stres

V podzimních měsících si lidé stěžují na únavu, smutek, špatnou náladu… Souvisí to s počasím? Světlem, respektive tmou? S koncem léta, prázdnin, dovolených, pohody? A jak si můžeme trochu pomoci?

Když mužům schází apetit k sexu, může za to stres, ale i výkyvy hladiny testosteronu. Ale co když je trápí problémy s erekcí nebo mají potíže s početím potomka?

Pro člověka postiženého šikanou na pracovišti je typické jednání pod tlakem, ve stresu, nižší výkon, častější chyby. Bývá častěji nemocný. Ovšem tzv. únik do nemoci nic moc nevyřeší.

Optimisté tvrdí, že změna je život. Pesimisté prohlašují, že každá změna zákonitě směřuje k horšímu. Realisté s odvoláním na psychologické výzkumy konstatují, že každá – tedy i vytoužená – změna přináší určitou zátěž.

Capgrasův fenomén je soubor příznaků, který vede k chybnému – v lepším případě zkreslenému – vnímání reálného světa. Je známkou duševního onemocnění. Nemocný nejčastěji tvrdí, že jeho blízký člověk se stal někým jiným, byl nahrazen dvojníkem.

Známý syndrom vyhoření (burn out syndrom) není jediným popsaným stavem, kdy už jsme tak vyčerpaní, že nevíme, jak dál. Manažer středního věku ve vyšší funkci je kandidátem na tzv. manažerskou nemoc, neuróza z vyčerpání hrozí zase ženám-matkám.

Alergie je celoživotní, ne zcela vyléčitelné, ale dobře léčitelné onemocnění. Méně se ví, že souvisí i s psychikou. „Stres, vztek nebo strach vedou ke vzniku či zhoršení projevů alergózy,“ říká zkušená alergoložka Jana Wankatová. Lidé někdy mají tendence zacházet do extrémů.

Lidská psychika nedokáže být „mnohoobročníkem“. Jenže co omezit? Chceme být dobrým partnerem a rodičem, úspěšným v práci i v hektické zábavě. Vydělávat a žít naplno. Mít vše hned a platit potom.

Psycholožka Alžběta Protivanská radí, jak se zbavit stresu, nepodlehnout nejistotě a jak se začít soustředit.

Po stresové zátěži nám tluče srdce, funíme, předkláníme se a opíráme ruce o kolena, tak trochu po jogínsku ten stres vydýcháváme. Zkusme se ale naučit dýchat správně a efektivněji, stresu se tak zbavíme mnohem rychleji.

Poměrně nápadné, časté potíže nedokáže dotyčný dlouhodobě potlačovat. Nemůže si pomoci. Z čeho všeho můžeme mít tik, jaké jsou druhy a kdo jimi trpí jednoznačně nejčastěji?

Máte pocit, že už je toho na vás moc, že vás stres ovládá a nedává vám šanci normálně žít? Zkuste se držet následujících šesti rad.

Zhruba od devadesátých let minulého století je výzkumy prokázán vztah mezi dlouhodobým pocitem nudy a předčasnou smrtí. Jinými slovy: čím častěji a intenzivněji se nudíte, tím víc zkracujete dobu očekávaného dožití.

Většina z nás žije ve stresu a ten přenášíme i na naše děti. Dnešní stres nás dohoní za několik let. Právě jsme na křižovatce a můžeme změnit směr. Třeba s pomocí homeopatie.

A je to tu zase, za okny zima a pošmourno, slunce schováno za mraky a na nás padají podzimní chmury a únava. Není to nic výjimečného a dá se s tím pracovat.

Prevence je i u stresu jednodušší než léčba. Školský stres je kombinace únavy, přetížení a vyčerpání. Je spojený s obavami, úzkostí a s chronickým pocitem neúspěchu. Vede k „utíkání do nemoci“, v krajním případě až k sebevraždě dítěte.

Alternativní směr medicíny, který je dosti podobný tradiční čínské medicíně, si získává na oblíbenosti i v Česku. Co je to naturopatie a co dokáže léčit?

Od doby, kdy mezi civilizační choroby spadly deprese, už Vltavou proteklo dost vody na to, aby se něco pohnulo v léčebném managementu celku civilizačních nemocí.

Trápí vás stres, obavy, úzkost? Bojíte se zkoušky nebo operace? „Homeopatika je možné užívat i preventivně, v situacích, kdy očekáváme problém,“ říká lékařka. Pomohou i na propady nálady.

Kolísání tělesné teploty je samo o sobě normální, nicméně delší stres může vyvolat i trvalé zvýšení teploty jako při chřipce a angíně. Ze stresu lze dostat chronickou horečku.

Objev penicilínu sirem Alexandrem Flemingem se stal symbolem téměř neomezených možností medicínské vědy. V nadšení z jejich účinků se desítky let předepisují skoro všem a skoro na všechno. Teď nastává vystřízlivění.

Konvenční medicína se točí v četných bludných kruzích. Jen málokdo dokáže vidět jejich jádro tak pronikavě jako biolog a filosof Stanislav Komárek, jenž v péči o své zdraví udělal od medicínsko-průmyslového komplexu krok stranou.

Teplé počasí, zvláště jeho předbouřková varianta zostřená kupříkladu jižním větrem, výrazně zvyšuje agresivitu v mezilidských vztazích.

Stresu se v dnešním civilizovaném světě nevyhne nikdo. Záleží však, jak se s ním vypořádá. Nový rozsáhlý průzkum, první svého druhu u nás, naznačuje, co je nezbytné a jak jsme na tom.

Je stres skutečně tak špatný pro naše zdraví? Záleží na úhlu pohledu, tvrdí The Guardian. Existuje „hodný stres“?

V závěrečné části seriálu doplníme poslední kousek skládačky, a sice jak naše strava ztratila veškerou chuť a vyživovací hodnotu, takže kromě toho, že jsme tlustí a nemocní, jsme navíc i hladoví.

Američané jsou vystresovaní a na vině je z velké míry nerovnováha mezi pracovním a soukromým životem, domnívá se americká psycholožka. Co s tím může dělat jedinec a co společnost?

Kombinace nezdravého pracovního a soukromého života může způsobit devastující zdravotní následky. Proč jsou Američané přepracovaní a neužívají si života? A jak jste na tom vy?

Nakupujeme, pečeme, uklízíme a běháme po večírcích… Nemocnost je kolem Vánoc vyšší a není to náhoda. Někteří lidé dokonce onemocní každoročně na den stejně.

Obvyklou příčinou potíží je zahlcení podněty, fyzické i psychické přetížení. Dlouhodobé pocity nervozity a vnitřního neklidu vyčerpávají organismus a zvyšují riziko onemocnění.