první pomoc

Odstranění bodlin mořského ježka, ošetření požahání medúzou a jedovatí hadi a pavouci v Chorvatsku… Lékařka radí, co dělat při setkání s nebezpečnými živočichy na zahraniční dovolené.

KVÍZ – Jak ošetřit puchýř nebo odřené koleno? Na léto praktická otázka, protože drobným úrazům volno přímo nahrává. A dávno jsou doby, kdy byl k dispozici jeden druh dezinfekce a náplasti.

Upadl na chodníku. Kolem něj hlouček lidí a nikdo neví, co má dělat. Jenže pak se objevíte vy, zatřesete jeho rameny, zeptáte se, zda je v pořádku, a když neodpoví a normálně nedýchá, zahájíte resuscitaci. Protože vy víte, co máte dělat. Vy znáte zásady první pomoci. Nebo ne?

Přestože lékaři dokáží zachránit život pacientům s infarktem v naprosté většině případů, ještě stále na něj mnoho lidí umírá. Jsou to zejména ti, kteří se rychle nedostanou do specializovaných pracovišť a k moderní léčbě.

Urgentní potíže, vytočení tísňové linky, houkání sanitky, naložení pacienta… a teď kam? Pacienti či jejich blízcí mnohdy mají představu o tom, kam by měl vůz zdravotnické záchranné služby zamířit.

Pokud se někdo při obědě zakucká, neznamená to, že má během pár vteřin dostat ránu do zad. Kdy se člověk opravdu dusí? Nejdříve je třeba vyhodnotit situaci a až pak případně zasáhnout. Rozdíl je, jestli zachraňujete dospělého, nebo malé dítě.

Na celém světě zemře na následky blesku deset lidí denně. Oběti jsou bohužel i v ČR. Kam se schovat, když zaslechnete hrom? Víte, jak daleko máte být od osaměle stojícího stromu?

Popálení kůže a úrazy očí, to jsou – vedle poranění rukou a prstů – bohužel běžné následky silvestrovských oslav. Je dobré dát si pozor a také znát pro všechny případy první pomoc.

Tak začínal inzerát uveřejněný reverendem Chadem Varahem v britských novinách 7. listopadu 1953. V krizi nabádal telefonovat na vůbec první linku naděje do kostela sv. Štěpána v Londýně.

Jan Zlatohlavý se věnuje chirurgii ruky a zápěstí a každé léto se snaží zachránit ruce kutilů, kterým se práce „vymkla z ruky“. Nejhorší je dle jeho zkušeností náčiní zhotovené podomácku, přibývá ale i úrazů způsobených komerčními stroji, které si jejich majitelé všelijak „vylepšují“.

V řadě médií se stále dokola objevují informace o tom, kolik za život sníme pavouků. Lezou nám opravdu ve spánku do úst? A pokud ano, hrozí nám něco? Odpovědi má známý český arachnolog Tomáš Jeřábek.

Pohmožděniny, šokové stavy, bolesti svalů a kloubů, pooperační péče… Arnica montana má široké využití a je označována za „lék první pomoci“. Přibalte si ji na hory.

Ledovka, ale i náhlý příval sněhu dokáže potrápit nejen řidiče, ale i chodce. Často kvůli nim končí na zemi s řadou úrazů, které vyžadují pomoc ostatních lidí. Umíte pomoci, když si někdo vykloubí rameno, podvrtne kotník, má omrzliny?

Lékařskou pomoc kvůli žihadlu či bodnutí jedovatým hmyzem vyhledají každoročně tisíce lidí. Většinou si ale můžeme poradit sami, nebezpečí hrozí hlavně alergikům a lidem s atopickým ekzémem.

Podcenili jste sílu slunce a podařilo se vám spálit si záda a ramena? Chlaďte!

Masáž srdce, umělé dýchání, stabilizovaná poloha? Dokonalou první pomoc ovládá málokdo z laiků. Ale chyb děláme spoustu – ať už podceněním situace, nebo naopak přílišnou aktivitou.

Jste na cestě a bolí vás v krku? Nebo jste zapomněli doma Kynedril a nechcete se už vracet? Některé vyhrazené léčivé přípravky jsou k dostání na benzínových pumpách. Brzy budou některé léky k dostání ve vybraných drogeriích nebo obchodech s potravinami.

Léto, slunce a koupání. V České republice každým rokem utone okolo dvou set lidí. Stačí okamžik. Jak snížit rizika? Zejména stoprocentním dohledem a výběrem vhodných ochranných pomůcek. Podle Vodní záchranné služby to plavací kruhy a křidélka nejsou. Stále oblíbenější jsou nafukovací vesty. Je to správná volba?

Zejména při delších bězích hrozí zranění. Může jít o méně vážné puchýře, křeče a podvrtnutí, nebo o vážnější pády, dehydrataci až hypoglykemii. Britský Červený kříž radí, jak si v těchto situacích poradit a co mít s sebou na trati, abyste to unesli.

Špatná hygiena, nedostatečné osvětlení, omezené možnosti a fronta smrtelně nemocných. Nebo operační sál v nafukovacím stanu? V takových podmínkách musejí pracovat Lékaři bez hranic. Podívejte se na jejich práci v naší fotogalerii.

Obsah cestovní lékárničky se liší zejména podle toho, kdo a kam jede a na jak dlouho. Co by nemělo chybět běžné rodině s malými dětmi na letní dovolené, ať už u moře, nebo v tuzemsku?

Ten, kdo místo strojku používá žiletky, nebo dokonce břitvu, jistě se někdy pořezal. Ranky jsou nejčastěji malé a nepotřebují ošetřit. Co ale dělat v případě, kdy rána krvácí trochu víc?

Jaké jsou nejžádanější dezinfekční prostředky na zranění?

Stačí vteřina a dojde k lehkému zranění. Odřená kolena nebo i jiné části těla k jaru a létu patří. Jak ránu očistit a čím ji ošetřit?

Našli jste si klíště a říkáte si, co teď s ním? Nejprve je potřeba místo dezinfikovat, poté klíště opatrně vytáhněte a následně je potřeba kůži ošetřit. V lékárně si můžete zakoupit dezinfekci, speciální pinzety i přípravky k rychlému hojení. Případně celé sady.

Prof. Jiří Patočka upozorňuje na riziko záměny „wificilínu“, růžových bonbónů z reklamní kampaně T-Mobilu, a velmi podobných tabletek Ibalginu.

Česká obchodní inspekce průběžně monitoruje distribuční řetězce hraček a v poslední době opět odhalila takové, které jsou pro děti nebezpečné. Děti se při hraní mohou vážně zranit, udusit, uškrtit, nebo třeba popálit. Pokud máte doma nějakou hračku z naší fotogalerie, nebojte se ji vrátit obchodníkovi, případně vyhodit. Dětem ji na hraní raději nenechávejte.

U homeopatie je důležité včasné podání léku. Jaké mít doma vždy po ruce pro případ první pomoci?

Podle některých lékařů homeopatie snižuje nutnost podávání běžných léků. Jaká homeopatika jsou nejprodávanější?

Na ochrannou helmu si již zvykla většina lyžařů a snowboardistů. Kolik z nich si chrání i páteř pomocí tzv. páteřáků, se můžeme jen dohadovat. Nicméně z pultů sportovních a specializovaných obchodů mizí. K sehnání jsou dva typy: tvrdý a měkký. Jaký je v nich rozdíl?