Zvykli jsme si mít na všechno lék, k závislostem přispívá i společenský stres, říká adiktolog

Podle Národní konference Psychoaktivní léky 2020 v Česku nadužívalo léky, především sedativa a hypnotika, zhruba 900 tisíc lidí. Týká se to jak běžné populace, tak problémových uživatelů jiných návykových látek. Do léčby v psychiatrických nebo adiktologických ambulancích se přitom ročně dostanou jen zhruba tři tisíce lidí, přestože potřeba je vyšší.

V poslední době se nápor na psychiku ještě zhoršuje a lidé se s touto zátěží vyrovnávají různě, sahají jak po lécích, tak po alkoholu a dalších drogách, popisuje současnou situaci Aleš Kuda, adiktolog, psycholog, psychoterapeut a odborný asistent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Co podle vás trápí současnou společnost?

Aktuálně zažíváme velký stres kvůli covidu, válce na Ukrajině a také vzhledem ke společenským nárokům. Jeden z rizikových faktorů pro vznik závislosti je společenský stres. Máme pocit, že musíme být všichni šťastní, usměvaví, výkonní, užívat si života. Na Instagram nebo Facebook nedáte fotku, jak pláčete, protože je vám smutno. Pak máte pocit, že celý svět je šťastný a vy se pomalu začnete stydět za to, že vám dobře není. Zakazujeme si emoce. Svět je narcistní a zaměřený na výkon. Neumíme odpočívat, ubrat, neumíme si přiznat, že už jsme za hranicí svých možností. Jsme pyšní na to, že na všechno máme nějakou látku.

Teď mluvíte o lécích?

I o nich. Od dětství jsme vychováváni k tomu, že na všechno máme nějaký lék. V reklamách nás přesvědčují, že když nás bolí záda, máme si vzít prášek. Namazat si bolavé místo a dál se nemusíme nijak omezovat. Je logické, že když nám pak není dobře, hledáme látku, která by nám pomohla, která dokáže naše tělo ošálit. Neuvědomujeme si, že tím znásilňujeme svoji mysl i tělo. Že energie, kterou nám látka dává, je jen vypůjčená. Ve chvíli, kdy látku zařadíme do normálního života, musíme počítat s tím, že to jednou skončí. Pak nás užívání těchto látek dostává do problémů, potřebujeme pomoc. Nejčastěji se na nás lidé obracejí v souvislosti s alkoholem, na druhém místě jsou právě zmíněné léky a třetí příčku obsadil kokain.

Patří alkohol mezi nejčastější problém naší společnosti?

Jednoznačně ano. Velmi výrazně k tomu přispívá i obecná tolerance k vysoké konzumaci alkoholu u nás. Alkohol je navíc zajímavý tím, že má na rozdíl od drog různé podoby a je velmi pestrý v projevech. Ze začátku umí alkohol rozpustit úzkosti, zábrany, pro mnoho lidí je dobré antidepresivum.

Po intoxikaci však působí jako depresogen a zajistí vám vstup do postalkoholové deprese. To vás nutí se napít znovu, a tím si budujete fyzickou závislost. Fyzické závislosti se zbavíte mnohem snadněji než závislosti psychické. Ta psychická zůstává v hlavě dlouho. Naše společnost je k nadměrnému užívání alkoholu velmi tolerantní. Lidem trvá poměrně dlouho, než se „propijí“ do nějakého problému. Vypadá to, že stejně tolerantní bude naše společnost i ke kokainu.

Proč zrovna kokain?

Lze obecně říci, že opiáty ustoupily do pozadí. Heroinový boom je pryč. Na přední příčky se dostávají stimulanty a právě zmíněný kokain. Souvisí to s potřebou společnosti zaměřit se na výkon a s cenovou dostupností. V minulosti byl kokain díky ceně droga bohatých. Nyní, jak rostly příjmy střední třídy, stal se kokain dostupnější.

Kokain je velmi oblíbený u mladých lidí a vrcholových manažerů, kteří potřebují vydržet silné pracovní tempo a vykazovat výsledky. Často po něm sáhnou i proto, že chtějí vytrhnout ze zběsilého pracovního tempa, chtějí „koncentrované“ štěstí a rychlé uvolnění.

Se závislostí často souvisí i psychické problémy…

Určitě, závislost je jen symptom. Nezřídka se stává, že když k nám přijde klient například s problémy s alkoholem, dostaneme se k tématu úzkosti, traumatu, vyhoření. Například zmíněný alkohol je jen prostředek, jak to vydržet, jak si ulevit.

Pro diagnostiku je zásadní individuální přístup. Je třeba multidisciplinární tým odborníků, včetně adiktologů, psychologů, psychiatrů, ale také třeba internistů či nutričních poradců. Vždy v souvislosti s daným problém. Nabídka komplexní péče je velmi důležitá pro dobré výsledky léčby. Takový přístup je podstatný nejen pro ambulantní péči, ale i při pobytové léčbě.

Jakým směrem by se podle vás právě pobytová léčba měla vyvíjet?

V současné době pracuji na projektu nového nestátního zařízení pro léčbu závislostí. Jde o komplex několika budov se svojí historií, které jsou velmi vkusně zrekonstruované s nadstandardním vybavením. Diskrétnost, důstojnost, partnerství, individuální přístup, odbornost, intenzita terapeutických sezení, to jsou pro mě zásadní služby. Kapacita bude 16 osob, abychom byli schopni těmto slibům dostát. Zaměříme se na léčebné programy, ale zároveň vytvoříme místo, kde si budete moci odpočinout a načerpat energii. Samozřejmostí je pak vybudování nové ambulantní ordinace jak pro prvotní diagnostiku, tak pro následnou péči.

Mgr. Aleš Kuda

Adiktolog a psycholog. Roky působil v centru Sananim, největší nestátní neziskové organizaci v oblasti drogových závislostí. Zakládal zde mimo jiné doléčovací centrum, v té době první zařízení, které zajišťovalo drogově závislým následnou péči. Byl spoluzakladatelem terapeutické komunity Karlov se zaměřením na mladou klientelu, unikátní projekt i pro závislé matky s dětmi. Několik let vedl Terapeutickou skupinu Němčice, zařízení pro drogově závislé. Působil jako psycholog v projektech pro dlouhodobě nezaměstnané a pro matky vracející se do práce po mateřské dovolené v rámci Evropských fondů. Byl spoluzakladatelem a provozovatelem soukromé kliniky NEO Centrum. Od letošního roku se podílí na novém projektu Axis Medical a.s., člen skupiny Invest & Property Consulting a.s. Řadu let provozuje soukromou psychologickou a psychoterapeutickou praxi. Od roku 2007 odborný asistent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde také učí.