Začíná to často nevinně: člověk je unavený, chce něco udělat pro svou imunitu, zaujme ho něco v reklamě nebo proto, že to bere kolega v práci. Stačí zajít do lékárny nebo si online objednat něco z velmi široké nabídky vitamínů a potravinových doplňků.
Jenže takhle je možné snadno nakoupit něco, co dotyčný vůbec nepotřebuje nebo co by ani brát neměl, například s ohledem na léky, které užívá.
Největší problém je, že doplňky stravy lidé často berou bez jasného důvodu. Spíš pocitově, upozorňuje farmaceutka Pavla Horáková, odbornice na chronická onemocnění a vedoucí online poradny Lékárna.cz. Podle ní se pak může stát, že doplněk bude zbytečný, nebo dokonce kontraproduktivní.
Typické a časté omyly? Pokud chceme, aby doplňky dávaly smysl, je potřeba vědět, co tělu chybí. A k tomu se hodí základní laboratorní vyšetření. Základním výchozím bodem je krevní obraz. Ten může odhalit chudokrevnost, zánětlivé změny nebo celkové vyčerpání organismu,
vysvětluje Horáková.
Důležité je třeba vyšetření železa – a hlavně ferritinu, který ukazuje zásoby železa v těle. Právě nízký ferritin bývá častou příčinou únavy, slabosti nebo vypadávání vlasů, zejména u žen,
doplňuje farmaceutka. Dalšími častými „slepými místy“ jsou vitamin B12 a kyselina listová – zvlášť u lidí s únavou, poruchami koncentrace nebo u těch, kdo jedí málo živočišných produktů. A pak vitamin D, jehož nedostatek je v Česku zejména v zimě velmi rozšířený. Podle Pavly Horákové nejde jen o imunitu: vitamin D ovlivňuje také svaly, kosti a regeneraci.
Jenže někdy člověku tyhle látky nechybí, i když má pocit, že ano.
Když je doplňků moc
A může užívání vitamínů a doplňků na základě dojmů opravdu uškodit? Ano, může,
tvrdí farmaceutka. Rizikové jsou podle ní zejména látky jako vitamin D, železo, zinek nebo selen, kde dlouhodobě vyšší příjem může rozkolísat rovnováhu v organismu nebo vyvolat nežádoucí účinky. U železa navíc hrozí i praktický problém: člověk si zhorší trávení a současně přehlédne skutečnou příčinu potíží. Únava totiž vůbec nemusí být z nedostatku železa – může souviset třeba s chudokrevností jiné povahy, poruchou štítné žlázy nebo dlouhodobým vyčerpáním.
Jinými slovy, jít do lékárny a necham tam stovky či dokonce tisíce za potravinové doplňky, o nichž nevíme, jestli je skutečně potřebujeme, není nejlepší nápad. Takhle prevence a péče o zdraví vypadat nemá.
Smysluplná prevence podle Horákové začíná u režimu – spánku, pohybu, stravy a zvládání stresu. Doplňky mohou být dobrým pomocníkem, ale neměly by nahrazovat základy. Připomíná zároveň, že některé látky mají jasný sezónní přínos, například vitamin D v zimě.
Chyby, které lidé dělají nejčastěji, se přitom opakují. Jednou z nich je „vrstvení“ přípravků bez kontroly složení. Velmi často se setkávám s tím, že lidé užívají několik přípravků najednou, aniž by si uvědomili, že se v nich opakují stejné látky,
popisuje farmaceutka. Výsledkem pak není lepší efekt, ale zbytečně vysoké dávky – a někdy i nepříjemné vedlejší účinky. Právě tady může sehrát klíčovou roli lékárník: nevybírá podle líbivého obalu, ale podle souvislostí.
Lékárník se nedívá jen na název přípravku, ale na celý kontext. Ptá se, proč chcete doplněk užívat, jak se stravujete, jaký máte režim, jestli berete léky, jestli jste chronicky nemocní,
vysvětluje Pavla Horáková. Reklama tyhle otázky neřeší – a přitom jsou zásadní. Mnoho doplňků navíc lidé berou ve špatné formě, špatné dávce, nebo úplně zbytečně.
Záluadný je i falešný pocit bezpečí. Lidé mají dojem, že „pro zdraví něco dělají“, ale tím oddalují řešení skutečného problému. Kdy tedy doplňky stravy dávají smysl? Odpověď je vlastně jednoduchá – jen není tak pohodlná jako rychlý nákup. Ve chvíli, kdy víte, proč je užíváte, v jaké dávce a jak dlouho. Když mají jasný cíl a jsou zvolené s ohledem na váš zdravotní stav,
shrnuje Pavla Horáková. V takovém případě mohou být podle ní velmi užitečné a bezpečné.
ČLÁNKY DO MAILU