antibiotika

Média obletěla zpráva o tom, že česká vejce obsahují antibiotika. Proti čemuž se striktně ohradila Českomoravská drůbežářská unie. Kontroly jsou ale zvýšené, a to jak u dovozových vajec, tak u těch českých.

Přehled novinek ze světa vědy: bipolární afektivní porucha v ČR postihuje přes sto tisíc lidí, hledají se dobrovolníci trpící maniodepresivitou do studie. Souboj bakterií s nanočásticemi stříbra. Nový způsob rekonstrukce srdečních chlopní. Virus klíšťové encefalitidy pod lupou.

Někdo z nás je odmítá, jiný vyžaduje kvůli urychlení průběhu nemoci. Co všechno by měl lékař vědět, než vám předepíše antibiotika? Jak dlouho se berou a musíte během užívání ležet v posteli?

Antibiotika u zvířat určených ke konzumaci mají nyní pod kontrolou veterinární lékaři. Novela to chce nesmyslně změnit, amatérským „veterinářem“ by se mohl stát každý absolvent desetihodinového kurzu.

Bakterie jsou chytřejší, než si myslíme: dokážou spolu komunikovat a umí se spočítat. Když jich je dost, zaútočí: „Spustí společnou reakci, třeba produkovat jed,“ říká mladá vědkyně. Pokud „skočíme bakteriím do řeči“, můžeme najít lék na mnohé nemoci.

Na prahu nového století a tisíciletí pozorujeme celosvětový nárůst rezistence bakteriálních kmenů k antibiotikům první volby i rezervním. Rezistence se stává globální hrozbou pro zdravotní stav populace.

Světová zdravotnická organizace zveřejnila seznam dvanácti bakterií, které jsou odolné vůči dosud známým antibiotikům. Bije na poplach: „Rychle vyčerpáváme své léčebné možnosti.“

Antibiotika v chovech zvířat jsou menším problémem než u lidí. Pokud se vůbec vyskytnou jejich pozůstatky v potravinách, jde stále o podstatně nižší množství, než jaká si ládujeme do organismu prostřednictvím léků.

Antibiotická rezistence stoupá, proto se řeší nadužívání antibiotik u lidí, ale i u zvířat. Ministr zdravotnictví říká, že se používají plošně, Marian Jurečka to ale důrazně popírá.

Na českém trhu se v listopadu objevily medy obsahující antibiotika. Dokládají to výsledky kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a Státní veterinární správy (SVS).

Černá ředkev je silně močopudná, čistí močové ústrojí. Podporuje trávení, posiluje činnost jater, žlučníku a rozpouští žlučové kamínky. Má výrazné antivirové, protiplísňové a antibakteriální účinky. Navíc výborně rozpouští hleny.

Problém antibiotik je jednoznačně v rozměru, v obrovském nadužívání nejdůležitějšího léku v dějinách medicíny. Přitom před ním varoval již samotný sir Fleming.

Lichořeřišnice strčí do kapsy kdejaké komerčně nabízené preparáty. Čerstvá je chutná v salátech nebo pomazánkách, tinkturu si koupíme v lékárně. V každé formě je ale léčivá.

V souvislosti s antibiotikovou kauzou „kolosálních rozměrů“ kritizuje ministr zemědělství kontrolní mechanismy Českého svazu včelařů.

Antibiotika se dnes užívají i na slabé zakašlání, není se tak co divit, že se objevují případy infekcí, které jsou způsobeny bakteriemi zcela nebo téměř zcela rezistentními k antibiotikům. Co s tím?

Svět, Evropa i odborníci nabádají k uvážlivému používání antibiotik. Pravidla, která u nás jejich užívání v chovech hospodářských zvířat drží na uzdě, se však mají uvolnit.

Objev penicilínu sirem Alexandrem Flemingem se stal symbolem téměř neomezených možností medicínské vědy. V nadšení z jejich účinků se desítky let předepisují skoro všem a skoro na všechno. Teď nastává vystřízlivění.

Včely s ním vyspravují své domy a mumifikují nepřátele. Od starověku ho používají i lidé např. jako antivirotikum. Jenže propolis byl alergenem, takže ne vhodný pro každého. Tomu je teď ale konec. Propolis byl vyčištěn.

Léčebné použití propolisu má tisíciletou tradici. Tento unikátní produkt včel se může pyšnit širokou škálou ozdravných účinků.

Antibiotika časem z těl zvířat, stejně jako u lidí, zmizí. „Něco“ však zůstává – rostoucí odolnost bakterií k podávaným lékům – jak u zvířat, tak u lidí. Rostoucí spotřeba antibiotik v chovech zvířat nás ohrožuje více, než si myslíme.

Akné už dávno není jen doménou mládí, ani padesátníci s uhříky nejsou žádnou velkou výjimkou. Jejich léčba je však čím dál složitější. Antibiotická resistence narůstá.

Lidská hloupost se někdy jeví jako fenomén bez hranic. O to více zaráží, jak zoufalé mýty kolují často i mezi samotnými lékaři. Dokonalou ukázkou jsou antibiotika.

Každý dodavatel a každá mlékárna si mléko otestuje na rezidua antibiotik. Dodavatel kvůli riziku citelného postihu. Mlékárna proto, že z mléka s antibiotiky nevyrobí jogurt ani mlékárenský pánbůh.

Semeno, nať i bulva celeru fungují jako přírodní afrodiziakum. Krom toho má tato zelenina i další zdraví prospěšné účinky. Vyzkoušejte některý z receptů.

Od pradávna se využívá v lidovém léčitelství a platí: co nemoc – to jiný druh medu. Vědci také zkoumají, díky čemu dokáže likvidovat bakterie. Mnohdy účiněji než vyráběná antibiotika.

Říká se, že „sklenice včelího medu – půl lékárny doma“. Není to nadsázka, stačí vědět, kdy a jak med použít. Med je oblíbený v lidovém léčitelství a ani prášky ho nepřekonají.

Když chovatel ví, jak na to, v masu poražených zvířat krmených antibiotiky se tyto látky nemusí vůbec odhalit. Dají se používat různé finty a spotřebitel i veterináři jsou nahraní.

Je nasazení antibiotik je na místě? Ukáže to test CRP, který se dá provést hned v ordinaci. Ale čert ví proč, někdo ho dělají automaticky, jinde jen za peníze a někde ho ani nenabízejí.

Víte, že na bolest nejlépe zabírá růžová tableta a že naopak černé pilulky nemají velký efekt a „nepůsobí“? Je to zvláštní, ale barva tablet hraje velkou roli při léčbě pacienta.

Odborníci varují před rezistencí bakterií vůči antibiotikům. Chybují lékaři, kteří je přepisují hlava nehlava, ale i pacienti, kteří si na virózu ordinují zbytky balení po babičce.