví?

Kancelář Ombudsmana pro zdraví upozorňuje na nejasnosti kolem pravidel určujících, co všechno je „standardní“ zdravotnická péče, a na lokální rozdíly v jejím poskytování. Ministerstvo s výhradami nesouhlasí.

„Mise v Etiopii mi přinesla nadhled i pokoru,“ říká Karel Urbášek, kterému zkušenost z Afriky změnila pohled nejen na medicínu. Viděl tu případy, které u nás lékaři nikdy neuvidí. Třeba neošetřované otevřené zlomeniny i novorozence, kteří skončí v odpadcích a nikdo to neřeší.

Desítky minut hledání volného parkovacího místa, poplatek, který se vyšplhá až k několika stokorunám, nebo místo pro auto tak vzdálené, že nemocný člověk jen stěží zvládne dostat se od něj k lékaři. Parkování u nemocnic je pro pacienty noční můrou. Dá se s tím něco dělat?

Váš praktický nebo jiný lékař se odstěhoval, odešel do důchodu, nebo jen nejste spokojeni a chcete změnu. Podle čeho vybírat a mají všichni stejné služby a vybavení ordinací?

Mladí lékaři preferují velká města. Dosud se jich ale nikdo pořádně neptal, proč nechtějí ordinovat na venkově. „Je to časovaná bomba,“ říká David Halata, venkovský praktik, který chce situaci pomoci změnit.

„Dospělého“ praktického lékaře je nutné začít hledat okolo osmnácti let věku. Kdo s tím mladému člověku pomůže a jak by měl postupovat?

Stěhujete se a nevíte, jak postupovat při změně praktického lékaře? V cestě nestojí ani byrokracie, ani to neznamená velkou ztrátu času. Jak postupovat, pokud měním svého lékaře?

Také lékař je smrtelný, nebo může z jakéhokoli jiného důvodu náhle ukončit svoji praxi. Na koho se mohou v tomto případě pacienti obrátit a kde najdou svoji lékařskou dokumentaci?

„Práce sestry ve zdravotnictví je fyzicky velmi náročná a může být i nebezpečná, dokonce více než ve stavebnictví,“ říká manažer firmy, která vyrábí moderní zdravotnická lůžka. Ta usnadňují práci sester i život pacientům.

Nikdy jsem nepochopil české zdravotnictví. Na dveřích lepenkou papír s ohnutými zhnědlými rohy: NEKLEPAT!!! SESTRA PRAVIDELNĚ VYCHÁZÍ!!! PŘIPRAVTE SI KARTIČKU ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY!!! ZA ODLOŽENÉ VĚCI NERUČÍME!!!

Lékaři sledují jediný cíl – vyléčit. Ovšem mnohdy zapomínají na to, že součástí procesu léčby je i forma komunikace mezi lékařem a pacientem. A to součástí velice důležitou a ze strany medicíny dosud podceňovanou.

Panu Čížkovi je jednasedmdesát. Je nepohyblivý a čeká na operaci páteře. Již druhým rokem – a zřejmě ještě dlouho čekat bude. Nemocnice mu totiž smluvený termín ani ne hodinu předem zrušila. Potřetí. To se smí? Smí.

Lékař dal pacientovi recept, co nebyl recept, ale reklama na konkrétní mast, s tím, ať si ji vyzvedne v lékárně. Vlastně to prý nebyl lékař, ale sestra. Vlastně prý o nic nejde.

Chcete vědět, kolik peněz stál pojišťovnu zákrok, na který jste si sami dopláceli? Zajímá vás, jaké úkony za vás lékaři účtovali? Právě teď je ideální doba to zjistit.

Primárním cílem všech zdravotnických zařízení by mělo být dosáhnout celkové spokojenosti pacientů. Průzkum zjišťoval, jak a s čím jsou spokojení Češi.

Zrušit, nezrušit, omezit… regulační poplatky ve zdravotnictví se staly jedním z témat předvolebního boje. Jaký je jejich dosavadní efekt a jak jejich budoucnost vidí kandidáti do Sněmovny?

Chcete vědět, která ze stran kandidujících v předčasných volbách, je vám nejbližší v otázkách zdravotnictví či kvality potravin? Odpovězte na deset otázek a uvidíte.

Již jen do 30. června máte pro letošek možnost změnit zdravotní pojišťovnu. Proč to vůbec dělat a jak si vybrat tu pravou? Neuváženým výběrem byste si mohli pěkně zavařit.

Tam, kde psychosomatik vidí auto, běžný lékař vnímá jen kolo či brzdu. Místo člověka s duší zajímá ortopeda jen noha a chirurga slepé střevo. Psychosomatika bere člověka jako celek.

FEJETON – Pojem diskrétnost si české zdravotnictví vykládá prazvláštně. Ostatně pacienti si i podle lékařů stěžují na nedůstojné, ponižující zacházení, kdy není respektován jejich stud.

Největší zmetek loňského roku byl povinný souhlas obou rodičů. Nejdražší chybou pak projekt zdravotních knížek IZIP. Oba jsou již minulostí. Letošní novinky zatím moc nepřesvědčily.

Pacienti se „dodávají“ s rodným číslem. Z něj už se zjistí vše. Pak u vás zvoní pojišťovák, sotva dorazíte z porodnice. A prodavač zázraků, jen co se dozvíte, že máte rakovinu.

Při vysedávání v čekárnách lékařů nejde jen o čas takhle strávený, ale i o důstojnost. O to, jakým způsobem zdravotníci registrují (nebo často přezíravě neregistrují) vaši přítomnost.