otrava

Ne všechno, co roste v přírodě a voní jako česnek, je oblíbený a jedlý česnek medvědí. Ten lidé sbírají v přírodě a používají k ochucení jídel. Odborníci však varují před záměnou, protože lidé si ho pletou jak s rostlinami vonícími podobně, tak s těmi, které pro změnu podobně vypadají.

Není oxid jako oxid. Jak uhličitý, tak uhelnatý může zabít, protože jsou bez barvy a zápachu. Za většinou tuzemských otrav plynem stojí ten druhý, který vzniká nedokonalým spalováním. K otravám proto záchranáři vyjíždějí nejčastěji v době topné sezóny.

Zvládnutí bolesti nebo horečky si často neumíme představit bez tabletek. Po lécích saháme tak často, že mnohdy ani nevíme, co je v nich za účinnou látku. Nebo co se píše v příbalovém letáku. U léků s paracetamolem se nám to ale může vymstít, protože předávkování může skončit transplantací jater nebo smrtí.

Černá čemeřice, kterou známe ze zahrádek, je nejen oblíbenou jarní trvalkou, ale i proslulou magickou bylinkou, která by mohla konkurovat takovým velikánům, jako jsou třeba durman, rulík, mandragora, bolehlav nebo blín. Kdo by to byl řekl, že? K čemu kdysi čemeřici využívali naši předkové a proč byla tak vyhledávaná?

Arsenu je dobré vyhnout se obloukem. Sloučenina arsenu zvaná arsenik patřila mezi obávané jedy travičů a ani dnes není radno si s touto silně toxickou látkou zahrávat. Málokdo ale ví, že arsen se používal také k léčbě mnoha nemocí, a to naprosto seriózně a vážně. I jedy mohou pomáhat, záleží ale na jejich množství. Jak s arsenem experimentovali naši předkové a jaké výsledky jim to přineslo?

Zapomeňte na léky v nočním stolku a jejich vychvalování jako lahodné medicínky. Tak zní dvě z rad, jak předcházet otravám dětí.

Domy typu OKAL, hovorově okály, se hojně stavěly zejména v 70. letech minulého století. Mnohé z nich slouží dodnes. Jak však upozorňuje Státní zdravotní ústav, obsahují zdraví nebezpečné látky, zejména formaldehyd a azbest, a jejich rekonstrukce není jednoduchá.

Jedovaté houby nepoznáme podle chuti. V ČR se každoročně otráví desítky lidí. Nemělo by nás proto zajímat jen to, kam na houby a kde rostou, ale také jak rozlišit jedlé houby od nejedlých a jedovatých. A sbírat jen ty, které bezpečně poznáme.

Mezi oblíbenou letní zeleninu patří cukety. Plody různých barev a tvarů je možné využít na spoustu způsobů v teplé i studené kuchyni a její neutrální chuť je vhodná na přípravu sladkých i slaných pokrmů. Vyzkoušejte třeba recept na cuketový koláč. V některých případech ale může být cuketa jedovatá.

Otravy nehrozí jen z jídla, ale také z vánočních dekorací. Rostlinami, na které bychom si měli dát pozor, a to zejména u malých dětí, jsou jmelí, břečťan i pryšec neboli vánoční hvězda.

Tabletu zapít horkým nápojem a navrch si dát třeba grog na prohřátí? To může být rychlá cesta k otravě paracetamolem. Předávkování tímto léčivem patří mezi nejčastější příčiny otrav léky. A v době obav z koronaviru po nejčastěji prodávaném léku saháme často příliš brzy.

Houbařská sezóna je v plném proudu a riziko otravy spolu s ní. Příznaky se mohou objevit okamžitě, ale třeba i po šesti hodinách. A rozhodně to nemusí být jen zvracení nebo průjem.

Představa, že všechny hřiby jsou jedlé, je mylná. Varovným znakem může být červená barva nohy, ale toto pravidlo neplatí stoprocentně. Jak poznáte nebezpečné hřiby a na co dávat pozor?

Potravinářská inspekce varuje spotřebitele před konzumací jedovatých sterilovaných hub. Namísto smrže obsahuje výrobek ucháč obecný, který je velmi nebezpečný.

Prakticky každá houba v sobě akumuluje nějaké množství těžkých kovů, záleží na geologickém podloží, stáří podhoubí i na druhu hub. Například žampiony hromadí toxické prvky ve velkém. A také některé druhy holubinek.

Dětský fix je hračka. Spotřebitelský časopis dTest nechal prověřit kvalitu 18 balení fixek pro děti. Zjišťoval mimo jiné, jak jsou na tom s obsahem rizikových chemikálií.

Byliny a bylinné čaje mají mnohé léčivé účinky, ale je třeba vědět, že i u nás roste řada potenciálně jedovatých rostlin. A také že i nadužívání bylinných čajů může vést ke zdravotním problémům.

Látka solanin se v bramborách vyskytuje přirozeně, ale její vyšší množství může vést až k otravě. Jak správně zacházet s bramborami, abyste předešli zdravotním potížím?

Dokážeme odhadnout strach z hada? Poznáme, zda může být nebezpečný? Po mediálně vděčné kauze mamby z pražských Hlubočep může být zajímavý jeden z nových výzkumů. Přinášíme i další přehled dění v akademickém světě.

Po suchém létu, kdy i zkušený houbař v lese ani o prašivku nezavadil, roste v posledních dnech v našich lesích téměř vše, s čím se lze (nejen) v tomto období setkat. Tedy i takzvané „červené“ hřiby, které jsou docela zajímavou skupinou krásných, chutných, ale i rizikových hub.

Houbař v nouzi „bere vše“. Měl by ale dávat pozor nejen na to, aby sbíral houby skutečně jedlé, ale také na jejich kondici. Co pro něj znamená, když je houba okousaná nebo jsou na ní patrné stopy plísně?

Hygienici upřesňují příčiny těžkých zažívacích obtíží u zákazníků královéhradeckého občerstvení. Škodil zřejmě zlatý stafylokok, který vytvořil jed. „Předpokládáme, že byl do provozovny zanesen nějakou osobou,“ oznámili hygienici. K tomu může stačit třeba poranění na ruce.

Rtuť je těžký toxický kovový prvek, který se nachází jak v plombách z amalgámu, tak ve starých teploměrech či úsporných žárovkách. Co dělat, když se kuličky rtuti rozkutálí po podlaze?

Ty tam jsou doby, kdy se na hospodářských plodinách na našich polích vyskytoval čas od času námel – jedovatá parazitická houba z čeledi paličkovicovité, což je také základ pro botanický název „paličkovice nachová“.

Jste si jistí, že sbíráte jen osvědčené druhy hub a nic se vám nemůže stát? I jedlé houby mohou ublížit – stačí je špatně upravit nebo třeba sbírat do igelitky. Za jak dlouho se objeví potíže a co dělat?

Odborníci vyhodnotili hlášení o nevolnostech po konzumaci potravin. Někdy je na vině jídlo, jindy ho obviňujeme neprávem. Za mnohé potíže si totiž konzumenti mohli sami.

Je zajímavé, jak Murphyho zákon funguje také u jídla. Pokud nám něco spadne na zem, bývá to většinou jídlo, které nám velmi chutná. Často pak přemýšlíme, jestli nám stojí za to ho zvednout, nebo nechat svému osudu. Mnozí lidé se přitom řídí tzv. pravidlem pěti sekund.

Prof. Jiří Patočka upozorňuje na riziko záměny „wificilínu“, růžových bonbónů z reklamní kampaně T-Mobilu, a velmi podobných tabletek Ibalginu.

V tropickém počasí, které v Česku trvá několik posledních týdnů, výrazně roste nebezpečí otravy oxidem uhelnatým. Extrémní vedra totiž zhoršují tah komínů či například odvětrávacích šachet u plynových ohřívačů vody a zplodiny se vracejí do místnosti.

Kadmium je kancerogenní látka. Do organismu se dostane například s vodou či rybím masem ze zamořeného prostředí. Paradoxně se ukazuje, že konzumace ryb může naopak také působit jako brzda dopadů vystavení organismu tomuto jedu.