Hlavní navigace

Zahrádkáři aplikují chemii a nečtou návody, říká autor botanických pesticidů

Lenka Krbcová

V práci je každý den od šesti hodin ráno, rád ale přemýšlí třeba i na zahradě v houpací síti a zajímá ho vše, bez ohledu na obor. Je z toho spousta pokusů a mylných cest, ale mnohdy se ze zdánlivě nereálného nápadu vyklube užitečný produkt s obchodním potenciálem. Roman Pavela je mj. držitelem ocenění Česká hlava z r. 2013 za vývoj přípravků na ochranu rostlin a minulý rok byl zařazen do prestižního seznamu nejcitovanějších vědců světa.

Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Roman Pavela, vedoucí týmu odboru ochrany plodin a zdraví rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze, si těchto ocenění váží, ale stejně důležitý je pro něj prý děkovný dopis od neznámé babičky, které pomohl s plísní rajčat nebo čajem proti nespavosti. „Doma si ze mě dělají legraci, že mám svůj fanklub zahrádkářů padesát plus,“ usmívá se vědec, kterého lidé vyhledávají s prosbou o radu zejména na základě účinkování v pořadech České televize.

Rostlinami žije, sám se z nich snaží vyrábět všechno možné, od sirupů přes bylinné čaje po repelenty: „Těší mě, když to někomu pomůže,“ říká. „Doma nevíme, co jsou antibiotika; když něco přijde, hned nasadíme bylinky. Jsem rád, že se jim můžu věnovat, i když spousta nápadů zůstane jen v myšlence.“ Díky práci jeho týmu je na trhu řada výrobků využívajících sílu bylin. Jde zejména o botanické pesticidy pro ochranu rostlin a další přírodní přípravky pro pěstování (ve spolupráci s Agro CS a.s.). Ochutnat můžete bylinné nektary, například s rakytníkem, fenyklem či šalvějí nebo rakytníkovou směs do jogurtu (s firmou Ing. Pavel Cvrček s.r.o.). S Pivovarem Kamenice nedávno uvařil „konečně zdravé pivo“ – jedenáctku Galus s výluhem z kořene léčivého kozince blanitého.

Dala by se vaše práce popsat velmi zjednodušeně tak, že hledáte možnosti, jak využít látky obsažené v rostlinách?

Zjednodušeně ano. Já jsem kdysi začínal tak, že jsem sbíral rostlinky. Každou jsem vyextrahoval, vymaceroval, usušil, otestoval. Takto jsem zpracoval možná tisíce druhů. Tak jsem zjišťoval, jaké jsou mezi nimi zákonitosti, jak působí. My pořád víme o rostlinách hrozně málo, neznáme účinky kombinací látek. Například pro naši výživu používáme jen malý zlomek rostlin, které tu máme. Já jsem třeba vařil i z plevele, ochutnám všechno a znám spoustu chutí, které nikdo neokusil. Navíc rostliny obsahují spoustu látek prospěšných pro lidský organismus.

Jedním z úspěchů vašeho týmu jsou botanické přípravky na ošetření rostlin. Jak se tyto pesticidy liší od syntetických?

Je to ošetření výhradně přírodní cestou, bez chemie, s pozitivním dopadem na životní prostředí a bezpečné pro člověka i zvířata. Už ve starověké básni se píše: „Na vše zlé, co ze země vzchází, zem sama protijed vytváří.“ Každá rostlina má jakousi svoji strategii zachování vlastního druhu. Běžně nežijí v monokultuře, jak to známe třeba na poli, ale jsou ve společenství, ve kterém musí přežít, i když je chce něco napadnout a „sežrat“. Jednou ze strategií ochrany jsou morfologické znaky, třeba chlupy. Když mšice přiletí na druh velmi chlupaté okurky, nedosáhne k ní „sosáčkem“ a odletí pryč. Některé druhy rostlin jsou zase lepkavé, když na ně přiletí například molice, přilepí se a zahyne. Ostny zase chrání rostliny proti býložravcům a podobně. No a některé rostliny vsadily na „chemickou obranu“, vytvářejí si různé látky, aby se ochránily proti chorobám a škůdcům. Dříve se myslelo, že jde jen o odpadní látky, ale dnes víme, že si je rostliny tvoří záměrně.

Jak dlouho se ví, že je to jinak, než jsme se učili?

Dejme tomu dvacet let, tento obor se nyní dynamicky rozvíjí, i když tyto látky dávno známe a využíváme je například v lékařství a kosmetice. Rostliny, které obsahují tyto metabolity ve velkém množství, totiž nazýváme bylinkami. Bylinky čili léčivé rostliny díky těmto látkám dokáží potlačit nejen patogeny, které je napadnou, ale dokáží potlačit i patogeny, které napadnou člověka, tedy různé bakterie, a dokonce i viry. Tyto vlastnosti znali naši předkové, babky bylinkářky věděly, co, kdy a jak sbírat. Kdy sbírat léčivky je totiž také velmi důležité znát. Bylinky mají maximální obsah účinných látek třeba jen v určitém období. Například v období klidu se sbírají kořeny, kdy je v nich nashromážděno maximum účinných látek. V květech je maximum prospěšných látek obvykle na počátku kvetení. Večer či v noci a nejraději brzy ráno se sbírají aromatické byliny, protože přes poledne, v horku, rostlina sice krásně voní, ale většina aromatických látek je vyprchaná.

Zajímavé je, že obvykle látky, kterým dnes říkáme látky přirozené obranyschopnosti rostlin, nejsou nebezpečné pro nás lidi, ba naopak jsou důležitou součástí naší potravy, neboť mnohé z nich jsou například antioxidanty. My tyto látky umíme relativně jednoduše extrahovat a použít je třeba jako insekticid proti škůdcům rostlin. Takovým přípravkům pak říkáme „botanické pesticidy“. V tomto případě, i pokud na takto ošetřené rostlině zůstanou nějaká rezidua, tak člověku v potravině nevadí.

Kde je větší problém se syntetickými pesticidy, u zahrádkářů, nebo profesionálních zemědělců? 

Větší riziko je asi u zahrádkářů a hned vysvětlím proč. Jsme zahrádkářská velmoc, každý něco pěstuje. Na záhonu, nebo alespoň za oknem, či mají nějaký ten skleníček a v něm alespoň ta rajčata a okurky, které střídají neustále dokola. Tím, že zahrádkáři nedodržují osevní postupy, a mnohdy to ani nejde, tak se jim postupně namnožují choroby a škůdci. A nutno podotknout, že pokud napadené rostliny něčím neošetří, dokáží velmi rychle zlikvidovat celou úrodu. Takže tlak na použití různých přípravků je u zahrádkářů vysoký.

Zahrádkáři se snaží aplikovat různé dostupné syntetické pesticidy, jenže často nečtou návody, raději toho dají víc, pro jistotu, „aby to účinkovalo“. Vůbec nic jim neříká ochranná lhůta mezi aplikací přípravku a sklizní. Takže typicky si nakoupí postřik, nalijí ho do postřikovače „přiměřeně“, postříkají rostliny a druhý den si jdou sklidit ošetřené plody.

Zažil jsem spoustu případů, někdy k pousmání, jindy spíš k pláči. Lidé mi posílají a nosí různé výpěstky a ptají se, co to je a proč se tak kroutí listy atd… Nedávno mi pán, který dělá „ekologická“ rajčata, přinesl pokroucené rostlinky, které vypadaly jak po zásahu nějakým herbicidem. Bránil se, že žádný herbicid, na který to poškození ukazovalo, nepoužil. Až nakonec se zmínil, že aplikoval proti mšicím nějaký přípravek, který zbyl v objektu ještě z časů JZD. A protože to bylo starší, tak dal trojnásobnou dávku, „aby to fungovalo“. Rostlinky se mu začaly kroutit a on si myslel, že je to kvůli škůdcům, takže to stříknul ještě jednou. Ještě vyšší dávkou. V tomto případě to tedy nakonec bylo poškození od insekticidů, přestože pěstitel měl dojem, že je naprosto ekologický.

Co když se v pěstování chovám ekologicky, ale mám za souseda „chemika“, který o pár metrů dál hnojí a postřikuje o sto šest? Jak ochráním svoji úrodu?

Obvykle to nevadí, pokud nestříká vyloženě na náš pozemek. Většina dnešních přípravků je kontaktního charakteru, pokud mluvíme o insekticidech a fungicidech. Nejhorší jsou v tomto herbicidy, jejich rezidua jsou ve vysoké míře zjišťována například ve vodě, a jde přitom o přípravky, které se u nás třeba již dvacet let nepoužívají.

A tady vidím velký prostor pro uplatnění botanických pesticidů, které u nás vyvíjíme. Třeba tuhle bylinkovou směs proti plísním. Přivoňte si…

Botanické pesticidy proti plísním. Vzhledem připomínají sáčky s čajem, intenzivní vůní vánoční koření
Autor: Vitalia.cz

Botanické pesticidy proti plísním. Vzhledem připomínají sáčky s čajem, intenzivní vůní vánoční koření…

To voní jako koření na vánoční perníčky…

Není to nic jiného než hřebíček se skořicí, klidně byste tento přípravek na ochranu rostlin mohla použít i na pečení. Je to rozemleté koření ve speciálním poměru, jinak to tak nefunguje, to je naše know-how. Příprava je jednoduchá a použití široké. Ve velkém to ovšem nikdo dělat nebude, to je pro zahrádkáře. Pro velké pěstitele se musí připravit jiné přípravky.

Jak jsou na tom tedy s pesticidy zemědělci?

Co se týče velkých pěstitelů, tam jsou také problémy. Jede se na kvantitu i kvalitu, lidé si v obchodě méně vzhledná bio jablka nekoupí. Kupuje se očima, bohužel. Nicméně naši zemědělci jsou ve srovnání se zahraničím velmi ukáznění, opravdu dodržují ochranné lhůty, což ukazují kontrolní testy na rezidua pesticidů. Kupodivu třeba v jižních státech, ve Španělsku, Portugalsku, na Maltě, se chemických přípravků aplikuje mnohem víc než u nás.

Někdy ale i naši zemědělci mají dilema, úroda je ohrožena, ale nemohou stříkat, protože by nestihli ochrannou lhůtu do sklizně. A co s tím? Pak se dostanou na řadu naše přípravky. Pěstitelé totiž postupně přicházejí na to, že botanické pesticidy mohou být stejně tak účinné, jako ty syntetické, a navíc v současnosti se v EU snižuje povolené množství účinných látek, které patří mezi rizikové, takže zemědělci hledají vhodnou alternativu; a tu my jim nabízíme.

Některé syntetické pesticidy se již nesmí používat. Jaké byly jejich dopady na zdraví?

Někde ještě jsou. My v Evropě jsme na tom dobře. Oproti některým zemím jsme vzdělaní, máme informace. V Indii či afrických státech je situace jiná. Firmy tam nabídnou pěstitelům levnou chemii, tvrdí, jak je všechno perfektní. Obvykle jsou to látky, které už nemohou jinde udat, tak je dodávají do zemí třetího světa. Lidé tam nemají žádné ochranné oděvy, nemají ani rukavice, stříkají holýma rukama, bosí, nechrání si tělo. Je jim to jedno, ani nevědí, že je to nebezpečné. Z toho pak mohou vzniknout chronická onemocnění, postižení plodů v těhotenství a další závažné následky. To se opravdu v současnosti ještě děje, i když naštěstí ne u nás. Nicméně i u nás jsou jakási rizika. Především se můžeme setkat s rezidui pesticidů nejen v přírodě, kde mohou negativně ovlivnit necílové organismy, ale i v běžných potravinách. Některé studie ukazují na to, že tato rezidua pak mohou být spouštěčem mnoha chorob 21. století, včetně rakoviny.

Přitom už staré národy znaly princip přírodní ochrany proti škůdcům, ne?

Znaly a využívaly ho. Můj oblíbený příklad je perský král Xerxés I., který již před více než čtyřmi sty lety před naším letopočtem nařídil sypat prach z květů chryzantémy stračkolisté do vlasů dětem a vojákům proti blechám a vším – a používá se dodnes. V 16. století se používaly výluhy z tabáku k pěstitelským i lékařským účelům. A paradoxně v Indii znají tyto přírodní metody již několik tisíc let. Vhodné rostliny ve svém okolí vymacerují a postříkají úrodu. Podobně to děláme my; k našemu přípravku proti plísním přibyde další přípravek na ochranu proti sviluškám. Opět na stejném principu s jednoduchou přípravou. To znamená, že vyberete rostliny, které obsahují účinné látky, ty vyextrahujete v obyčejné vodě, maximálně s použitím nějakého smáčedla. Navíc je to stejně účinné jako chemie, když se to ale dělá včas a správně.

Co tedy brzdí širší využívání botanických pesticidů v praxi? Jsou to větší náklady, složitější aplikace?

Některé přípravky jsou dražší. Chtěli bychom proto dosáhnout schválení dotací pro zemědělce pro tyto účely, stejně jako tomu je třeba u biologické ochrany. Botanické pesticidy se dříve používaly i u nás, ale bylo to přerváno chemizací zemědělství a výroba postupně zanikla. Nyní se k tomu vracíme, ale jde to pomalu, trochu nám brání legislativa.

Legislativa brání v rozšíření bezpečné ochrany rostlin?

Jako každý jiný přípravek, musí i botanický pesticid projít registrací a schvalováním, a to je zdlouhavý proces. Navíc hrozně drahý. Bavíme se tu o stovkách miliónů, podle mého názoru je to dělané na míru velkým koncernům. Brání se tak konkurenci. Botanické pesticidy představují totiž sice nyní z celkového objemu zatím jen pět procent, jejich výroba a spotřeba však každým rokem celosvětově narůstá asi o dvacet procent.

Lepší se i situace mezi zahrádkáři? Zažitá představa, že „domácí“ úroda ze zahrádky je lepší, je ve skutečnosti mylná?

V mnohých případech ano. Jsou případy, které jsou opravdu k zamyšlení. Výrobcům se pořád vyplatí nabízet malá balení pesticidů, dodnes si u nás v maloobchodě můžete koupit téměř jakýkoli pesticid, je to poměrně slušný byznys. Ale lepší se to. Mezi zahrádkáři přibývá mladých lidí, kteří přemýšlejí ekologicky. Jsem rád, že můžu tyhle věci vysvětlovat třeba v České televizi v pořadu Polopatě. A věřím, že se to bude ubírat tímto směrem, biologické přípravky budou základem a produkce nejen ze zahrádek bude bezpečná.

Ing. Roman Pavela, Ph.D.

Věnuje se výzkumu biologicky aktivních látek, především ve vztahu k agrochemikáliím. Předmětem jeho výzkumu jsou např. ekologické pesticidy, využívání extraktů rostlin k ochraně před škůdci či pivo s adaptogeny. Působí v Odboru ochrany plodin a zdraví rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze, kde vede tým „Sekundární metabolity rostlin v ochraně plodin“. Je mj. držitelem ocenění Česká hlava z r. 2013, v r. 2019 byl zařazen do prestižního seznamu nejcitovanějších vědců světa – Highly Cited Researchers. Je autorem mnoha využívaných patentů, knih Botanické pesticidy a Rostlinné insekticidy. Přednáší na České zemědělské univerzitě a Mendelově univerzitě. Popularizuje vědu a využití léčivých rostlin v populárně naučných časopisech a v pořadech ČT.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).