Ráda a hodně běhám, zajímám se o běh a na sociálních sítích na mě pochopitelně vyskakují hlavně příspěvky zaměřené tímto směrem. Tím pádem jsem viděla i hodně videí o tom, že při běhu si vlastně můžete velmi jednoduše vyrobit máslo. Jenže to vypadalo tak trochu neuvěřitelně. Copak stačí tak málo?
Máslo si doma vyrobíte docela snadno, to je pravda. Prostě šleháte hodně tučnou smetanu tak dlouho, až ji „přešleháte“. Pak vám v robotu vznikne čerstvé máslo a podmáslí, které můžete taky dobře využít. Máslo už pak jen „vyperete“, tedy propracujete ve studené vodě, abyste z něj dostali i poslední zbytky podmáslí, můžete ho nějak dochutit, a pak prostě mažete.
No, přiznejme si to, je to trochu nuda. Možná i proto sítě zaplavila videa, kterak si máslo vyrábí běžci při svých dlouhých bězích. Je to jednoduché: smetanu nalijete do sáčku, ten vezmete k sobě na záda a běžíte. Na tom nic nemůže být, říkám si, liju a vybíhám.
Napoprvé se pokus nepovedl
Jenže první pokus se vůbec nepovedl. Na konci 18kilometrového běhu byl obsah sáčku pořád stejně tekutý, jen nahoře byly asi dvě bublinky. Čím to?
Mám několik teorií: jednak jsem sáček se smetanou v batůžku „utemovala“ bundou, protože jsem se bála, aby zas tak moc neskákal, jednak možná při běhu málo skáču (což by byla známka dobré techniky, ale tomu upřímně zrovna moc nevěřím, moje technika úplně vytříbená není), jednak jsem použila trvanlivou smetanu. Kamarádka běžkyně ještě pojala podezření, že byla na pokus moc velká zima, že třeba smetana potřebuje k vyšlehání větší teplo. Kdo ví. Já sázím na tu trvanlivou šlehačku.
Pokus číslo 2
Pochopitelně jsem se nechtěla vzdát, takže po nějaké době následoval druhý pokus. Poučená jsem koupila smetanu čerstvou. Navíc jsem na svůj běh vyrazila ne na rovnou a klidnou cyklostezku, ale na pořádný trail do přírody. Skákání přes kořeny a kameny, seběhy i následné šlapání do kopce. To už přeci musí vyjít, říkala jsem si.
Po 15 kilometrech napjatě vyndávám sáček z batůžku. Pořád v něm je hodně tekutiny, takže začínám být zklamaná. Jenže když ho otevřu, nestačím se divit. Ta tekutina je podmáslí, po stěnách sáčku je nalepené skvěle vybouchané máslo. Povedlo se!
Už pro ten dobrý pocit
Nebylo ho moc, z kelímku smetany skutečně jen asi tak na namazání dvou krajíců chleba. Však také pro přípravu kostky másla je potřeba 750 ml až litr smetany. Takže množství másla, které vyjde z takového běžeckého pokusu, vás úplně neohromí. Taky produkt není dokonalý, jako koupené máslo. Měla jsem v něm trošku hrudky. Ale jíst se to dalo a vlastně mě hřál pocit, že jsem si ho vyrobila sama.
Ilustrační snímek
U másla to ale skončit nemusí. Narazila jsem i na video, kde si běžkyně vyrobila zmrzlinu. Prostě smetanu ochutila, jak chtěla, všechno zabalila do pytle s ledem, hodila na záda, a vyběhla. A po pár kilometrech si užívala sladkou odměnu. Tady na rovinu říkám, že to zkoušet nebudu, protože běhat s batohem plným ledu, mě neláká. Ale vypadá to, že fantazii se meze nekladou.
Tak co, zkusíte si taky vyrobit během něco k jídlu?
ČLÁNKY DO MAILU