antibiotika

Autoři kampaně, která upozorňuje na nebezpečí odolnosti bakterií vůči antibiotikům, sestavili žebříček omylů, jež stále panují o užívání těchto léků. Napomáhají tím vzniku tzv. antibiotické rezistence. Jen v ČR přitom komplikace při léčbě bakteriálních infekcí stojí více lidských životů, než si vyžádají dopravní nehody.

Lidé dříve umírali hlavně na infekce, ale na ně už téměř sto let máme antibiotika, jejichž objev zasáhl i do průběhu 2. světové války. Nicméně v posledních letech přestávají fungovat a není snadné je nahradit. Problém ztráty jejich léčivých účinků přibližuje lékař a klinický farmakolog Jan Strojil, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá.

Do části lékáren tento týden dorazila první balení antibiotik z mimořádných dodávek. Tuzemské úřady je zajistily ze zahraničí. Léky přivezené ve speciálním režimu pacientům zaplatí pojišťovny, rozhodla ve středu vláda.

Trh s léčivy je stále rozkolísaný a nejen pacienti, ale i nemocnice mají potíže sehnat základní léky, mezi které patří aktuálně zejména antibiotika. Ministerstvo zdravotnictví situaci řeší vyjednáním mimořádných dodávek léčiv ze zahraničí. Příští týden do lékáren půjde 11 tisíc balení penicilinových antibiotik.

CRP test jako rychlá možnost ověřit si, zda potřebuji antibiotika, nebo ne. Takto jej inzerují výrobci a vnímají pacienti, kteří si jej za pár desítek korun mohou koupit v lékárně či drogerii a provést doma. Nutnost vyžadovat při každém zvýšení hladiny CRP antibiotika je ovšem mýtus, který může být nebezpečný.

Zjišťování hodnot tzv. C-reaktivního proteinu z kapky krve je dnes běžnou součástí stanovení diagnózy. Vysoké hodnoty v rychlotestu zpravidla znamenají nasazení antibiotik. To by ale nemělo být automatické, protože proteinu může být více i kvůli něčemu jinému, než je bakteriální infekce.

Antibiotické oční kapky Tobrex i Tobradex jsou kvůli svým vlastnostem unikátním lékem. Jejich dostupnost už je ale měsíce nestabilní, proto ministerstvo zpřísnilo podmínky jejich vývozu do zahraničí. Server Vitalia.cz zjišťoval, proč léky na infekční zánět spojivek chybějí.

Léčba antibiotiky se komplikuje, protože stále větší počet bakterií se jim naučil bránit. Lékaři proto musí nahrazovat pilule infuzemi. Agresivnější léčba ale může trvale poznamenat pacientovo zdraví. Nadějí by mohly být léky z rostlinných extraktů.

Zánět močových cest, zápal plic, tuberkulóza nebo sepse. To všechno jsou stavy, jejichž léčbu komplikuje odolnost bakterií proti antibiotikům. Lékaři upozorňují, že za posledních pár let se jejich rezistence vůči léčbě stala velkým problémem. Tak velkým, že Češi a Češky mohou začít opět více umírat na infekce, jež dnes považujeme za banální.

Počátky medicíny byly plné pokusů a omylů. Dlouhou dobu umírali lidé na záněty slepého střeva a další průšvihy vyžadující provedení chirurgického zákroku. První operace bez anestezie a dostatečné hygieny málokdo přežil. Mnohé úspěšně provedené operace různých částí těla se však následně zapsaly do dějin lidstva. Některé z nich vám představujeme.

Trpí jí pět až deset lidí ze sta. Nejčastěji jde o ženy mezi čtyřicítkou a padesátkou, ale nevyhýbá se ani jiným věkovým skupinám či mužům. Roli hrají geny, vyšší tlak, sluneční záření či hormonální změny. Léčba? Zdlouhavá. Ale řešit se tahle patálie naštěstí nějak dá.

Léčbu opět komplikují výpadky některých medikamentů. Rodiče mají problém sehnat volně prodejné léky pro děti na horečku a bolest. Některým dospělým pacientům už měsíce chybí lék na rychlejší hojení. Nestabilní jsou stále také dodávky očních antibiotik.

Mikroflóra ve střevech hraje důležitou roli v tělesném i duševním zdraví. Dalo by se říct, že nerovnováha střevního mikrobiomu může vážně narušit celkové fungování organismu, od ztráty energie až po padání vlasů. K získání a udržení dobrého stavu střev pomůže dodržování několika pravidel.

Užívají se tři dny. Co den, to jedna tableta. Žádné jiné antibiotikum, než to s účinnou látkou azitromycin, toto neumí. Pacientům taková léčba přijde pohodlná, jenže odborníci před ní varují.

Přibývá bakterií, na které již antibiotika neúčinkují. Podle předpokladů bude úmrtnost na infekční onemocnění představovat opět nejvýznamnější příčinu úmrtí.

ROZHOVOR – Zánět močových cest je bolestivé a velmi nepříjemné onemocnění. A bohužel také velmi časté, navíc se rádo opakovaně vrací. Důvodem jsou – zdánlivě paradoxně – ty nejužívanější léky. „Léčbu zánětů močových cest ohrožuje odolnost vůči antibiotikům,“ vysvětluje uroložka Michaela Matoušková.

Některé lékárny jsou už dva týdny bez důležitých léků pro děti, v jiných tyto medikamenty docházejí. Chybí především antibiotické sirupy. Hledání jejich náhrady je obtížné a výpadek může trvat nejméně do listopadu.

Téměř každý pátý Čech nebo Češka si ordinuje antibiotika sám. Zhruba třetina lidí si myslí, že antibiotika jim pomůžou s rýmou. Podobné množství lidí si je v různých formách pro jistotu schovává v lékárničce. Ukázal to průzkum Státního zdravotního ústavu. Pokud se antibiotika užívají hodně a špatně, přestávají léčit, protože bakterie se vůči nim stávají odolné.

Našimi největšími nepřáteli jsou neviditelné mikroorganismy, které žijí všude kolem nás a v nás a které se podílejí na přirozeném koloběhu života a smrti. Toto téma je aktuální v každé době, obzvláště v té současné. Můžeme nad viry a bakteriemi zvítězit?

Mléčné výrobky jsou dle expertů nejen vhodnou potravinou, v případě aktivních dětí prakticky nezbytnou. Mléko je pro svůj antibiotický potenciál také zkoumáno coby určitá alternativa antibiotik.

PŘEHLED VĚDECKÝCH NOVINEK – Neurologové zkoumají způsob, jak zlepšit kognitivní schopnosti a oddálit rozvoj demence. Bakterie jako pomocníci proti autoimunitním chorobám. Lepší oční kapky na suché oko. Zcela nový typ kardiostimulátoru.

PŘEHLED NOVINEK – Deprese matky v těhotenství a její vliv na dítě. Latentní tuberkulóza je stále větší problém. Bakterie rezistentní na antibiotika mají zranitelné kyslíkové receptory. Vzácná onemocnění. Jak vlastně vypadá virus klíšťové encefalitidy.

Slepice jsou prý vykrmovány „zesilovači“, což vede k vyšší snůšce vajec a současně jejich nižší kvalitě. Dokonce tato vejce mohou obsahovat pozůstatky chemických látek. To vše se lze dočíst v jednom, údajně erudovaném, článku. Problém je, že to není pravda.

Někdo je žádá hned ve dveřích ordinace, jiný se jim dlouho urputně brání. Pokud je ale důvod k nasazení antibiotik, obvyklý dotaz většiny pacientů je jeden: Kdy začnou léky působit a budu se cítit lépe? Obvykle to trvá dva až tři dny, počkat si ale můžeme i týden.

Obecně už sice konečně začínáme vědět, že nachlazení nevyléčí, pořád je ale kolem antibiotik na běžné infekce spousta věcí, ve kterých třeba my, pacienti, chybujeme. Můžeme být sami příčinou toho, že nám už běžný penicilin na běžnou angínu „nezabere“?

Mikrobiální prostředí zřejmě ovlivňuje rizika různých rakovin. Radon stále zabíjí. Zdravé dítě z transplantované dělohy. Kmenové buňky pro diabetiky. Tuzemské statistiky: rakovina prostaty, demence, plodnost mužů.

Užívat je v přesných časových intervalech, dobrat celé balení, přidat probiotika. K běžně předepisovaným antibiotikům už klasická doporučení asi zná většina z nás (i když i tady musí být lékaři důslední a s pacientem vždy všechno detailně probrat). Existují ale záludnější potíže – třeba když zapijete některá antibiotika šumivým hořčíkem, nemusí pak působit. Nebo jiná v kombinaci s léky na snížení cholesterolu způsobí bolesti svalů.

Snahy o eliminaci rizikových látek v potravinách sílí. Ať již jde o antibiotika a další léčiva v chovech hospodářských zvířat, či chemické přípravky využívané zemědělci při pěstování.

Maso je prý plné antibiotik. Není to pravda. Tak by se dalo stručně reagovat na mnohdy mylné představy veřejnosti a bohužel i zavádějící tvrzení některých médií. Antibiotik v masu z českých chovů se není třeba obávat.

Užívání antibiotik často provázejí střevní potíže. Pro organismus oslabený nemocí a užíváním léků znamená průjem další velmi vyčerpávající komplikaci. Prevenci a ochranu mikrobiálního prostředí ve střevě představují probiotika.