„Tělo si nezvykne na nový čas za den. I posun o jedinou hodinu může narušit hormonální rovnováhu, způsobit únavu, podrážděnost nebo zhoršenou koncentraci,“ vysvětluje farmaceut Ondřej Pleskot z Lékárna.cz.
Pleskot připomíná, že spánek tvoří čtvrtinu až třetinu našeho života. „Je klíčový v tom, že během něj dochází k regeneraci organismu. Hojí se nám rány, tělo obnovuje svoje síly a i naše mysl, psychika a emoce, prochází očištěním, informace se třídí. Je to taková noční očista celého systému,“ uvedl v podcastu Abyste se cítili dobře.
Ideální délka spánku se uvádí mezi osmi a devíti hodinami. Je to samozřejmě individuální, ale výrazně míň i výrazně víc tělu neprospívá. Také kvalita spánku má přímý vliv na naše fyzické zdraví. Podle průzkumu Zdraví pod lupou přitom trpí poruchami spánku až 29 procent Čechů.
Vyvětrat a odložit telefon
Jak problémy se spánkem řešit? Léky a doplňky stravy by podle Pleskota neměly být první volbou. Nejdřív radí zkusit režimová opatření: vyvětrat, pořídit si správnou matraci, a vyhodit z ložnice displeje. „A není to jen o televizi. Jsou to počítače, práce v ložnici, čtení do noci na mobilu, to je asi nejčastější nešvar. Ložnice by měla být místo jen pro spánek a intimnosti. I číst si můžeme vedle v obýváku,“ doporučuje.
Roli hraje i pravidelnost spánku – měli bychom chodit spát a vstávat každý den přibližně ve stejný čas, dostatek pohybu přes den – tělo by mělo být večer unavené, nebo večeře – spánek jistojistě naruší třeba těžké nebo pálivé jídlo krátce před ulehnutím.
Co chtít v lékárně?
Teprve když nezabere nic z toho, můžeme se v lékárně zeptat na suplementy. Ne hned léky, ale třeba hořčík, který se doporučuje ve formě bisglycinátu, nebo melatonin. Obě látky jsou tělu vlastní a v rozumných dávkách, se kterými poradí farmaceut, mohou pomoci.
„Melatonin není univerzální řešení. U někoho zabere výborně, jinému nepomůže vůbec. A při dlouhodobém užívání si tělo může odvyknout jej dostatečně vytvářet samo – a problém se spánkem se zhorší,“ varuje Pleskot.
Příjem uměle vyrobeného melatoninu skutečně narušuje procesy regulace spánku vlastním hormonem. To je také důvodem, proč třeba v letáku jednoho z volně prodejných léčiv s touto účinnou látkou najdete informaci, aby byl použit pouze pro léčbu pásmové nemoci (nemoc z časového posunu neboli jet lag). A také příkaz vyhledat lékaře po šesti dnech užívání bez úlevy nebo hned při zhoršených problémech. O tom, jak melatonin může spánek naopak poškodit, jsme psali zde.
Z ryze přírodních látek farmaceut doporučuje například meduňku, mučenku, chmel, kozlík či extrakt ze zeleného čaje nebo triptofanu.
Proč spí ženy hůř než muži?
Pleskot souhlasí s tvrzením, že muži obecně spí lépe než ženy. Příčin je přitom hned několik. Třeba hormony. Žena je hormonálně řízená mnohem specifičtěji než muž a v rámci menstruačního cyklu se jí v rámci měsíce mění hormonální profil. A to se podepisuje i na spánku.
Další věc je, kolik toho má žena takzvaně naloženo. Často o sobě podle lékárníka ženy mluví jako o sovách. „My pak řešíme, jestli to tak opravdu je. Klasická žena plní na začátku dne své pracovní povinnosti, přiletí domů, v podstatě doslova, a má na svých bedrech domácnost – druhou směnu. A večer přichází pomyslná třetí směna, přičemž to tak mohou mít i muži, ale spíše to jsou ženy, kdy ona musí ještě něco zařídit, domluvit, dohodnout. Tím se z ženy skřivana stává žena sova. A tím se mění architektura spánku,“ vysvětluje.
Ženskému spánku pak nepřidá ani tzv. syndrom pečovatele. „Každý se o někoho staráme a někomu pomáháme – o děti, rodiče, prarodiče. U ženy je to markantní. To ona v noci vstává. Architektura jejího spánku je rozbitější. Muž dokáže prospat celou noc a neví, co se dělo. Zato žena stihla za noc čtyřikrát odběhnout k dětem. A to má svou daň,“ doplňuje Pleskot.
A vliv má podle něj i tělesná konstituce. Na spánek má vliv tuková tkáň i svalová hmota. Do svalů se ukládá glukóza, která se pak v noci uvolňuje jako energie pro mozek. „Člověk, který má víc svalů, má bohatší rezervoár cukru pro mozek. A muži mají logicky víc svalů. A proti tomu jde nadváha. Obecně tuková tkáň není pasivní, ale vykazuje hormonální činnost, tvoří mimo jiné zánětlivé látky. V těle snižuje schopnost prát se s glukózou, oslabuje noční mozek,“ uzavírá farmaceut.
ČLÁNKY DO MAILU