Odborná Evropa akci vítala jako vědeckou událost, prostí Pražané ji odsuzovali jako rouhání. A muž, který stál u pitevního stolu, skončil o 21 let později na popravišti, kde mu pražský kat Mydlář před stětím vyřízl jazyk.
Co se dozvíte v článku
Začátky Jána Jesenského
O Jána Jesenského – známého také jako Jana Jessenia nebo Jana z Jesenu – se dodnes dělí české, slovenské i maďarské dějiny medicíny. Narodil se 27. prosince 1566 a pocházel ze starého šlechtického rodu Jeszenszky, který měl kořeny v Uherském království, přičemž jeho otec se kolem roku 1555 přestěhoval do Vratislavi. Pro pražskou pitvu bylo zásadní, kde se mladý lékař vyučil. Studium ho zavedlo až do severoitalské Padovy, která tehdy platila za evropské centrum anatomie.
Jesenský zde patřil mezi doktorandy věhlasného anatoma Hieronyma Fabricia ab Aquapendente. Tento muž, který stál v učitelské linii sahající přes Falloppia až k Vesaliovi, bývá považován za zakladatele embryologie. Právě Fabricius dohlížel na stavbu proslulého padovského anatomického divadla, jež se otevřelo roku 1594, a jeho katedra přitahovala studenty z celé Evropy. Studoval u něj dokonce i Angličan William Harvey, pozdější objevitel krevního oběhu. Z tohoto prostředí přišel do Prahy člověk, který tu měl předvést něco zcela nového. Po roce 1600 se Jesenský v Praze usadil jako profesor a anatomický poradce císaře Rudolfa II.
Pět dní u pitevního stolu
Pitva se konala od 8. do 12. června 1600 v Rečkově koleji, která stávala poblíž dnešní Národní třídy, v místech ulice Karolíny Světlé. Jesenský demonstroval na těle popraveného muže a podle dobových zpráv se na výkon postupně přišlo podívat na pět tisíc lidí. Důvod, proč se akce protáhla na celých pět dní, historici jednoznačně nevysvětlují. Jedno z možných vysvětlení uvádí, že pozvaní laici by sotva vydrželi sledovat pitvu celý den, a program byl proto rozdělen na etapy.
Z této pitvy nevzešel žádný objev. Jesenský při něm prokázal hlubokou znalost lidského těla a poznatky tehdejší anatomie podal velice přesvědčivě, ale nepopsal žádný nový orgán ani tělesnou strukturu. Význam této pitvy byl jiný – šlo o vůbec první veřejný výkon tohoto druhu ve střední Evropě. Jesenský navíc sepsal poznatky ve formě spisu známého jako Anatomiae, Pragae. Spis vyšel tištěný, na zhruba 160 stranách obsahoval popis orgánů lidského těla včetně srozumitelného výkladu o hrtanu.
Veřejná pitva měla i propagační význam
Podívaná na pitvu pochopitelně nebyla samoúčelná. Pražské lékařské učení tehdy živořilo už od husitských časů a řádná výuka medicíny na něm fakticky ustala. Kdo chtěl studovat lékařství, musel vyjet za hranice, ostatně jako sám Jesenský. Veřejná pitva měla strhnout pozornost, obnovit lesk Karlovy univerzity a získat pro fakultu co nejvíce podpory, ideálně i peníze od přihlížejících mecenášů.
Tato pitva měla tedy edukativní i propagační funkci. Sen o obnovení lékařské fakulty se ale Jesenskému nevyplnil. Na zavedení pravidelných demonstračních pitev a předávání těl zemřelých fakultě si Praha musela počkat ještě zhruba 150 let, do počátku 18. století.
V Bologni probíhaly veřejné pitvy již ve 14. století
V celoevropském měřítku nedržela pražská pitva úplné prvenství. Veřejné pitvy lidských těl totiž pořádal už kolem roku 1315 v Bologni lékař a anatom Mondino de Luzzi, a o dvě staletí později uskutečnil celou řadu veřejných pitev Andreas Vesalius. Z Vesaliova přelomového atlasu De humani corporis fabrica Jesenský hojně čerpal při svém výkladu. Na druhou stranu se ale může chlubit tím, že jako vůbec první vydal tištěný popis průběhu své veřejné pitvy. Tím se pražská událost zapsala do evropských dějin medicíny natrvalo.
Mrazivá role kata Mydláře
Ján Jesenský nestál u pitevního stolu sám. Asistovali mu dva pražští lékaři, Adam Hubert z Riesenpachu a Adam Zalužanský ze Zalužan; druhý jmenovaný se později zařadil mezi 72 osobností, jejichž jména nese průčelí Národního muzea. Tělo obstaral staroměstský kat, a to sám Jan Mydlář, který se dokonce přišel podívat na průběh pitvy.
Spojení s Mydlářem dodává příběhu mrazivou pointu. Jesenský totiž patřil k vůdčím postavám českého stavovského povstání a 21. června 1621 stanul mezi 27 popravenými na Staroměstském náměstí. Potrestán byl ze všech nejtvrději: ještě před stětím mu vyřízli jazyk, jako trest za jeho roli v rebelii, a jeho tělo bylo poté rozčtvrceno. Rozsudek vykonal právě kat Jan Mydlář. Týž muž, který kdysi přivezl tělo k první pražské pitvě, tak po 21 letech ukončil život jejího hlavního aktéra.
Než ovšem přišel pád, dosáhl Jesenský v Čechách vrcholu kariéry. Stal se osobním lékařem císařů Rudolfa II. i Matyáše a v roce 1617 byl zvolen rektorem pražské univerzity. Jeho jméno přitom žije dál i v každodenním provozu: nese je rychlík EuroCity na trase Praha–Bratislava–Budapešť a najdeme jej také mezi zmíněnými 72 jmény české historie na fasádě Národního muzea.
Zdroje: onlinelibrary.wiley.com, britannica.com, cabinet.ox.ac.uk, cesky.radio.cz, lf1.cuni.cz
ČLÁNKY DO MAILU