antibiotika

Odolnost bakterií vůči antibiotikům je celosvětový problém. Pokud se pacient nakazí multirezistentní infekcí, je zapotřebí sáhnout po takzvaných trezorových antibiotikách. Jde o léky poslední volby, užívané, až když selžou všechny předchozí možnosti. Kdo a kdy se k nim dostane a jak celý proces funguje?

Hnisavá angína je akutní zánět krčních mandlí způsobený bakteriemi. Obvykle jde o bakterii Streptococcus pyogenes, na kterou zabírá nejlépe léčba penicilinem. Antibiotika jsou přitom v rámci terapie hnisavé angíny naprosto nezbytná. Pokud se léčba zanedbá, riskujete vznik abscesu a mnoha dalších vážných komplikací.

Léta nám vtloukali do hlavy, že antibiotika se prostě musí dobrat, i když už nám nic není. Dnes už se odborníci k otázce délky užívání těchto léků tak přísně nestaví. Například při nekomplikovaném průběhu angíny mnohdy stačí místo deseti- jen sedmidenní, či dokonce pětidenní terapie. Jedno ale zdravotníci opakují a zdůrazňují: není na pacientovi, aby o délce léčby rozhodoval, vždy musí mít poslední slovo lékař.

Tolik angín a spál jako poslední rok už dlouho nepamatujeme, shodují se lékaři. Přibývá i lidí, kteří s těmito diagnózami končí v nemocnici, protože domácí léčba nezabírá dost dobře. Na druhou stranu, není třeba hned s každou angínou běžet na pohotovost.

Dětský kašel je jedním z nejčastějších důvodů, proč se rodiče vydávají se svými ratolestmi k lékaři. Přestože se podobně jako u dospělých jedná o obranný mechanismus, který udržuje dýchací cesty průchodné, často se také objevuje jako jeden z příznaků virových infekcí a jiných respiračních onemocnění. Pro léčbu je klíčové odlišit, o jaký typ kašle se vlastně jedná.

Farmaceutické firmy posílají před sezónou respiračních nákaz a angín českým pacientům vzkaz: Do Česka dodáme výrazně víc některých léků, jsme ale na hraně kapacit.

Katastrofu na obzoru nevidíme. To vzkazují velcí obchodníci s léky pacientům před hlavní sezónou nemocí. Mimořádné dodávky penicilinu fungují, měly by být i čípky a sirupy pro nejmenší. „Je to příslib od výrobců, u kterého nám nezbývá nic jiného než se na něj spolehnout,“ říká Petr Doležal, ředitel největšího obchodníka s léky u nás. O úskalích dodávek v rozhovoru pro Vitalia.cz hovoří spolu s ředitelem dalšího velkodistributora Janem Rohrbacherem.

Med od společnosti Medokomerc, jedné z největších firem na zpracování medu u nás, musel před časem ve velkém zmizet z trhu. Obsahoval totiž antibiotikum, kterým se léčí včely, ale ne primárně u nás. Zjišťovali jsme, odkud se ATB v medu vzala a proč je to problém.

Ačkoli už teď, kdy je ještě podzimní sezóna angín daleko, je občas těžké sehnat penicilin, léků bude zase dostatek. Alespoň podle tvrzení Ministerstva zdravotnictví, které oznámilo, že dojednalo dostatečné dodávky.

Streptokoky jsou sice přirozenou součástí lidské mikroflóry, ale mohou také způsobovat nejrůznější onemocnění. Nejčastěji osídlují ústní dutinu, krk, nos, kůži, u žen pochvu a u mužů močovou trubici. Nejvýznamnějšími patogeny jsou Streptococcus pyogenes, Streptococcus agalactiae a Streptococcus pneumoniae. Jedinou možností, jak léčit streptokokové infekce, jsou přitom antibiotika.

Průběh jindy běžných nemocí je – přinejmenším u části dětí – už druhou sezónu tak trochu jiný. Pokud k tomu přidáte letošní vleklý nedostatek základních antibiotik, dostanete kombinaci, která nadmíru přeje vzniku odolnosti bakterií vůči antibiotické léčbě.

V posledních měsících přibývá pacientů se streptokokem skupiny A. Ten nejčastěji způsobuje angíny a spálu. Může ale vyvolat i systémové infekční onemocnění doprovázené streptokokovým syndromem toxického šoku, při němž už je člověk ohrožen na životě. Informoval o tom Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Autoři kampaně, která upozorňuje na nebezpečí odolnosti bakterií vůči antibiotikům, sestavili žebříček omylů, jež stále panují o užívání těchto léků. Napomáhají tím vzniku tzv. antibiotické rezistence. Jen v ČR přitom komplikace při léčbě bakteriálních infekcí stojí více lidských životů, než si vyžádají dopravní nehody.

Lidé dříve umírali hlavně na infekce, ale na ně už téměř sto let máme antibiotika, jejichž objev zasáhl i do průběhu 2. světové války. Nicméně v posledních letech přestávají fungovat a není snadné je nahradit. Problém ztráty jejich léčivých účinků přibližuje lékař a klinický farmakolog Jan Strojil, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá.

Do části lékáren tento týden dorazila první balení antibiotik z mimořádných dodávek. Tuzemské úřady je zajistily ze zahraničí. Léky přivezené ve speciálním režimu pacientům zaplatí pojišťovny, rozhodla ve středu vláda.

Trh s léčivy je stále rozkolísaný a nejen pacienti, ale i nemocnice mají potíže sehnat základní léky, mezi které patří aktuálně zejména antibiotika. Ministerstvo zdravotnictví situaci řeší vyjednáním mimořádných dodávek léčiv ze zahraničí. Příští týden do lékáren půjde 11 tisíc balení penicilinových antibiotik.

CRP test jako rychlá možnost ověřit si, zda potřebuji antibiotika, nebo ne. Takto jej inzerují výrobci a vnímají pacienti, kteří si jej za pár desítek korun mohou koupit v lékárně či drogerii a provést doma. Nutnost vyžadovat při každém zvýšení hladiny CRP antibiotika je ovšem mýtus, který může být nebezpečný.

Zjišťování hodnot tzv. C-reaktivního proteinu z kapky krve je dnes běžnou součástí stanovení diagnózy. Vysoké hodnoty v rychlotestu zpravidla znamenají nasazení antibiotik. To by ale nemělo být automatické, protože proteinu může být více i kvůli něčemu jinému, než je bakteriální infekce.

Antibiotické oční kapky Tobrex i Tobradex jsou kvůli svým vlastnostem unikátním lékem. Jejich dostupnost už je ale měsíce nestabilní, proto ministerstvo zpřísnilo podmínky jejich vývozu do zahraničí. Server Vitalia.cz zjišťoval, proč léky na infekční zánět spojivek chybějí.

Léčba antibiotiky se komplikuje, protože stále větší počet bakterií se jim naučil bránit. Lékaři proto musí nahrazovat pilule infuzemi. Agresivnější léčba ale může trvale poznamenat pacientovo zdraví. Nadějí by mohly být léky z rostlinných extraktů.

Zánět močových cest, zápal plic, tuberkulóza nebo sepse. To všechno jsou stavy, jejichž léčbu komplikuje odolnost bakterií proti antibiotikům. Lékaři upozorňují, že za posledních pár let se jejich rezistence vůči léčbě stala velkým problémem. Tak velkým, že Češi a Češky mohou začít opět více umírat na infekce, jež dnes považujeme za banální.

Počátky medicíny byly plné pokusů a omylů. Dlouhou dobu umírali lidé na záněty slepého střeva a další průšvihy vyžadující provedení chirurgického zákroku. První operace bez anestezie a dostatečné hygieny málokdo přežil. Mnohé úspěšně provedené operace různých částí těla se však následně zapsaly do dějin lidstva. Některé z nich vám představujeme.

Trpí jí pět až deset lidí ze sta. Nejčastěji jde o ženy mezi čtyřicítkou a padesátkou, ale nevyhýbá se ani jiným věkovým skupinám či mužům. Roli hrají geny, vyšší tlak, sluneční záření či hormonální změny. Léčba? Zdlouhavá. Ale řešit se tahle patálie naštěstí nějak dá.

Léčbu opět komplikují výpadky některých medikamentů. Rodiče mají problém sehnat volně prodejné léky pro děti na horečku a bolest. Některým dospělým pacientům už měsíce chybí lék na rychlejší hojení. Nestabilní jsou stále také dodávky očních antibiotik.

Mikroflóra ve střevech hraje důležitou roli v tělesném i duševním zdraví. Dalo by se říct, že nerovnováha střevního mikrobiomu může vážně narušit celkové fungování organismu, od ztráty energie až po padání vlasů. K získání a udržení dobrého stavu střev pomůže dodržování několika pravidel.

Užívají se tři dny. Co den, to jedna tableta. Žádné jiné antibiotikum, než to s účinnou látkou azitromycin, toto neumí. Pacientům taková léčba přijde pohodlná, jenže odborníci před ní varují.

Přibývá bakterií, na které již antibiotika neúčinkují. Podle předpokladů bude úmrtnost na infekční onemocnění představovat opět nejvýznamnější příčinu úmrtí.

ROZHOVOR – Zánět močových cest je bolestivé a velmi nepříjemné onemocnění. A bohužel také velmi časté, navíc se rádo opakovaně vrací. Důvodem jsou – zdánlivě paradoxně – ty nejužívanější léky. „Léčbu zánětů močových cest ohrožuje odolnost vůči antibiotikům,“ vysvětluje uroložka Michaela Matoušková.

Některé lékárny jsou už dva týdny bez důležitých léků pro děti, v jiných tyto medikamenty docházejí. Chybí především antibiotické sirupy. Hledání jejich náhrady je obtížné a výpadek může trvat nejméně do listopadu.

Téměř každý pátý Čech nebo Češka si ordinuje antibiotika sám. Zhruba třetina lidí si myslí, že antibiotika jim pomůžou s rýmou. Podobné množství lidí si je v různých formách pro jistotu schovává v lékárničce. Ukázal to průzkum Státního zdravotního ústavu. Pokud se antibiotika užívají hodně a špatně, přestávají léčit, protože bakterie se vůči nim stávají odolné.