historie

Pod označením pacient N. A. se skrývá muž trpící středně těžkou amnézií. Tu mu ve 22 letech přivodilo závažné poranění mozku po zásahu malým fleretem. Bodná zbraň se mu skrze nos dostala až do mozku. Amnézie měla dopad hlavně na zapamatování si verbálních informací, kognitivní funkce ale zasaženy nebyly.

Rovné zuby nejsou výsadou posledních desítek let, lidé je řešili již ve starověkém Egyptě. Měli však k dispozici jen zvířecí střeva a kus drátu. Obrat nastal až v 18. století s Francouzem, který na zuby nasadil kovovou pásku ve tvaru podkovy. Odtud vedla cesta přes drátěné klece a kroužky až k průhledným fóliím, které nejsou na první pohled vůbec vidět.

Dnes máme k dispozici moderní zobrazovací metody, ale ještě na konci 19. století byl pořádný oříšek správně diagnostikovat průstřel břicha. Americký chirurg Nicholas Senn ho rozlouskl metodou, která zní na první dobrou spíš jako vtip: do střeva napumpoval vodík a sledoval, kudy bude unikat. Od většiny lékařů se lišil tím, že to neváhal vyzkoušet sám na sobě.

Podle historiků prošlo v nacistických koncentračních táborech takzvanými lékařskými pokusy kolem sedmi tisíc vězňů. Většina je nepřežila, další si nesli následky do konce života. Za bílými plášti se skrývalo systematické mučení bez jakéhokoliv souhlasu obětí. A právě z hrůzy, kterou po válce odhalil norimberský proces s lékaři, vzešla pravidla, jimiž se medicína řídí dodnes.

Je to 14 let, kdy se dva muži v nenápadné firmě u Prahy rozhodli, že zkusí nastavit líh metanolem, aby mohli na černém trhu prodávat levné lihoviny. O pár měsíců později kvůli tomu umírali lidé po celé republice. Poprvé v historii České republiky následně přišla celostátní prohibice.

Po tisíce let byla kastrace nástrojem moci a ponížení. Přesto se z ní na přelomu 19. a 20. století stala jedna z prvních skutečně účinných léčebných metod v onkologii. Jeden z jejích objevitelů dokonce získal Nobelovu cenu. Na druhou stranu jsou dějiny této metody ještě mnohem temnější, protože tisíce lidí bylo sterilizováno a kastrováno nedobrovolně.

Rozlehlý park, secesní kostel s vysokou věží, divadlo i vlastní hřbitov. A k tomu pověst, kterou zná snad každý Čech. Když se řekne „Bohnice“, většina lidí si vybaví blázinec. Za tímto zjednodušením se ale skrývá jedno z nejvýznamnějších psychiatrických zařízení ve střední Evropě. Letos slaví už 117 let od svého osamostatnění.

Málokdo by čekal, že se zrovna bohatý ženevský podnikatel objeví na jednom z nejkrvavějších bojišť 19. století. Hrůzy, které tam v červnu 1859 viděl, ho přiměly prosadit myšlenku, ze které vyrostl Červený kříž i první Ženevská úmluva. Henri Dunant za ni získal jako vůbec první člověk Nobelovu cenu za mír. A přesto dožil naprosto sám a bez peněz v horském chudobinci.

Sovětský agronom Trofim Lysenko tvrdil, že z pšenice může vyrůst žito, že rostliny lze „vychovat“ a že chromozomy nemají vliv na dědičnost. S požehnáním Josifa Stalina z těchto nesmyslů vytvořil jedinou povolenou biologii. Vědce, kteří mu odporovali, čekal vyhazov nebo vězení, v nejhorších případech i smrt.

Jeden kojenec, bílý potkan a rána do tyče pokaždé, když si s ním chtěl hrát. Tak lze ve zkratce shrnout experiment malého Alberta. Výsledek? Dítě následně propukalo v pláč již při pouhém pohledu na zvíře. Kontroverzní studii provedl otec behaviorismu, psycholog John B. Watson.

Kovové písty, skleněné injekční stříkačky, rtuťové teploměry nebo obrovské přístroje připomínající rakve. Lékařská technika minulého století dnes působí zastarale, mnohé přístroje ale svého času představovaly vrchol vědeckého pokroku. Některé nástroje z nemocnic zmizely kvůli technologickému pokroku, jiné proto, že se ukázaly jako nepřesné nebo zdravotně rizikové.

Mladý československý stát převzal od monarchie trestní zákon, který za vyhnání plodu posílal ženy i pomocníky do žaláře. Striktní zákaz ale ve skutečnosti nikdo nedodržoval. Odhady mluví o desítkách až stovkách tisíc tajných zákroků ročně. Zatímco bohatší ženy zaplatily lékaři, chudé se uchylovaly k brutálním metodám v podobě jalovce, drátů či kopanců do břicha. A hrstka poslankyň mezitím vedla marný parlamentní boj o zrušení „barbarského" paragrafu 144.

O slavném léčiteli z Jenštejna se obvykle píše buď jako o zázraku, nebo jako o podvodníkovi. Prameny přitom nabízejí obojí: stohy děkovných dopisů od pacientů i svazky Státní bezpečnosti, v nichž bylo slovo šarlatán úředním termínem. V tomto článku se podíváme na oba postoje – a také na to, jakým způsobem byl Mikoláškův příběh ztvárněn ve filmu Šarlatán.

Hepatitida B je vážné onemocnění, na které kdysi lidé umírali ve velkém. Léčba neexistovala a nedalo se proti ní ani nijak chránit. Pak ale přišel Baruch Blumberg a vše změnil. Pojďme více poznat osobu, která v dějinách medicíny má své čestné místo.

Ještě na začátku 20. století přicházelo na svět zhruba devět z deseti dětí doma, obvykle za asistence porodní báby. Během několika desetiletí se ale porody přestěhovaly do porodnic v takové míře, že domácí prostředí je jen okrajovou volbou – a zároveň tématem, které se řešilo až u Evropského soudu pro lidská práva.

Bolesti hlavy, horečka, zvracení a během několika dnů smrt. Na začátku 60. let se v Ústí nad Labem začaly objevovat případy záhadného onemocnění, které postihovalo především děti a mladé lidi. Všichni krátce předtím navštívili stejný plavecký bazén. Lékaři marně hledali původce nákazy. Odpověď přišla až o několik let později.

Ve světě medicíny se děje mnoho bizarností, nad kterými kolikrát žasnou i samotní lékaři. Své o tom věděl i držitel Guinnessova rekordu William Lawlis Pace, který měl od dětství až do konce svého života kulku v hlavě. Ačkoliv mu zranění způsobilo deformitu obličeje, dožil se požehnaného věku a prožil plnohodnotný život se vším všudy.

Na začátku 20. století se kosmetika a léčiva s obsahem radia běžně prodávaly v lékárnách i drogeriích a reklama na ně stavěla na tvrzení, že radioaktivní látky mohou podporovat zdraví i krásu. Jen málokdo tehdy řešil, jaké může mít tato látka dlouhodobé účinky na lidský organismus.

Posadit se do křesla, otevřít ústa a poslouchat, jak se rozbíhá vrtačka poháněná nohou jako šlapací šicí stroj. Přibližně takhle mohla začínat návštěva u zubaře v meziválečném Československu, kde se o chrup nestarali jen vysokoškolsky vzdělaní lékaři, ale často i zubní technici zvaní dentisté. Mladá republika přitom zdědila po monarchii obor, který se teprve učil stát na vlastních nohou.

V červnu jsme si připomněli Světový den dárců krve, jehož význam je neoddiskutovatelný. Krevní transfuze mají dlouhou historii: od prvních experimentů se zvířecí krví přes její přímé podání až po moderní systém dárcovství. Z dnešního pohledu mohou některé dříve užívané metody a experimenty budit údiv či rozpaky, faktem ale je, že bez nich by medicína současných standardů nedosáhla.

V červnu 1600 se v pražské Rečkově koleji odehrálo představení pro místní publikum zcela nevídané. Lékař Ján Jesenský zde pět dní po sobě veřejně pitval lidské tělo. Přihlížely tisíce zvědavců, mezi nimi šlechtici, měšťané i studenti.

Císařský řez se dnes pokládá za relativně bezpečnou alternativní formu k přirozenému porodu. Přistupuje se k němu v případě ohrožení života matky či dítěte. Ne vždy tomu tak však bylo, v minulosti se tento zákrok pojil s vysokou úmrtností a prováděl se jen z nutnosti. Nahlédněte s námi do jeho historie.

Pravé, nebo též černé neštovice sužovaly lidstvo tisíce let. Život vzaly milionům pacientů. Díky vědě se je však nakonec podařilo celosvětově vymýtit, přičemž obrovský podíl na tom měl zakladatel moderní československé epidemiologie, profesor Karel Raška.

Dějiny medicíny znají mnoho výjimečných lékařů a odvážných chirurgických zákroků. Jen málokterý příběh je však tak mimořádný jako osud sovětského lékaře Leonida Ivanoviče Rogozova, který jako jediný lékař na odlehlé sovětské výzkumné stanici v Antarktidě onemocněl akutním zánětem slepého střeva.

Když Kryštof Kolumbus roku 1492 přistál na karibském ostrově, domorodci mu přinesli sušené listí exotické rostliny jako vzácný dar. Netušil, jak tato rostlina změní dějiny medicíny, ekonomiky i veřejného zdraví. Tabák prošel cestou od posvátné šamanské byliny přes „lék na mor" až k látce, která dnes každoročně zabije více než 8 milionů lidí na celém světě.

V roce 1997, konkrétně 19. listopadu, zažila americká Iowa jeden z největších medicínských zázraků moderní doby. V nemocnici v Des Moines byl proveden porod císařským řezem, díky kterému přišlo během několika minut na svět sedm dětí najednou. Obzvláště fascinující na tom je zejména skutečnost, že všichni novorozenci přežili.

Infekční choroby představovaly po dlouhou dobu metlu lidstva. Ještě na začátku druhé světové války znamenal škrábanec nebo zápal plic pro mnohé rozsudek smrti. Po tisíce let lékaři léčili infekce metodami, které pacientům spíše škodily, a to nejčastěji pouštěním žilou. Teprve konec 19. století přinesl pochopení, co infekce vlastně způsobuje, a rok 1928 pak náhodný objev, který změnil medicínu navždy.

Cukrovka, odborně označovaná jako diabetes mellitus, patří mezi nejrozšířenější civilizační onemocnění a pojí se s mnoha zdravotními komplikacemi. Ještě na počátku 20. století ji lékaři neuměli léčit, takže pacienti nevyhnutelně umírali. V roce 1921 se však objevila naděje pro diabetiky – inzulin.

Historie léčby závislostí je v České republice velice pestrá. První pokusy o založení protialkoholní léčebny se datují už do začátku 20. století. O rozvoj adiktologie se u nás zasadila řada významných osobností, první české alkoholní oddělení i záchytnou stanici má na svědomí docent Jaroslav Skála.

Nucené sterilizace jsou zákroky, které podstupovaly tisíce žen v různých zemích a režimech. Ve velkém k nim docházelo jen ve Švédsku, ale i třeba ve Spojených státech. Výjimku nepředstavovalo ani Československo za doby komunismu. V roce 1971 byla zahájena velká vlna protiprávních sterilizací realizovaných převážně na romských ženách.