Ulcerózní kolitida

Ulcerózní kolitida je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje specifické části trávicího traktu a projevuje se vznikem zánětů a vředů na střevní sliznici. Nejprve zasáhne konečník, poté tlusté střevo. Probíhá chronicky, přičemž u pacientů se střídají období klidu s fázemi vzplanutí nemoci. Často si nakonec vyžádá operaci, při které je postižená část střeva odstraněna.

Co je ulcerózní kolitida?

Ulcerózní kolitida, jinak nazývaná jako idiopatická proktokolitida, patří společně s Crohnovou chorobou mezi tzv. nespecifické střevní záněty. Toto autoimunitní onemocnění způsobuje záněty a vředy na sliznici tlustého střeva a konečníku. Je pro něj typický střídavý průběh, kdy po projevu prvních příznaků nastává období remise (klidu) a poté dochází k relapsu (opětovné propuknutí příznaků).

Pokud se relapsy objevují několikrát za rok, střevní kolitida se označuje jako remitující. Jestliže je mezi jednotlivými relapsy odstup až několika let, hovoříme o intermitujícím onemocnění.

Prvně bývá postižen konečník a postupně se onemocnění šíří tlustým střevem směrem nahoru. Protože se ulcerózní kolitida objevuje hlavně se vyspělých zemích světa, řadí se mezi civilizační choroby. Nejčastěji bývá pozorována ve věkové skupině 20–40 let, poté ve věkové skupině 50–80 let. Uvádí se, že častěji trápí ženy.

Příčiny vzniku ulcerózní kolitidy

Druhý název onemocnění zní idiopatická proktokolitida, což odkazuje na to, že příčina vzniku této nemoci není dosud známa. Předpokládá se ale, že se na rozvoji onemocnění mohou podílet různé faktory:

• dědičnost,
• stres,
• složení jídelníčku (častěji se objevuje u lidí, kteří konzumují hodně masa, čokolády a vajec),
• některá infekční onemocnění,
• porucha slizniční imunity.

Druhy ulcerózní kolitidy

Rozsah postižení trávicího traktu bývá u pacientů individuální. Podle toho, jak velká část střev je postižena, se ulcerózní kolitida klasifikuje jako:

• pankolitida – postihuje celý tračník, nejvážnější forma,
• subtotální forma – tlusté střevo je zasaženo v úseku od konečníku po jaterní ohbí,
• levostranná forma – poškození konečníku a tlustého střeva až po slezinné ohbí,
• proktosigmoiditida – je postižen konečník a esovitá klička,
• proktitida – zasahuje pouze konečník.

Jaké má ulcerózní kolitida příznaky?

Mezi nejvýznamnější příznaky ulcerózní kolitidy patří střevní projevy:

• průjem – často s příměsí krve a hlenu, bývá velice úporný (někdy i 20× za den),
• bolesti břicha,
• bolest v oblasti konečníku,
• neustálé nutkání na stolici, které neustává ani po vyprázdnění,
• při defekaci odchází jen malé množství stolice, ve které je ale velké množství hlenu a krve.

Střevní příznaky závisí na lokalizaci a míře postižení tračníku. Je-li postižena levá část tlustého střeva (sestupný tračník, esovitá klička a konečník), je stolice rovněž průjmovitá, ale mnohem objemnější. Bolesti břicha jsou silnější, mají až křečovitý charakter. Kromě krve a hlenu se ve stolici objevuje hnis.

Mimostřevní příznaky se netýkají všech pacientů a mohou postihovat orgány v blízkosti střeva, ale i vzdálenější části těla:

• oči, klouby a žlučové cesty – postihují je druhotné záněty,
• objevují se afty a různé vyrážky,
• přidržuje se suchá kůže i sliznice, únava, malátnost, dezorientace – důsledky dehydratace, která může být způsobena průjmy a zvracením.

Ulcerózní kolitida: diagnostika

Předtím, než mohou lékaři vynést diagnózu ulcerózní kolitidy, musí vyloučit bakteriální, virové a jiné příčiny střevních potíží. Proto se vyšetřuje vzorek stolice. Dále se provádí vyšetření okultního krvácení, které odhalí skryté krvácení ve střevech.

Rovněž je důležité provést laboratorní biochemické vyšetření krve, ve které se projeví minerální nerovnováha jako důsledek průjmů, dehydratace a chronického zánětu.

Diagnostika ulcerózní kolitidy si žádá také vnitřní vyšetření střev, to znamená endoskopii (kolonoskopické vyšetření). Při tomto vyšetření lékaři zavedou skrze konečník do střev malou kameru a pozorují stav sliznice. Ze zobrazovacích metod využívají vyšetření s kontrastní látkou a CT (počítačovou tomografii).

Léčba ulcerózní kolitidy

Je možné při vyslovení diagnózy ulcerózní kolitida vyléčení? Léčba ulcerózní kolitidy bohužel nikdy nevede k plnému uzdravení. Záleží na tom, v jaké fázi je nemoc odhalena a jak vážné jsou její příznaky. Velice důležitou součástí léčby je tlumení zánětu. Farmakologická léčba spočívá v podávání léků ve formě čípků nebo klyzmat (tekuté léky, které se vpravují do těla konečníkem). Podávají se:

• aminosalicyláty,
• kortikoidy,
• imunosupresiva (léky potlačující imunitu),
• střevní dezinficiencia (léky proti průjmu).

Ulcerózní kolitida: dieta

Aby se minimalizoval vznik střevních zánětů, vyžaduje ulcerózní kolitida jídelníček se speciální úpravou. Jídelníček by měl obsahovat nedráždivé potraviny a tzv. bezezbytkovou stravu (potraviny, které jsou plně stráveny). To znamená, že je naprosto nevhodná například vláknina, která je pro zdravé lidi považována naopak za velice prospěšnou.

Dieta by měla být bohatá na potraviny s obsahem železa a vápníku. Velice prospěšná mohou být probiotika ve formě doplňků stravy a mléčné výrobky se sníženým obsahem laktózy. Dále by měl pacient přijímat dostatek neslazených tekutin.

Chirurgická léčba ulcerózní kolitidy

Vážné případy ulcerózní kolitidy s těžkým průběhem si mnohdy žádají chirurgické řešení. Je potřeba odstranit úplně celé tlusté střevo (nebo jen postižené oblasti) a z části tenkého střeva je pak vymodelován umělý vývod (stomie), který může být dočasný či trvalý.

Biologická léčba ulcerózní kolitidy

Má-li farmakologická léčba neuspokojivý efekt nebo jsou-li příznaky onemocnění velice vážné, nabízí se ještě biologická léčba, která působí na specifická místa zánětu a efektivně je tlumí. Na území České republiky se používá například infliximab, což je lék ze skupiny monoklonálních protilátek. Podává se ve formě infuzí.

Přírodní léčba: ulcerózní kolitida a bylinky

Babské rady sice nejsou definitivním řešením, které pacienty s ulcerózní kolitidou zbaví všech problémů, ale některé bylinky mohou pomoci například při střevním krvácení:

• kontryhel žlutozelený,
• zlatobýl obecný,
• kokoška pastuší tobolka.

Mezi přírodní prostředky, které posilují činnost a zdraví střev, patří:

• lněný olej,
• borůvky,
• odvar z ostružinových listů.

Helmintická terapie (alternativní léčba ulcerózní kolitidy)

Poněkud kontroverzním způsobem léčby ulcerózní kolitidy, který představuje absolutní novinku, je tzv. helmintická terapie. Spočívá v tom, že jsou pacientům do střev aplikována vajíčka tenkohlavce prasečího. Larvy se pak ve střevě uplatní při tlumení imunitní reakce těla.

Komplikace ulcerózní kolitidy

Velice vážnou komplikací, která může u střevní kolitidy nastat, je toxický megacolon. Jde o situaci, kdy se v tlustém střevě přestane posunovat natrávená potrava, hromadí se na jednom místě a střevo se postupně roztahuje.

V trávenině se množí mikroorganismy, které přes oslabenou střevní stěnu snadno přestoupí do krve, způsobí záněty a přinejhorším i sepsi. V extrémních případech může dokonce dojít k protržení střeva a uvolnění obsahu do dutiny břišní. Pacient je ohrožen zánětem a masivním krvácením.

U neléčené formy ulcerózní kolitidy je zvýšené riziko vzniku zhoubných nádorů ve střevech, hlavně u pankolitidy.

Zdroje: webmd.com, healthline.com, crohn.cz