Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a nic na tom nemění ani to, že se o jejich rizicích mluví čím dál víc. „Lidé si mnohdy neuvědomují, že se to týká i jich. Bojím se, že řada z nich si to uvědomí až ve chvíli, kdy se to dotkne jich samotných nebo jejich blízkých – kdy někdo v okolí prodělá infarkt, mrtvici nebo jinou komplikaci kardiovaskulárního onemocnění. Teprve pak si řeknou, že je to vážné, a začnou se o téma víc zajímat,“ vysvětluje jeden z důvodů vedoucí lékař JIP interního oddělení, pracoviště Homolka Pavel Rutar.
Pavel Rutar, vedoucí lékař JIP interního oddělení nemocnice Homolka
A druhý možný důvod? Prevencí onemocnění srdce je zdravý životní styl, který vyžaduje trochu sebedisciplíny a snahy, což ne každý zvládne, ne každému se chce ho dodržovat.
Než se kardiovaskulární onemocnění projeví, trvá to hodně dlouho. Rizikovými faktory jsou vysoký krevní tlak a vysoký cholesterol. „Než se céva zanese cholesterolem a ucpe, trvá to roky, a do té doby jde v podstatě o němé onemocnění. Je to podobné jako s dlouhodobě zanášenou odpadní nebo přívodní trubkou: dokud v ní zbývá alespoň trochu prostoru, voda teče, a ucpe se až po letech. Stejné je to i s cévami,“ přibližuje lékař.
Co pro sebe tedy můžeme udělat? Základ je chodit na preventivní prohlídky. Praktik při nich cíleně pátrá po srdečních potížích a kontroluje rizikové faktory. Krevní tlak si můžeme měřit i doma. Návod, jak na to, najdete na webu projektu Srdce v hlavě, stejně jako rady, čeho si všímat a jak rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění aktivně snižovat.
Jaké hodnoty krevního tlaku jsou normální a které už jsou nebezpečné? A jak ovlivníme hladinu cholesterolu? I o tom mluvil doktor Pavel Rutar v podcastu 120 na 80.
ČLÁNKY DO MAILU