Při screeningu rakoviny plic lékaři zachytí i jiné nemoci. Třeba výduť, fibrózu nebo leukémii

Screening rakoviny plic běží pátým rokem (naposledy jsme o něm psali zde). Je určený silným kuřákům či exkuřákům ve věku 55 až 74 let. Do programu je zařazují praktičtí nebo plicní lékaři a účastníci podstupují CT plic. Cílem je vyhledávat malé i větší uzly, z nichž se může vyvinout nádor. 

Při screeningovém CT jsou kromě plic vidět také srdce, část aorty, slinivky, ledvin nebo jater. I jim přitom lékaři věnují pozornost. Nemůžu se dívat jen na plíce. Radiolog musí zhodnotit komplexně vše, co vidí, říká lékař Hynek Mírka, předseda Radiologické společnosti ČLS JEP a primář Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice Plzeň.

Co dokáže odhalit prevence

Rakovina plic je jedním z nejzávažnějších onemocnění, jež mohou lékaři odhalit včas. I když se screening soustřeďuje na ni, lékaři objevují mezi vedlejší nálezy také jiné závažné plicní nemoci. Stalo se to u třetiny účastníků screeningu, z toho ve třech procentech se jednalo o plicní fibrózu. Dosud CT vyšetřením prošlo 21 417 účastníků.

Mezi odhalené vedlejší závažné plicní nemoci patří například chronická obstrukční plicní nemoc neboli CHOPN (více o této nemoci v rámci prevence jsme psali zde), rozedma, plicní hypertenze nebo fibróza, tedy závažné jizvení, jež sice není vratné, ale nasazením léčby jej lze zpomalit.

CT vyšetření pomohlo identifikovat také chronické zánětlivé onemocnění průdušek nazývané bronchiektázie, infekční zánět plic nebo sarkoidózu, což je nemoc podobná tuberkulóze, ale na rozdíl od ní není infekční.

Přibližně polovina vyšetřovaných měl nějaké onemocnění srdce a cév, některé jsou závažné. Na CT lékaři vidí například kalcifikace koronárních tepen, což je chorobné ukládání vápenných solí do stěn cév. Kalcifikace může znamenat stenózu (zúžení, pozn. red.), a tedy i ohrožení infarktem, upozorňuje Hynek Mírka.

Zachytili i rozšíření hrudní aorty. To vzniká, když je stěna této tepny ztenčená např. vlivem aterosklerózy. Tlak v tepně ji následně vyboulí. Jde přitom o změnu, která pacienta může ohrožovat na životě, protože při prasknutí většina lidí umírá na vykrvácení.

Sekundárně zachycené nemoci pří screeningu se ale zdaleka netýkají jen plic. V praxi radiologové našli u některých účastníků prevence dosud nediagnostikovaný uzel ve štítné žláze, jenž bylo dále třeba dovyšetřit. 

Lékaři nepřehlédnou ani následky osteoporózy, kdy se snižuje hustota kostí. A to tak, že někdy vznikají zlomeniny bez příčiny. Lékaři na CT snímcích už viděli třeba prasklé obratle.

Nálezy se týkají také nádorů jiných orgánů, a to včetně slinivky. Nádor slinivky jsme schopni vidět, ale ten pacient musí mít vlastně štěstí, protože někdy je schovaný nebo velmi malý, nízkodávkové CT jej nezobrazí. Navíc slinivku nevidíme při screeningu celou, popisuje radiolog.

Za výjimečný a překvapivý nález považuje leukémii. Ne že by radiolog viděl přímo rakovinu krve, to ani nejde. CT snímky ale ukázaly zvětšené uzliny v mezihrudí, což je oblast, kterou nelze vyšetřit hmatem. Pacient proto putoval na dovyšetření a teprve ta odhalila příčinu změny. Jde o zcela unikátní nález. Leukémii měl jeden pacient ze všech 20 tisíc vyšetřených, podotýká Hynek Mírka.

Přečtěte si také:

Screening rakoviny plic zachránil už devadesát životů. Dostupný by mohl být více lidem

Vidí i část ledvin či jater

A jak je vůbec možné, že při sceeningu plic jdou vidět až ledviny? Zobrazovací vyšetření začíná kousek nad plícemi a končí kousek pod nimi, takže vidíme například štítnou žlázu, kus jater, sleziny, horní třetinu ledvin a nadlevin, popisuje Hynek Mírka. Ve chvíli, kdy radiolog či radioložka snímky vidí, musí prohlédnout vše, co na nich je.

To, že něco není v pořádku, se účastník screeningu dozví od pneumologa, kterému radiolog posílá popis CT snímků. Za diagnózou, pokud jde o jiné než plicní nemoci, ale musí následně ke specialistům – onkologům, kardiologům nefrologům, hepatologům…

Proč jen rentgen nestačí

Při screeningu se používá tzv. nízkodávkové CT. Znamená to, že dávka rentgenového záření je při vyšetření výrazně snížená. Ale také to, že snímky mají nižší kvalitu zobrazení.

Podle Hynka Mírky je vyšetření s nízkou dávkou ozáření pro potřebu screeningu dostačující. Navíc dnes už je běžně spolu s radiologem snímky čte i umělá inteligence, tedy software, který je naprogramovaný, aby upozornil i na malé odlišnosti od normálu.

Ačkoliv plíce se často vyšetřují s pomocí rentgenu, není tato rychlá, levná a dostupná metoda při screeningu vhodná. Rentgenový snímek bez nálezu totiž neznamená, že člověk nemá rakovinu. Na snímku nejsou vidět malá ložiska nebo ta, která jsou schovaná třeba za srdcem nebo jinými strukturami. Pokud bychom tedy vyšetřovali jen takto, zachytili bychom ve screeningu méně nádorů, popisuje primář Mírka.

Dobré by nebylo ani vyšetření na magnetické rezonanci. U MR existují technické a fyzikální problémy, které nedovolují zachytit třeba malé plicní uzlíky. Velmi špatně bychom viděli také změny v intersticiu (tkáni mezi sklípky, průduškami a cévami), dodává lékař. Navíc MR je dražší vyšetření a méně dostupné než CT.

Ujistit se, že zdraví slouží

Pokud vás výčet diagnóz vyděsil, vězte, že většina účastníků screeningu od lékařů odchází s tím, že CT vyšetření nic neukázalo.

Vidím v tom pozitivní motivaci: Na screening jdu proto, abych se ujistil, že jsem zdravý. Nechodím si najít nemoc, ale kdyby něco nebylo v pořádku, vím, že to lékaři zachytili včas a mám šanci, říká Petra Adámková, předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů. Jsou situace, kdy si u nálezu říkám, že ten člověk si tím, že šel na screening, vlastně zachránil život, podotýká Hynek Mírka.