První pomoc

Chcete vidět, jak by vlastně měla vypadat správně poskytnutá první pomoc? Můžete se to dozvědět v sobotu 9. září, kdy u příležitosti Světového dne pořádají místní spolky Červeného kříže ukázky toho, jak zasáhnout v případě úrazu nebo zdravotních komplikací.

Lékaři z nemocnice v Novém Jičíně museli ošetřit teprve tříleté dítě kvůli úrazu a otravě návykovou látkou známou pod zkratkou HHC. Ta má psychoaktivní účinky, nicméně je v Česku legální.

Ostravskou fakultní nemocnici opustil třináctiletý chlapec, kterému se před deseti dny zastavilo srdce po té, co ho na skautském táboře zasáhl blesk. Přežil to bez trvalých následků i díky perfektní laické první pomoci od vedoucích tábora a dobrovolných hasičů. Co vlastně dělat, když vypukne bouřka, a jak zasáhnout, pokud do někoho udeří blesk?

Nikdy nevíte, kdy je budete potřebovat. Ve chvíli, kdy se nečekaně zhorší zdravotní stav váš nebo vašich blízkých, jde často o každou minutu. Abyste neztráceli čas hledáním, přinášíme pětici telefonních čísel, která se vyplatí mít vždy uložená.

Jsou užitečné, ale také nebezpečné. S koncem léta jsou agresivnější, a hlavně se zdá, že jsou všude. Parfémy, sladká jídla a někdy dokonce jen voda — co všechno vosy přiláká a jak se vyhnout jejich píchnutí?

Stačí chvilka nepozornosti a člověk spadne a odře se. Dříve platilo, že se k ráně musel dostat vzduch, aby se podpořil proces hojení. V poslední době vzrůstá obliba tzv. vlhkého hojení a jeho výhody jsou přesvědčivé.

Při vysokých teplotách se více potíme a trpíme dehydratací. Snadno se můžeme přehřát, chytit úpal nebo dostat křeče. Jaká je první pomoc a proč hraje také velkou roli vlhkost vzduchu?

Léto, zábava venku, štěrk a pády. Odřeniny k prázdninám patří, zejména u dětí, ale nevyhýbá se ani dospělým. Jak bychom měli odřeninu správně ošetřit? Přikrýt, nebo ji nechat volně dýchat?

Je to již třicet let, kdy lékaři v pražském IKEM zahájili jako první v tehdejším Československu program účinné léčby akutního infarktu myokardu metodou tzv. koronární angioplastiky. Tato metoda znamenala a dosud znamená obrovský posun v pomoci lidem postiženým infarktem.

Stačí pár vět na téma záchrana života a víte, že šestatřicetiletého lékaře jeho práce baví. Pracuje na záchrance a urgentním příjmu. „O Vánocích moc kostí v krku nevídáme, zato úrazů na lyžích letos bude asi hodně,“ říká Marek Dvořák pro server Vitalia.cz.

Jedovaté houby nepoznáme podle chuti. V ČR se každoročně otráví desítky lidí. Nemělo by nás proto zajímat jen to, kam na houby a kde rostou, ale také jak rozlišit jedlé houby od nejedlých a jedovatých. A sbírat jen ty, které bezpečně poznáme.

Stačí jen malý bazén, chvilka nepozornosti… Záchranné služby vyjíždějí často k tonoucím dětem. Na co si dát pozor a jak zajistit, aby byl váš bazén bezpečný?

Ač nemáme moře, milujeme koupání. Jsme národem plavců, a přesto jsme na tom v počtu utonulých hůř, než je evropský průměr. Čím to je?

Letní horko a slunce mohou vést k přehřátí organismu a ke vzniku úžehu nebo úpalu. Tyto dva stavy si lidé mnohdy pletou, protože některé jejich příznaky jsou podobné, zejména v lehčích případech. Jde o dvě rozdílná onemocnění z přehřátí, první pomoc i léčba jsou si v mnohém podobné.

Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou, poruchy vidění – to všechno jsou příznaky cévní mozkové příhody. Následky jsou někdy i fatální. Aktuálně vycházejí nové postupy pro léčbu mozkové mrtvice, které dávají naději na zmírnění následků onemocnění.

Staré úsloví tvrdí, že každé popálení kopřivou přinese úlevu od revmatických bolestí. Není to pravda, kopřivy revma rozhodně nezaženou. Jejich chloupky však způsobují nepříjemné kožní potíže. Existují zásady, které mohou pomoci je zmírnit. Jak na to?

Tzv. „plná“ krev zvyšuje šanci na přežití vážně zraněných s rozsáhlým krvácením. Česká republika ji začíná využívat mezi prvními na světě.

Všichni asi známe „babskou radu“, když „dostaneme žihadlo“: potřít octem nebo cibulí. To skutečně platí, ale pozor – jenom u vosy.

Důkladné namazání před pobytem na slunci je základ. Zarudnutí a spálení kůže je přesto v horkých dnech běžné. Jak kůži ošetřit a co dělat dál, aby se co nejdříve zahojila?

Odstranění bodlin mořského ježka, ošetření požahání medúzou a jedovatí hadi a pavouci v Chorvatsku… Lékařka radí, co dělat při setkání s nebezpečnými živočichy na zahraniční dovolené.

KVÍZ – Jak ošetřit puchýř nebo odřené koleno? Na léto praktická otázka, protože drobným úrazům volno přímo nahrává. A dávno jsou doby, kdy byl k dispozici jeden druh dezinfekce a náplasti.

Upadl na chodníku. Kolem něj hlouček lidí a nikdo neví, co má dělat. Jenže pak se objevíte vy, zatřesete jeho rameny, zeptáte se, zda je v pořádku, a když neodpoví a normálně nedýchá, zahájíte resuscitaci. Protože vy víte, co máte dělat. Vy znáte zásady první pomoci. Nebo ne?

Přestože lékaři dokáží zachránit život pacientům s infarktem v naprosté většině případů, ještě stále na něj mnoho lidí umírá. Jsou to zejména ti, kteří se rychle nedostanou do specializovaných pracovišť a k moderní léčbě.

Urgentní potíže, vytočení tísňové linky, houkání sanitky, naložení pacienta… a teď kam? Pacienti či jejich blízcí mnohdy mají představu o tom, kam by měl vůz zdravotnické záchranné služby zamířit.

Pokud se někdo při obědě zakucká, neznamená to, že má během pár vteřin dostat ránu do zad. Kdy se člověk opravdu dusí? Nejdříve je třeba vyhodnotit situaci a až pak případně zasáhnout. Rozdíl je, jestli zachraňujete dospělého, nebo malé dítě.

Na celém světě zemře na následky blesku deset lidí denně. Oběti jsou bohužel i v ČR. Kam se schovat, když zaslechnete hrom? Víte, jak daleko máte být od osaměle stojícího stromu?

Popálení kůže a úrazy očí, to jsou – vedle poranění rukou a prstů – bohužel běžné následky silvestrovských oslav. Je dobré dát si pozor a také znát pro všechny případy první pomoc.

Tak začínal inzerát uveřejněný reverendem Chadem Varahem v britských novinách 7. listopadu 1953. V krizi nabádal telefonovat na vůbec první linku naděje do kostela sv. Štěpána v Londýně.

Jan Zlatohlavý se věnuje chirurgii ruky a zápěstí a každé léto se snaží zachránit ruce kutilů, kterým se práce „vymkla z ruky“. Nejhorší je dle jeho zkušeností náčiní zhotovené podomácku, přibývá ale i úrazů způsobených komerčními stroji, které si jejich majitelé všelijak „vylepšují“.

V řadě médií se stále dokola objevují informace o tom, kolik za život sníme pavouků. Lezou nám opravdu ve spánku do úst? A pokud ano, hrozí nám něco? Odpovědi má známý český arachnolog Tomáš Jeřábek.