složení potravin

GALERIE – Cukr, sladidla, pekařské droždí, maso, káva a další důvěrně známé potraviny k nepoznání. Ojedinělá výstava přibližuje naše jídlo v opravdu detailním pohledu.

Receptury mlékárenských výrobků se výrazně mění. Ani jste to nemuseli zaznamenat, na chuti se to prý moc nepozná. A jen málokdo studuje podrobně etikety a srovnává současné a předchozí verze. V čem je tedy rozdíl?

Barevné kuličky sice mají často ovoce v názvu, ale do skutečného ovoce mají hodně daleko. I opakované tvrzení, že jde o výrobek z mořské řasy, se pravdě blíží jen vzdáleně.

„Snadno roztíratelné“, „lahodné“, „jedinečné spojení olejů a másla“… Vypadají jako klasická „kostka“, leckdy i ve stříbrném provedení obalu, jaký si pamatujeme od dětství. Ale nejsou MÁSLO. Jak se nenapálit při nákupu a proč vyzkoušet třeba i nepasterizované varianty másla?

Dnešní moderní uspěchaná doba si žádá rychlá auta, rychlý internet, rychlou přepravu z jednoho konce světa na druhý. Máme fast foody pro rychlé občerstvení a teď i tekutou stravu, která nám má ušetřit čas strávený jídlem a vařením. Vyplatí se to?

Receptů s mletým masem je snad nekonečně mnoho. Může být smažené, pečené, plněné, zapékané… výsledek ale vždy záleží i na kvalitě vstupní suroviny. Jak rozlišovat a zpracovávat mleté maso a jak poznat to nejlepší?

Jedním z nejrozšířenějších tvrzení jak na obalech potravin, tak při prodeji nebaleného zboží, na trzích, případně v restauracích, jsou sdělení obvykle formulovaná do sloganu „bez Éček“. Pravidla pro podobné označování se od dubna 2020 zpřísní.

I tak tradiční a základní potravina, jakou je chléb, prochází postupnými změnami. Z čeho bude a jaké látky bude obsahovat chleba?

Polévku v pytlíku možná přes rok nevyužijete, ale v létě na vandru nebo pod stanem přijde vhod. Kolik toho z jednoho sáčku gulášové uvaříte? Obsahují polévky brambory nebo maso? Vyplatí se koupit sáček za třicet pět korun, nebo stačí ten za dvanáct?

Jiří Kopáček se v oboru pohybuje řadu let: „Před revolucí českému mlékárenství ujížděl vlak v produkci sýrů. Eidamské cihle jsem říkal gumikéze,“ vzpomíná a komentuje dnešní situaci i již 17. ročník soutěže, která hledá ty nejlepší mlékárenské výrobky. Výrobci přihlašují výborné produkty i přeslazené propadáky, skvělé inovace i rádoby „novinky“ s drobnou změnou obalu.

Nejen přemíra soli a cukru v potravinách škodí. Problémem je i fosfor. Látka, kterou na jednu stranu nezbytně potřebujeme, současně nám může ubližovat, pokud jí v těle máme moc. Fosfor je dáván také do souvislosti s „genem dlouhověkosti“.

Kečupy patří k často falšovaným potravinám. Jak poznat ty kvalitní? Nejdůležitější je údaj na obalu kečupu, který zní: K výrobě 100 gramů kečupu bylo použito tolik a tolik gramů rajčat… a název výrobku.

Ve vaječném likéru nesmí být mléko, rozhodl evropský soud. Spustil tak dohady o tom, že „Brusel nám zakáže vaječňák“. Nezakáže. Podle našich informací vaječný likér osud tuzemáku nestihne.

Více než tisíc zákazníků denně si na webové stránce online supermarketu Rohlík.cz pravidelně prohlíží složení potravin v rámci tříbarevného semaforu, který upozorňuje na riziková éčka. Nevhodná éčka lidé zkoumají zejména u šunek, nejvyhledávanější ze všech je dusitan sodný. Víte proč?

Spotřebitelská organizace dTest otestovala vzorky obyčejné kamenné, himálajské a mořské soli. „Reklama se snaží spotřebitele přesvědčit o tom, že stojí za to připlatit si za dražší sůl kvůli minerálním látkám. Je to ale prašť jako uhoď,“ říkají autoři analýzy.

Spotřebitelský časopis dTest porovnával složení ochucujících přípravků se sušenou zeleninou. Zjistil, že v průměru obsahují téměř 60 % soli, ale jen 20 % zeleniny. A nejen to.

Řadu spotřebitelů zajímá u sýrů obsah tuku. Ten se dle jednotlivých typů hodně liší, stejně jako množství bílkovin, vápníku či laktózy. Tento tzv. mléčný cukr dokonce některé sýry vůbec neobsahují. Co je vhodné vědět o složení a významu sýrů?

Pomocí aplikace FÉR potravina snadno zjistíte, co přesně jste měli třeba dnes ke snídani. Možná se budete divit. Podívejte se i na další novinky týdne.

Jako maso by měly být označovány jen výrobky živočišného původu. Párek ze sóji není párek a cizrnový burger není burger.

Našli jsme výrobky, které se vymykají tomu, co od nich očekáváme. Hledali byste v sójovém sýru eidam, v hovězí konzervě kuřecí separát a v kvasovém chlebu droždí?

Prodejci čepovaných nápojů porušují zákonnou povinnost a neuvádějí obsažené látky ohrožující zdraví. Povinnost informovat o obsahu alergenů v nápojích mají rovněž provozovatelé nápojových automatů ve školách.

Obal prodává – to platí i u potravin. Hlavně, že je to pěkně barevné a taky voňavé. Přitom největší frajeřina je vyrobit dobrou potravinu bez tuny přídatných látek.

Dnešní špekáčky obsahují více vody a tuku a zároveň méně svaloviny než ty, jež kupovali naši rodiče na sobotní táborák. Které jsou dle testu ty nej?

Názvosloví některých potravin či ingrediencí není vždy docela šťastné a řada technologických termínů spotřebitele spíše mate. Jedním z nich je slovní spojení modifikovaný škrob.

Domácí pekárny prý mohou za ohromný pokles spotřeby chleba. „Nesmysl,“ říká Kateřina Cajthamlová, „ženy doma nevaří, natož aby pekly chleba.“ Důvod je mnohem prozaičtější.

Už nebudeme luštit hmotnost ani výživové údaje. Vše důležité bude na přední straně obalu potravin. Má to ale pár nedostatků. Třeba přesnou zemi původu v rámci EU se stále nedozvíte.

ROZHOVOR – Výrobci nahrazují cukr sladidly, bílou vodu zahustí škrobem a vydávají to za jogurt. Proč? Nejen to prozradí Rudolf Náprstek, zakladatel webů chemievjidle.cz a emulgatory.cz.