Hlavní navigace

Když se hýbeme jen tolik, co opice, ke zdraví nám to nestačí

28. 8. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Pro zachování fyzické kondice a snížení rizika kardiovaskulárních a metabolických onemocnění bychom prý měli denně ujít alespoň deset tisíc svižných kroků. Ať už je tenhle počet odpovídající, nebo ne, fakt, že tělesný pohyb je pro udržení zdraví člověka nutností, je podložen tolika medicínskými důkazy, že už jej dnes nikdo nerozporuje, říká MUDR. Petr Podroužek z EUC.

Odborníci porovnávali fyzickou energii vydanou na desetitisíce kroků s aktivitou člověku nejblíže příbuzných druhů, tedy šimpanzů, orangutanů a goril, se kterými máme více než 97% shodu v DNA. Zjistili, že co se týká pohybu, vedou opice život podstatně zahálčivější.

Opice ve svém přirozeném prostředí tráví ve dne odpočinkem asi deset hodin, v noci prospí devět až deset hodin, zbytek je krmení, společenské aktivity a hry. Takto vydaná energie zdaleka nedosahuje oněch lidských deseti tisíc kroků denně. Přitom ale opice ve svém lenivém režimu netrpí zdravotními problémy, které by se daly u takového životního stylu čekat u jejich lidských příbuzných. To je rozhodně nespravedlivé.

Od lovců sběračů ke gauči s televizí

Oddělení vývojových linií člověka a šimpanze se datuje před asi 7 miliony lety, postupně byl opouštěn život na stromech. Anatomické změny, zlepšení chůze na dvou nohách a napřimování postavy před 2–4 miliony lety znamenalo více času na pevné zemi a pohyb po daleko větším teritoriu. Aktivní sběr plodů a lov si vynutil v podmínkách Afriky vyšší fyzickou aktivitu, ta zas pomohla rozvoji nervové tkáně a mozku, začaly se využívat nástroje.

Lidský metabolismus se postupně na tuto dlouhodobou a stálou fyzickou aktivitu adaptoval – lze říci, že člověk si na ni vytvořil závislost. Moderní člověk tak zůstává stále geneticky adaptován na aktivní styl života lovců sběračů, nakonec ještě ve středověku většina lidí těžce pracovala na poli.

Dnes je ve vyspělých zemích zajištěn dostatek potravin s energetickým obsahem často větším, než je denní výdej energie, což vede nutně k obezitě – a navíc v současnosti fyzická aktivita moderních lidí dále klesá. Změny jsou z hlediska evoluce příliš rychlé a adaptace, která byla původně výhodná pro přežití, znamená náhle riziko. S nutností denní fyzické aktivity prostě nic neuděláme. Přitom konkrétně Češi patří údajně spíše k méně sportujícím národům. Pravidelně sportuje jen asi 35 % Čechů, více mladší ročníky, průměrný počet hodin strávených sportovní aktivitou se odhaduje na 2–5 hodin týdně (Český statistický úřad, Praha, 2017, Česká spořitelna 2020).

Proč nám nestačí tolik pohybu jako opicím

Současný nedostatek pohybu a obezita je nebezpečný trend především z důvodů zdravotních komplikací, které je provázejí. Podstatně vyšší je riziko kardiovaskulárních onemocnění, která postihují srdce a oběhovou soustavu – vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční a aterosklerotické změny na cévách.

Nedostatek pohybu vede ke změnám lipidů v krvi, má vliv na zvýšení hladiny celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů a sníženou koncentraci ochranného HDL cholesterolu.

Diabetes druhého typu (dříve tzv. diabetes dospělých) se spolu s obezitou objevuje stále častěji i u mladších ročníků, kde atraktivita televize, gauče a počítačových her vyhrává nad sportem a pohybovou aktivitou. Pravidelná fyzická aktivita přitom zlepšuje citlivost buněk na hormon inzulin, který reguluje hladinu cukru – tělo pak potřebuje méně inzulinu, aby zvládlo udržet hladinu cukru ve zdravém rozmezí.

Nedostatek pohybu se projevuje i u mnoha dalších poruch tělního metabolismu (například dny, arthritis uratica) – porucha metabolismu kyseliny močové, zvýšená hladina v krvi vede k ukládání krystalů do kloubů za vzniku zánětu (artritidy), může ale jít i o komplex problémů, jako je například metabolický syndrom (obezita, hypertenze, porucha lipidového metabolismu, diabetes).

Jak zjistit včas počínající civilizační onemocnění

Jednu z možností, jak na počínající rizika těchto civilizačních onemocnění včas upozornit a kontrolovat svůj zdravotní stav, poskytuje laboratorní vyšetření. Stanovení jednotlivých látek, které současné laboratoře dovedou kvalitně provést (většinou z krve), poskytuje přímý a nezkreslený obraz vnitřního prostředí organismu.

Dnes si můžeme i bez doporučení lékaře jako samoplátci nechat vyšetřit řadu laboratorních parametrů, vyšetření krevních lipidů z hlediska kardiovaskulárního rizika (celkový cholesterol, LDL cholesterol, HDL cholesterol, triacylglyceroly), regulaci hladiny cukru v krvi – glukóza, glykovaný hemoglobin (ukazuje regulaci hladiny cukru v předcházejících přibližně dvou měsících), krevní obraz, funkci štítné žlázy a další.

Laboratoře se snaží zájemcům usnadnit rozhodování, „co si nechat vyšetřit“, a sdružují laboratorní vyšetření do formy balíčků, které jsou zacíleny na typy rizika nebo na celkovou prevenci rizik. I když laboratoře k výsledku konkrétního vyšetření udávají pro srovnání i hodnoty pro zdravou populaci, řada lidí si s vyhodnocením svých výsledků a zdravotního rizika neví úplně rady, zvláště tam, kde bylo vyšetřeno více parametrů. Proto mohou využít s některým konkrétním balíčkem laboratorních vyšetření online konzultaci lékaře prostřednictvím služby Lékař online 24/7, kterou provozuje zdravotnická skupina EUC. Po obdržení laboratorního výsledku zabezpečeným e-mailem dostává pacient i přístupové údaje pro online konzultaci s lékařem, ta probíhá formou chatu nebo videohovoru. Zájemci tak mohou podstoupit vyšetření včetně konzultace například v rámci balíčku Prevence basic, Prevence komplex nebo třeba Zdraví sportovce, Celiakie – nesnášenlivost lepku a dalších.

Již staří Římané měli rčení „Praemonitus praemunitus – Předem varován, předem ozbrojen“, které asi vystihuje i současné zaměření preventivní laboratorní diagnostiky. Možná právě takovéto včasné varování může přispět ke změně životního stylu ve prospěch aktivní pohybové aktivity.

Autor článku

MUDr. Petr Podroužek, CSc.

Odborný ředitel EUC Laboratoří

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).