Přechod od dětského k dospělému lékaři

„Dospělého“ praktického lékaře je nutné začít hledat okolo osmnácti let věku. Kdo s tím mladému člověku pomůže a jak by měl postupovat?

Na dětech se pozná, jak ten čas rychle utíká. Miminku, které zpočátku pravidelně vážili v ordinaci u pediatra, je najednou osmnáct let. Věk dospělosti, čas k přechodu od pediatra k lékaři pro dospělé. Většinou k tomu dojde přirozeně a čerstvě plnoletí se zaregistrují u lékaře svých rodičů.

Pokud rodinný lékař nepřijímá nové pacienty, nebo to z nějakého jiného důvodu není možné, má mladý člověk ještě rok času na to, aby si našel jiného praktického lékaře. U pediatra může být registrován až do svých devatenácti let. „Poté již na něj přestane lékař dostávat tzv. kapitační platbu, která pokrývá značnou část péče u praktických lékařů, ale i to, že by pojišťovna nemohla uhradit zdravotní výkony, které spadají do péče vykazované mimo kapitaci. Informační systém pojišťovny toto vykazování hlídá,“ upozorňuje Oldřich Tichý, tiskový mluvčí VZP. Registrující praktický lékař pro děti a dorost by měl pacienta s předstihem upozornit, že je na čase se rozloučit.

Kde hledat lékaře?

Jak již bylo řečeno úvodem, i vzhledem k rodinné anamnéze je dobré, aby měli členové nejbližší rodiny společného praktika. Případně je praktický lékař pro děti a dorost většinou schopen svým odrostlým pacientům nějakého doporučit. „Někteří pečliví pediatři dokonce převzetí do péče s konkrétním lékařem dojednají,“ dodává Jana Uhrová, místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů ČR.

Další cestou pak je zkusit přímo kontaktovat jednotlivé praktické lékaře v okolí bydliště. Pomohou vám v tom stránky Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb, kde si můžete prostřednictvím „rozšířeného vyhledávání“ najít ve svém okolí nejbližší praktické lékaře pro dospělé (kategorie Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé). Ve většině případů najdete v „detailu“ informaci o smluvních pojišťovnách.

Nemáte-li štěstí při samostatném hledání, obraťte se na svoji zdravotní pojišťovnu.  „V případě, že pacient ‚dospělého lékaře‘ nemůže sehnat, je povinnost příslušné zdravotní pojišťovny, která má přehled o vytíženosti jednotlivých lékařů, mu ho zajistit,“ říká Jana Uhrová a dodává: „Pacient se může obrátit i na Sdružení praktických lékařů ČR. Již pět let nabízíme pomoc s hledáním praktického lékaře na telefonní lince 267 184 063 nebo e-mailem spl@zdravotnictvi.cz. Zdůrazňuji, že této možnosti za uvedenou dobu nikdo nevyužil.“

Kdy může lékař odmítnout?

V České republice si může pacient svého lékaře vybrat a on by jej měl bez problémů přijmout. Z jakých důvodů může ale praktický lékař nového pacienta odmítnout?

„Lékař může podle zákona odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by se tím překročilo jeho únosné pracovní zatížení tak, že by došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných již přijatým pacientům. Posouzení této únosnosti je však na lékaři samém. Přijetí nového pacienta mohou bránit také provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení, ale to v případě péče praktického lékaře nepřipadá moc v úvahu. Naopak oprávněným důvodem pro odmítnutí pacienta je v oboru praktického lékařství přílišná vzdálenost místa pobytu pacienta pro výkon návštěvní služby. O odmítnutí přijetí do péče vám lékař musí vydat písemnou zprávu, ve které důvod uvede,“ říká Oldřich Tichý.

Jak postupovat při hledání praktického lékaře

  • Nejprve se zeptejte u lékaře rodičů, zda přijmou rodinného příslušníka.
  • S výběrem „dospělého“ praktického lékaře by měl pomoci pediatr.
  • Pacient může hledat v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb.
  • Má-li pacient stále potíže s hledáním lékaře, měl by kontaktovat svoji zdravotní pojišťovnu.
  • Pomoc s hledáním nabízí i Sdružení praktických lékařů ČR na telefonní lince 267 184 063 nebo na e-mailu spl@zdravotnictvi.cz.