zdravotnictví

Přístroje a lůžka pro nemocnice a laboratoře ve Lvově, Volyni, Charkově, Dnipru, Kyjevě nebo Čihujivi. A také dva speciálně upravené evakuační autobusy na pomoc v terénu. I tak vypadá česká pomoc zdravotnictví ve válkou zkoušené Ukrajině. Její součástí bude i mezinárodní konference zaměřená na předávání zkušeností.

Národní onkologické centrum za 4,5 miliardy Fakultní nemocnice v Motole navzdory vyšetřování korupce dokončí. Ministerstvo zdravotnictví ujistilo, že finance nemocnici poskytne. Zda většinu nákladů následně proplatí EU, nebo zda si bude moci Motol, potažmo ministerstvo již vyplacené evropské peníze nechat, se nyní neví.

Sdílení registrů projednané vládou umožní policistům rychleji reagovat na rozhodnutí lékaře, že pacient není kvůli zdraví způsobilý řídit.

Odborníci očekávají, že na podzim se budou více než obvykle šířit spalničky. Ministerstvo proto doporučuje rodičům dětí, které očkování nemají vůbec či nešly na přeočkování, aby jim vakcínu nechali dát. I když přijdou dávno po termínu podle očkovacího kalendáře, nečeká je pokuta ani jiný postih. A injekci v každém případě zaplatí zdravotní pojišťovna.

Mezi nemocemi z povolání je stále nejvíce případů, kdy se lidé v práci nakazili covidem. Loni jej lékaři jako nemoc z povolání uznali více než šesti tisícům zaměstnancům. Otvírá jim to cestu k finančním náhradám.

Ministerstvo zdravotnictví spustilo aplikaci elektronického zdravotnictví EZKarta. Nahrazuje aplikaci Tečka a prozatím nabízí evidenci očkování. Ukazuje ale jen vakcíny aplikované po 1. lednu 2023, ta starší do ní úřady zanášet neplánují. Stejně tak není v plánu aplikací zcela nahradit papírový očkovací průkaz, minimálně v blízké době ne.

Zdravotní pojišťovny toho budou po Novém roce hradit více než dosud. Tedy alespoň v některých oblastech péče. Nově třeba prevenci rakoviny prostaty pro muže nad 50 let nebo u těhotných prevenci onemocnění štítné žlázy. Rozšíří se také počet dospívajících, kteří se mohou nechat bezplatně očkovat proti HPV nebo meningokoku.

Ministerstvo představilo pravidla pro přerozdělení peněz ve zdravotnictví v příštím roce. Nově se rozběhnou dva plošné preventivní programy, více peněz půjde na péči o děti a za některá ošetření dostanou vyšší částky od pojišťoven také zubaři.

KOMENTÁŘ Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek prosazuje, aby zdravotní pojišťovny dávaly rodinám příspěvek sedm tisíc korun na školní lyžařské kurzy. Doufejme, že nápad, který by stál miliardy, a přitom by zdraví dětí nijak nezlepšil, neprojde.

I letos budou tvořit součást stravování dětí na prvním stupni základních škol výrobky z kravského mléka v rámci programu Školní mléko. V budoucnosti by se mohl stát alternativou klasického mléka i alternativní rostlinný nápoj ze sóji, rýže a podobně. Prosazují to například ochránci životního prostředí, proti jsou mimo jiné potravináři.

Česko vypadá, alespoň podle statistik, jako země, v níž lidé ve srovnání s Evropou trpí mnohem méně psychickými problémy. Ale nenechte se mýlit. Vysvětlení je jiné, jen minimum z nich je řeší s odborníky. Těch je jednak málo, navíc se lidé za své potíže stydí, a proto s nimi raději nikam nejdou.

Na trhu přibývá produktů rostlinného původu, které používají zavedené názvy potravin z masa. Zdaleka již přitom nejde jen o již dříve diskutovaný veganský burger, ale také párky, klobásy, řízky nebo právě veganské maso. Producenti masa jsou proti.

Hygienické stanice už nebudou nařizovat karanténu tomu, kdo se setkal s nakaženým SARS-CoV-2. Naopak izolace bude nově o dva dny delší.

Ve Všeobecné fakultní nemocnici chybí aktuálně 70 zdravotních sester. Nemocnice se proto rozhodla spolu s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy otevřít nový bakalářský studijní program. Slibuje si od něj, že stav sestřiček doplní.

V roce 2022 čekají zdravotnictví nejrozsáhlejší změny v úhradách zdravotní péče za posledních 15 let. Přinášíme přehled největších z nich.

Výhled ministerstva zdravotnictví říká, že celkové náklady zdravotních pojišťoven budou příští rok činit 439,6 miliardy korun.

Domácí péči bude možné předepsat pacientovi od nového roku i bez předchozí hospitalizace. Navíc to udělá více lékařů než dosud a například obvazy či pleny již předepíší i zdravotní sestry. Ty budou moci stát se služebním autem i v zákazu stání.

„Ve zdravotnictví jde především o léčení (nikoli vždy vyléčení) nemocí, o uchovávání zdraví až v druhé řadě. Systém rozvíjí a živí nemoci, samo zdraví jej neživí. Zdraví, je-li přítomno, je spíše zdarma.“ Špičkový onkolog Jan Žaloudík v nové knize dostojí pověsti člověka, který nemá obavy prezentovat otevřeně své postoje a názory.

Povinnost vystavit neschopenku, od ledna 2020 v elektronické podobě, má podle zákona ten lékař, který svým vyšetřením zjistil, že je člověk práce neschopen. Jenže již dlouhou dobu v praxi neschopenky za specialisty vypisovali praktici. To se od Nového roku změní.

ANKETA – Pacienti dnes často přicházejí do ordinace praktického lékaře již s vlastní představou o zaručeném diagnostickém a léčebném postupu, který pečlivě nastudovali na internetu. Jak se mění vztah lékař–pacient, role praktických lékařů a náročnost této profese?

Na chirurgický obor se dříve hlásili nejlepší z nejlepších, dnes už je to podle lékařů jinak. Mnoho se změnilo, jak v medicíně, tak požadavky pacientů.

Zdraví máme jenom jedno. Zatímco dnes se lidé dožívají běžně osmdesátky, před sto lety se umíralo o třicet let dříve. Jaká byla zdravotní péče v bývalém Československu? Jaká zařízení na území naší republiky existovala a co se v nich vlastně léčilo? Kolik bylo porodnic a jakou částku žena zaplatila za porod?

Nově diagnostikovaných onkologických pacientů je každý rok v ČR zhruba stejně, ale podle prof. Jiřího Mayera z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno se skutečně dramaticky zlepšuje jejich přežívání a narůstá počet pacientů, kteří přežívají s nějakou nádorovou chorobou. Mnoho těchto pacientů ale není trvale vyléčených, zůstávají dlouhodobě léčení, což enormně zvyšuje nároky na finance i počet zdravotníků. „Jsme v zajetí vlastního diagnostického a léčebného úspěchu,“ říká lékař.

Možná bychom se dnes mohli pozastavit nad tím, jaké požadavky na provoz lékařského řemesla měli antičtí mudrcové. Věhlasný lékař Hippokrates v tom měl naprosto jasno: lékař má být poctivý, v dobré kondici, spořádaný a zdrženlivý. Jsou dnešní lékaři také takoví?

Kancelář Ombudsmana pro zdraví upozorňuje na nejasnosti kolem pravidel určujících, co všechno je „standardní“ zdravotnická péče, a na lokální rozdíly v jejím poskytování. Ministerstvo s výhradami nesouhlasí.

„Mise v Etiopii mi přinesla nadhled i pokoru,“ říká Karel Urbášek, kterému zkušenost z Afriky změnila pohled nejen na medicínu. Viděl tu případy, které u nás lékaři nikdy neuvidí. Třeba neošetřované otevřené zlomeniny i novorozence, kteří skončí v odpadcích a nikdo to neřeší.

Desítky minut hledání volného parkovacího místa, poplatek, který se vyšplhá až k několika stokorunám, nebo místo pro auto tak vzdálené, že nemocný člověk jen stěží zvládne dostat se od něj k lékaři. Parkování u nemocnic je pro pacienty noční můrou. Dá se s tím něco dělat?

Váš praktický nebo jiný lékař se odstěhoval, odešel do důchodu, nebo jen nejste spokojeni a chcete změnu. Podle čeho vybírat a mají všichni stejné služby a vybavení ordinací?

Mladí lékaři preferují velká města. Dosud se jich ale nikdo pořádně neptal, proč nechtějí ordinovat na venkově. „Je to časovaná bomba,“ říká David Halata, venkovský praktik, který chce situaci pomoci změnit.

„Dospělého“ praktického lékaře je nutné začít hledat okolo osmnácti let věku. Kdo s tím mladému člověku pomůže a jak by měl postupovat?