chemie v jídle

Rostoucí tlak na omezení chemických látek používaných v zemědělství, ale také třeba při zahradničení, začíná přinášet své plody. Ministerstvo zemědělství hodlá od příštího roku výrazně omezit používání prostředků na hubení plevelů, jejichž složkou je glyfosát, nadnárodní maloobchodní sítě upouštějí od prodejů Roundupu obsahující stejnou látku.

Opakované případy překročení limitů pro pesticidy v potravinách přiměly české odborníky k výzvě. Apelují na výrobce, dodavatele, ale i prodejce, aby podobně jako v zahraničí začali dbát na kvalitu dodávaného zboží.

Spotřebitelský časopis dTest porovnával složení ochucujících přípravků se sušenou zeleninou. Zjistil, že v průměru obsahují téměř 60 % soli, ale jen 20 % zeleniny. A nejen to.

Výsledky laboratorních testů za loňský rok ukazují, že z pohledu bezpečnosti potravin je u nás situace lepší, než by se mohlo zdát. Rozbory Státní zemědělské a potravinářské inspekce totiž neprokazují nadlimitní podíly rizikových látek.

S mlékem či smetanou mají pramálo společného, jedině snad efekt zbělení kávy. Instantní přípravky do kávy se prodávají pod různými názvy – coffee creamer, bělidlo do kávy, instantní sušená pochoutka nebo pěna do kávy. Pro zjednodušení se jim říká sušená smetana. Co je však od opravdové smetany dělí?

Že čaje jsou bohatým zdrojem pesticidů, je veřejným tajemstvím. Aktuální výsledky, které zveřejnil časopis dTest, odhalily množství pesticidů a jedovatého plevele i v bylinných čajích, včetně těch speciálně určených dětem.

Zpráva o baby karotce ošetřované chlorem vzbudila před časem rozruch, obsahem chlorečnanů v ovoci a zelenině se dlouhodobě zabývá i potravinářská inspekce. Proč se chlor vůbec používá a jak moc vadí jeho zbytky v potravinách?

Jak je to s chemií v živočišných potravinách? Často se mluví o antibiotikách či hormonech, ale zapomíná se přitom na jiné, běžně používané chemikálie. Skutečnou časovanou bombou mohou být insekticidy, přípravky používané k hubení hmyzu v chovech hospodářských zvířat.

Už za několik dní padne na půdě EU rozhodnutí, zdali bude, nebo nebude možné nadále používat v zemědělství chemické přípravky, jejichž součástí je glyfosát. Riziková látka přitom není jen na polích, ale i ve vodě a zelenině. Rýsuje se lepší řešení.

Mohou způsobit rakovinné nádory, poškozují nenarozené děti, mají toxické účinky na štítnou žlázu a negativní vliv na plodnost. Dosud se směly používat, nyní končí – další nebezpečné látky ale zůstávají.

Existuje nepřeberné množství mezinárodních dnů něčeho. Některé jsou všeobecně známé (žen, dětí,…), jiné méně. Mezi ty druhé určitě patří 3. prosinec coby Mezinárodní den bez pesticidů.

Pokud bychom naložili nebezpečné chemikálie určené k ochraně rostlin mezi lety 2009 až 2013 na kamiony, každý rok by jich jelo zhruba dvě stě šedesát devět a vytvořily by přes pět a čtvrt kilometru dlouhou kolonu.

Všichni znají pesticidy. Prostředí pro výrobu potravin ale nezatěžují chemií jen chemická hnojiva, nežádoucích látek je víc – a z více zdrojů.

Chemie je přece i v kosmetice, tak proč vám vadí v jídle, podivili se zástupci ministerstva zemědělství na semináři o pesticidech. Vlajky chemických obrů při vchodu do objektu naznačovaly ráz celé akce.

Ty tam jsou doby, kdy byla podzemní voda symbolem nejčistší tekutiny, které se mohl člověk v přírodě napít. Kontaminace podzemních vod v ČR stále roste, zem je zatížena chemií.

Nový bodový systém vypadá, jako by si jej přímo na míru napsala chemická lobby výrobců pesticidů. A důsledek?

Účinky chemických látek, jimž jsou lidé pravidelně vystaveni, a jejich karcinogenní potenciál byly dosud posuzovány spíše jednotlivě. Je třeba zabývat se kombinacemi všudypřítomných chemikálií a vývojem rakoviny, upozorňují nyní odborníci.

Portfolio pesticidů je bohaté a proměnné. Objevují se nové druhy, některé se najdou v dovezených potravinách. „V praxi se sleduje kolem čtyři sta padesáti látek,“ říká profesorka Jana Hajšlová.

Odborníci hledají způsob, jak odhalovat nezákonné praktiky při používání přípravků k ochraně rostlin. Nyní představili novinku pro zjišťování pesticidů přímo na polích.

Používání alternativních nechemických prostředků nemusí nutně vést ke zdražení produkce. Bohužel benevolentní přístup k dodržování zákonů nahrává výrobcům chemie a tím i jejímu používání.

Jedovaté ovoce a zeleninu opravdu nejíme, ale chemie by mohlo být na polích méně. Navíc průmyslově a za pomoci chemických přípravků pěstované produkty již dávno neobsahují to, co dříve.

„Chemicky ošetřeno. Doporučujeme opláchnout.“ Tato cedulka u bedny citronů v pražském supermarketu mě zaujala. Nakolik pomůže takové „opláchnutí“, abychom citrusy zbavili nežádoucí chemie?

TEST – Citrony, limetka, máta – ingredience oblíbených letních nápojů. Test zjišťoval, zda jsou zdravotně nezávadné a jestli konzumace chemicky ošetřené kůry představuje riziko.

Balené vody, ledové čaje, mléko, smetana, to jsou výrobky, které v uzavřeném obalu vydrží na krámě třeba půl roku. Jsou za tím kouzla a čáry, nebo jsou důvody mnohem prozaičtější?

Vítěz ankety o nej-ÉČKO-vější potravinu nasbíral nejvíce trestných bodů „díky“ více než 30 přídatným látkám. Dalšími kandidáty anticeny byly saláty, pomazánky i pochoutky pro děti.

Možná se vám taky nezdají veselé barvy v jogurtech pro děti. Někdy je to chemie, jindy příroda. Našli jsme i jogurt se složením na 13 řádků a barvivem, jehož původ nezná ani výrobce.

Blog o jídle, éčkách a potravinách CoJíme.cz vyhlásil anketu o nej-ÉČKO-vější potravinu, kterou je možné koupit v českých supermarketech.

Všichni chtějí vědět, jestli je E 951 neboli aspartam spouštěčem rakoviny, jak se říká. Evropská agentura pro bezpečnost potravin ho už rok a půl zkoumá, ale dál jen krčí rameny a mlčí.

Zkoumáte etikety potravin? Máte přehled o tom, jaká éčka se do nich přidávají? Zatím je stále těžké nakoupit kvalitně a bez zbytečné chemie. Možná se ale začíná blýskat na lepší časy.

Kontroverzní studie francouzských vědců má prokazovat rakovinotvorné účinky GM kukuřice. Podle jejích kritiků však byla použita velmi nestandardní statistická metoda.