stres

Jsou dva druhy stresu: eustres – kladný, mobilizující síly, podporující osobní nezdolnost, a distres. Kdosi jej nazval „velkej vopruz“. Blokuje pozitivní projevy naší existence. Vyvolává negativní příznaky.

Ušní maz (cerumen) je tekutina v uchu lidí a mnoha savců, jehož primárním úkolem je chránit citlivou kůži vnějšího zvukovodu a vytvářet ochranu proti infekcím. Maz udržuje v uchu správné prostředí. Vědci nyní zjišťují další možnosti.

Koronavirová pandemie s sebou přináší zvýšenou nutnost poctivého mytí rukou. Ale i to má svou míru. Existuje však porucha, při které se mytí rukou a jejich dezinfekce stává posedlostí. To je přitom jen jeden z jejích možných projevů. K těm se řadí také třeba přeskakování schodů anebo tiché mumlání různých formulek.

Stres se podepisuje na našem zdraví. Zaťaté žvýkací svaly, strnulá krční páteř, migrény – to jsou problémy, které se dnes dotýkají všech věkových kategorií. „Přitom například až polovina případů bolestí zad má psychosociální příčinu,“ popisuje odbornice.

Strach a úzkost se tak docela odstranit nedají. Musí se překročit… a žít navzdory realitě co nejlépe dál. Dělat něco, co nás těší, nebo alespoň částečně uklidní.

Typickým projevem nejistoty je neschopnost rozhodnout o tom, co je správné. Strach, zda učiníme dobré rozhodnutí. Uklidnit nás může fakt, že věci obvykle nedopadají nejhůř, jak by dopadnout mohly.

„Máte-li pocit, že s vaším vztahem je něco v nepořádku, musíte si o tom s partnerem promluvit…“ Radu přímo kategorickou jsem si nedávno přečetl na internetu. Slyšel jsem ji již mnohokrát a vždy mám pocit, že mi poté vyskočí kopřivka.

Ztrápený muž nazval svoji úzkost jako „úzký profil duše“. Poté se zamyslel a dodal: „Je to něco podobného, jako byste si v kartách vytáhli Černého Petra.“

PŘEHLED NOVINEK – Kvalita vody na koupalištích a riziko sinic. Klíšťata pijí vodu, co z toho vyplývá? Mobilní aplikace zpřístupňují nevidomým i ovládání složitých medicínských zařízení. Robotické operace. Má smysl přímo měřit míru stresu u zaměstnanců?

Každý z nás má svůj vlastní biorytmus – v kolik vstávat, kdy si dát oběd, kdy jít spát… Ale ne vždy svým chováním přispíváme k jeho zdravému fungování – místo odpočinku si uděláme další kávu, jídlo odložíme i přes pocit hladu a práci doděláváme večer při umělém osvětlení.

Vypadá jako univerzální relaxační způsob, jak zatočit s nahromaděným stresem posledních měsíců. Tzv. restorativní jóga tohle všechno umí, ale není pro každého. Stres totiž za určitých okolností může prohloubit, a někomu tak i ublížit.

Herec Jarda Dušek říká, že profese lékaře se neodvozuje od slova léčit, ale od slova lekat. Pacient přijde k lekaři, ten ho vyleká a předepíše mu lek. Pak jde do lekárny, užívá lek a nakonec z něj lekne. Když mi čtyřicetiletá kadeřnice Simona vyprávěla svůj příběh, polekal jsem se taky. A nejhorší nemoc je nemoc z vyplašení.

Když je toho na nás moc, je těžké vymyslet i jednoduchou věc, jako co si dát k večeři. Pracovní úkoly se zdají být složitější než obvykle a na plánované večerní cvičení nedojde ani omylem. Jenže tím to obvykle nekončí.

KOMENTÁŘ – Překonání závažného stresového období přináší zprvu úlevu a krátkodobý pocit štěstí. Pak se vše mění. Značná část národa prožila či prožívá situaci, jež může vyvolat podmínky pro vznik psychického onemocnění – posttraumatické stresové poruchy. Nastal čas nasadit si „virtuální roušku“ zabraňující projevovat výkyvy své nálady na okolí.

ROZHOVOR – Profesor Aleš Stuchlík pracuje více než dvacet let ve Fyziologickém ústavu AV ČR jako neurovědec. Zabývá se především učením a pamětí, tedy tím, jak si osvojujeme nové znalosti a dovednosti a jak jsme schopni účinně změnit své chování v nové situaci. Třeba v čase světové pandemie koronaviru.

Ruka na dveřích lednice je teď, když je většina z nás častěji doma, běžná věc. Řešením jsou rychlé techniky, jak tomu zabránit. Ale také důkladné rozebrání situace, která nás k jídlu navíc přivádí. Na velké revoluce v životním stylu nebo diety ale zrovna vhodná doba není.

Nejdříve nás třeba jen trochu zamrzí, že se nemůžeme setkat s tím, s kým bychom si zrovna přáli, nebo si zajít do oblíbené restaurace. Po čase hrozí vážnější krize. Jak zmírnit negativní dopady sociální izolace na naši psychiku?

Na to, jak posílit svou imunitu, můžeme najít nespočet tipů. Důležité ovšem je nezačít se všemi najednou a skokově, protože to je pro organismus veliký šok. Pokud jsme pro svou imunitu dělali něco již před karanténou, je vhodné s tím pokračovat, postupně trochu zvýšit intenzitu a pozvolna přidávat další kroky.

Pohled psychosomatiky a fyzioterapeutky především na dech. Co lze dělat, když máme strach dýchat? Třeba pokud jsme – jako právě teď – v situaci pro mnohé stresující…

Nouzový stav, opatření, která zasahují do běžného života. Ačkoliv není nařízen, je home office důrazně doporučován a kdo může, pracuje z domova. Jaká úskalí to může přinášet? A jak se v domácí kanceláři zařídit, abychom zvládali plnit své pracovní závazky?

„Základem nemocí, kromě těch způsobených úrazem, jsou dlouhodobé negativní emoce, a to i ty neuvědomované.“ Zkrátka „nemoce z emoce“.

Zhubnout, jíst zdravě a méně se stresovat. První místa v žebříčku novoročních předsevzetí patří zdravému životnímu stylu. U předsevzetí to většinou i končí, ukázal průzkum.

Některé stresy jsou pozitivní, posouvají nás dál, ale ty druhé, zvané distresy, nám mohou život obrátit vzhůru nohama, zvláště pokud je neumíme ventilovat, a to hned několika různými způsoby.

Dýcháme automaticky, jinak bychom ani nežili. Dechu proto obvykle nevěnujeme zvláštní pozornost, možná jen když se při nějaké činnosti zadýcháme. A to je škoda. Výhodné, optimální, chcete-li správné dýchání je nepominutelným nástrojem při zvládání našeho fyzického i emocionálního zdraví. Prvním krokem k jeho dobrému využití je naučit se dech vnímat. Teprve pak s ním můžeme začít účinně pracovat.

Japonci na základě výsledků výzkumů rozvinuli samostatný obor, tzv. Shinrin-yoku („lesní koupel“), a přicházejí od té doby s mnoha dalšími důkazy o prospěšnosti přírodního prostředí pro lidské zdraví.

Několik seznamů a tabulek dokáže dát vašemu dni strukturu a vám klid na duši. Zásadní je uvědomit si, že efektivní řízení času není totéž jako zvládání všeho, co jsme si naplánovali.

Nenechte se ničit stresem – vyzkoušejte 8 tipů na okamžité zlepšení nálady. Uvolnit se a dobít energii jde překvapivě rychle a jednoduše.

Můžete jej vyřešit a tím ho i odstranit. Lze se přizpůsobit. Rčení tvrdí, že člověk si zvykne i na šibenici… Můžete se mu pokusit vyhnout, zabývat se něčím jiným. Můžete si říkat, že všechno zlé je k něčemu dobré.

Rychlý, až raketový rozvoj technologií se dostává do hledáčku nejen psychologického výzkumu, ale i do klinické praxe. Jaké problémy přináší používání moderních technologií a co si počít s tzv. technostresem, popisuje psycholog Ondřej Pečený.

ROZHOVOR – „Strnulé pohyby známe od mnoha politiků. Pouze ve svobodném pohybu můžeme být zdraví a šťastní…“ říká filozof Antonín Dolák, kterého můžete potkat v poklusu kolem brněnské Svratky.