Lupavý nebo také skákavý prst je velmi častý problém, o kterém se přitom zase tak moc nemluví. Typickým pacientem je žena starší padesáti let, ale mohou ho mít i muži či děti. Z popisu se to může zdát jako banalita, ale problém s prstem komplikuje jemnou motoriku, protože prsty používáme každou chvilku třeba k tomu, abychom něco uchopili. Neobejdeme se bez nich při hygieně, oblékání, psaní na počítači a spoustě dalších činností.
Při stenozující tendovaginitidě člověk prst natáhne nebo ohne, ale už ho nedokáže vrátit zpět. Místo toho v něm cítí odpor nebo bolestivé lupnutí a do žádané polohy jej dostane jen s pomocí druhé ruky.
Pohyb prstů zajišťují svaly uložené na předloktí, na prstech už jsou jen šlachy těchto svalů, které pohyb přenášejí na drobné klouby ruky. Příčinou problémů je tedy mechanické poškození, přetížení a zánět drobných šlach prstů, a to převážně u manuálně pracujících, kteří nadměrně zatěžují ruce a prsty. Změny na šlaše se mohou objevovat také v kombinaci se systémovým onemocněním, jako je revmatoidní artritida, cukrovka či syndrom karpálního tunelu,
vysvětlila hlavní fyzioterapeutka pražské Fyzioliniky Iva Bílková.
Takzvaný lupavý nebo skákavý prst postihuje odhadem každého desátého člověka nad 50 let, a to třikrát častěji ženy než muže. Nejčastěji bývá postižen plynulý pohyb palce a prsteníku, výjimečně bývá zasaženo více prstů. Bolestivé projevy se obvykle vyskytují při ohýbání a napínání v kloubu mezi záprstními kůstkami a samotným prstem. Mnohdy se stává, že se prst zablokuje v ohnutí, kdy ho lze natáhnout pouze pasivně za bolestivého a slyšitelného lupnutí, k blokaci v opačném směru dochází pouze zřídka,
popsala Iva Bílková.
Běžně se přitom stává, že než se lidé odhodlají vyhledat odbornou pomoc, zánět může odeznít a tím ustane i bolest. Problém však trvá. Jen přechází v chronické stádium. Prst sice nebolí, ale stále přeskakuje a lupe.
Konzervativní léčba zánětů šlach u dospělých pacientů probíhá nejprve znehybněním sádrou a následnou medikací, případně se přistupuje k chirurgickému řešení. Moderní alternativou léčby je využití neinvazivní fyzikální terapie v podobě rázové vlny, která působí protizánětlivě i proti otoku. Aplikace rázové vlny urychlí hojení poškozené šlachy a následná fixace kinesiotapem zabezpečí jen tolik znehybnění, kolik je třeba, aby mohl prst opět začít přirozeně fungovat,
radí fyzioterapeutka. Na některých pracovištích se využívá fokusovaná rázová vlna, která má navíc protizánětlivé účinky. Pokud je nutná operace, i po ní pomůže s hojením i fokusovaná rázová vlna. Spolu s cvičením pod vedením fyzioterapeuta se díky tomu ruka zotaví rychleji.
Po operaci hned domů
Chirurgický zákrok bývá potřeba, pokud je problém zanedbaný a dlouho neřešený, případně pokud konzervativní léčba – někdy se krom sádrování používají i steroidové injekce – nezabrala. Operovat lze i více prstů najednou. Zákrok se obyvkle provádí jen v lokálním znecitlivění. Chirurgický zákrok se skládá z nářezu kůže, protětí šlachového poutka a eventuálního rozrušení srůstů šlach způsobených zánětem. Operace se provádí ambulantně, trvá cca 15 – 30 minut a pacient odchází po výkonu domů,
uvádí na svém webu pražské pracoviště Ortopedie – rehablitace.
Stenozující tendovaginitida se někdy může objevit také v souvislosti se syndromem karpálního tunelu, při revmatické artritidě, cukrovce nebo de Quervainově chorobě. U dětí je lupavý prst spíše vzácný. Příčinou nebývá přetížení šlach, ale vrozená vývojová vada, která se projeví do prvních narozenin dítěte. Z 90 procent jde o zúžení šlachového pouzdra nebo změnu tvaru šlachy ohybače palce. Rodiče si všimnou, že dítě nedokáže plně narovnat palec. Do dvou až tří let věku je pak možné pomocí manuálních fyzioterapeutických technik prst dobře srovnat.