Nemocná játra nebolí. Někdy až do chvíle, kdy je jejich záchrana často nemožná. Alkohol přitom není jediným spouštěčem potíží. Existuje mnohem více důvodů, proč si nechat játra pravidelně zkontrolovat.
Nezdravý jídelníček plný tuků
Dlouhodobě nevhodné stravování patří dnes k nejčastějším příčinám poškození jater. Nadměrný příjem tuků, živočišných bílkovin a jednoduchých cukrů vede k ukládání tuku v jaterních buňkách, které takovou zátěž nedokážou efektivně zpracovat a jejich výkonnost se postupně snižuje. Stejně tak může mít na játra vliv i úprava stravy, typicky přílišné kořenění, smažení a grilování.
Nemoc, která nejčastěji ničí naše játra, tak nemá nic společného s alkoholem, když ten jí může dále zhoršovat. Odborné se nazývá nealkoholické ztukovatění jater neboli NAFLD a souvisí hlavně s obezitou, diabetem 2. typu, vysokým cholesterolem či vysokým krevním tlakem. Jen v prvních dvou fázích ho přitom lze zvrátit, pak už je léčba jater velmi obtížná.
Výskyt nemoci roste velmi alarmujícím tempem. Donedávna se odhadovalo, že tímto onemocněním trpí zhruba 25 procent lidí na světě, nejnovější odhady však hovoří už o více než 30 procentech,
uvedl před časem docent Jiří Slíva, přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty UK.
Také vysokoenergetické potraviny, zejména proteinové a sacharidové nápoje, se většinou využívají pro naplnění energetických rezerv před sportovním výkonem či po něm. Přílišná konzumace těchto potravin však může vést ke steatóze neboli ztukovatění jater.
Příliš mnoho alkoholu
Jakožto čistička lidského těla jsou játra hlavním orgánem, který odbourává alkohol. Při jeho pravidelné konzumaci jsou tak vystavena zvýšené zátěži, která může vést k zánětlivým změnám jaterní tkáně a při dlouhodobém působení i k vážnějšímu poškození. Riziko roste s množstvím a pravidelností konzumace, ale i s přítomností dalších faktorů, jako je nevhodná strava, užívání některých léků nebo metabolické onemocnění,
upozorňuje lékař Ladislav Krajči z ambulance interního lékařství Synlab.
Neznamená to přitom, že pití malého množství alkoholu je bezpečné – i ono například zvyšuje riziko rozvoje několika typů rakoviny, jak dokládá například tato studie.
Kontakt s toxickými látkami
Zvýšené riziko poškození jater mají také lidé, kteří přichází často do kontaktu s chemickými látkami. Pokud s nimi například pracujete nebo je často používáte na zahradě, měli byste se při manipulaci s nimi co nejvíce chránit. Opatrně je třeba nakládat i s běžnými přípravky proti hmyzu nebo čisticími prostředky na údržbu domácnosti. Mezi nebezpečné toxiny patří například hliník, fluorid, formaldehyd nebo těžké kovy.
Užívání antibiotik a dalších léků
Některé druhy léků mohou vážně ovlivňovat jaterní funkci, a to dokonce i v případě, že je přípravek označený jako přírodní. Vždy je tak důležité číst příbalové informace, kde se dozvíte, zda vaše léky játra zatěžují, či nikoliv, případně jejich složení konzultovat s lékařem,
radí lékař Krajči. Ohrozit mohou i běžně dostupné léky proti horečce, například ty s obsahem paracetamolu. Riziko vzniká v případě nadužívání nebo také u lidí, kteří mají játra narušená, například alkoholem. Tato kombinace může mít fatální následky. Orgánu neprospívá ani časté užívání antibiotik.
Jaterní infekce v anamnéze
Nemoci jako žloutenka či mononukleóza způsobují zánět jater, a tím dlouhodobě snižují jejich obranyschopnost vůči dalším onemocněním. Pokud jste prodělali některé onemocnění jater, můžete být k vážným jaterním potížím více náchylní.
Cukrovka II. typu
Vyčerpáním a selháním jater jsou ohroženi také diabetici. U lidí s diabetem nejsou játra schopna zpracovávat a produkovat glukózu normálním způsobem, jelikož neumí rozeznat její množství v krvi. U diabetiků se netvoří adekvátní množství inzulínu, ale játra to neví a vycházejí z předpokladu, že tělo potřebuje glukózy více, ačkoliv je její hladina v krvi ve skutečnosti zvýšená,
vysvětluje lékař ze Synlabu.
Jaterní onemocnění v rodině
Mezi dědičné jaterní nemoci patří například hemochromatóza nebo Wilsonova nemoc. Tyto choroby v těle shromažďují nadměrné množství minerálů, jako je měď nebo železo, a tím játra zásadně zatěžují.
Jak se játra vyšetřují
Základem kontroly funkce jater jsou krevní testy. Vyšetření může kromě prověření zdraví jater poskytnout celkový obraz o tom, co se děje uvnitř těla, a poukázat na potíže, které byste jinak neodhalili.
Standardně se v rámci jaterních testů měří hladina čtyř enzymů:
- ALT (alaninaminotransferáza) – je enzym nacházející se v jaterních buňkách. Jeho zvýšená hladina může poukázat na poškození jater zapříčiněné zánětem, tukovým onemocněním jater nebo působením alkoholu či léků
- AST (aspartátaminotransferáza) – vyskytuje se nejen v játrech, ale i ve svalech a dalších orgánech. Pokud dojde k narušení těchto tkání, zvýší se jeho hladina v krvi
- GGT (gamaglutamyltransferáza) – citlivý ukazatel zatížení jater často související s užíváním alkoholu či léků, případně onemocněním žlučových cest
- ALP (alkalická fosfatáza) – je spojena zejména s průchodností žlučových cest. Její zvýšené hodnoty mohou poukazovat na poruchu odtoku žluči, ale také na změny v kostní tkáni
Všechny čtyři látky se v krvi běžně vyskytují v nízkém množství. Naměří-li se vysoká hladina některé z nich, je velmi vysoký předpoklad výskytu onemocnění nebo poškození jater, případně jiného orgánu. Součástí vyšetření jater je také stanovení hladiny bilirubinu – žlutého krevního barviva. Jeho zvýšené množství způsobuje žluté zbarvení kůže a může značit žlučové kameny, žloutenku, cirhózu, ale i jiná vážná onemocnění,
upřesňuje lékař Krajči.
Kdy máte na test jater nárok?
Jaterní testy jsou hrazeny ze zdravotního pojištění při vstupní preventivní prohlídce u praktického lékaře a u osob se zvýšeným rizikem nad 45 let věku. V dalších případech se provádí v závislosti na osobní anamnéze. Test je možné kdykoli podstoupit také z vlastní iniciativy jako samoplátce. Stojí většinou do tří stovek. Pokud budou hladiny zvýšené, je třeba hodnoty řešit se svým praktikem, ten může člověka poslat na další vyšetření, například pomocí ultrazvuku.
ČLÁNKY DO MAILU