Podle statistiky Státního zdravotního ústavu lékaři od letošního ledna do srpna nemoc diagnostikovali 1 348 pacientům. Ve skutečnosti je nakažených desetkrát více, protože ne všichni o svém onemocnění ví. Někdy probíhá bez příznaků, nakažení ale přesto virovou infekcí šíří dále.
Pokud se člověk nakazí a propuknou u něj příznaky, končí až na několik týdnů v nemocnici a další měsíce musí počítat s různými omezeními. Na žloutenku A lze navíc i zemřít, i letos už jí několik lidí podlehlo.
Čím letos žloutenka překvapuje
Příznaky hepatitidy A
Mezi projevy nemoci patří únava, nechutenství, nevolnost, zvracení, bolesti břicha, zvýšená teplota a bolesti kloubů či svalů. Charakteristickým znakem je zežloutnutí kůže a očního bělma, nemusí se však projevit u všech nakažených. Typická je také tmavá moč a světlá stolice.
Nejde však je o počty nakažených. Oproti loňsku je nové, že hepatitida se vyskytuje už na celém území České republiky,
upozorňuje Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství a primář Infekčního oddělení v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Jinými slovy, nejde už jen o lokální infekce, které se lidí mimo netýkaly.
Nejvyšší počty nakažených jsou v tuto chvíli v Praze, kde je pacientů už tolik, že jejich počty velmi zatěžují infekční kliniky. Dalšími oblastmi s vyšším výskytem jsou Vysočina a Moravskoslezský kraj. V něm se situace zhoršila už loni po povodních,
popisuje.
Další letošní anomálií je, že na lůžkách infekčních oddělení už lékaři nevídají jen menší děti nebo bezdomovce. Nejvíce hospitalizovaných bylo vždycky dětí. Novinkou letošního roku je, že se nám pacienti se hepatitidou A posouvají do vyšších ročníků, takže máme na lůžkách už běžně a ve vysokých počtech čtyřicátníky nebo padesátníky, což nebývalo. Úhel náhledu, že infekce hepatitidou A je nemocí dětského věku, neplatí,
sdílí zkušenost z praxe infekčního oddělení lékař
Měli jste někdy v životě infekční žloutenku?
Při současném šíření už nelze spoléhat ani na to, že by nákaza žloutenkou začíná mezi bezdomovci, kteří mají zhoršenou hygienu. Nebo v kolektivu menších dětí (školka, první ročníky základních škol), které si třeba nedokáží umýt ruce tak pečlivě. Dostávají se k nám pacienti, u nichž není jasný zdroj nákazy, není u nich dohledaný jasný kontakt. Jsou to lidé, kteří se z hlediska hygieny chovají standardně, a nakazí se zkrátka proto, že virus se kolem nás všemožně vyskytuje,
dodává infektolog.
Proč se žloutence tak daří
Poslední velká epidemie na naše území byla v roce 1979, kdy se nanuky z infikovaných polských jahod prokazatelně nakazilo 45 tisíc lidí. Promořeno tehdy mohlo být až půl milionu lidí.
Právě to, že lidé narození po roce 1979 měli velmi malou šanci se s virem potkat, je podle Dlouhého hlavním důvodem, proč se nyní šíření viru daří. Většina lidí není promořená, velmi málo lidí je očkováno, takže podmínky pro šíření jsou skvělé, popisuje lékař.
To je také důvodem, proč se podle něj v dalších měsících a zřejmě ani letech nemusí počty nakažených snižovat.
Léčba hepatitidy A je přitom nepříjemná. Nemocný si vždy poleží nejméně deset až čtrnáct dnů na infekčním oddělení. Pro starší je hospitalizace nutná třeba i čtyři týdny, protože uzdravování jde pomaleji. Dalšího čtvrt roku mají pacienti různá omezení včetně diety nebo zákazu námahy a sportu. Lidé z kolektivu, kde se žloutenka vyskytne, ač jsou zdraví, tak se třeba nemohou zúčastňovat hromadných akcí.
Bezplatné očkování není
Jak je to s očkováním
Očkování proti žloutence A patří mezi nepovinná, na rozdíl od očkování proti žloutence B, proti níž se děti plošně očkují od roku 2001. Pokud se člověk chce nechat očkovat sám, může se nechat vakcinovat jak jen proti typu A ve dvou dávkách, nebo zvolit kombinaci proti hepatitidě A i B. Taková varianta je dražší, očkuje se třemi dávkami.
Cena očkování proti hepatitidě A se liší podle konkrétní vakcíny a poskytovatele, ale obvykle se pohybuje od přibližně 1100 do 1700 korun za jednu dávku.
Ochranou je mytí rukou. Pokud není po ruce voda a mýdlo, dobře poslouží i antibakteriální gel. Naopak třeba respirátor ochranu neposkytuje, protože žloutenka se nešíří kapénkami, ale dotekem.
Nejúčinnější prevencí je nicméně očkování. V Česku je nepovinné a především, pojišťovny ho neplatí. I přes velké šíření nákazy ho bezplatně mají pouze záchranáři. Výjimečně také obyvatelé oblastí postižených například povodněmi, kde očkování nařídí hygienici. Například pacientů s cirhózou či jiným těžkými nemocemi jater se úhrada netýká. I když je žloutenka ohrožuje na životě, vakcínu si musí hradit sami. I přesto bych zejména jim očkování doporučil, protože z hlediska zdraví se zcela jistě vyplatí,
podotýká předseda Společnosti infekčního lékařství.
Jednáme s hlavní hygieničkou, aby lidé s cirhózami jater, a ty nemusí zdaleka vzniknout jen v důsledku požívání alkoholu, měli vakcínu plně hrazenou a dostala se k nim přednostně,
informoval lékař. Dodává, že lidí s nadváhou třeba deset nebo patnáct kilogramů, kteří mohou mít ztukovatělá játra, aniž by o tom věděli, se zvýšené riziko úmrtí na žloutenku netýká.
Debatu o možnosti hrazeného očkování proti virové hepatitidě jsem už zahájila na úrovni ministerstva i zástupců pojišťoven, ale takové řešení, i kdyby našlo podporu, je na dlouho,
říká Vitalia.cz hlavní hygienička Barbora Macková. Třeba u černého kašle se ale odborná diskuze o úhradě přeočkování dospělých jednou dávkou (společně s tetanem) vede už nejméně tři roky. Více o snaze prosadit hrazené přeočkování proti černému kašli čtěte zde.
Šancí na úhradu minimálně pro některé skupiny pacientů je takzvaná HTA analýza, kterou stát začne příští rok uplatňovat u všech vakcín vstupujících na trh. Podle hlavní hygieničky jím totiž projdou i očkovací látky proti původci hepatitidy A, ať už ty určené pro děti nebo dospělé. Zda v analýze obstojí, ale předem není jasné.
HTA analýza znamená, že vakcína projde ze strany několika úřadů hodnocením medicínských, sociálních, ekonomických a etických dopadů jejího používání. Pokud u ní převáží přínosy, bude plně hrazená. Třeba už loni se tento princip začal uplatňovat u očkování proti pneumokokům (více o změnách v tomto očkování čtěte zde).
Široce otevřené úhrady by podle předsedy Společnosti infekčního lékařství znamenaly miliardy vydané navíc z veřejného zdravotního pojištění. Výdaj zčásti kompenzují zdravotní pojišťovny, které očkovaným zpětně přispívají od několika stokorun až po dva tisíce korun ročně.
Odborná spolupráce
MUDr. Barbora Macková, MHA
Hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
prim. MUDr. Pavel Dlouhý
Předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a primář Infekčního oddělní Masarykovy nemocnice v Ústi nad Labem.
ČLÁNKY DO MAILU