Češi mění chutě: zelený chřest válcuje bílý, pěstitelé rozšiřují produkci

Navzdory extrémně suchému jaru a rostoucí administrativě očekávají pěstitelé z Polabské nížiny kvalitní úrodu chřestu. Těšit se ale můžeme i na více křenu, který ve Vojkovicích u Hostína začali před lety pěstovat. Po 40 letech by jejich produkce mohla Česku zajistit soběstačnost.

Teplotní výkyvy roku 2025 srazily produkci

Loňská sezóna začala nadějně, ale příroda nakonec ukázala svou nevyzpytatelnost. „V roce 2025 jsme hospodařili na ploše cca 190 hektarů. Sezóna odstartovala skvěle, ovšem podprůměrné teploty v květnu sklizeň výrazně zpomalily a v červnu už se tento propad nepodařilo dohnat. Produkce byla nakonec o 15 % nižší, přesto jsme po katastrofálním roce 2024 hodnotili loňský rok jako podařený,“ rekapituluje Jiří Šafář, zakladatel společnosti Český chřest.

Sezóna 2026: Více zeleného chřestu a boj s náklady

Letošní jaro přišlo časně, což probudilo chřest k životu dříve, než je běžné. „Bílý začal rašit vlastně na den stejně jako loni, ale zajímavostí je, že ten zelený začal letos růst o deset dní dříve,“ říká Jiří Šafář.

To je dobrá zpráva, lidé totiž zelený chřest před bílým upřednostňují, což je i hlavní důvod toho, proč letos česká produkce zeleného chřestu stoupne o 20 tun na 160 tun a bílého naopak o 20 tun klesne (na 110 tun). Produkční plocha se sice sníží, ale díky náběhu nových výsadeb s vyššími výnosy se v Polabí očekává celková sklizeň kolem 270 tun. 

Proč lidé chtějí více zelený chřest?

Důvodů je hned několik, ale primárně souvisí s jeho rychlejší úpravou – zelený chřest nemusíte celý loupat jako bílý, dá se jíst i syrový třeba v salátech, nebo se snadno připravuje na grilu. Zelený chřest se hojně využívá v asijské kuchyni, která je aktuálně velmi populární. Co se ale výživové hodnoty týče, jsou na tom bílý a zelený chřest stejně.

Takže zanevřít na bílý určitě nechceme, vyzkoušejte ho v kombinaci se zeleným chřestem, vařeným vejcem, koprovkou a bramborami, zkuste chřestový ramen, chřestové máslo nebo jemný krém. Recepty najdete na ceskychrest.cz.

Hrozba sucha a neférový dovoz

Aktuálně největší vrásky dělá pěstitelům počasí, hlavně sucho a nedostatek vody, a obchodní politika některých obchodních řetězců. Takto nákladnou komoditu tu obvykle neskladují v podmínkách, které si zaslouží a de facto vyžaduje. 

„Když se podíváte na zahraniční trhy, tak tam chřest skladují v chlazené sekci, je přece škoda ho dávat mezi brambory za osm korun za kilo. Kvalita chřestu jde pak rychle dolů, řetězce kvůli tomu mají i zbytečné odpisy,“ podivuje se nad způsobem prodeje v řadě obchodů Jiří Šafář.

„Dalším problémem je dovoz ze Španělska či Řecka. Když se tam objeví přebytky, hodí je na náš trh za podnákladové ceny a řetězce nás v tu chvíli ‚vypnou‘. Chřest ale nejde skladovat, musíme ho prodat hned. To je vůči českým zemědělcům strašně nefér,“ upozorňuje.

Tuto veřejnosti nepříliš známou praktiku potvrzuje i Monika Nebeská, předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy a předsedkyně představenstva Všestary Group. „Obchodní řetězce zůstávají hlavním odbytištěm – přibližně 80 % domácí produkce přes ně směřuje ke spotřebitelům. Současně ale platí, že pěstitelé jsou v tomto vztahu často ve slabší vyjednávací pozici. Takže ano, situace, kdy je domácí produkce nahrazena levnější nabídkou, se na trhu objevují. A u čerstvé zeleniny je problém o to citlivější, že její skladovatelnost je často jen v řádu dnů,“ popisuje složitou situaci, do níž se čeští zemědělci dostávají Monika Nebeská.

Jak českou produkci na trhu zachovat a omezit dovozy? 

„Ptejte se po české produkci, je třeba vytvořit spotřebitelský tlak,“ říká Jiří Šafář. Byť je cena dlouhodobě jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje rozhodování spotřebitelů – a v případě přebytků na evropském trhu se jí velmi obtížně konkuruje. 

Navíc se na český trh dostává produkce za ceny, které neodrážejí reálné náklady na pěstování. „Je ale fér říct, že dlouhodobě nelze stavět domácí produkci jen proti levným přebytkům z Evropy. Pokud chceme českou zeleninu na pultech udržet, musí mít své místo nejen kvalita, ale i férové podmínky na trhu," připomíná Monika Nebeská.

Řetězce nemohou být jediným odbytištěm

Aby pěstitelé své výpěstky i přes zahraniční přebytky na trhu udrželi, musí diverzifikovat prodejní kanály – vedle řetězců posilují přímý prodej ze dvora nebo farmářské prodejny, samosběry, farmářské trhy nebo zpracování části produkce. 

I to je nový směr, kterým se v Hostíně u Vojkovic vydávají. „Dokončili jsme novou linku na druhotné zpracování našich výpěstků. Ve Zlíně jsme našli paní Boudovou, která vyrábí nakládaný křupavý chřest ve sladkokyselém nálevu, žádný sacharin, ale cukr a výtažek z dvaceti druhů koření. Domluvili jsme se s ní, že podle její receptury a pod jejím vedením u nás budeme tento chřest vyrábět, tím chřestu prodloužíme trvanlivost až na dva roky,“ říká o novince, kterou letos pomalu spouští, Jiří Šafář. 

V plánu je i chřestové kimchi a křenové pomazánky

Letos budou v Hostíně ladit receptury i dalších produktů, například chřestového pesta, nebo chřestového kimchi. A protože v Hostíně už třetím rokem pěstují i chřest – letošní výsadba je na 50 hektarech, což je oproti loňsku nárůst o 40 %, plánují tu i výrobu křenových pomazánek – ne past z odřezků křenu, ale pravou ostrou ze strouhaného českého křenu z Polabí a mletý křen v různých chuťových variantách.

Novinky budete moci ochutnat i na Chřestových slavnostech, které se v Hostíně u Vojkovic uskuteční už tento víkend 15. a 16. května.

Jak podpořit české zemědělství? Vědět, koho koupí podporuji

„Z dlouhodobého pohledu je klíčové, aby vztah mezi pěstiteli a odběrateli nebyl postavený jen na nejnižší ceně, ale i na stabilitě a odpovědnosti vůči domácí produkci,“ říká Monika Nebeská a doplňuje, že tuzemští producenti staví především na kvalitě, čerstvosti a dohledatelném původu. Česká zelenina se dostává na pulty často v řádu hodin od sklizně, což se zásadně promítá do její chuti i nutriční hodnoty. 

Ministerstvo zemědělství v poslední době posiluje komunikaci se sektorem i obchodními řetězci a věnuje větší pozornost situaci na trhu. „Je ale potřeba otevřeně říct, že možnosti přímých zásahů do cen jsou omezené pravidly hospodářské soutěže. O to větší význam mají kroky, které posilují postavení domácích producentů nepřímo,“ zdůrazňuje Monika Nebeská hlavně podporu propagace české produkce a zvyšování informovanosti spotřebitelů.