Hlavní navigace

Vaginální údržba se prováděla už od starověku

Taťána Kročková

Ženská vynalézavost napříč dějinami nezná mezí, ostatně v dobách tvrdého patriarchátu slabšímu pohlaví kolikrát ani nic jiného nezbývalo. Možná by vás mohlo zajímat, jakým způsobem ženy pečovaly o svou vagínu nebo jak se snažily ošálit muže, aby uvěřil v jejich neposkvrněnost.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Pohlavní zdraví ženy bylo vždy na prvním místě. Přece jen šlo o splnění důležitého úkolu, jakým bylo plození dětí. O svou vagínu se ženy staraly už od dob starověku, ať už šlo o vyplachování, vykuřování, nebo zavádění různých přírodních léčiv a bylin za účelem vyvolání menstruace, zvýšení porodnosti, nebo naopak zabránění početí.

Vykuřování pochvy na denním pořádku

Ženské medicíně se věnovala už středověká lékařka Trotula. Bodejť by ne, vždyť to byla také žena a musela tomu rozumět mnohem lépe než muž, i když je pravda, že se těmto vyloženě ženským lékařským textům dochovaným z 12. století často připisuje mužské autorství. Ve středověku bylo běžnou praxí vykuřování pochvy. Praktikovalo se tak, že žena seděla na sedátku s otvory nad kouřící bylinnou směsí, případně měla mechanickým nástrojem zavedeným v pochvě rozevřen poševní vstup pro snadnější vniknutí par. Léčivé výpary stoupaly vzhůru do všech útrob a nedalo se jim vyhnout ani při vdechování nosem.

Catherine Blackledgeová v knize Vagina cituje dávné lékaře i receptury

Trotula píše: „Vezmi zázvor, vavřínové listy a jalovec. Roztluč je a vlož v obyčejném hrnci na žhavé uhlí a žena nechť si sedne na děrované sedátko tak, aby přijímala kouř spodní částí těla, a tak se jí menstruace vrátí. Opakuj tento postup třikrát, čtyřikrát nebo ještě víckrát. Pro ženu, která dostává tuto léčbu často, je však nezbytné, aby si natírala vagínu zevnitř chladivými mastmi, jinak se příliš přehřeje.“ Tento recept je na vyvolání menstruace.

Jeden z receptů však naopak před souběžným vdechnutím silných bylinných výparů dýchacími cestami varuje. Pojednává o něm další ze spisů Trotuly, která doporučuje před začátkem porodu raději zaměřit pozornost na vagínu, která by měla v tuto chvíli plnit funkci nosu. Před porodem se má vyvolat kýchání s nosem a ústy zacpanými, aby se největší část rodiččiny síly a ducha přesunula k děloze. Dále se mají připravit pastilky z galbanové pryskyřice, čertova lejna a myrhy nebo routy a s touto směsí provést vykuřování směrem do dělohy. Podle Trotuly děloha následuje sladce vonící látky a utíká před odpudivě páchnoucími, mezi něž tato směs vyloženě patří. Není tedy divu, že tento recept měl především vyvolat děložní kontrakce a urychlit porod dítěte. Další zvyklosti najdete také v článku Magie, pověry a rituály kolem porodu: některé se drží dodnes.

Galerie: Historie porodnictví

Sladké mámení pro lepší sex

Jestliže tedy vykuřování odporně páchnoucími bylinami odpuzovalo dělohu a vyhánělo plod, sladké směsi naopak pomáhaly k sestoupení dělohy posunuté vzhůru směrem dolů. Píše o tom Dr. Catherine Blackledgeová ve své úžasné knize Vagina, kde cituje další recepisy z Trotuly: „Proto se děloha posunutá vzhůru mohla léčit potíráním vagíny zevnitř i zevně olejem s příjemnou vůní kosatce, heřmánku, pižma nebo smilky, anebo vdechováním odpudivých pachů jako výměšku bobřích žláz, smůly, spálené vlny, lnu nebo kůže. Dále mohlo být aplikováno přikládání baněk v klíně a stydké oblasti, anebo čichání k látkám vyvolávajícím kýchání.“ 

Sladké mámení ale může mít i jiné následky. Taková afrodiziaka dokážou s člověkem hotové divy. Za nejvyhledávanější afrodiziakum bývá považován cibet, sexuální sekret podobný medu, který je vylučován z urogenitálních váčků malé africké šelmy cibetky. Ta jej používá ke značkování terénu. Italský středověký přírodovědec Petrus Castellus píše: „Cibet vyvolá u ženy tak silnou touhu po souloži, že si bude milování se svým mužem téměř neustále přát. Obzvlášť pokud si muž přeje být s nějakou ženou, ať si tímto cibetem potře penis a neočekávaně ho použije, čímž vyvolá v ženě nejvyšší slast.“ Obdobné účinky má prý také pižmo.

Galerie: Nejpodivnější sexuální praktiky

Vaginální klam pro nevědoucí muže

A jak dokázaly ošálit vychytralé ženy své muže o svatební noci? Catherine Blackledgeová uvádí zajímavé způsoby, jak mystifikovat natěšeného ženicha, aby uvěřil tomu, že je jeho milá ještě panna. Dělo se tak pomocí různých bylin, které měly stáhnout a vysušit vagínu, jako simulace panenské blány se zase používal rybí měchýř. Trotula popisuje šest stahujících receptů na obnovu panenského stavu vagíny, které obsahují například vaječné bílky smíchané s vodou a mátou, mladou kůru z dubu nebo pijavice. „Lépe je učinit během noci předcházející vdavkám následující: ať si nevěsta vsune pijavice do vagíny (ale ať dá pozor, aby se nedostaly příliš daleko), takže bude vycházet krev a přemění se v malý chuchvalec sraženiny. Tak bude muž krví ošálen…“

Jak je vidět, ženy si odjakživa dovedly poradit. A v přírodní medicíně můžeme najít účinnou pomoc vždy. Dnešní doba přináší nejen výplachy bylinnými odvary, ale třeba i vlastnoručně vyráběné vaginální čípky z kakaového másla s obsahem protizánětlivých bylin nebo čajovníkového oleje. Jak se „stát znovu pannou“ pomocí moderních chirurgických metod, popisujeme v článku Chci zpátky svoje panenství.

A jestlipak už některá z dnešních žen zkoušela vykuřování? Může zvolit známé ženské bylinky, jako je například měsíček lékařský, hluchavka bílá, kontryhel nebo protizánětlivou šalvěj. Ta ale rozhodně není vhodná pro těhotné.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).