Hlavní navigace

Nakolik jsou pole v Česku plná zemědělských jedů?

9. 9. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
KOMENTÁŘ – Ačkoli se spotřebitelé v ČR dozvídají z různých zdrojů téměř denně o nadměrném, nebo prostě o nějakém používání zemědělské chemie na našich polích, reálná skutečnost je trochu jiná.

Ke zkreslenému vnímání a informování dochází především proto, že veškeré látky, používané zemědělci k hubení škůdců nebo ošetřování plodin, jsou obvykle zahrnovány pod obecný pojem „pesticidy“. 

Spotřeba „pesticidů“ v ČR 

Je také potřeba vědět, že pokud se mluví o spotřebě těchto látek, uvádí se obvykle v procentech vztažených k nějakému období.

To je i případ výroční zprávy o plnění Národního akčního plánu pro bezpečné používání pesticidů v České republice za rok 2019. Ta uvádí, že spotřeba chemických přípravků na ochranu rostlin klesla v ČR loni oproti roku 2018 o 1,4 procenta a oproti roku 2018 o 8,8 procenta. 

Většina spotřebitelů si ovšem logicky pod takovými daty nic konkrétního nepředstaví.

Jak jsme na tom v rámci EU

O něco lepší představu si lze udělat z porovnání s dalšími státy EU. Z něj vyplývá, že ČR patří spolu s Portugalskem a Irskem mezi trojici zemí, v nichž množství prodaných prostředků proti škůdcům klesá v posledních letech nejrychleji. 

Z toho již vyplývá, že zatížení našich polí „zemědělskými jedy“ je v rámci EU nízké, stále ale není zřejmé, o jaká množství reálně jde. 

Kolik chemie je na ploše sto na sto

Ještě více může představu laika naplnit údaj, podle kterého se v loňském roce spotřebovalo v ČR celkem 485 816 kilogramů herbicidů a desikantů, jejichž spotřeba meziročně klesla o 13 procent. 

K tomu je však nutné dodat, že uvedené, opticky velké množství těchto přípravků se týká plochy zhruba 3,5 milionu hektarů. Což v praxi znamená, že se na hektar půdy, což je čtverec o rozměrech 100 × 100 metrů, aplikuje několik set gramů zemědělské chemie.

Co přesně se používá

Zároveň je ale vhodné specifikovat, co to vlastně ta chemie je. Ve stovkách litrů postřiků, jimiž zemědělci ošetřují své pole (na hektar se při postřicích spotřebuje zhruba 200 až 300 litrů vody), tvoří totiž podíl účinných látek (což jsou ony „zemědělské jedy“) jen řádově desetiny procent. 

Například množství účinné látky s názvem chlorsulfuron v přípravku Glenn používaného k likvidaci plevelů v porostech dvou u nás nejčastěji pěstovaných plodin – pšenice a ječmene – činí dvacet gramů na hektar pole. Mediálně nejznámějšího glyfosátu se sice používá více – něco přes půl kilogramu na hektar (jeho použití se však v ČR od letošního roku regulováno). I tak jde ale o takové zatížení půdy, jako kdyby někdo rovnoměrně rozsypal necelý pytlík mouky na plochu většího fotbalového stadionu.

Je tato chemie v potravinách?

Spotřebitele ale samozřejmě zajímá, zdali jsou pesticidy přítomné v potravinách, které konzumují. 

Jak přitom uvádí výroční zpráva Státní zemědělské potravinářské inspekce (SZPI) za loňský rok, speciálně za účelem stanovení pesticidů bylo loni odebráno ke kontrolám 1274 vzorků potravin. Nadlimitní množství reziduí pesticidů bylo přitom zjištěno u 34 vzorků, podle SZPI se ovšem jednalo zejména o čaje, pekingské a čínské zelí, kapustu a mák. Inspekce všechna zjištění publikuje na webu Potraviny na pranýři:

Galerie: Nejhorší potraviny minulého roku

K uvedeným číslům je pak třeba ještě dodat, že obsah rizikových látek v potravinách včetně pozůstatků pesticidů je legislativně stanoven na velmi nízkých hodnotách, často na hranici detekovatelnosti laboratorními přístroji, přičemž drtivá většina potravin pocházejících z naší země se při kontrolách pohybuje hluboko pod limity, které připouští jak doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), tak legislativa EU.

Právě EU má přitom ambici množství používaných chemických látek v zemědělství v následujících letech razantně snížit, a to až o padesát procent do roku 2030. Zatížení půdy zemědělskou chemií tak v ČR ještě dále klesne, což je žádoucí především pro krajinu a v ní žijící organismy. Již v současné době je v platnosti řada zákazů a regulace nebo zákazy dalších účinných látek se připravují. Tím se ovšem zvyšují náklady na produkci zemědělských komodit i ztráty působené škůdci, což obojí jsou impulzy k vyšším cenám potravin.

Komunikace vázne

Zreálnění laických představ o množství účinných látek aplikovaných na hektar zemědělské půdy je tak důležité pro míru regulace pesticidů v budoucnosti, právě z pohledu výsledných cen potravin. 

KL20-hlasovnai

V tom bohužel zemědělci v komunikaci s veřejností docela selhali, a výsledkem je tak obecně ne zcela správná představa spotřebitelů o „zemědělských jedech“ na polích a v půdě. Málokdo si přitom uvědomí, že se pro člověka rizikové látky dostávají na pole i ze vzduchu, neboť jsou součástí polétavého prachu, který všichni, aniž bychom si to uvědomili, celý život dýcháme. Roční spad se přitom počítá ve stovkách kilogramů, ba dokonce tunách na hektar. 

I když je tedy snižování množství zemědělské chemie správným opatřením, jedů z polí v potravinách se, alespoň v podmínkách ČR, zas tak bát nemusíme. Což ostatně dokládají i laboratorní rozbory SZPI.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).