Hlavní navigace

Zácpa

Nadýmání, bolest břicha, ztížený odchod stolice i její menší objem. Zácpa se může projevovat vícero způsoby než jen nepravidelným vyprazdňováním. A ačkoli většinou souvisí s nedostatečným příjmem tekutin, chybějícím pohybem či konzumací malého množství jídla, v některých případech může být příznakem závaznějších obtíží. Co pomáhá na zácpu a jak jí úspěšně předcházet?

Přestože se o tomto problému mezi lidmi příliš nemluví, obtíže s pravidelným vyprazdňováním trápí velké množství pacientů. A ačkoli by v ideálním případě měla stolice z těla odcházet jedenkrát denně, o zácpě jako takové mluvíme až v momentě, kdy k defekaci nedochází alespoň třikrát týdně.

V současné době trpí zácpou stále více lidí, mezi postiženými jsou navíc stále častěji i děti. Je to dáno mimo jiné tím, že nemají dostatek pohybu a volný čas netráví tak aktivně jako dříve. Aby se střeva pravidelně a bez obtíží vyprazdňovala, potřebují totiž přirozený pohyb, který jejich peristaltice velmi napomáhá. A vzhledem k tomu, že je stolice až ze 75 % tvořená z vody, bývá častou příčinou zácpy také nedostatečný přísun tekutin. Svou roli hraje i konzumace malého množství jídla či nedostatek některých složek v potravě, typicky vlákniny.

Ne vždy je však chyba na naší straně. V některých případech mohou za obtížemi stát závažná onemocnění, mezi které patří třeba:

Problémy s vyprazdňováním pak mohou způsobit také některé léky, například antidepresiva, analgetika či léky na vysoký krevní tlak. Určitou roli hraje i psychické rozpoložení. Na vině tak může být třeba stres anebo změna prostředí ovlivňující naše návyky. Někdo má například obtíže s vyprazdňováním jen v případě, že se po delší dobu nachází mimo domov.

Obecně se pak s problémy výrazně častěji potýkají starší lidé, těhotné ženy anebo lidé po úrazech a operacích. O něco více trpí zácpou ženy, což odborníci přisuzují nejen hormonálním výkyvům, ale také tomu, že se o svých problémech oproti mužům tolik nebojí mluvit a častěji vyhledávají lékařskou pomoc.

Proč je pravidelné vyprazdňování důležité?

Společně s nestrávenými zbytky potravy a vodou z těla se stolicí odchází také metabolický odpad, jehož vyloučení z organismu je pro naše zdraví nesmírně důležité. V případě, že stolice ve střevě zůstává déle, než je obvyklé, toxiny se uvolňují do těla a způsobují jeho celkovou intoxikaci. Hromadění odpadních látek ve střevech pak může vést k rozvoji mnoha vážných komplikací, jako je:

  • propustnost střev,
  • poškození jater,
  • autoimunitní onemocnění,
  • záněty střeva,
  • nádor tlustého střeva.

Rozdíl mezi normálním vyprazdňováním a zácpou

Za normální se považuje dobře formovaná stolice, která by neměla být ani příliš řídká, ani příliš tvrdá a tělo by měla opouštět jednou až třikrát denně, nejpozději však jednou za tři dny. Cokoli, co se nachází v tomto rozmezí, je považováno za zdravé. Něco jiného pak je, pokud jste byli zvyklí se vyprazdňovat třikrát denně a najednou chodíte na velkou jednou za tři dny. I v takovém případě totiž hovoříme o zácpě.

Ta je obecně definovaná jako stolice, která z těla odchází méně než jednou za tři dny, přičemž samotný proces vyprazdňování doprovází bolest a je celkově nepříjemný. Při defekaci je navíc nutné hodně tlačit a stolice je velmi tuhá a suchá. O zácpě rovněž hovoříme v momentě, kdy se pacient není schopný vyprázdnit bez pomoci projímadel nebo klystýrů.

Chronická zácpa

Chronickou zácpu, tedy problém, který se u pacientů vyskytuje po delší časové období v různě závažných formách, lze rozdělit na habituální a organickou.

Habituální chronická zácpa

Za chronickou habituální zácpu se zpravidla považuje ta, která vzniká v důsledku nesprávných návyků. Jejich vlivem pak dochází k útlumu defekačního reflexu či vylučování pouze malého množství stolice. Mezi nejčastější příčiny této formy zácpy patří:

  • záměrné potlačování spontánní defekace (například při potřebě na veřejnosti),
  • nedostatek vlákniny,
  • nedostatečný přísun tekutin,
  • nedostatek pohybu,
  • stres, změna prostředí,
  • nedostatek potravy, redukční diety, poruchy příjmu potravy,
  • zneužívání projímadel (včetně těch přírodního typu).

Vliv na rozvoj zácpy má také přílišná konzumace alkoholu, která způsobuje dehydrataci. Podobný efekt má rovněž káva.

Tato forma zácpy se může vyskytovat u více členů rodiny současně, a to včetně dětí. Často jsou totiž na vině špatné stravovací návyky přenášené mezi generacemi, ale také naučené stereotypy nebo celková atmosféra v rodině.

Organická chronická zácpa

V případě organické zácpy jsou obtíže s vyprazdňováním důsledkem jiného onemocnění, anebo jedním z jeho příznaků. Vliv má v tomto případě:

Akutní zácpa

V případě akutní zácpy se zpravidla jedná o náhlou neschopnost defekace a odchodu plynů, která při správném přístupu zpravidla brzy odezní. Její příčiny mohou být například:

  • mechanický či paralytický ileus,
  • onemocnění v anální oblasti (například anální píštěle),
  • akutní záněty (slinivky, slepého střeva, vejcovodů, vaječníků, pobřišnice…),
  •  hořečnatá onemocnění,
  •  narušení peristaltiky při kolikách,
  • nádor nebo polyp v tlustém střevě.

Zbystřit by pacienti měli v momentě, kdy se konzistence jejich stolice razantně proměňuje, tedy když se u nich střídá zácpa s průjmem. Varovným signálem je rovněž situace, kdy se stolice formuje do tvaru tužky, došlo k výraznému úbytku na váze anebo se ve stolici objevují stopy krve. V takovém případě by se totiž mohlo jednat o příznaky rakoviny tlustého střeva.

Zácpa: příznaky

Kromě delší časové prodlevy mezi vyprazdňováním mívá zácpa také celou řadu doprovodných příznaků. V praxi se nejčastěji jedná o:

  • nafouklé břicho,
  • bolesti břicha,
  • bolesti hlavy – až migrény,
  • permanentní únavu,
  •  pocit neúplného vyprázdnění,
  • vyčerpanost,
  • nevolnost,
  • pocit na zvracení,
  • nechutenství,
  • potíže s váhou,
  • pocit oteklosti celého těla.

Zácpa u dětí

Obtíže s vyprazdňováním se netýkají jen dospělých, objevit se totiž může také zácpa u dětí či dokonce zácpa u miminek. U dětí starších jednoho roku se až v 99 % případů jedná o funkční zácpu. To jinými slovy znamená, že za obtížemi stojí příčiny organicky morfologického charakteru. V ojedinělých případech mohou k chronické zácpě napomáhat určité vrozené nebo získané nemoci, jako je například onemocnění střev nebo snížená funkce štítné žlázy. Problém ale mohou způsobovat také exogenní faktory, konkrétně:

  • podráždění při utírání,
  •  změny denního režimu a okolí,
  •  omezená mobilita v důsledku zranění,
  •  nedostatek tekutin a vlákniny,
  •  léky,
  • psychické faktory (deprese, sexuální zneužití, domácí násilí…).

Velice častým jevem je rovněž zácpa u kojenců, kteří přecházejí z mateřského mléka na umělou stravu. Dalším kritickým obdobím je pak věk od 2 do 5 let, kdy se děti osamostatňují.

Zácpa v těhotenství

Velice běžným jevem je rovněž zácpa v těhotenství, se kterou se potýká přibližně každá druhá gravidní žena. Podle odborníků je jednou z příčin měnící se hladina hormonů, konkrétně pak těch, které mají za úkol uvolnit svalstvo dělohy. Podobně totiž působí také na svaly střev, čímž zpomalují jejich pohyb. To má za důsledek, že se ze stravy vstřebává více vody a stolice je hutnější než obvykle. Rostoucí děloha navíc stlačuje střeva a konečník, čímž se vyprazdňování zpomaluje. Roli pak samozřejmě hrají i obvyklé faktory, jako je nedostatek tekutin, pohybu či vlákniny.

Komplikace spojené se zácpou

V případě dlouhodobých problémů s sebou zácpa přináší i větší pravděpodobnost rozvoje nejrůznějších komplikací. Velmi časté jsou hemoroidy a řitní trhliny, ke kterým dochází důsledkem usilovného tlačení. Ze strachu z bolesti pak nemocný vyprazdňování raději oddaluje, čímž se obtíže ještě znásobují. Ve vážných případech může vlivem zácpy docházet k obstrukci, zauzlení střev, perforaci střevní stěny a zánětu dutiny břišní.

Tyto obtíže mohou vést až k úmrtí pacienta. Akutní silná bolest břicha, která je doprovází, by proto měla být vždy signálem pro okamžité zavolání záchranné služby.

Kdy vyhledat lékaře?

Odbornou pomoc byste měli vyhledat vždy, když:

  • se zácpa objeví náhle a bez zjevných příčin, či trvá dlouhodobě,
  • najdete ve stolici stopy krve,
  • střídá se u vás zácpa s průjmem,
  • stolice bude černá (neužíváte železo ani černé uhlí),
  •  trápí vás akutní bolesti břicha,
  • vaše břicho je nápadně tvrdé,
  •  dochází k excesivnímu zvracení,
  •  cítíte chuť stolice v ústech či její zápach v dechu,
  • pociťujete kolikové bolesti břicha.

Diagnostika zácpy

Ještě před zahájením vhodné léčby musí lékař provést diagnostiku, při které vyloučí případná jiná onemocnění. Kromě důkladné anamnézy může proto vyšetření zahrnovat také:

  • krevní testy,
  •  CT, sonografii, rentgen,
  • test vyprazdňování,
  • rektální biopsii,
  • rektoskopii, endoskopii konečníku, kolonoskopii,
  • u dětí také měření tlaku v konečníku.

Zácpa: léčba a prevence

Co na zácpu pomáhá? Záleží na příčině obtíží. Pokud se jedná o zácpu způsobenou špatnými návyky, je na místě změna životosprávy. To jinými slovy znamená dostatečně pít, jíst přiměřeně velké porce, hýbat se, přidat do jídelníčku dostatek vlákniny. Té bychom měli denně přijmout kolem 30 gramů, reálně se však spousta lidí dostane jen na 5 gramů. Léčbu lze doplnit také pomocí volně prodejných léčiv, jakými jsou například:

  • přípravky změkčující stolici,
  • osmotická projímadla (zvyšují obsah vody ve stolici),
  • stimulační projímadla (působí přímo na kontrakce svalů),
  • objemová projímadla (zvětšují objem stolice).

Léčbu lze podpořit rovněž probiotiky, jež obsahují bakterie, které se přirozeně vyskytují v naší trávicí soustavě a napomáhají jejímu správnému fungování. Ty lze do těla dopravit buď pomocí lékárenských přípravků ve formě tablet či sirupů, anebo stravou. Probiotika obsahují zejména:

  • kysané mléčné výrobky,
  •  jogurty,
  •  zakysaná smetana,
  • acidofilní mléko.

Myslete ale na to, že léky na zácpu by neměly být první a jedinou volbou. To platí hlavně v případě projímadel, která by měla být užívána vždy pouze jednorázově, a to přesně podle instrukcí, které jsou uvedené v příbalovém letáku, či podle doporučení lékaře. Nadměrné užívání projímadel u chronické zácpy totiž vede k poškození střevní sliznice, destrukci v ní obsažených nervových tkání a k atrofii hladkého svalstva, což má za následek to, že se přípravky stávají méně účinnými a pacienti si na nich vytvářejí závislost.

Obtížím s vyprazdňováním byste se měli snažit předejít správně naučenými návyky a v případě obtíží psychického původu se nestydět vyhledat pomoc psychologa, který vám váš problém pomůže vyřešit například behaviorální terapií.

Jak se zbavit zácpy svépomocí? Pokud se vám při prvních náznacích obtíží nechce sahat po projímadlech, zkuste zapracovat na svém jídelníčku. Ten kromě toho, že by měl být pravidelný a vyvážený, by měl obsahovat také více:

  • ovoce,
  •  zeleniny,
  • celozrnných výrobků,
  • luštěnin.

V případě často se vracejících problémů je dobré preventivně sahat také po otrubách, ovesných vločkách či lněném semínku. Nápomocná může být i lokální masáž břicha, kdy pomocí krouživých pohybů ve směru peristaltiky střev (od pravého podbřišku směrem nahoru k pupku, zprava doleva přes pupek a dolů k levému podbřišku) provádíme jemné krouživé pohyby, přičemž dolní končetiny jsou pokrčeny v kolenou, aby byla břišní stěna dostatečně relaxována.

Prevence zácpy spočívá rovněž v osvojení správných návyků. Mezi ty patří:

  • spánková hygiena,
  •  dodržování zásad zdravého stolování,
  • pravidelná pohybová aktivita,
  • podpora gastrokolitického refluxu po ránu – pravidelná toaleta bez ohledu na nutkání,
  •  zahrnutí masáže břicha po směru tlustého střeva a bederní oblasti,
  •  vyřešení konfliktů,
  • zařazení autogenního tréninku do každodenního života,
  • vyhýbání se drastickým dietám,
  • nezneužívání projímadel a jiných medikamentů.
Co způsobuje zácpu?
Zácpa může mít celou řadu příčin. Mezi ty, které může člověk sám ovlivnit, nejčastěji patří špatné návyky, nedostatek tekutin, nedostatek pohybu, ale také nedostatečný přísun vlákniny. Negativní vliv má samozřejmě i nucené zadržování stolice na veřejnosti anebo stres. V některých případech mohou být obtíže projevem jiného onemocnění, například rakoviny tlustého střeva či onemocnění štítné žlázy.
Jaké má zácpa příznaky?
O zácpě mluvíme v okamžiku, kdy k vyprazdňování dochází méně než jednou za tři dny. Proces defekace je bolestivý, neúplný anebo se během něj objevuje krev. Typická je rovněž bolest břicha. To může být také nafouklé a tvrdé na dotek. U některých jedinců se může objevit také nechutenství, únava i nevolnost.
Co pomáhá na zácpu?
Změna životního stylu a osvojení správných návyků. Základem je dostatečný příjem tekutin, pravidelná a vyvážená strava bohatá na vlákninu a dostatek pohybu, který napomáhá peristaltice střev. K řešení akutních problémů lze použít projímadla, která ale nejsou vhodná pro dlouhodobé užívání, neboť způsobují závislost a poškozují střevní stěnu.
Jaké jsou komplikace zácpy?
Zácpu doprovází celá řada komplikací. Těmi nejčastějšími jsou hemoroidy a řitní trhliny, které vznikají usilovným tlačením. Ze strachu z bolesti pak nemocný vyprazdňování raději oddaluje, čímž se obtíže ještě znásobují. Ve vážných případech může vlivem zácpy docházet k obstrukci, zauzlení střev, perforaci střevní stěny a zánětu dutiny břišní. 

Zdroje: cpzp.cz, mitolife.cz, solen.cz, benu.cz, alphega-lekarna.cz, nzip.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).