Hlavní navigace

Bez Éček. Označení, které (zatím) neznamená vůbec nic

Petr Havel

Jedním z nejrozšířenějších tvrzení jak na obalech potravin, tak při prodeji nebaleného zboží, na trzích, případně v restauracích, jsou sdělení obvykle formulovaná do sloganu „bez Éček“. Pravidla pro podobné označování se od dubna 2020 zpřísní.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Prodejci označením „bez Éček“ („bez E“, „E-free“ apod.) chtějí především deklarovat „přirozenost“ složení potravin, neboť v minulosti se stala „Éčka“ (správně přídatné látky) nezaslouženým symbolem průmyslové výroby potravin za použití celé řady chemických látek.

Co jsou Éčka

Velké tiskací písmeno E a k tomu tří- nebo čtyřmístné číslo – to je označení pro látky, které se přidávají do potravin v různých fázích procesu. Říká se jim přídatné látky neboli aditiva a jejich využití a vlastnosti se od sebe velmi liší. Řada lidí proto sleduje složení potravin a jejich označení. Která Éčka jsou neškodná a na která si dát pozor, zjistíte v katalogu Éček. Kategoriím a účelu jednotlivých přídatných látek se podrobněji věnujeme v článku Éčka nejsou jen emulgátory – k čemu slouží přídatné látky v potravinách?

Některé přídatné látky, které byly schváleny pro použití v potravinách, jsou zároveň obsaženy jako přirozeně se vyskytující látky v mnoha potravinách.

Potraviny skutečně „bez Éček“?

Bohužel je ovšem třeba konstatovat, že tento slogan se velmi často zneužívá. Navíc platí, že některá Éčka vznikají i přímo v průběhu výroby, aniž by byla do potravin přidávána. A kromě toho mezi Éčka patří, jak již bylo v minulosti mnohokrát řečeno, i zcela běžné, v přírodě a v životním prostředí se vyskytující látky, které ovšem za Éčka většina populace nepovažuje, jako třeba ocet.

Více také: To je skandál: banán obsahuje 75 % vody a éčka

Ministerstvo zemědělství spolu se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) a Státní veterinární správou ČR (SVS) proto připravilo výklad příslušného Nařízení EU 1169/2011, které používání sloganů „bez přídatných látek“ a „bez Éček“ specifikuje.

Od dubna roku 2020 pak bude takové označování potravin zakázáno, pokud výrobek nebude splňovat dané podmínky. Uvedené výrazy totiž nesmí spotřebitele uvádět v omyl, což se dnes ovšem často děje.

Špenátový extrakt? Podle zákona Éčko

Jednou ze skupin látek, které obecně nejsou považovány za Éčka, jsou přitom extrakty. Ty nejsou za normálních okolností určeny k přímé spotřebě, a jsou tak vlastně dle znění zákona přídatnými látkami. Ministerstvo uvádí jako příklad „špenátový extrakt“, možná i proto, že špenát je jedním ze symbolů zdravé přirozené stravy a Éčko by v něm nikdo nehledal. Pro špenát jako takový to platí, pro extrakt z něj (a obecně pro extrakty jako takové) ale ne.

„Použití extraktů, které jsou schopné plnit v potravině určitou technologickou funkci, se považuje za úmyslné použití jako potravinářské přídatné látky. Z toho důvodu by měly splňovat podmínky stanovené v právních předpisech o přídatných látkách, včetně specifikace, a musí být označeny v souladu s příslušnými ustanoveními pro označování přídatných látek,“ uvádí se v argumentaci EU. 

V této souvislosti je vhodné připomenout, co se pod pojmem extrakt myslí. Extraktem se rozumí oddělení složek od původní suroviny, může být získaný například z rostlin bohatých na složky, které jsou schopné v potravině plnit technologickou funkci. „Pokud se potravina suší nebo koncentruje pouze odnímáním vody, pak se nejedná o extrakt, ale o sušenou nebo koncentrovanou potravinu,“ uvádí k tomu dále ministerstvo zemědělství.

Látky vznikající během výroby potravin

Co se pak týká látek vznikajících v průběhu výrobního procesu, pak těch je celá řada, přičemž tyto látky vznikají například fermentací salámů, ale i zeleniny, nebo v chlebovém kvasu. Takové potraviny nebude možné označovat jako „bez Éček“ nebo bez přídatných látek.

Jde o případy, kdy je technologický proces nastaven tak, aby v jeho průběhu záměrně vznikaly tyto látky namísto toho, aby byly do dané potraviny přidávány.

Opatření má zabránit uvádění nepravdivých údajů

I když se regulace používání pojmů „bez přídatných látek“ a „bez Éček“ může zdát na první pohled jako další z mnoha byrokratických komplikací týkající se označování potravin, jde v tomto případě skutečně o ochranu spotřebitele.

Je všeobecně známo, že o míře prodejů té či které potraviny v dnešní době rozhoduje úspěšný marketing. Tvůrci marketingových kampaní a strategií ovšem nejsou zrovna znalci potravinářské legislativy, a spotřebiteli se tak vnucují údaje, které buď z neznalosti, nebo i úmyslně, nejsou pravdivé. Použití zmiňovaných sloganů přitom nepochybně mezi marketingová sdělení patří – až na to, že velmi často neodpovídají skutečnosti.

Galerie: Nejhorší potraviny roku 2018

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).