Zatímco před deseti lety české domácnosti za rok zaplatily ve zdravotnictví dohromady 49 miliard, v roce 2023 to bylo už 93,7 miliardy, tedy bezmála 15 procent ze všech v tuzemsku utracených peněz za zdravotní péči. Ukazují to nejnovější data zveřejněná Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
Statistici tento údaj zprůměrovali také na jednoho člověka žijícího v Česku. Právě na tomto přepočtu jde vidět, jak rychle tempo zvyšování výdajů na zdraví roste. V roce 2010 si domácnosti z vlastních peněženek připlácely na zdravotní péči v průměru na obyvatele necelé čtyři tisíce korun, v roce 2023 to bylo již 8 615 Kč,
uvádí ČSÚ v podrobnějším materiálu.
Nejvíce utrácíme za léky a zubaře
Úřad také vyčísluje, za co domácnosti utrácí. Nejvíce si připlácejí za léky, ať už volně prodejné či za doplatky na léky na předpis. (…) Další významnou položkou v rodinných rozpočtech je i stomatologická péče, za kterou domácnosti v roce 2023 vydaly přes 20 mld. Kč,
uvádí ČSÚ v aktuální tiskové zprávě.
Do ambulancí zubařů posílají zdravotní pojišťovny dlouhodobě nejméně peněz. Předloni to bylo necelých 16 miliard, takže sami pacienti platili více než polovinu (56,5 %) veškeré péče v zubních ambulancích. Navíc, mezi roky 2022 a 2023 pacienti u zubařů zaplatili o další dvě miliardy korun navíc. Jde o peníze například za plomby, implantáty nebo i rovnátka.
Léky i pomůcky
Každý obyvatel ČR utratil v roce 2023 v průměru ze své kapsy za zdravotní péči 8 615 Kč, z toho za léky na předpis 1 506 Kč, 1 976 Kč za volně prodejné medikamenty a 683 Kč za zdravotnické pomůcky.
Není to jen vůle pojišťoven. To, že zrovna zubaři budou mít málo plně hrazené péče, vzešlo před lety z jejich vzájemné dohody, zubaři dlouhodobě stáli o to, aby si jejich péči lidé do velké míry platili sami ze svého. Postupně situace vygradovala v to, že přibývalo ordinací, které smlouvy s pojišťovnami vypovídaly úplně, protože se dokázaly uživit i bez nich. I to je jeden z důvodů rostoucích výdajů domácností do tohoto typu ošetření.
Příští rok by se ale poměr mezi platbami od pojišťoven a od domácností mohl maličko stočit ve prospěch lidí, protože pojišťovny začnou poprvé přispívat na bílé plomby i moderní ošetření kanálků zubů.
Kromě léků a zubařů se do výdajů ČSÚ započítal také náklady na různé zdravotnické prostředky: třeba brýle včetně dioptrických skel, naslouchadla, ortopedické vložky, pomůcky pro diabetiky apod. Do výdajů domácností jsou zahrnuté také ty na dentální hygienu, nehrazenou nutriční terapii nebo fyzioterapii.
Suma počítá také s poplatky. Jak tím legálním na pohotovosti nebo za různé vystavování potvrzení, tak těmi nelegálními, které vybírá stále více ordinací a mezi které patří třeba poplatky za registraci, roční poplatky, za administrativu nebo nadstandardní vybavení čekárny, pokud jsou lékaři vybírané automaticky a povinně.
Statistici také upozorňují, že v roce 2023 se jim do čísel za domácnosti vůbec poprvé propsaly také výdaje na dlouhodobou péči. Činily 2,1 mld. Kč.
Víc platí i pojišťovny
Ovšem nerostou se jen platby lidí, více peněz teče do zdravotnictví prakticky ze všech zdrojů. A tím hlavním je veřejné zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny hradily téměř tři čtvrtiny celkových výdajů na zdravotní péči v Česku. V roce 2023 tato celková suma činila 642 miliard korun.
Meziročně se zvýšily o 44,8 mld. Kč a v přepočtu na jednoho pojištěnce zaplatily pojišťovnu v průměru za rok 59 018 korun.
„Nejvíce prostředků vydaly zdravotní pojišťovny na léčbu nemocí oběhové soustavy a na léčbu zhoubných novotvarů. Celkem se jednalo u těchto dvou nejnákladnějších skupin diagnóz o částku převyšující 100 miliard korun,“ říká Helena Chodounská z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Proč utrácíme stále více
Proč se útraty pacientů zvyšují, analýza ČSÚ neuvádí. Lze ale dovodit, že příčin je několik. Za zvýšenými výdaji je zcela jistě zdražování práce, materiálu i cen u volně prodejných léčiv, protože ty jsou neregulované. Zvyšovat se mohou i doplatky, ale u nich existuje hranice, po jejímž překročení pacient už další nehradí (více jsme o nich psali zde). S tím souvisí také nárůst různých poplatků účtovaných v ordinacích nad rámec zdravotních služeb, ať už co do jejich škály nebo počtu ambulancí a lékařských specializací, které je vybírají.
Vyšší výdaje se dají nejspíše vysvětlit i tím, že se nabídka zboží a služeb za své se ve zdravotnictví rozšiřuje, tak je i více za co utrácet. Typickým příkladem mohou být klientem placené laboratorní testy, očkování nebo šetrnější zákroky třeba v očích. Teoreticky se výdaje domácností mohou zvedat i proto, že ochota lidí investovat do svého zdraví roste a přibývat může i těch, kteří jsou rozhodnutí částky za útratu navyšovat nejen kvůli zdražování.
ČLÁNKY DO MAILU