chemie v jídle

Před čtvrtstoletím ji tady skoro nikdo neznal ani nejedl, teď je velmi oblíbenou součástí jídelničku nejen pro vegetariány. Cizrna se dává do polévek i salátů, dá se tepelně upravovat a skvělé jsou pomazánky z ní včetně populárního hummusu. Většinou ji kupujeme v plechovkách a to je problém. Z obalů se totiž uvolňují nebezpečné chemikálie.

Bisfenoly jsou chemické látky, které škodí zdraví a bohužel se jim nedá úplně vyhnout. Najdeme je v plastových výrobcích či obalech včetně těch, které přicházejí do styku s potravinami. A také v savičkách na dětské lahve, dětských botách, oblečení nebo třeba slunečních brýlích, jak ukázaly chemické analýzy množství výrobků, které nechala provést spotřebitelská organizace dTest společně se zahraničními partnery.

Téměř jako poplašná zpráva (a takové vyznění měli její autoři nepochybně na mysli) vyznívají nedávno publikovaná data v dokumentu s názvem Zakázané ovoce (Forbidden fruit), který vydala nevládní organizace Pesticide Action Network Europe (PAN Europe).

Tuzemské potraviny z českých surovin téměř neobsahují pozůstatky pesticidů. Dokazují to pravidelné analýzy kontrolních úřadů. A v mezinárodním srovnání máme třetí nejnižší spotřebu pesticidů v Evropské unii.

KOMENTÁŘ – Obsahují potraviny z plodin z tuzemských polí pozůstatky olova či jiné rizikové látky? S rizikem kontaminace z půdy to není tak jednoznačné, jak by se z některých aktuálních zpráv mohlo zdát.

KOMENTÁŘ – Chemické postřiky lze nahradit různými druhy hmyzu (čmeláky a vosičkami ad., tzv. „bioagens“) nebo biopostřiky s využitím mikroorganismů. Chceme potraviny bez chemie, ale snahy snižovat její používání v zemědělství zatím komplikuje evropská legislativa.

Arsen v rýži je strašákem, který znepokojuje spotřebitele po celém světě. Týká se to i České republiky, přestože patří mezi země, ve kterých je jeho maximální povolený obsah upraven legislativou. I malé množství, které je v rýži na tuzemském trhu obsaženo, lze však ovlivnit správnou úpravou.

KOMENTÁŘ – Ačkoli se spotřebitelé v ČR dozvídají z různých zdrojů téměř denně o nadměrném, nebo prostě o nějakém používání zemědělské chemie na našich polích, reálná skutečnost je trochu jiná.

KOMENTÁŘ – Poroste v našich obchodech podíl biopotravin? Pokud by se měly skutečně naplnit před několika dny zveřejněné cíle Evropské komise v oblasti biodiverzity a podpory trvale udržitelného zemědělství, zněla by zřejmě odpověď na otázku kladně.

Evropa přijímá pod tlakem veřejnosti a ochránců přírody opatření pro chov a pěstování bez chemických látek. Cílem je úplný zákaz chemie, což mimo jiné může zkomplikovat byznys firem zaměřených na tuto produkci s Agrofertem v čele.

Slepice jsou prý vykrmovány „zesilovači“, což vede k vyšší snůšce vajec a současně jejich nižší kvalitě. Dokonce tato vejce mohou obsahovat pozůstatky chemických látek. To vše se lze dočíst v jednom, údajně erudovaném, článku. Problém je, že to není pravda.

V práci je každý den od šesti hodin ráno, rád ale přemýšlí třeba i na zahradě v houpací síti a zajímá ho vše, bez ohledu na obor. Je z toho spousta pokusů a mylných cest, ale mnohdy se ze zdánlivě nereálného nápadu vyklube užitečný produkt s obchodním potenciálem. Roman Pavela je mj. držitelem ocenění Česká hlava z r. 2013 za vývoj přípravků na ochranu rostlin a minulý rok byl zařazen do prestižního seznamu nejcitovanějších vědců světa.

Veřejnost obvykle žije v představách, že mezi geneticky modifikované plodiny patří především sója nebo kukuřice, spektrum upravených komodit je ovšem mnohem širší. A nejde zdaleka jen o GMO (geneticky modifikované organismy). Mezi nové techniky šlechtění rostlin patří například metoda CRISPR (editace genů).

Superpotravina s blahodárnými účinky, vhodná i pro hubnutí. Nebo chemický koktejl s nežádoucími dopady a nově zmiňovaným rizikem tvorby akrylamidu? Jak to bývá, pravda o chia semínkách je někde uprostřed.

KOMENTÁŘ – Katastrofické zprávy jsou atraktivní, to je známá věc. Bohužel, snahy o co nejděsivější sdělení ústí v poslední době stále častěji do závěrů, které jsou hodně vzdálené realitě. Teze o úbytku včel a potravin jsou zkrátka mylné.

Na rozdíl od mnoha jiných vynálezů nepřišla žvýkačka jako taková na svět ve Spojených státech, jak by se mohlo zdát z vyprávění pamětníků. Vzpomínají na osvobozování západních Čech po druhé světové válce, kdy jim američtí vojáci rozdávali věc u nás dosud nevídanou – žvýkací gumu.

V komentářích, které se týkají rizik plošné aplikace přípravku Stutox II na pole jako prostředku k hubení přemnožených hrabošů, se zmiňují především rizika pro polní zvěř nebo ptáky. Leckoho může také napadnout (a napadá), zdali tím také nemůže dojít ke kontaminaci porostů hospodářských plodin a následnému průniku pozůstatků tohoto přípravku do potravinového řetězce.

KOMENTÁŘ – Pokud se našinec ponoří do dostupných statistických dat, které se snaží porovnat míru používání pesticidů v zemědělství a přítomnost pozůstatků těchto látek v potravinách, vyjdou mu dost protichůdné závěry.

Sušenky BeBe Dobré ráno a Brumík jsou vyráběny z obilí, jehož produkce nepoškozuje krajinu. Základní surovinou je specifická a odolná odrůda pšenice pěstovaná za použití sníženého množství pesticidů a chemických hnojiv.

Státní veterinární správa upozorňuje, že se na českém trhu objevili pstruzi původem z Itálie, v jejichž svalovině vyšetření prokázalo zakázanou látku – leukomalachitovou zeleň. Celkové množství ryb bylo 4200 kg, což představuje 10 500 pstruhů.

Snahy o eliminaci rizikových látek v potravinách sílí. Ať již jde o antibiotika a další léčiva v chovech hospodářských zvířat, či chemické přípravky využívané zemědělci při pěstování.

Rostoucí tlak na omezení chemických látek používaných v zemědělství, ale také třeba při zahradničení, začíná přinášet své plody. Ministerstvo zemědělství hodlá od příštího roku výrazně omezit používání prostředků na hubení plevelů, jejichž složkou je glyfosát, nadnárodní maloobchodní sítě upouštějí od prodejů Roundupu obsahující stejnou látku.

Opakované případy překročení limitů pro pesticidy v potravinách přiměly české odborníky k výzvě. Apelují na výrobce, dodavatele, ale i prodejce, aby podobně jako v zahraničí začali dbát na kvalitu dodávaného zboží.

Spotřebitelský časopis dTest porovnával složení ochucujících přípravků se sušenou zeleninou. Zjistil, že v průměru obsahují téměř 60 % soli, ale jen 20 % zeleniny. A nejen to.

Výsledky laboratorních testů za loňský rok ukazují, že z pohledu bezpečnosti potravin je u nás situace lepší, než by se mohlo zdát. Rozbory Státní zemědělské a potravinářské inspekce totiž neprokazují nadlimitní podíly rizikových látek.

S mlékem či smetanou mají pramálo společného, jedině snad efekt zbělení kávy. Instantní přípravky do kávy se prodávají pod různými názvy – coffee creamer, bělidlo do kávy, instantní sušená pochoutka nebo pěna do kávy. Pro zjednodušení se jim říká sušená smetana. Co je však od opravdové smetany dělí?

Že čaje jsou bohatým zdrojem pesticidů, je veřejným tajemstvím. Aktuální výsledky, které zveřejnil časopis dTest, odhalily množství pesticidů a jedovatého plevele i v bylinných čajích, včetně těch speciálně určených dětem.

Zpráva o baby karotce ošetřované chlorem vzbudila před časem rozruch, obsahem chlorečnanů v ovoci a zelenině se dlouhodobě zabývá i potravinářská inspekce. Proč se chlor vůbec používá a jak moc vadí jeho zbytky v potravinách?

Jak je to s chemií v živočišných potravinách? Často se mluví o antibiotikách či hormonech, ale zapomíná se přitom na jiné, běžně používané chemikálie. Skutečnou časovanou bombou mohou být insekticidy, přípravky používané k hubení hmyzu v chovech hospodářských zvířat.

Už za několik dní padne na půdě EU rozhodnutí, zdali bude, nebo nebude možné nadále používat v zemědělství chemické přípravky, jejichž součástí je glyfosát. Riziková látka přitom není jen na polích, ale i ve vodě a zelenině. Rýsuje se lepší řešení.