Byliny se zdají pro zahnání lehčích zdravotních neduhů ideální volbou, protože jsou bez chemie. Přesvědčení, že co je z přírody, neškodí a je naprosto bezpečné, je ale mylné. „Ve skutečnosti mohou byliny ovlivňovat účinek předepsaných léků nebo zhoršit některá onemocnění. Zvlášť rizikové jsou kombinace s léky na ředění krve, vysoký tlak, cukrovku či psychiku,“ upozorňuje farmaceut Filip Škarda, člen představenstva České lékárnické komory (ČLnK).
Co se dozvíte v článku
S léky nejdou dohromady
Příkladem je lékořice. Ta sice pomáhá při dráždivém kašli nebo bolesti v krku, ale zároveň může přinést zhoršení zdravotního stavu pacientů se srdečními potížemi. Ovlivňuje totiž funkce ledvin a může významně zvyšovat krevní tlak. Lidé, kteří na tlak užívají léky nebo berou kortikoidy či močopudné přípravky, proto musí být velmi opatrní při konzumaci lékořice a doplňků stravy, které ji obsahují.
Pozornost si podle lékárníků zaslouží i vrbová kůra a tužebník jilmový, tedy pomocníci proti bolesti a horečce. Už málo se ale ví, že jejich účinné látky jsou chemicky příbuzné aspirinu, takže i ony, lidově řečeno, ředí krev. Zvyšují proto riziko krvácení u lidí, kteří užívají léky na ředění krve.
Nevhodné jsou rovněž pro děti do 12 let, protože mohou ve vzácných případech přispět ke vzniku Reyova syndromu.
Přečtěte si také:
Je mi dobře, prášek si nevezmu. Lidé si nerozumně mění léčbu tlaku či cholesterolu
Mezi rizikové byliny patří i echinacea. Lidé ji užívají na posílení imunity. Jíst doplňky stravy s částmi této rostliny ovšem nemohou všichni. Lékárníci ji nedoporučují pacientům s autoimunitními chorobami, po transplantaci či při jiných zdravotních komplikacích, kvůli kterým si musí léčbou potlačovat imunitní reakci. U těchto skupin může echinacea imunitní reakci spíše rozkolísat než posílit, varuje lékárnická komora.
Proti kašli lidé užívají podběl. Některé jeho druhy ovšem obsahují látky, jež mohou poškozovat játra. Podběl proto není vhodný pro těhotné a kojící ženy, ani pro děti. Bezpečnější alternativou jsou proto podle lékárníků přípravky s jitrocelem, břečťanem nebo proskurníkem, které dokážou zklidnit podrážděné dýchací cesty bez zbytečných rizik.
Rizikový je i zázvor a česnek
Možná vás to překvapí, ale rizikový pro některé mohou být i hojně používaný zázvor a česnek. Lidé je konzumují kvůli podpoře imunity, pro zahřátí nebo v případě zázvoru proti bolesti v krku. Česnek je doporučovaný mimo jiné jako prevence rýmy. Jak ale připomíná lékárnická komora, vědecké důkazy o jeho skutečné účinnosti jsou zatím nejednoznačné.
Málokdo však ví, že i zázvor a česnek mohou zesilovat účinek léků, jež snižují srážlivost krve. Souběh jejich užívání proto může zvýšit riziko krvácení, a to i při drobných poraněních nebo zákrocích.
Zázvor navíc ovlivňuje hladinu cukru v krvi. Obezřetní proto mají být především diabetici. Zázvor ve vysokých dávkách není zcela bezpečný ani v těhotenství.
S kombinacemi poradí lékárník
Základním doporučením pro bezpečnou samoléčbu je, že než s ní pacienti začnou, měli by ji probrat s lékárníkem. Je snadno dostupným odborníkem, který může pomoci nejen s výběrem vhodného přípravku, ale také s prevencí rizikových kombinací,
dodává ČLnK.
Byliny jako takové nejsou špatné a lékárníci nechtějí od jejich užívání pacienty odrazovat. „Je ale důležité si uvědomit, že i přírodní léčba má svá pravidla a jejich dodržování je klíčové především pro pacienty s chronickými onemocněními, kteří užívají více léků,“ doplňuje farmaceutka Veronika Orendášová, která je mluvčí ČLnK.
ČLÁNKY DO MAILU