Rakovina tlustého střeva

Kolorektální karcinom je nejčastějším druhem onkologických onemocnění v České republice. Typicky se vyskytuje u osob starších 50 let a jeho rozvoj bývá spojován s mnoha rizikovými faktory v čele s nezdravým životním stylem. Prvotní příznaky rakoviny střev jsou pak obvykle nespecifické. Nádor roste pomalu, mnohdy proto bývá odhalen až v pozdním stádiu onemocnění.

Co je rakovina střeva a konečníku?

Rakovina střev a konečníku patří mezi tzv. civilizační onemocnění. Postihuje nejčastěji obyvatele rozvinutých zemí, přičemž České republice dlouhodobě patřilo první místo v tomto smutném žebříčku. Díky screeningovým vyšetřením se však výskyt rakoviny střev v České republice v posledních letech o trochu snížil.

Nádorové bujení může postihnout jakýkoliv tělesný orgán. V případě trávicí soustavy se nejčastěji jedná o tlusté střevo a konečník, který tvoří konec tlustého střeva. Zhoubné nádory vznikají nejčastěji přeměnou střevních polypů (adenomů), což jsou výrůstky na střevní sliznici. Samotné polypy ještě nejsou zhoubné, ale mohou se časem zformovat v maligní nádory. Proto jsou brány jako předstupeň kolorektálního karcinomu.

Nádory pak mohou metastázovat ze střeva do okolních tkání. Často ale putují i do vzdálenějších orgánů. V případě rakoviny tlustého střeva jde nejčastěji o plíce a játra.

Jaké má rakovina konečníku příznaky?

Typické příznaky rakoviny tlustého střeva se obvykle neobjevují v počátečních stádiích onemocnění. Nádor tlustého střeva totiž roste velmi dlouho. Uvádí se přitom, že přeměna střevního polypu v kolorektální karcinom může trvat 10–15 let.

Pokud jde o to, jaké má tedy rakovina tlustého střeva příznaky, když se onemocnění konečně projeví, často se objevuje například:

• dlouhodobá změna nepravidelnosti stolice,
• střídání průjmu a zácpy,
• hlen a krev ve stolici,
• tmavá nebo černá stolice,
• nápadně úzká stolice (označována jako „stužkovitá stolice“),
• pocity plnosti břicha, nadýmání a křeče,
• nutkání na stolici bez vyprazdňování,
• pocit nedokonalého vyprázdnění,
• ztráta hmotnosti,
• bledost, únava a apatie (způsobeny anémií z krvácení nádorů).

Výše uvedené příznaky rakoviny střev nemusí ovšem nutně poukazovat jen na toto onemocnění. Může jít také o projevy jiných gastroenterologických onemocnění, jako jsou žaludeční vředy nebo záněty tračníku. V každém případě by ale měl člověk zbystřit a začít se varovnými signály svého těla zabývat včas.

Rakovina tlustého střeva: příčiny a rizikové faktory

Riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku mohou zvyšovat některé rizikové faktory:

• genetické predispozice – pokud se polypy nebo kolorektální karcinom objevily u příbuzných prvního stupně,
• opakovaný výskyt polypů ve střevech – předem nelze určit, který z adenomů zůstane benigní a který se stane maligním,
• syndrom s rizikem maligního onemocnění – familiární adematózní polypóza nebo tzv. Lynchův syndrom,
• věk – rakovina tlustého střeva se nejčastěji vyskytuje ve vyšším věku (50 let a více),
• idiopatické střevní záněty – Crohnova choroba a ulcerózní kolitida mohou k rozvoji rakoviny tlustého střeva přispět,
• nezdravý životní styl – trávicímu traktu neprospívá strava chudá na vlákninu, nadměrný příjem živočišných tuků a masných výrobků, pravidelná konzumace alkoholu, kouření, nedostatek pohybu ani nadváha.

Diagnostika rakoviny tlustého střeva

Diagnostika a prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku spolu úzce souvisí. Včasná diagnostika je u tohoto druhu rakoviny rozhodující. Proto existují preventivní programy na vyhledávání pacientů s rakovinou konečníku. V rámci tzv. kolorektálního screeningu mají všechny osoby starší 50 let nárok na dva typy vyšetření:

• test okultního krvácení do stolice (TOKS) – laboratorní vyšetření přítomnosti krve ve stolici,
• screeningová kolonoskopie – endoskopické vyšetření tlustého střeva, slouží k přesné lokalizaci polypů a umožňuje odběr histologického materiálu.

Vyšetření přítomnosti krve ve stolici je možné u pacientů ve věku 50–55 let provádět každoročně. U pacientů nad 55 let je TOKS hrazen zdravotní pojišťovnou ve dvouletých intervalech. Pokud se ve vzorku objeví krev, lékař pacientovi doporučí podstoupit kolonoskopii. Ta umožní zjistit, zda je příčinou krvácení polyp, nebo pacient krvácí z jiných důvodů.

TOKS totiž není vyloženě test na rakovinu tlustého střeva. Pouze odhalí krev ve stolici, která patří mezi příznaky rakoviny střev i jiných onemocnění. Proto je mnohem přesnějším vyšetřením kolonoskopie. Screeningovou kolonoskopii je vhodné jednou za 10 let podstoupit i bez přítomnosti krve ve stolici.

Odhalené polypy lékaři rovnou odstraňují a posílají na histologický rozbor. Tímto způsobem se dá zjistit, zda jde pouze o benigní výrůstky, nebo se jedná o maligní nádory. Pokud je zřejmé, že má vyšetřovaná tkáň zhoubný charakter, přistupuje se k řadě dalších vyšetření. Ta umožní zjistit, jaký je rozsah onemocnění a zda nejsou v okolních orgánech metastázy. Provádí se:

• výpočetní tomografie,
• rentgenové vyšetření,
• ultrazvukové vyšetření,
• vyšetření krve pro stanovení nádorových markerů.

Prevence rakoviny tlustého střeva

Kromě pravidelného kolorektálního screeningu je tou nejlepší prevencí rakoviny tlustého střeva i jiných onemocnění dodržování zásad zdravého životního stylu. Doporučuje se:

• vyřadit z jídelníčku uzeniny,
• omezit alkohol a kouření,
• konzumovat méně vepřového a hovězího masa,
• dbát na dostatečný příjem vlákniny (zelenina, ovoce, celozrnné pečivo),
• pravidelně se hýbat,
• vyhýbat se radioaktivnímu záření,
• kontrolovat stolici po vyprázdnění (pouhým pohledem lze včas zpozorovat nápadné změny stolice),
• hlídat si tělesnou váhu, a pokud je to nutné, zhubnout.

Léčba rakoviny tlustého střeva

U rakoviny tlustého střeva a konečníku je nejdůležitější včasné odhalení. Léčba se uzpůsobuje tomu, v jakém stádiu je rakovina diagnostikována. Provádí se:

• chirurgické odstranění nádorů,
• chemoterapie,
• radioterapie,
• biologická léčba.

Pokud dojde k včasnému zjištění přítomnosti polypů, odstraní se veškerá nádorová tkáň chirurgicky. Zdravé části střeva se poté sešijí k sobě. Po operaci se velká část pacientů vrátí k běžnému životu. O něco složitější postup se volí v situaci, kdy se nádor nachází přímo v konečníku. Konečník se v tomto případě musí odstranit a pacientovi je nutné vytvořit umělý vývod (kolostomie), který zajistí odchod stolice z těla.

U rakoviny tlustého střeva druhého a třetího stádia je nezbytné podstoupit po operaci také chemoterapii a radioterapii. Při chemoterapii dostává pacient léky, které sice ničí nádorové buňky, ale škodí i zdravým buňkám. Často je nutné podávat i analgetika a léky na žaludeční nevolnost.

Další možnost je tzv. biologická léčba. Při této léčbě dojde k aktivaci obranného systému těla, který brání nádorovým buňkám v šíření a pomáhá zničit nádorovou tkáň. Biologická léčba nemá na rozdíl od chemoterapie vážné vedlejší účinky. Nicméně je vysoce finančně nákladná a je poskytována omezeným počtem specializovaných onkologických center.

Čtvrté stádium rakoviny tlustého střeva a konečníku mívá fatální konec. V konečném stádiu dochází ke vzniku metastáz (často v plicích a játrech) a k chirurgickému odstranění nádorů se přistupuje pouze v případě, že se tím pacientovi uleví od velkých bolestí.

Ke zmírnění potíží spojených s rakovinou a prodloužení života se pacientům doporučuje podstoupit chemoterapii. Šance na přežití je i tak bohužel mizivá. Zhruba 90 % pacientů v konečném stádiu nemoci umírá do 5 let.

Rakovina tenkého střeva

Rakovina tenkého střeva se na rozdíl od rakoviny tlustého střeva vyskytuje jen velmi výjimečně. Jaké má rakovina tenkého střeva příznaky? Nejprve dochází k ucpání střeva. Zneprůchodnění a zauzlení střev je pro pacienta extrémně bolestivé. Kromě toho se objevují problémy s příjmem potravy a hubnutí. Vážnou komplikací, ke které může dojít v pokročilém stádiu, je pak proděravění střevní stěny. Pokud jde o řešení této situace, rakovina tenkého střeva se léčí obdobnými metodami jako rakovina tlustého střeva.

Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, gastrores.org, cell.com, kolorektum.cz, nzip.cz