Deprese místo gymplu. Změňte přijímačky, jsou moc stresující, chtějí odborníci na psychiku

Současná podoba přijímacích zkoušek vystavuje děti zbytečně zátěži i za normálních okolností. Generace, která teď až do začátku května netrpělivě čeká na výsledky testů, už má přitom za sebou zkušenost s pandemií covidu-19, válkou na Ukrajině nebo energetickou krizí. Nejviditelnějším důsledkem jsou přetížené ordinace dětských psychologů a psychiatrů, odborníci na psychiku se sotva stíhají věnovat těm nejvážnějším případům. 

Přečtěte si také:

Spánek pomáhá zpracovat stres. Když mu to dovolíte

A v ordinacích se často mluví i o zkouškách, které děti a dospívající stresují. Stres spojený se zkouškami může být i jeden ze spouštěčů duševního onemocnění v tomto věku. Stres spojený s jednotnou přijímací zkouškou ovlivňuje mnohdy celou rodinu, a stavy, které kolem toho prožívají rodiče, že terapeut musí pracovat víc na tom, co bude dělat rodič, když se jeho dítě nedostane na školu, než co bude dělat dítě, popisuje dopady jednotné přijímací zkoušky Marie Salomonová, zakladatelka organizace Nevypusť duši a členka pracovní skupiny Wellbeing v Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Podle ní jsou to právě přijímačky, o kterých se svými klienty opakovaně mluví někdy i celý rok nebo dva, takové trauma to pro ně je. Při diskuzi s kolegy v praxích se podle ní objevují mezi hlavními tématy, kromě závažných duševních onemocnění, která řeší. 

Stres ano, ale ne dlouhodobý

Stres, který v souvislosti s přijímacími zkouškami děti zažívají, část rodičů a vyučujících považuje za nástroj, jak je motivovat k učení. Může to tak fungovat, ale jen v případě, že stres není dlouhodobý. 

Je pravda, že dobrý stres motivuje k výkonu a posiluje odolnost dítěte, pokud je ale psychická zátěž příliš velká a trvá dlouho, mozek naopak reaguje snížením výkonu, motivace k učení klesá a snižuje se i psychická odolnost dítěte. V případě přijímacích zkoušek bohužel už jde o stres dlouhodobý, protože příprava na ně začíná mnohdy už na podzim, nebo dokonce předchozí školní rok, rodinu stojí čas, peníze, dítě a často i rodiče do něj musí investovat spoustu energie. 

Přečtěte si také:

Jak s dětmi mluvit o válce? Neříkejte, že se nic neděje

Děje se to tak zejména ve velkých městech, kde počet míst na školách, o které mají děti zájem, absolutně neodpovídá tomu, že do středoškolských let dospěly populačně velmi silné ročníky. A tak i dítě, které má předpoklady k tomu, aby se mu studijně dobře dařilo na gymnáziu či vybrané průmyslové škole, nemusí projít sítem jednotných přijímaček v podání organizace CERMAT. 

Stres a syndrom vyhoření

Nemluvě o tom, že už samotný systém přijímaček může paradoxně vést k tomu, že dítě selže nebo nepředvede, co v něm skutečně je. Výzkumy se shodují na tom, že děti a dospívající, kteří trpí kvůli škole a zkoušení stresem a úzkostí, se učí hůře, než by to odpovídalo jejich potenciálu. Měřitelné je to na výsledcích ve všech oblastech, ve kterých školy vzdělávají – od přírodních věd a matematiky až po čtení.

Jedním z důsledků špatného stresu je ztráta motivace – děti a dospívající mohou stejně jako dospělí trpět syndromem vyhoření. Ten zvyšuje u dospívajících riziko drop-outu, zvláště pokud necítí oporu ve svém okolí.

Příliš mnoho obav

Silnou úzkost a obavy prožívané v souvislosti se školou dávají výzkumníci do souvislosti s rozvojem duševních onemocnění, jako jsou deprese nebo úzkostné poruchy. U poloviny postižených se duševní onemocnění, které má závažné dopady do dospělosti, rozvíjí před 14. rokem života.

Dětská psychika je křehčí než psychika dospělých, děti také nemají tolik zkušeností, o které by se v náročných situacích mohly opřít. Přijímací zkoušky letos dělaly děti, které jsou vystavené zvýšené zátěži již několik let v řadě. Nejprve to byla pandemie, pak agrese na Ukrajině a s ní spojená energetická krize. Pro mnohé tak může být několikaměsíční stres spojený s přijímací zkouškou na střední školu a nejistotou ohledně jejich budoucnosti pomyslnou poslední kapkou, říká Lenka Felcmanová, vedoucí pracovní skupiny Wellbeing v Partnerství pro vzdělávání 2030+ a předsedkyně SOFA (Society for All). 

Stres k přijímacím zkouškám patří a vždy patřit bude. Jejich současná podoba ale vystavuje nejen děti, ale i jejich rodiče a učitele psychické zátěži takovým způsobem, který zásadně ohrožuje jejich wellbeing, shodují se odborníci. Wellbeing sdružuje vše, co přispívá ke kvalitě života člověka. V případě školáků a studentů to znamená, že chodí rádi do školy, vrací se z ní spokojení a uvolnění a přináší si odtud nejenom spoustu informací, ale také schopnost být šťastné a zdokonalovat se a rozvíjet i mimo školu v dalších oblastech života.

Aby špatného stresu ubylo

Každopádně přibývá hlasů volajících po tom, aby o přijetí na střední školu nerozhodoval výsledek jednoho testu z matematiky a českého jazyka. Při testování žáků a studentů v přijímacích řízeních je třeba daleko více zohledňovat jejich další aktivity a dovednosti, tedy přidat do hodnocení žákovské portfolio, projektové portfolio, mimoškolní aktivity, osobní pohovory s žákem, osobnostní dotazník apod. Musíme nastavit rozumnou váhu, aby test z matematiky a češtiny nebyl 95 procent výsledku, a přemýšlet nad spornými kritérii, jako jsou výsledky z vysvědčení při kvalitativní nerovnosti škol a podobně, říká Tomáš Vokáč, člen pracovní skupiny Wellbeing v Partnerství pro vzdělávání 2030+. Podle něj to samozřejmě bude náročnější než dosavadní model, ale při použití moderních technologií zvládnutelné. 

Do budoucna by například testy mohly nahradit výsledky ověřování znalostí, dovedností a kompetencí žáků v uzlových bodech, se kterým počítá revize rámcového vzdělávacího plánu. Podle doporučení odborníků v pracovní skupině Wellbeing by mělo být ověřování primárně zaměřené na kompetence a mělo by mít formativní charakter. Například v Nizozemí se takové ověřování dělá na konci každého ročníku, žáci i učitelé tak získávají zpětnou vazbu průběžně. Využívat by se měla také již zmíněná portfolia. 

Výrazně pomoci by mohla proměna kariérového poradenství směrem k podpoře sebepoznání žáků a ve smyslu identifikace jejich silných stránek a preferencí. Takto pojaté kariérové poradenství by je mělo provázet průběžně po celou dobu vzdělávání na základní škole, a nikoliv pouze v 8. nebo 9. ročníku.