Jak se rychle zbavit průjmu. Průjem může vyvolat dietní chyba, infekce i vážná nemoc

Co je průjem?

Tímto termínem lékaři označují vylučování řídké a vodnaté stolice, k čemuž typicky dochází častěji než třikrát za den. U pacienta je přitom narušeno vstřebávání vody a dalších látek ze střeva zpátky do krevního oběhu, voda je vylučována do střeva a vychází ven společně se stolicí. Pokud tento stav navíc trvá delší dobu, pacientovi hrozí dehydratace.

Přestože lidé křeče v břiše a průjem typicky považují za samostatnou nemoc, spíše se jedná o jakousi obrannou reakci lidského těla, pomocí které se organismus snaží co nejrychleji zbavit přítomných škodlivin. Může být ale i jedním z doprovodných projevů jiných zdravotních obtíží, kam patří různá onemocnění zažívacího ústrojí a další nebezpečné choroby.

Přečtěte si také:

Co se děje v těle, když zvracíme? Je to nečekaně složitý proces, řídí ho mozek

V závislosti na tom, jak dlouho trvá průjem, lékaři rozlišují průjmy akutní a chronické. Svou roli při diagnostice ale hraje i příčina obtíží nebo zbarvení pacientovy stolice. Pokud je na vině dietní chyba nebo třeba infekce, situace by se měla během několika dnů sama uklidnit. Dlouhotrvající průjem ale vždy vyžaduje konzultaci s ošetřujícím lékařem. [1, 2, 3, 4]

Příznaky průjmu

Typickým znakem průjmových onemocnění je především častá a řídká stolice, kterou doprovází také nepříjemné bolesti břicha, nebo dokonce silné křeče. Kromě častého běhání na toaletu se ovšem pacienti potýkají i s dalšími symptomy, jako je celková únava, nevolnost nebo zvýšená teplota. Výjimkou pak není ani současné zvracení a průjem.

Aby toho nebylo málo, v případě vleklých obtíží dochází u pacientů také k váhovému úbytku. Změny střevní sliznice přitom vedou k nadměrným ztrátám vody a elektrolytů (hlavně draslíku a sodíku), což může způsobit dehydrataci. V závažnějších případech se pak může objevit průjem a krev ve stolici nebo také hlen ve stolici. [5, 6, 7, 8]

Akutní průjem

Prostřednictvím průjmu se organismus obvykle snaží upozornit na to, že něco není úplně v pořádku. Jeho akutní forma přitom typicky začíná z plného zdraví, což může pacienta nepříjemně zaskočit. Obvykle ale mívá poměrně mírný průběh a průjem sám od sebe během 2–3 dnů (maximálně však během 2 týdnů) odezní.

Přečtěte si také:

Co pomůže na žlučník

Mezi charakteristické příznaky akutních průjmů patří kromě vodnaté stolice také zvýšená teplota, bolest břicha nebo celková slabost. A pokud jde o to, jaké jsou příčiny průjmu, nejčastěji bývá na vině infekce virového, bakteriálního nebo parazitárního původu. Za rozvoj obtíží ale mohou být zodpovědné také některé léky, potravinové alergie, těžké kovy, poruchy resorpce či nedostatek vitamínů.

Virový průjem nejčastěji postihuje malé pacienty a objevuje se hlavně během zimních měsíců. Na svědomí ho mohou mít různé druhy virů (rotaviry, noroviry, adenoviry), které pronikají do tenkého a tlustého střeva, kde se množí, poškozují okolní buňky a brání vstřebávání tekutin. Za bakteriální průjem, který mívá těžší průběh a trvá déle, jsou pak zodpovědné například bakterie typu Salmonella, Shigella nebo Campylobacter.

Infekční průjem se rychle šíří ve větších kolektivech, tedy například ve školce nebo ve škole. Přenos probíhá skrze kontaminovanou vodu a potraviny, vlivem přímého kontaktu s nemocným zvířetem nebo třeba v důsledku nedostatečné tepelné úpravy masa. Při osobním kontaktu mezi lidmi se pak nákaza rozšiřuje hlavně ve chvíli, kdy nedodržují hygienické zásady.

Časté varianty akutního průjmu:

• průjem po jídle,
• průjem po alkoholu,
• průjem po antibiotikách,
• průjem ze stresu,
• průjem po intimním styku,
• průjem běžců,
• cestovní průjem.

Akutní průjem často bývá způsobený dietní chybou. Na vině přitom může být třeba nezvyklá kombinace potravin, konzumace většího množství jídla nebo netradiční úprava některých pokrmů. Projímavě však někdy působí i potraviny s vyšším obsahem vlákniny a do dietních příčin patří i laktózová intolerance. Průjem z jídla nicméně postihuje většinou jednotlivce, mívá krátkou inkubační dobu a brzy odezní.

Cestovní průjem trápí hlavně obyvatele vyspělejších oblastí, kteří vycestují do subtropických nebo tropických krajů. Na těchto místech často panují nižší hygienické standardy a infekci může podpořit také cestovní únava, stres, nepravidelné stravování nebo neobvyklé pokrmy. Zdrojem nákazy pak bývají hlavně kostky ledu v nápojích nebo třeba nemyté potraviny zakoupené na tržištích.

Mezi nejohroženější jedince se v případě akutních průjmů řadí také malé děti, starší osoby, lidé se sníženou imunitou nebo třeba pacienti, kteří se potýkají s chronickým onemocněním trávicího traktu. Závažný problém přitom infekční průjmová onemocnění představují hlavně v rozvojových zemích, kde na něj ročně umírají miliony dětí. [9, 10, 11, 12, 13, 14]

Chronický průjem

V tomto případě pacientovy obtíže přetrvávají minimálně 4 týdny, což může mít celou řadu různých příčin. Někdy se jedná o dlouhodobý infekční průjem, ale častěji jde o důsledek jiných zdravotních komplikací, kam patří především onemocnění tenkého a tlustého střeva, ale i choroby postihující játra, žlučník, ledviny, slinivku břišní nebo štítnou žlázu.

V našich končinách je nejčastější příčinou chronických průjmů funkční porucha trávicího traktu známá jako dráždivý tračník, kterou doprovází také bolesti břicha, nadýmání nebo zácpa. Za rozvoj chronického průjmu ale mohou být zodpovědné také další faktory, jako je přítomnost parazitů ve střevě, užívání některých léků, infekce HIV či otrava rtutí a železem. Kromě toho bývá na vině třeba:

• ulcerózní kolitida,
• Crohnova choroba,
• polypy v tlustém střevě,
• rakovina tlustého střeva,
• Addisonova choroba,
• zvýšená činnost štítné žlázy,
• porucha odtoku žluči do střeva,
• chronický zánět slinivky břišní,
• syndrom dráždivého tračníku,
• syndrom krátkého střeva,
• syndrom slepé kličky,
• malabsorpční syndrom,
• celiakie (nesnášenlivost lepku),
• potravinová alergie,
• cukrovka (diabetes mellitus). [15, 16, 17, 18, 19, 20]

Zbarvení průjmu

Když lékaři zkoumají, co rozvoj průjmového onemocnění způsobilo, kromě klinických příznaků se soustředí také na konzistenci a zbarvení stolice. O konkrétní příčině obtíží totiž může hodně napovědět třeba to, když pacienta trápí průjem s hlenem, krví a hnisem. Podle zbarvení přitom rozlišujeme následující 4 typy průjmů.

Žlutý průjem

Tento druh stolice obvykle souvisí se složením pacientova jídelníčku, který obsahuje příliš mnoho tuků. Také ale může poukazovat na virovou či bakteriální infekci, přítomnost parazita ve střevě nebo na problémy s játry, žlučníkem a slinivkou. Žlutá barva průjmu se však někdy pojí i s přílišnou konzumací potravin se žlutými nebo oranžovými pigmenty (například mrkev).

Zelený průjem

Pokud má stolice zelenou barvu, potrava pravděpodobně prochází střevy rychleji, než by měla, což není u průjmů nic neobvyklého. Se zeleným průjmem se ovšem poměrně často setkáváme také u kojenců a někdy signalizuje i zvýšenou konzumaci špenátu, brokolice, kapusty či listové zeleniny. Na vině nicméně může být také porucha vstřebávání živin, onemocnění trávicího traktu nebo infekce.

Červený průjem

Rudá barva stolice naznačuje, že u pacienta došlo ke krvácení v dolní části trávicího traktu, což je důvodem k okamžité návštěvě lékaře. Problémy může v tomto případě způsobit například přítomnost hemoroidů nebo mechanické poranění sliznice análního otvoru. Za krvavý průjem ale bývají zodpovědné i závažnější choroby, jako je divertikulitida, ulcerózní kolitida nebo karcinom střeva.

Černý průjem

Stejně jako v předchozím případě se jedná o průjem s krví, ale černý odstín naznačuje, že je krev již natrávená, a ke krvácení tedy došlo už v horní části trávicího traktu. Důvodem může být například prasklý žaludeční vřed, který vyžaduje odbornou pomoc. Tmavé zbarvení stolice nicméně souvisí i s konzumací většího množství některých potravin (borůvky, červená řepa), červeného vína, živočišného uhlí nebo doplňků stravy s obsahem železa. [21, 22, 23, 24]

Kdy navštívit lékaře?

Spousta lidí považuje průjem za banální zdravotní problém, kterému nepřikládají příliš velkou váhu. Pro některé skupiny pacientů, jako jsou malé děti, senioři či osoby se sníženou imunitou, nicméně mohou být tyto obtíže velice nebezpečné, a někdy dokonce vyžadují i hospitalizaci. Pokud se u vás tedy objeví některé z následujících obtíží, kontaktujte ihned svého ošetřujícího lékaře:

• průjem i přes samoléčbu přetrvává déle než 3 dny,
• průjem doprovází také horečky a zvracení,
• průjem je tak silný a častý, že dochází k dehydrataci,
• průjem obsahuje také příměs krve, hnisu nebo hlenu,
• průjem je vleklý a nepřestává, což někdy signalizuje jiný zdravotní problém,
• průjem se objevuje opakovaně a pacienta trápí vždy dlouhodobě,
• průjem trápí novorozence, kojence či batole déle než jeden den. [25, 26, 27, 28]

Diagnostika průjmu

Přetrvávající vodový průjem, který doprovází také další zdravotní obtíže, je nutné řešit s lékařem bez ohledu na to, co ve vašem případě tyto komplikace způsobilo. Během návštěvy zdravotnického zařízení bude doktora nejprve zajímat anamnéza, tedy jak dlouho již průjem trvá, kolik stolic denně zaznamenáte a jak vypadají (konzistence, barva a příměs krve, hlenu nebo hnisu).

Následovat bude také fyzikální prohlídka, kterou lékař doplní o laboratorní testy. Základem je komplexní vyšetření stolice. Provádí se tedy výtěr z konečníku a vzorek stolice se poté odesílá na mikrobiologii, kde mohou odborníci odhalit přítomnost bakterií, toxinů či parazitů. Kromě toho je možné provést i test na okultní krvácení, pomocí kterého je možné zjistit přítomnost krve ve stolici.

Mezi další prováděné testy patří také laboratorní vyšetření krve (pro vyloučení chudokrevnosti) nebo vyšetření koncentrace CRP (pro odhalení zánětlivých procesů v pacientově organismu). U dlouhodobých průjmů se doporučuje pacienta odeslat také na gastroskopii či kolonoskopii, díky čemuž si lékař může prohlédnout trávicí trakt a odebrat vzorek na histologii. Kromě toho je zde ale i možnost CT/MR vyšetření tenkého střeva (enterografie). [29, 30, 31, 32, 33]

Přečtěte si také:

Co se děje v těle, když zvracíme? Je to nečekaně složitý proces, řídí ho mozek

Léčba průjmu

Nevíte si rady, jak zastavit průjem, který nečekaně přepadl vás nebo vaši ratolest? V tom případě mějte na paměti, že střevo se prostřednictvím těchto obtíží snaží zbavit škodlivin, a většinou tedy akutní průjem nevyžaduje žádnou speciální léčbu. Důležitý je především klid na lůžku a symptomatická terapie, která se soustředí na odstranění horečky či bolestí břicha.

Největším nebezpečím, které pacientům při průjmu hrozí, je dehydratace. Proto se doporučuje soustředit se především na dostatečný přísun tekutin a elektrolytů, což platí dvojnásob pro malé děti nebo třeba pro starší osoby. Dospělí by měli vypít 2–3 litry tekutin denně, přičemž mohou vyzkoušet třeba čaj na průjem, zatímco hodně slazené nápoje nejsou příliš vhodné.

Pokud jde o to, co na průjem pomáhá, u rizikových pacientů a nemocných se známkami dehydratace se podávají orální rehydratační roztoky. Tyto léky proti průjmu můžete zakoupit v lékárně pod různými obchodními názvy (Vodníček, Kulíšek, Enhydrol). Snadno si ale připravíte i vlastní variantu, když smícháte 8 lžiček cukru, 1 lžičku soli a šťávu z 2 pomerančů, což následně doplníte do 1 litru převařenou vodou.

Pokud se objeví zvracení a průjem, opět může pomoci dodržování klidového režimu, rehydratace a úprava jídelníčku. V nejhorším případě, kdy se problém nelepší nebo se objeví další zdravotní komplikace, je však nutné vyhledat lékaře a své obtíže s ním konzultovat. Někteří pacienti pak dokonce musí být hospitalizováni, aby nedošlo k rozvoji závažnějších komplikací. V případě chronických průjmů je pak nutné co nejdříve odhalit, co průjem způsobilo.

Léky na průjem

Kromě výše zmíněných režimových opatření existuje pro průjem léčba farmakologická, která zahrnuje různé druhy medikamentů. Jedná se o antidiaroika, která pomáhají redukovat počet stolic. Konkrétní lék proti průjmu se nicméně vždy vybírá podle charakteru obtíží a jejich pravděpodobné příčiny. Mezi volně prodejná léčiva se řadí například:

• Smecta,
• Sorbecta,
• Endiaron,
• Imodium,
• aktivní uhlí,
• Enterol,
• Loperon,
• Lopacut.

Pokud jde o to, co pomáhá na průjem, vyzkoušet můžete i další volně prodejné přípravky. Sem patří třeba bylinný čaj proti průjmu, probiotika nebo komplex taninu a želatiny (Tasectan). Antibiotika se při běžných průjmech většinou nepodávají, ale mohou pomoci v případě, že pacienta trápí bakteriální infekce. Také jsou vhodná pro rizikové skupiny populace, jedince trpící jiným onemocněním nebo osoby, u nichž se projevila sepse. [34, 35, 36, 37]

Dieta při průjmu

Pacienti se často ptají, co jíst při průjmu, a naopak co nejíst při průjmu, aby se jim podařilo těchto nepříjemných obtíží rychle zbavit. Ačkoliv si mnozí myslí, že nejlepším lékem je úplné hladovění, ve skutečnosti se to příliš nedoporučuje, jelikož se tím snižuje absorpce vody a důležitých minerálů a pacientův organismus se ještě více vyčerpává.

Strava při průjmu každopádně musí být vyvážená a lehce stravitelná, aby se mohla střevní sliznice co nejrychleji zotavit. Vyhnout byste se měli tučným a příliš sladkým jídlům, projímavým potravinám, ale i vysokému obsahu vlákniny. Zkuste naopak jíst v menších dávkách a častěji, přičemž vždy dodržujte hygienické zásady a potraviny před konzumací omyjte nebo správně tepelně zpracujte.

V prvních hodinách po začátku průjmu byste neměli žaludek příliš zatěžovat. Poté můžete ale vyzkoušet třeba vařenou rýži s mrkví, piškoty, suché bílé pečivo, nastrouhaná jablka nebo rozmačkané banány. Jakmile se váš stav zlepší, doporučuje se zařadit do jídelníčku také vařené brambory a dušené nebo vařené bílé maso.

Pozor si naopak dejte na mléčné výrobky, které je vhodné zařadit do jídelníčku až po zmírnění příznaků (a to zpočátku pouze v malém množství). Nejméně po dobu dvou týdnů od průjmu nekonzumujte smažené pokrmy, kořeněná jídla, luštěniny nebo třeba kynuté výrobky. Kromě toho se zprvu vyhýbejte také kedlubnám, zelí nebo uzeninám.

Pokud jde o to, co pít při průjmu, mělo by se jednat hlavně o neslazené čaje, nesycené minerálky a vodu. Omezit byste naopak měli slazené tekutiny, perlivé minerálky, alkohol nebo kávu. Nápoje je navíc nutné popíjet po malých doušcích nebo po lžičkách, aby opětovně nedráždily žaludek.

Ptáte-li se, co proti průjmu pomáhá u malých dětí, existuje zde několik důležitých doporučení. Rozhodně nepřerušujte kojení, pokud se objeví průjem u miminka, protože mateřské mléko by se mělo podávat i při momentální dehydrataci dítěte. Malým pacientům, kteří jsou krmení umělou výživou, můžete mléko ředit také mrkvovým nebo rýžovým odvarem. [38, 39, 40, 41, 42]

Průjem v těhotenství

Nastávající maminky se většinou potýkají s řadou obtíží, kam patří nevolnost, zvracení, časté močení, zácpa nebo celková únava a slabost. Objevit se ale může i průjem na začátku těhotenství, který typicky souvisí s tím, jaké změny se v daný okamžik v ženském těle odehrávají. Průjem před porodem pak někdy signalizuje příchod miminka na svět. Na vině ovšem samozřejmě mohou být i jiné faktory, jako je virová či bakteriální infekce nebo dietní chyba. [43, 44, 45]

Průjem u dětí

Pokud zaznamenáte silný průjem u kojence nebo dlouhodobý průjem u novorozence, rozhodně byste tyto obtíže neměli podceňovat. Malé děti jsou totiž velice náchylné k dehydrataci, která je důsledkem přetrvávajících obtíží, jelikož se z organismu rychle vytrácí voda a potřebné živiny. Proto je dobré dětský průjem vždy konzultovat s pediatrem, který rozhodne o dalším postupu.

Přečtěte si také:

Pálení žáhy: která jídla jsou příčinou a co nás uzdraví

Akutní průjmy u dětí se řadí k nejčastějším infekčním onemocněním, s nimiž se malí pacienti potýkají. Na vině přitom bývají hlavně viry, a méně často pak bakterie nebo přítomnost parazitů. Infekce se většinou šíří prostřednictvím kontaminované pitné vody, potravin, nemytých rukou nebo předmětů znečištěných fekáliemi. Zdrojem nákazy však může být i kontakt s dobytkem, nedovařené maso či syrové vejce. Někdy ovšem bývá průjem také důsledkem alergie nebo otravy.

Průjmové onemocnění mívá v případě malých pacientů poměrně rychlý nástup. Vodnatý průjem navíc často doprovází také další obtíže, kam patří nevolnost, bolest břicha, zvracení a typicky i zvýšená teplota. Další obtíže pak závisí na rozsahu ztráty tekutin a elektrolytů. Ty je nutné v rámci léčby dítěti dodat, a to různými způsoby (speciální čajové směsi, rehydratační roztoky).

Při správném doplňování tekutin a dodržování doporučení od lékaře by měl průjem u miminka i staršího dítěte odeznít zhruba během 2–7 dnů. Neustálý průjem s výraznou dehydratací a narušeným vnímáním nicméně vyžaduje intenzivní péči v nemocnici. Pediatra byste pak měli kontaktovat v případě, že dítě odmítá pít, má vysokou horečku, průjem přetrvává delší dobu, ve stolici se objeví krev nebo se zároveň přidá i zvracení. [46, 47, 48, 49]

Zdroje: ikem.cz, labtestsonline.cz, internimedicina.cz, medicinapropraxi.cz, nzip.cz, lekarnickekapky.cz, stefajir.cz, pediatriepropraxi.cz, medicalnewstoday.com, mayoclinic.org, webmd.com, hopkinsmedicine.org