antibiotika

Lékaři varují před nevhodným užíváním antibiotik, protože kvůli nim stoupá odolnost bakterií vůči těmto lékům. Bohužel se často berou i na potíže, u kterých to nemá smysl.

Používání antibiotik je významnou součástí medicíny, lidé by bez nich umírali i na poměrně banální infekce. Jejich nadužívání ale vede k rezistenci, léky přestávají účinkovat. Přitom u nachlazení, běžných viróz či chřipky jsou úplně zbytečná, apeluje doktorka Václava Adámková, primářka Klinické mikrobiologie a ATB centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze.

Středočeské Roztoky jsou známé svou poválečnou výrobou penicilinu a později také efedrinu. Tamější penicilinka stojí dodnes a antibiotika se v ní stále vyrábějí, byť penicilin to už není.

Obojživelníci mají velmi propustnou pokožku. Dokáží skrz ni vstřebávat látky z okolí, ale také vylučují stovky vlastních chemických látek. Tento rozmanitý koktejl jedů má slibné využití v medicíně. Pokud vědci najdou způsob, jak ho zpracovat, mohli bychom díky němu například umět účinněji léčit některé infekce.

Část lidí si neužila léto podle svých představ, protože je skolil zápal plic, a oni tak museli brát několik týdnů antibiotika. Týká se to dětí i dospělých a vlna nemoci se přelila i do školního roku. Přesná čísla o tom, kolik pacientů všeho věku už letos mykoplazmaty onemocnělo, není snadné získat – diagnóza nepatří mezi ty centrálně sledované, jako například chřipka nebo covid.

Významného pražského židovského spisovatele, který napsal o tom, jak se Řehoř Samsa proměnil v brouka, si jistě pamatujete ze školy. Letos uplyne 100 let od jeho předčasné smrti ve věku pouhých čtyřiceti let.

Evropský lékový úřad doporučil schválit k užívání nové antibiotikum. Je určené k léčbě infekcí močových cest nebo dýchací soustavy, jež se nedaří kvůli odolnosti bakterií zvládat současnými preparáty. Novinku bude nutné podávat infuzí v nemocnici.

Omezovat celkové používání antibiotik má smysl. Ukázala to nová data evropské lékové agentury. Ta uvedla, že v zemích, které snížily spotřebu léků u lidí i zvířat, poklesl také počet bakterií E. coli rezistentních vůči antibiotické léčbě. Jinými slovy, antibiotika na ně zase začínají lépe zabírat.

Angína představuje vysoce infekční onemocnění, mezi jehož hlavní příznaky patří bolest v krku, obtížné polykání a horečka. Přenáší se kapénkami nebo prostřednictvím předmětů, kterých se nemocný dotýkal. Inkubační doba se zde pohybuje mezi 2–4 dny, zatímco u spálové angíny jde až o 5 dní.

Jakmile se začne s léčbou černého kašle, potíže většinou ustoupí a ani ne po týdnu přestane být člověk infekční. Ale pokud se kašel neodhalí, protože průběh není tak závažný a kašlajícího nedožene k lékaři a pro antibiotika, může dotyčný šířit infekci více než měsíc.

Nepříjemný tlak v krku, pocit cizího předmětu a zapáchající dech patří mezi typické příznaky čepů na mandlích. Čep je možné zpozorovat i pouhým okem, když se postavíte před zrcadlo a vypláznete jazyk. Chronické čepy představují poměrně častý problém, kterému lze předcházet důkladnou ústní hygienou a vymačkáváním. Naopak hnisavé čepy na mandlích poukazují na akutní infekci, což bývá nejčastěji streptokoková angína.

Vědci švýcarské farmaceutické firmy Roche ohlásili objev nové třídy antibiotik, která zabírají proti rezistentním bakteriím. Lék s názvem Zosurabalpin cílí na bakterii Acinetobacter baumannii, jeden z nemocničních patogenů způsobujících mimo jiné zápaly plic nebo sepse. Vzhledem ke stále se zvyšující hrozbě antibiotické rezistence jde o velmi dobrou zprávu.

Silná bolest v krku, problémy s polykáním, čepy na mandlích, horečka a zimnice – to vše patří mezi běžné příznaky angíny. Vážnější průběh mívá hnisavá angína, kterou způsobuje pyogenní streptokok. Pak existují i virové angíny, u kterých se objevuje navíc rýma, kašel nebo chrapot.

Zvířecí výkaly nemusí být jen páchnoucí odpad. Vědci se zaměřili na jejich potenciál v léčbě infekcí, způsobených bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Aktuálně zkoumají, jak by mohly viry v exkrementech zvířat pomoci při léčbě nehojících se vředů na nohou diabetiků. Ale to je teprve začátek.

Odolnost bakterií vůči antibiotikům je celosvětový problém. Pokud se pacient nakazí multirezistentní infekcí, je zapotřebí sáhnout po takzvaných trezorových antibiotikách. Jde o léky poslední volby, užívané, až když selžou všechny předchozí možnosti. Kdo a kdy se k nim dostane a jak celý proces funguje?

Hnisavá angína je akutní zánět krčních mandlí způsobený bakteriemi. Obvykle jde o bakterii Streptococcus pyogenes, na kterou zabírá nejlépe léčba penicilinem. Antibiotika jsou přitom v rámci terapie hnisavé angíny naprosto nezbytná. Pokud se léčba zanedbá, riskujete vznik abscesu a mnoha dalších vážných komplikací.

Léta nám vtloukali do hlavy, že antibiotika se prostě musí dobrat, i když už nám nic není. Dnes už se odborníci k otázce délky užívání těchto léků tak přísně nestaví. Například při nekomplikovaném průběhu angíny mnohdy stačí místo deseti- jen sedmidenní, či dokonce pětidenní terapie. Jedno ale zdravotníci opakují a zdůrazňují: není na pacientovi, aby o délce léčby rozhodoval, vždy musí mít poslední slovo lékař.

Tolik angín a spál jako poslední rok už dlouho nepamatujeme, shodují se lékaři. Přibývá i lidí, kteří s těmito diagnózami končí v nemocnici, protože domácí léčba nezabírá dost dobře. Na druhou stranu, není třeba hned s každou angínou běžet na pohotovost.

Dětský kašel je jedním z nejčastějších důvodů, proč se rodiče vydávají se svými ratolestmi k lékaři. Přestože se podobně jako u dospělých jedná o obranný mechanismus, který udržuje dýchací cesty průchodné, často se také objevuje jako jeden z příznaků virových infekcí a jiných respiračních onemocnění. Pro léčbu je klíčové odlišit, o jaký typ kašle se vlastně jedná.

Farmaceutické firmy posílají před sezónou respiračních nákaz a angín českým pacientům vzkaz: Do Česka dodáme výrazně víc některých léků, jsme ale na hraně kapacit.

Katastrofu na obzoru nevidíme. To vzkazují velcí obchodníci s léky pacientům před hlavní sezónou nemocí. Mimořádné dodávky penicilinu fungují, měly by být i čípky a sirupy pro nejmenší. „Je to příslib od výrobců, u kterého nám nezbývá nic jiného než se na něj spolehnout,“ říká Petr Doležal, ředitel největšího obchodníka s léky u nás. O úskalích dodávek v rozhovoru pro Vitalia.cz hovoří spolu s ředitelem dalšího velkodistributora Janem Rohrbacherem.

Med od společnosti Medokomerc, jedné z největších firem na zpracování medu u nás, musel před časem ve velkém zmizet z trhu. Obsahoval totiž antibiotikum, kterým se léčí včely, ale ne primárně u nás. Zjišťovali jsme, odkud se ATB v medu vzala a proč je to problém.

Ačkoli už teď, kdy je ještě podzimní sezóna angín daleko, je občas těžké sehnat penicilin, léků bude zase dostatek. Alespoň podle tvrzení Ministerstva zdravotnictví, které oznámilo, že dojednalo dostatečné dodávky.

Streptokoky jsou sice přirozenou součástí lidské mikroflóry, ale mohou také způsobovat nejrůznější onemocnění. Nejčastěji osídlují ústní dutinu, krk, nos, kůži, u žen pochvu a u mužů močovou trubici. Nejvýznamnějšími patogeny jsou Streptococcus pyogenes, Streptococcus agalactiae a Streptococcus pneumoniae. Jedinou možností, jak léčit streptokokové infekce, jsou přitom antibiotika.

Průběh jindy běžných nemocí je – přinejmenším u části dětí – už druhou sezónu tak trochu jiný. Pokud k tomu přidáte letošní vleklý nedostatek základních antibiotik, dostanete kombinaci, která nadmíru přeje vzniku odolnosti bakterií vůči antibiotické léčbě.

V posledních měsících přibývá pacientů se streptokokem skupiny A. Ten nejčastěji způsobuje angíny a spálu. Může ale vyvolat i systémové infekční onemocnění doprovázené streptokokovým syndromem toxického šoku, při němž už je člověk ohrožen na životě. Informoval o tom Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Autoři kampaně, která upozorňuje na nebezpečí odolnosti bakterií vůči antibiotikům, sestavili žebříček omylů, jež stále panují o užívání těchto léků. Napomáhají tím vzniku tzv. antibiotické rezistence. Jen v ČR přitom komplikace při léčbě bakteriálních infekcí stojí více lidských životů, než si vyžádají dopravní nehody.

Lidé dříve umírali hlavně na infekce, ale na ně už téměř sto let máme antibiotika, jejichž objev zasáhl i do průběhu 2. světové války. Nicméně v posledních letech přestávají fungovat a není snadné je nahradit. Problém ztráty jejich léčivých účinků přibližuje lékař a klinický farmakolog Jan Strojil, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá.

Do části lékáren tento týden dorazila první balení antibiotik z mimořádných dodávek. Tuzemské úřady je zajistily ze zahraničí. Léky přivezené ve speciálním režimu pacientům zaplatí pojišťovny, rozhodla ve středu vláda.

Trh s léčivy je stále rozkolísaný a nejen pacienti, ale i nemocnice mají potíže sehnat základní léky, mezi které patří aktuálně zejména antibiotika. Ministerstvo zdravotnictví situaci řeší vyjednáním mimořádných dodávek léčiv ze zahraničí. Příští týden do lékáren půjde 11 tisíc balení penicilinových antibiotik.