složení potravin

Za pár let Hera oslaví sté narozeniny a už teď má pro své zákazníky „dárek“. Obsahuje méně tuku, a to v obou svých variantách.

Spotřebitelská organizace dTest podrobila zkoumání konzervovaná rajčata. Testy odhalily zdraví škodlivé látky, které jsou navíc odolné i vůči vysokým teplotám, dokáží tedy přečkat i tepelné opracování.

KOMENTÁŘ – Výrobci potravin hledají náhradu za kontroverzní palmový olej. Alternativa oleje z řas, vyvíjená nyní v Singapuru, není však v praxi v Evropské unii téměř použitelná.

Spotřebitelská organizace dTest se zaměřila na složení dražovaných bonbónů z ČR a Německa. Srovnání odhalilo sporná éčka, nejhůře dopadla známá značka.

Snahy výrobců nových druhů potravin a nápojů uváděných na trh jsou poměrně logicky podporovány celou řadou marketingových projektů a sdělení, které mají spotřebitele přesvědčit o prospěšnosti jejich konzumace. Mnohá z takových sdělení jsou ale věcně nesmyslná a navíc zakázaná, přestože se reálně poměrně často používají.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) opakovaně nechával pro možnou škodlivost prozkoumávat oxid titaničitý, který v potravinářství slouží zejména jako bělidlo. Nové důkazy EFSA přesvědčily o tom, že látku zvanou také titanová běloba nelze považovat za bezpečnou. A proto musí zmizet z čokolád, cukrovinek i zmrzlin. Kdy? A co na to výrobci?

Označování potravin „bez Éček“ je v některých případech klamáním spotřebitele. Výrobci tak porušují pravidla ve značení svých produktů a od července by za to měli dostávat pokuty.

V řetězcích se u prodeje pečiva poměrně nedávno objevily popisky se složením a vyznačenými alergeny. Donedávna jsme si přitom museli v obchodě najít knihu plnou drobných písmenek a hledat složení konkrétního pečiva na desítkách stran. Změny nařídil zákon.

Pro čokoládu a čokoládové výrobky platí určitá pravidla, která musí výrobci dodržovat. Je sice legitimní, že v nabídce obchodů lze nalézt i různé náhražky, ale nesmí se tvářit „jako čokoláda“. Aktuální je toto téma vždy před svátky, ať již vánočními, nebo velikonočními, kdy se zájem o tento sortiment výrazně zvyšuje. Jak si tedy nekoupit ošizeného Mikuláše?

Jogurty či nápoje z mléka se zbavují cukru, přesto neztrácejí na chuti. Čím dohánějí sladkost? Občas náhradními sladily, ale spíš jdou ryze přírodní cestou. Budete mile překvapeni.

Na trhu jsou k mání zakysané mléčné výrobky, které zákazníkům připomínají zakysanou smetanu. Podobně se jmenují, podobně vypadají, jsou ve stejném regálu jako smetany nebo ve stejné kategorii v nabídce e-shopů. O zakysanou smetanu přitom nejde.

Roste počet mléčných výrobků, které obsahují o třicet procent cukru méně. A přitom stále chutnají dobře. „Je to jeden z největších reformulačních směrů, který je navíc podpořen výživovými doporučeními,“ říká předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Dvojí kvalita potravin je téma, které se řeší již několik let. Oficiální testy opakovaně potvrdily, že někteří výrobci ve stejném obalu nabízejí různé zboží. Nicméně jsou případy, kdy výrobce prodává u nás i v Německu nebo Rakousku produkty povětšinou zcela totožné, přesto se musí nařčení z dvojí kvality bránit stále dokola. To je i případ populární značky Milka.

GALERIE – Cukr, sladidla, pekařské droždí, maso, káva a další důvěrně známé potraviny k nepoznání. Ojedinělá výstava přibližuje naše jídlo v opravdu detailním pohledu.

Receptury mlékárenských výrobků se výrazně mění. Ani jste to nemuseli zaznamenat, na chuti se to prý moc nepozná. A jen málokdo studuje podrobně etikety a srovnává současné a předchozí verze. V čem je tedy rozdíl?

Barevné kuličky sice mají často ovoce v názvu, ale do skutečného ovoce mají hodně daleko. I opakované tvrzení, že jde o výrobek z mořské řasy, se pravdě blíží jen vzdáleně.

„Snadno roztíratelné“, „lahodné“, „jedinečné spojení olejů a másla“… Vypadají jako klasická „kostka“, leckdy i ve stříbrném provedení obalu, jaký si pamatujeme od dětství. Ale nejsou MÁSLO. Jak se nenapálit při nákupu a proč vyzkoušet třeba i nepasterizované varianty másla?

Dnešní moderní uspěchaná doba si žádá rychlá auta, rychlý internet, rychlou přepravu z jednoho konce světa na druhý. Máme fast foody pro rychlé občerstvení a teď i tekutou stravu, která nám má ušetřit čas strávený jídlem a vařením. Vyplatí se to?

Receptů s mletým masem je snad nekonečně mnoho. Může být smažené, pečené, plněné, zapékané… výsledek ale vždy záleží i na kvalitě vstupní suroviny. Jak rozlišovat a zpracovávat mleté maso a jak poznat to nejlepší?

Jedním z nejrozšířenějších tvrzení jak na obalech potravin, tak při prodeji nebaleného zboží, na trzích, případně v restauracích, jsou sdělení obvykle formulovaná do sloganu „bez Éček“. Pravidla pro podobné označování se od dubna 2020 zpřísní.

I tak tradiční a základní potravina, jakou je chléb, prochází postupnými změnami. Z čeho bude a jaké látky bude obsahovat chleba?

Polévku v pytlíku možná přes rok nevyužijete, ale v létě na vandru nebo pod stanem přijde vhod. Kolik toho z jednoho sáčku gulášové uvaříte? Obsahují polévky brambory nebo maso? Vyplatí se koupit sáček za třicet pět korun, nebo stačí ten za dvanáct?

Jiří Kopáček se v oboru pohybuje řadu let: „Před revolucí českému mlékárenství ujížděl vlak v produkci sýrů. Eidamské cihle jsem říkal gumikéze,“ vzpomíná a komentuje dnešní situaci i již 17. ročník soutěže, která hledá ty nejlepší mlékárenské výrobky. Výrobci přihlašují výborné produkty i přeslazené propadáky, skvělé inovace i rádoby „novinky“ s drobnou změnou obalu.

Nejen přemíra soli a cukru v potravinách škodí. Problémem je i fosfor. Látka, kterou na jednu stranu nezbytně potřebujeme, současně nám může ubližovat, pokud jí v těle máme moc. Fosfor je dáván také do souvislosti s „genem dlouhověkosti“.

Kečupy patří k často falšovaným potravinám. Jak poznat ty kvalitní? Nejdůležitější je údaj na obalu kečupu, který zní: K výrobě 100 gramů kečupu bylo použito tolik a tolik gramů rajčat… a název výrobku.

Ve vaječném likéru nesmí být mléko, rozhodl evropský soud. Spustil tak dohady o tom, že „Brusel nám zakáže vaječňák“. Nezakáže. Podle našich informací vaječný likér osud tuzemáku nestihne.

Více než tisíc zákazníků denně si na webové stránce online supermarketu Rohlík.cz pravidelně prohlíží složení potravin v rámci tříbarevného semaforu, který upozorňuje na riziková éčka. Nevhodná éčka lidé zkoumají zejména u šunek, nejvyhledávanější ze všech je dusitan sodný. Víte proč?

Spotřebitelská organizace dTest otestovala vzorky obyčejné kamenné, himálajské a mořské soli. „Reklama se snaží spotřebitele přesvědčit o tom, že stojí za to připlatit si za dražší sůl kvůli minerálním látkám. Je to ale prašť jako uhoď,“ říkají autoři analýzy.

Spotřebitelský časopis dTest porovnával složení ochucujících přípravků se sušenou zeleninou. Zjistil, že v průměru obsahují téměř 60 % soli, ale jen 20 % zeleniny. A nejen to.

Řadu spotřebitelů zajímá u sýrů obsah tuku. Ten se dle jednotlivých typů hodně liší, stejně jako množství bílkovin, vápníku či laktózy. Tento tzv. mléčný cukr dokonce některé sýry vůbec neobsahují. Co je vhodné vědět o složení a významu sýrů?