Hlavní navigace

Alergie na potraviny

Krevety, buráky i kravská bílkovina. Potravinové alergie komplikují život stále více lidem. Postižených výrazně přibývá hlavně v posledních 20 letech, což je dáno mimo jiné tím, že se mnohem častěji setkáváme s exotickými jídly. Ačkoli se s alergií dá žít plnohodnotný život, je třeba se mít neustále na pozoru. Pozření nevhodné potravinové složky může vyvolat život ohrožující anafylaktický šok. 

V současné době trpí některou z potravinových alergií až 4 % dospělých lidí, přičemž v dětském kolektivu je zastoupení ještě vyšší. Některou formou alergie na potraviny trpí až 8 % kojenců a 5 % malých dětí. Častější výskyt tohoto typu obtíží je patrný v posledních 20 letech, což jde ruku v ruce se změnou našich stravovacích zvyklostí. Výběr potravin je stále širší, a také se mnohem častěji setkáváme s exotickými jídly.

Pro konkrétní představu: od roku 1981, kdy se u prvního člověka v tuzemsku objevila alergie na kiwi, došlo k dvacetinásobnému zvýšení výskytu této konkrétní formy obtíží. Stále častější je také alergie na ořechy, která byla poprvé popsána počátkem 80. let. Výskyt alergie na mléko se v posledních letech naopak stabilizuje.

Co je to alergie?

Abychom se mohli bavit o konkrétních alergiích, je nejprve nutné pochopit tento problém z obecného pohledu. S výskytem obtíží přímo souvisí imunitní systém, který za normálních okolností chrání naše tělo před škodlivými látkami a mikroby, jakými jsou například bakterie a viry. V případě alergie však imunitní systém reaguje nepřiměřeně na látky, které jsou pro zdravého jedince zcela bezpečné.

Konkrétně je tato imunitní reakce zprostředkována protilátkami typu IgE (imunoglobuliny E), jednotlivé symptomy pak produkcí histaminu a dalších chemických látek v těle, které se uvolňují v důsledku alergické reakce.

Spouštěč obtíží se u jednotlivých pacientů může lišit, obecně však lidé nejčastěji reagují na:

  • léky (např. alergie na antibiotika),
  • prach,
  • potraviny,
  • hmyzí jedy,
  • plísně,
  • zvířata,
  • pyl.

A jaké jsou příčiny alergie? Jako jedna z nich se udává rodinná či geneticky podmíněná dispozice k rozvoji těchto obtíží, tedy vrozená atopie. Některé průzkumy ale uvádí, že určitý vliv má také kojení. S jeho stoupajícím trendem riziko potravinové alergie klesá. V mateřském mléce se totiž nachází protilátky, které podporují růst ochranných střevních bakterií.

Příznaky potravinové alergické reakce

Potravinová alergie se může projevovat různými způsoby a rozdílnou intenzitou. Od kopřivky či mírného svědění v dutině ústní, která může být nepříjemná, ale pacienta na životě neohrožuje, až po anafylaktický šok s otoky, dechovými obtížemi a oběhovým selháním.

Mezi mírnější projevy patří orální alergický syndrom, který se projevuje intenzivním svěděním a otoky rtů a sliznic. Více než u potravinové alergie je ale typický u citlivosti na pyl. Syndromy, které vyvolává, vedou k závažnějším komplikacím jen ojediněle, mnohem častěji samovolně vymizí po přerušení kontaktu s alergenem.

Potravinová alergie se může projevit na mnoha částech těla, od čehož se nadále odvíjejí i jednotlivé příznaky. Ty se dostavují již několik minut po kontaktu s alergenem. Obecně se jedná o tyto oblast:

  • orofarynx – svědění rtů a ústní dutiny, otok jazyka a hlasivek, obstrukce hrtanu,
  • kůže – akutní alergická vyrážka (kopřivka), nezánětlivý otok kůže, atopická dermatitida,
  • dýchací cesty astma, alergická rýma, alergický kašel
  • zažívací ústrojí – zvracení, zánět žaludeční stěny, průjem, akutní bolest břicha,
  • oběhový systém – náhlý pokles tlaku.

Anafylaktický šok

Zcela specifickým projevem je pak alergická reakce v podobě anafylaxe, což je silný alergický šok, který postihuje takřka celé tělo. Je navíc doprovázen celou řadou potíží, přičemž zvláště nebezpečná je dušnost a prudký pokles krevního tlaku. Nejvíce jsou vlivem anafylaxe postiženy cévy, jež se po vyplavení hormonu histaminu značně rozšíří a navíc zvýší propustnost svých stěn. V reakci na zvýšený odtok krve a rozšíření cév srdce začne bít rychleji ve snaze udržet oběh, zatímco se prosáklá tekutina ukládá v podkoží a způsobuje otoky.

Srdeční sval není schopný tento stav zvládnout, což se brzy projeví prudkým poklesem krevního tlaku. V případě, že se postiženému včas nedostane profesionální pomoci, oběh selže a jedinec upadne do bezvědomí. Aby se alergici tomuto nebezpečnému scénáři vyhnuli, je dobré, aby u sebe pravidelně nosili adrenalinové autoinjekční pero (takzvaný Epipen), které se v případě anafylaktického šoku aplikuje (ideálně) do horní části stehna. Účinek adrenalinu se pak dostaví během pár minut a stav pacienta se začne zlepšovat.

Do anafylaxe člověk obvykle upadá v řádech několika vteřin či minut po kontaktu s alergenem. Kromě zmíněných obtíží může na nebezpečný stav poukázat také:

  • nevolnost,
  • celková slabost,
  • studený pot,
  • mžitky před očima,
  • potíže s dechem,
  • zrychlený tep,
  • mravenčení v končetinách (promodrávání).

U některých jedinců je citlivost na potraviny tak vysoká, že reagují i na inhalační či kožní kontakt s alergenem. Může se tak stát třeba při vaření ryb, ořechů nebo loupání syrových brambor. Alergie může být běžně vyvolaná i polibkem.

Alergie versus potravinová intolerance

Je důležité rozeznávat alergii od potravinové intolerance, což je neschopnost těla zpracovat určité části potravin. Ačkoli oba problémy mohou na první pohled působit stejně, existují mezi nimi zásadní rozdíly. Zatímco alergie je typická neadekvátní imunitní reakcí, která se dostaví několik minut po kontaktu s alergenem, intolerance o sobě dá vědět až o pár hodin či dnů později. V případě druhého z problémů nehrají navíc hlavní roli protilátky IgE, ale protilátky IgG4.

A liší se také příznaky obtíží. Potravinová intolerance se zpravidla projevuje problémy zažívacího charakteru, jako je:

  • nadměrná plynatost,
  • nevolnost,
  • bolest břicha,
  • zvracení,
  • průjem,
  • bublání a kručení v žaludku.

S těmito syndromy pak souvisí také úbytek hmotnosti, slabost, únava a chudokrevnost. Zejména u malých dětí se mohou objevit i poruchy růstu. Pacienty často trápí také příznaky, které s intolerancí potravin na první pohled nesouvisí. Typicky jde o bolesti hlavy či nepravidelný tep.

Zajímavé je mimo jiné to, že jedna potravina může vyvolat rozdílnou reakci u dětí a dospělých. Například mléko. U dětí se v souvislosti s ním mnohem častěji objevuje alergie na mléčnou bílkovinu, u dospělých je častější intolerance laktózy. Ta je v jejich případě způsobena nedostatkem zažívacího enzymu zvaného laktáza, jenž je zodpovědný za štěpení laktózy. Obě formy obtíží bývají nesprávně označovány jako alergie na mléko.

Dalším příkladem může být alergie na lepek, která je často zaměňována s celiakií – celoživotním autoimunitním onemocněním, které se projevuje neschopností tuto složku mouky trávit. Ačkoli jsou oba problémy podmíněny imunitní reakcí organismu, v případě alergie na lepek se jedná o krátkodobou odpověď bez trvalých následků, při celiakii dochází vlivem konzumace lepku k nevratnému postižení střeva a dalším komplikacím.

Potraviny způsobující alergickou reakci

U dětí kojeneckého věku je valná většina potravinových alergií vyvolána kravským mlékem, vejci, pšeničnou moukou, sójovým mlékem a burskými oříšky. Co se týče starších dětí a dospělých, bývá škála problémových složek mnohem širší. Typická je v jejich případ:

  • alergie na ořechy (para ořechy, lískové ořechy, kešú, mandle),
  • alergie na sezamová semínka,
  • alergie na korýše (krevety, škeble),
  • alergie na peckovice (jablka, třešně, švestky),
  • alergie na exotickou zeleninu a ovoce (kiwi, avokádo, etiopský „vejcový“ strom).

Diagnostika a léčba alergie

Většina pacientů si alergii částečně diagnostikuje sama, a to poté, co se u nich po kontaktu s danou látkou rozvine silná imunitní reakce. V takovém případě je vždy nutné navštívit alergologa, který alergii potvrdí na základě několika vyšetření. Diagnóza je obecně založena na konkrétních příznacích, fyzickém vyšetření a sérii dotazů.

Alergii lze diagnostikovat rovněž pomocí takzvaného prick testu, kdy je do těla pacienta zavedeno nepatrné množství alergenu, o kterém se lékař domnívá, že by mohl obtíže způsobovat. V případě citlivosti na danou látku kůže pacienta zareaguje. Místo aplikace pak bude vypadat jako komáří bodnutí.

Další možností je krevní test, který lze provést samostatně či na podporu výsledků předchozího prick testu. Krev je v tomto případě testována na přítomnost protilátek proti imunoglobulinu E. Pokud se v krvi vyskytují ve vysokých hladinách a jsou u pacienta současně přítomny také specifické projevy, pomůže to potvrdit domnělou diagnózu.

Teorii lze rovněž ověřit dočasným vyřazením potenciálního alergenu z jídelníčku, a to na dobu několika týdnů. Pokud se v tomto období obtíže neobjeví, existuje velká pravděpodobnost, že byl původce obtíží odhalen.

Jak už to tak u nemocí bývá, i v případě alergie platí, že časná diagnóza je velice důležitá. Počáteční alergie se totiž může poměrně snadno rozvinout v citlivost na další látky, anebo vést ke vzniku komplikací. Například alergická rýma může vést ke vzniku astmatu.

Léčba jako taková už je poměrně snadná. Pokud specialista detekuje spouštěč obtíží, stačí jej vyřadit z jídelníčku. Nejde však pouze o potraviny jako takové. Některé alergické složky se totiž nachází i ve výrobcích, u kterých bychom to nečekali. Alergik je proto nucen pozorně číst složení veškerých potravin, zejména směsí a produktů hromadné výroby.

Co se týče léčby akutních obtíží, obvykle se používají antihistaminika, která potlačují funkci histaminu, anebo případně kortikoidy.

Co je to potravinová alergie?
Potravinová alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na konkrétní složky v potravě. Za normálních okolností imunitní systém chrání naše tělo před škodlivými látkami. V případě alergie však reaguje nepřiměřeně na látky, které jsou pro zdravého jedince zcela bezpečné. Konkrétně je tato imunitní reakce zprostředkována protilátkami typu IgE (imunoglobuliny E), jednotlivé symptomy pak produkcí histaminu a dalších chemických látek v těle, které se uvolňují v důsledku alergické reakce. 
Jaké potraviny nejčastěji vyvolávají alergickou reakci?
Mezi časté spouštěče alergické reakce patří například léky, prach, potraviny, hmyzí jedy, plísně, pyl i odumřelé buňky kůže a výměšky domácích mazlíčků. Z potravin to bývají nejčastěji ořechy, korýši, kravská bílkovina, peckovice a některé druhy exotického ovoce a zeleniny. 
Jaké jsou příznaky alergické reakce?
Potravinové alergie se mohou projevovat různými způsoby a rozdílnou intenzitou. Typické je například svědění rtů, otok jazyka, kopřivka, atopická dermatitida, astma, alergická rýma i kašel, průjem či náhlý pokles tlaku. 
Jaký je rozdíl mezi alergií a potravinovou intolerancí?
Zatímco alergie znamená nepřiměřenou reakci imunitního systému na cizí složku, v případě potravinové intolerance jde o neschopnost těla zpracovat určité části potravin. Oba typy obtíží se od sebe navíc v mnohém liší. Zatímco alergická reakce se zpravidla dostaví několik minut po kontaktu s alergenem, intolerance o sobě dá vědět až o několik hodin či dnů později. V případě druhého z problémů nehrají navíc hlavní roli IgE protilátky, ale IgG4. Rozdílné jsou i jednotlivé symptomy. Ty se v případě intolerance týkají zpravidla trávicího traktu. 

Zdroj: alk.net, proaleregiky.cz, alergie.cz, bez-alergie.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).