Hlavní navigace

Neoceňujme pracanty. Dlouhá pracovní doba zabíjí, říká WHO

26. 5. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Světová zdravotnická organizace upozornila, že příliš dlouhá pracovní doba je významný rizikový faktor pro lidské zdraví. Odborníci mluví o 55 a více odpracovaných hodinách týdně. Lidé, kteří pracují déle, by měli v jejich vlastním zájmu místo odměny dostat spíše varování.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vedla příliš dlouhá pracovní doba v roce 2016 k odhadovanému počtu 745 000 úmrtí na mrtvici a srdeční choroby, což je nárůst o 29 % od roku 2000. Nová globální zpráva WHO a Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization – ILO) zdůrazňuje, že práce více než 55 hodin týdně je hlavní rizikový faktor pro nemoc a smrt. O závěrech informuje prof. Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu, z jehož textu dále citujeme. „Takže nejen faktory životního stylu, ale i práce, kterou jen tak ignorujeme a oceňujeme ‚pracanty‘, může efektivně zabíjet v nízkém věku…“ uvádí.

Pracujeme stále více – a škodí nám to

Na základě metaanalýzy desítek studií varuje WHO před neustálým prodlužováním pracovní doby. „Dlouhá pracovní doba vedla v roce 2016 k 745 000 úmrtím na cévní mozkovou příhodu a ischemickou chorobu srdeční, což je podle posledních odhadů Světové zdravotnické organizace a Mezinárodní organizace práce, zveřejněných dnes v Environment International, 29% nárůst od roku 2000,“ cituje prof. Ruprich.

V první globální analýze ztrát na životech a zdraví spojené s dlouhým pracovním časem odhadují WHO a ILO, že v roce 2016 zemřelo na mrtvici 398 000 lidí a 347 000 na srdeční choroby v důsledku odpracování nejméně 55 hodin za týden. V letech 2000 až 2016 se pak počet úmrtí na srdeční choroby v důsledku dlouhé pracovní doby měl zvýšit o 42 % a na cévní mozkovou příhodu o 19 %.

Galerie: Udělají z nás technologie zrůdičky? Takhle má vypadat člověk roku 2100

Zatížení kriticky dopadá hlavně na muže

Toto zatížení chorobami v souvislosti s výkonem povolání je obzvláště významné u mužů (72 % úmrtí se týkalo mužů), lidí žijících v regionech západního Pacifiku a jihovýchodní Asie a lidí středního nebo staršího věku. Většina zaznamenaných úmrtí byla mezi lidmi umírajícími ve věku 60–79 let, kteří pracovali 55 hodin nebo více týdně ve věku od 45 do 74 let.

„Vzhledem k tomu, že je nyní známo, že dlouhá pracovní doba odpovídá přibližně za jednu třetinu celkové odhadované zátěže nemocí z povolání, je považována za rizikový faktor s největší zátěží nemocí z povolání. To nás posouvá k uvažování novým směrem k tomuto psychosociálnímu faktoru.“

55 hodin týdně a více = zvýšené zdravotní riziko

Studie dospěla k závěru, že práce 55 a více hodin za týden je spojena s odhadovaným 35% vyšším rizikem cévní mozkové příhody a 17% vyšším rizikem úmrtí na ischemickou chorobu srdeční, a to v porovnání s 35 až 40 odpracovanými hodinami týdně.

Počet lidí pracujících dlouhé hodiny se stále zvyšuje a v současné době se má tento problém týkat 9 % celkové populace na celém světě. „Tento trend vystavuje ještě více lidí riziku pracovního postižení a předčasné smrti,“ konstatuje zpráva.

Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo srdečních chorob

Autoři studie upozorňují také na možný dopad pandemie covidu, která na mnoha místech a v mnoha ohledech významně změnila organizaci pracovní doby, jak uvedl Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO:

„Práce na dálku se stala normou v mnoha průmyslových odvětvích, což často stírá hranice mezi domovem a prací. Kromě toho bylo mnoho podniků nuceno omezit nebo ukončit provoz, aby ušetřily peníze, a lidé, kteří jsou stále na výplatní listině, nakonec pracují více hodin. Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo srdečních chorob. Vlády, zaměstnavatelé a zaměstnanci musí spolupracovat, aby se dohodli na opatřeních pro ochranu lidského zdraví.“

„Práce 55 hodin a více týdně představuje vážné zdravotní riziko,“ dodala Maria Neiraová, ředitelka odboru životního prostředí, změny klimatu a zdraví WHO. „Je čas, abychom se všichni probudili a uvědomili si, že dlouhá pracovní doba může vést k předčasné smrti.“

Rizika jsou jasná. Co s tím?

WHO a ILO navrhují opatření, která by mohla pomoci zamezit příliš dlouhé pracovní době. Na vládní úrovni by to bylo zavedení a vymáhání zákonů zakazujících povinné přesčasy a zajišťujících maximální limity pracovní doby. Dále kolektivní smlouvy mezi zaměstnavateli a sdruženími zaměstnanců mohou zajistit flexibilnější pracovní dobu a zároveň stanovit maximální počet pracovních hodin. A v neposlední řadě by se sami pracovníci měli snažit zajistit, že počet jimi odpracovaných hodin nebude stoupat nad 55 nebo více za týden.

„Proč o tom hovoříme? Souvislosti jsou jednoznačně spojité s životním stylem a pozvolným rozvojem chronických zánětů v těle,“ uzavírá prof. Ruprich.

WHO již v minulosti upozorňovalo například na rizika práce na směny či v nepravidelných režimech. Tématu se věnujeme mj. v rozhovoru s prof. Milanem Tučkem, který říká: „Práce na směny škodí zdraví. Měla by být jen tam, kde je to nezbytné.“ Více k tématu také v článku Dlouhé směny škodí zdraví. Důležitá je délka, ale i řazení směn.

Autor článku

Šéfredaktorka serveru Vitalia.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).