pečivo

Za housku většinou zaplatíme víc než za rohlík, přesto se prodávají mnohem lépe. Jaký je rozdíl mezi houskou a rohlíkem a po čem se v obchodech jen zapráší, prozradí mistr pekař.

Je to paradox: obal prodává i u nebaleného zboží. Zvýraznit mezi jinými svůj bochník nebo housku umožňují etikety z jedlého papíru. Jde o trend, nebo experiment s nejistým výsledkem?

Kamut je příbuzný starověké tvrdé pšenice. Jeho složení je ale pro člověka vhodnější a chuť je sladší. Na našem trhu najdete kamut chléb, těstoviny, kuskus, a také běžné pečivo.

Tradiční chléb se rodí den a půl. Rychlovka hotová přes noc nemůže dosáhnout klasické chuti a vůně, ani trvanlivosti. Některé trendy ve výrobě chleba jsou slibné, jiné budí rozpaky.

Zákulisí prodeje potravin online už jsme viděli, je na čase službu vyzkoušet na vlastní kůži. Byl náš nákup kompletní, čerstvý a dodaný v dohodnutý termín? Dozvíte se i z fotografií.

ROZHOVOR – Chleba je zapotřebí vyrábět tam, kde se také konzumuje. „Zdokonalovat můžeme třeba ta auta, ale při výrobě chleba bych byl konzervativní,“ říká pekař Ladislav Teisler.

Koupit knedlík, rovná se většinou koupi divné hmoty, která se v omáčce pěkně rozmočí. Knedlíky však mohou i být poctivé. Přesvědčili jsme se o tom při návštěvě pražské knedlíkárny.

V pekařství Ječmínek našla inspekce plno myšinců po celé ploše prodejny, i přímo ve vitríně mezi pečivem nabízeným k prodeji. Přestože byla prodejna včera uzavřena, zákazu nikdo nedbal.

Pšenice a žito i nadále zůstávají hlavními surovinami při pečení chleba, společnost jim však chtějí dělat i amarant, quinoa, konopí nebo chia semena. Proč, když se to nevyplatí?

Pročítat se složením všech potravin, které skončí v nákupním vozíku, stojí fůru času. Usnadnit práci vám pomůže logo CEFF, kterým byly oceněny další potraviny bez chemie.

Už vás nebaví jíst chleba, kterého se stěží dotkne ruka pekaře? Zkuste si upéct vlastní, z žitného kvásku, který se zdarma rozdává po celé České republice. Stojí za tím pecempecen.cz.

Vánočky z obchodu berou dech. Jsou tak suché a dusivé. Vypadají skoro stejně, uvnitř je ledacos. Od éček po papayu. Od margarínu po máselný tuk. Ale najdou se i výjimky.

Na kilo ořechové náplně musí výrobce použít alespoň 25 g ořechů. U ostatních náplní do pečiva žádné normy neplatí. Máme exkluzivní srovnání socialistických náplní a těch dnešních.

Chleba se po šedesáti letech našeho odříkání trochu víc prodává. Žádný zázrak to ale není. Chceme chleba, který umějí prodávat jen řetězce, ale vyrobit ho za desetikorunu neumí nikdo.

Co je základem alginátového ovoce? Ovoce? Ne, mořské řasy. Pokud je mák hořký, znamená to, že je žluklý? Buď, nebo jde o mák technický, který je nezdravý. A jak je to s ovocnými složkami?

Domácí pekárny prý mohou za ohromný pokles spotřeby chleba. „Nesmysl,“ říká Kateřina Cajthamlová, „ženy doma nevaří, natož aby pekly chleba.“ Důvod je mnohem prozaičtější.

Výhody domácího chleba? Voní a navíc je opravdu čerstvý a teplý. To je ale zřejmě všechno. V domácí pekárně nelze upéci chléb ani kvalitní, ani nutričně optimální, ani déle nevydrží.

Jakkoliv se nám to může zdát odporné, do pečiva i čeští výrobci přidávají látku E 920, L-cystein, která se nejčastěji vyrábí z vlasů a kopyt. Našli jsme výrobky, které ji obsahují.

Koblihy, chleba, rohlíky… se pečou, jak známo, z mouky. A do mouky se, jak už je méně známo, přidávají různé látky, které mají za úkol celý proces urychlit a zlevnit. Třeba L-cystein.

Jdeme ve šlépějích novelizované vyhlášky o pečivu a u těch nejpovolanějších zjišťujeme, jaký je rozdíl mezi rozpeky a čerstvým pečivem. Různé odpovědi na jednu otázku vás zaskočí.

Chcete rohlíky, které neprošly mrazákem? Vyhněte se ceduli rozmrazeno. Od 1. srpna je toto značení povinné. Nebalené pekařské výrobky dopékané v obchodech ze zmrazených polotovarů nebo prodávané rozmrazené hotové produkty musí být ode dneška odlišeny od čerstvě upečených výrobků. Tato povinnost je zakotvena v nové vyhlášce Ministerstva zemědělství upravující značení pekárenských výrobků.

Do pečiva se dnes přidává kde co, brambory, hrách, tvaroh i fíky. Trnem v oku nám však stále zůstávají zlepšovadla a éčka. Proč je musíme v pečivu trpět?

Produkce chleba se za poslední roky snížila o tisíce tun, spotřeba jemného pečiva se naproti tomu zvyšuje. Nahradí snad buchta krajíc chleba? Zeptali jsme se odborníků.

Zákazník upozornil inspektory na plesnivý výrobek a ti se při kontrole nestačili divit. Plesnivého pečiva byly v Kauflandu desítky, zaměstnanci je připravili k rozpečení a prodeji. Závažné porušení bezpečnosti při zpracování a distribuci potravin zjistila inspekce v prodejně společnosti Kaufland v Litoměřicích. SZPI při kontrole v pekárně provozovny nalezla celkem 64 rozmražených polotovarů chlebů, které byly viditelně napadeny koloniemi plísní. Tyto produkty byly přitom připraveny spolu s…

Dopékané hluboce zamražené pečivo není horší než čerstvé. Spíše naopak. Ale pozor: nejde tu o recyklované housky, opětně rozpečené na krámě. Podstatné je použití správné technologie.

V desítkách druhů chleba na trhu se vyzná málokdo. Víte, že jen 10 % použité suroviny stačí k tomu, aby byla v názvu? A že mezi pšenično-žitným a žitno-pšeničným chlebem je velký rozdíl?

Kupujete si celozrnné pečivo, protože ho považujete za zdravější a navíc vám víc chutná? A poznáte ho vůbec? Ne všechno, co se za něj vydává, by se tak skutečně dalo označit.

Teplé pečivo krásně voní i chutná. Jak je možné, že se z něj brzy stane nedobrá gumová věc? Protože často nejde o čerstvý rohlík, ale zmrazený a třeba po měsících dopečený výrobek.

Taky vás tak naštve, když si koupíte chleba a druhý den se nedá jíst, protože je plesnivý? Rozhodli jsme se vyzkoušet, jak dlouho vydrží různé druhy a za různých podmínek. Podívejte se.

ROZHOVOR – Pekař Jan Mervart ze známého Mervartova pekařství vysvětluje, proč se chleba do supermarketů musí šidit, jak dlouho by měl správný bochník vydržet a jak ho skladovat.