Minulý týden byl Světový den hepatitidy. Toho dne, 28. července, se před 101 lety narodil Baruch Blumberg, objevitel viru HBV. Dovedla ho k němu náhoda, původně totiž hledal něco úplně jiného. Současně stojí za vývojem vakcíny proti této infekci. Za svou celoživotní práci a přínos vědě získal Nobelovu cenu.
Co se dozvíte v článku
Obzvlášť nebezpečná byla pro novorozence
Hepatitidou se označuje zánět jater, který vyvolává pět hlavních virů, a to A, B, C, D a E. Nás bude zajímat především typ způsobený virem HBV. Jedná se o nejrozšířenější formu hepatitidy, k jejímuž přenosu dochází krví nebo tělními tekutinami. Po nákaze se z ní může rozvinout chronické onemocnění, které může vyústit jaterním selháním či rakovinou jater.
Ohroženou skupinou jsou zejména novorozenci, protože po nákaze se zhruba u 90 procent z nich rozvine chronická infekce. Přitom řešení na tento problém známe už desítky let, je jím vakcína, která u novorozenců dosahuje 90procentní účinnosti, u starších dětí a dospělých pak poskytuje ještě větší ochranu. Prevence proti HBV zároveň snižuje riziko rakoviny jater (jde o dlouhodobý důsledek infekce), a tak o ní někteří mluví jako o první „protirakovinné“ vakcíně na světě.
Cesta k objevu viru HBV
Mužem, který nejvýrazněji ovlivnil výzkum hepatitidy B, je Baruch Samuel Blumberg. Jde o jeden z největších vědeckých mozků druhé poloviny 20. století. Během své služby v námořnictvu absolvoval studium fyziky na Union College, poté ještě získal titul doktora medicíny na Kolumbijské univerzitě. Po studiu působil například v nemocnici Bellevue nebo lékařském centru Columbia-Presbyterian.
V polovině 50. let 20. století se zajímal o genetický polymorfismus, tedy dědičné rozdíly mezi lidmi, konkrétně ve vztahu ke genetické náchylnosti k nemocem. V této souvislosti se věnoval zkoumání vzorků krve mezi odlišnými populacemi, přičemž roku 1963 v krevním séru australského domorodce nalezl zcela náhodou antigen, který byl později identifikován jako povrchový antigen viru hepatitidy B.
Od zamítnutí k průlomové diagnostice
Článek, sepsaný Blumbergem a jeho týmem o výsledcích výzkumu a předložený recenzovanému časopisu, byl však nejdříve zamítnut. Důvod? Již několikrát se stalo, že se vynořila zpráva o objevu viru hepatitidy, která se později ukázala jako mylná. Nikdo z nich navíc nebyl specializován na virologii ani hepatologii. O to větší překvapení jejich objev vyvolal.
Na základě tzv. australského antigenu pak Blumberg spolu se svými kolegy vytvořil diagnostický test na protilátky proti hepatitidě, který následně začaly využívat krevní banky a jenž přispěl k prudkému poklesu šíření nemoci krevními transfuzemi. Do té doby přitom šlo o běžně se vyskytující komplikaci.
Vznik vakcíny
O dva roky později po objevu viru HBV vznikla vakcína proti této infekci. Blumbergovi s Irvingem Millmanem roku 1969 došlo, že by mohli lidem injekčně podávat neinfekční povrchový antigen zvaný HBsAg. Ten je totiž na rozdíl od antigenu nacházejícího se v jádru viru hepatitidy neškodný. Konečně tak byla objevena účinná ochrana proti dříve smrtelné nemoci.
„Předpokládali jsme, že velké množství HBsAg přítomného v krvi je možné oddělit od jakýchkoli infekčních částic a použít jako antigen k vyvolání tvorby protilátek, které by následně chránily před infekcí tímto virem,“ vysvětlení jeho základní myšlenky vývoje vakcíny zveřejnil server journal-of-hepatology.eu.
V té době pracoval Blumberg ve výzkumném centru pro rakovinu Fox Chase ve Filadelfii, kde působil po většinu své zbývající kariéry. Kromě toho také vyučoval na Pensylvánské univerzitě a prováděl terénní cesty do různých částí světa, včetně Afriky, Indie, Japonska i Skandinávie.
V roce 1976 mu byla spolu s Carletonem Gajduskem udělena Nobelova cena za objevy týkající se nových mechanismů vzniku a šíření infekčních nemocí. Svou celoživotní práci pak zrekapituloval v knize Hepatitida B: Hon na zabijácký virus (Hepatitis B: The Hunt for a Killer Virus).
Jeho působení v NASA
V roce 1999 se stal zakládajícím ředitelem Astrobiologického institutu NASA, kde se zabýval výzkumem původu a vývoje Země i možnosti života na jiných planetách. Tuto funkci zastával do roku 2002. Jeho postoj k mimozemskému životu otiskl server theguardian.com: „Byl bych velmi překvapen, kdybychom ve vesmíru našli něco, co by vypadalo jako mimozemšťan. Pokud bychom našli něco spíše podobného viru nebo bakterii, bylo by to samo o sobě ohromující.“
Dne 5. dubna 2011 obletěla svět smutná zpráva, že Baruch Blumberg ve svých 85 letech zemřel. Příčinou byl infarkt, který ho zastihl na konferenci ve výzkumném středisku Ames. V profesním životě ho poháněla neutuchající energičnost, zvídavost a kreativita. Svými objevy se následně zasloužil o výrazné snížení výskytu hepatitidy B po světě.
Zdroje: nationalgeographic.cz, blumberg.amphilsoc.org, history.rcp.ac.uk, pmc.ncbi.nlm.nih.gov
ČLÁNKY DO MAILU