antibiotika

Přibývá bakterií, na které již antibiotika neúčinkují. Podle předpokladů bude úmrtnost na infekční onemocnění představovat opět nejvýznamnější příčinu úmrtí.

ROZHOVOR – Zánět močových cest je bolestivé a velmi nepříjemné onemocnění. A bohužel také velmi časté, navíc se rádo opakovaně vrací. Důvodem jsou – zdánlivě paradoxně – ty nejužívanější léky. „Léčbu zánětů močových cest ohrožuje odolnost vůči antibiotikům,“ vysvětluje uroložka Michaela Matoušková.

Některé lékárny jsou už dva týdny bez důležitých léků pro děti, v jiných tyto medikamenty docházejí. Chybí především antibiotické sirupy. Hledání jejich náhrady je obtížné a výpadek může trvat nejméně do listopadu.

Téměř každý pátý Čech nebo Češka si ordinuje antibiotika sám. Zhruba třetina lidí si myslí, že antibiotika jim pomůžou s rýmou. Podobné množství lidí si je v různých formách pro jistotu schovává v lékárničce. Ukázal to průzkum Státního zdravotního ústavu. Pokud se antibiotika užívají hodně a špatně, přestávají léčit, protože bakterie se vůči nim stávají odolné.

Našimi největšími nepřáteli jsou neviditelné mikroorganismy, které žijí všude kolem nás a v nás a které se podílejí na přirozeném koloběhu života a smrti. Toto téma je aktuální v každé době, obzvláště v té současné. Můžeme nad viry a bakteriemi zvítězit?

Mléčné výrobky jsou dle expertů nejen vhodnou potravinou, v případě aktivních dětí prakticky nezbytnou. Mléko je pro svůj antibiotický potenciál také zkoumáno coby určitá alternativa antibiotik.

PŘEHLED VĚDECKÝCH NOVINEK – Neurologové zkoumají způsob, jak zlepšit kognitivní schopnosti a oddálit rozvoj demence. Bakterie jako pomocníci proti autoimunitním chorobám. Lepší oční kapky na suché oko. Zcela nový typ kardiostimulátoru.

PŘEHLED NOVINEK – Deprese matky v těhotenství a její vliv na dítě. Latentní tuberkulóza je stále větší problém. Bakterie rezistentní na antibiotika mají zranitelné kyslíkové receptory. Vzácná onemocnění. Jak vlastně vypadá virus klíšťové encefalitidy.

Slepice jsou prý vykrmovány „zesilovači“, což vede k vyšší snůšce vajec a současně jejich nižší kvalitě. Dokonce tato vejce mohou obsahovat pozůstatky chemických látek. To vše se lze dočíst v jednom, údajně erudovaném, článku. Problém je, že to není pravda.

Někdo je žádá hned ve dveřích ordinace, jiný se jim dlouho urputně brání. Pokud je ale důvod k nasazení antibiotik, obvyklý dotaz většiny pacientů je jeden: Kdy začnou léky působit a budu se cítit lépe? Obvykle to trvá dva až tři dny, počkat si ale můžeme i týden.

Obecně už sice konečně začínáme vědět, že nachlazení nevyléčí, pořád je ale kolem antibiotik na běžné infekce spousta věcí, ve kterých třeba my, pacienti, chybujeme. Můžeme být sami příčinou toho, že nám už běžný penicilin na běžnou angínu „nezabere“?

Mikrobiální prostředí zřejmě ovlivňuje rizika různých rakovin. Radon stále zabíjí. Zdravé dítě z transplantované dělohy. Kmenové buňky pro diabetiky. Tuzemské statistiky: rakovina prostaty, demence, plodnost mužů.

Užívat je v přesných časových intervalech, dobrat celé balení, přidat probiotika. K běžně předepisovaným antibiotikům už klasická doporučení asi zná většina z nás (i když i tady musí být lékaři důslední a s pacientem vždy všechno detailně probrat). Existují ale záludnější potíže – třeba když zapijete některá antibiotika šumivým hořčíkem, nemusí pak působit. Nebo jiná v kombinaci s léky na snížení cholesterolu způsobí bolesti svalů.

Snahy o eliminaci rizikových látek v potravinách sílí. Ať již jde o antibiotika a další léčiva v chovech hospodářských zvířat, či chemické přípravky využívané zemědělci při pěstování.

Maso je prý plné antibiotik. Není to pravda. Tak by se dalo stručně reagovat na mnohdy mylné představy veřejnosti a bohužel i zavádějící tvrzení některých médií. Antibiotik v masu z českých chovů se není třeba obávat.

Užívání antibiotik často provázejí střevní potíže. Pro organismus oslabený nemocí a užíváním léků znamená průjem další velmi vyčerpávající komplikaci. Prevenci a ochranu mikrobiálního prostředí ve střevě představují probiotika.

Lékárníci varují: Nadužívání antibiotik i zbytečné obavy z jejich užívání jsou extrémy, které škodí. Důležité je užívat antibiotika správně.

Spotřeba antibiotik v chovech hospodářských zvířat klesá a klesat bude. Na rozdíl od jejich spotřeby lidmi.

Časopis dTest nechal otestovat jedenáct vzorků kuřecích prsních řízků, aby prověřil jejich kvalitu a dodržení legislativních požadavků.

Jakmile pominou zimní chřipkové epidemie, s jarem nastoupí střevní virózy. Při výběru léků bychom měli být opatrní a volit takové, které umožní toxinům opustit naše tělo. Pomůže i homeopatie.

Média obletěla zpráva o tom, že česká vejce obsahují antibiotika. Proti čemuž se striktně ohradila Českomoravská drůbežářská unie. Kontroly jsou ale zvýšené, a to jak u dovozových vajec, tak u těch českých.

Přehled novinek ze světa vědy: bipolární afektivní porucha v ČR postihuje přes sto tisíc lidí, hledají se dobrovolníci trpící maniodepresivitou do studie. Souboj bakterií s nanočásticemi stříbra. Nový způsob rekonstrukce srdečních chlopní. Virus klíšťové encefalitidy pod lupou.

Někdo z nás je odmítá, jiný vyžaduje kvůli urychlení průběhu nemoci. Co všechno by měl lékař vědět, než vám předepíše antibiotika? Jak dlouho se berou a musíte během užívání ležet v posteli?

Antibiotika u zvířat určených ke konzumaci mají nyní pod kontrolou veterinární lékaři. Novela to chce nesmyslně změnit, amatérským „veterinářem“ by se mohl stát každý absolvent desetihodinového kurzu.

Bakterie jsou chytřejší, než si myslíme: dokážou spolu komunikovat a umí se spočítat. Když jich je dost, zaútočí: „Spustí společnou reakci, třeba produkovat jed,“ říká mladá vědkyně Irena Pátková. Pokud „skočíme bakteriím do řeči“, můžeme najít lék na mnohé nemoci.

Na prahu nového století a tisíciletí pozorujeme celosvětový nárůst rezistence bakteriálních kmenů k antibiotikům první volby i rezervním. Rezistence se stává globální hrozbou pro zdravotní stav populace.

Světová zdravotnická organizace zveřejnila seznam dvanácti bakterií, které jsou odolné vůči dosud známým antibiotikům. Bije na poplach: „Rychle vyčerpáváme své léčebné možnosti.“

První chřipková epidemie v novém roce udeřila v plné síle. Neberte antibiotika zbytečně, spolehněte se na domácí CRP test.

Antibiotika v chovech zvířat jsou menším problémem než u lidí. Pokud se vůbec vyskytnou jejich pozůstatky v potravinách, jde stále o podstatně nižší množství, než jaká si ládujeme do organismu prostřednictvím léků.

Antibiotická rezistence stoupá, proto se řeší nadužívání antibiotik u lidí, ale i u zvířat. Ministr zdravotnictví říká, že se používají plošně, Marian Jurečka to ale důrazně popírá.