spánek

Není to zase tak dávno, kdy se lidé předháněli, komu stačí méně spánku a co všechno díky tomu, že spí třeba jen pět šest hodin denně, zvládnou. Jenže to je málo na to, aby se lidské tělo dokázalo zregenerovat. Naopak, stoupá kvůli tomu riziko zdravotních potíží, které zbytečně zkracují život.

Zásadně stoupá počet lidí, kteří spí méně než šest hodin denně. Nedostatek spánku lze považovat za plíživého zabijáka – oslabuje imunitu, zvyšuje riziko obezity a dalších potíží a nemocí. Nový výzkum objevil souvislost mezi živými sny a Parkinsonovou chorobou.

Proč mluvíme ze spánku? Vědci si tím nejsou přesně jistí. Každopádně jde o fenomén častější, než bychom si mohli myslet, a má různé projevy. Většinou přichází zcela samostatně, výjimečně může být předzvěstí vážnějšího onemocnění. Co se za ním skrývá?

Když se blíží úplněk, spousta lidí špatně spí. Nemohou usnout, mají divoké sny a budí se z nich uprostřed noci, stále se převalují, anebo po probuzení nad ránem už znovu nezaberou. To ale není zdaleka všechno. Proč nás tak ovlivňuje přibývající Měsíc a úplněk? Dá se tohle nějak spolehlivě vědecky vysvětlit?

Až stokrát za hodinu se mohou mírně probrat lidé se spánkovou apnoí, přitom si to vůbec nemusí uvědomovat. Budí se však unavení a nevyspalí, často si to přitom neumí vysvětlit. Chybí jim regenerační fáze hlubokého spánku. Apnoe přitom zvyšuje riziko nemocí srdce či jater, může přispět k rozvoji deprese. Projevuje se i chrápáním, které ničí vztahy. Právě ono přitom může napovědět, že člověk má problém vyžadující léčbu.

Týká se to i vás? Spousta práce, málo spánku, jídlo v letu a setrvalý stres. Takový životní styl však může zanechat na organismu trvalé následky. Odborníci navrhují, jak se dát do pořádku a jak si přes všechen shon a pracovní nároky zachovat zdraví i duševní pohodu.

Nervy na pochodu, práce na směny, pár skleniček alkoholu večer nebo jen spousta práce. Nejen toto všechno může mít vliv na váš spánek, respektive vás o něj připravit. Nespavost potká někdy každého. První volbou nemusí být léky, pomoci může příroda. Které bylinky fungují nejlépe? A jak by měla vypadat správná spánková hygiena? Zeptali jsme se odborníků.

Hypersomnie je mimořádně únavnou záležitostí. Dostavuje se při ní pocit extrémní denní ospalosti, navzdory přiměřené době nočního spánku. Postižené osoby mohou usnout i několikrát během dne, aniž by se poté cítily svěžejší.

Po vánočním volnu se děti a studenti vrátili do školy. A se školní docházkou se vrátila i povinnost ranního vstávání. Podle neuroložky Soni Nevšímalové se ale ví již léta, že zejména dospívajícím časné ranní probouzení zdravotně nesvědčí.

Snad všichni to víme, ale mnozí z nás to nedodržují. Řeč je o tom, že ideálem, který většina lidí potřebuje, je osm hodin spánku denně. Většina z nás však spí méně – buď proto, že trpíme nespavostí, nebo si noc dobrovolně zkracujeme, ať už kvůli práci, či zábavě. Koledujeme si nejen o únavu, ale i o zdravotní potíže.

Vyskočíte po zazvonění budíku ihned z postele a jste plně připraveni začít nový den? Anebo odkládáte vstávání, protože se večer zkrátka nedonutíte jít spát v rozumnou dobu, a mátožně se ráno ploužíte po bytě? I když se tato odlišná naprogramování pojí s geny, podle vědců to jde změnit.

Zní to vlastně dobře. V noci ze soboty na neděli dostaneme zase po roce hodinu navíc, o kterou si můžeme protáhnout spánek. Ale poměrně dost lidí si stěžuje, že jim změna času rozhodí zavedený režim. U citlivých jedinců může dokonce zvýšit sklony k sezónním depresím.

Chlubit se tím, jak málo spánku člověku stačí, už naštěstí není cool. Ale i tak spousta z nás spí méně, než by naše tělo potřebovalo. Únava a pocit nevyspání rozhodně nejsou tím nejhorším, co se nám kvůli tomu může stát. Zbytečně si zaděláváme na potíže se srdcem, imunitou či třeba váhou.

Ženy, muži, děti. Každý z nich spí jinak. Dětský spánek je delší a má více hlubokých fází. Ženy potřebují spát více než muži, v životě je ale častěji postihuje nespavost. Muže zase nepravidelnosti v dýchání při spánku. Proč, to v rozhovoru pro Vitalia.cz popisuje neuroložka Soňa Nevšímalová.

Doplňky stravy s melatoninem jsou běžně k sehnání, ačkoli v Česku jsou považovány za nelegální. V některých sousedních zemích tomu tak není. Zjišťovali jsme proto u lékařů, zda skutečně představují riziko pro zdraví zákazníků.

Melatoninové doplňky stravy jsou v ČR nelegální, přesto se tady běžně prodávají. Vede to k začarovanému kruhu opakovaných zákazů prodeje a jejich porušování či obcházení. Zeptali jsme se dovozců a výrobců, proč při takto nastavených pravidlech s doplňky stravy v tuzemsku stále obchodují.

Někteří prodejci doplňků stravy nabízejí přípravky s melatoninem zakázané lékovým ústavem. Podle něj melatonin patří kvůli zdravotním rizikům pouze do léků, nikoli do potravin.

Víc než třicet procent lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19, má živé sny. A sedmnáct procent lidí má po covidu noční můry. Vyplývá to z průzkumu Centra výzkumu spánku a chronobiologie Národního ústavu duševního zdraví.

Chodíte vy nebo vaše děti spát dlouho po půlnoci a ráno nevěříte budíku, že už je nový den? Následuje ospalost a nesoustředěnost. Tzv. zpožděná fáze spánku je civilizační chorobou.

V Česku přibývá doplňků stravy s melatoninem, jejichž prodej musí skončit. Podle lékového ústavu je melatonin látka, která patří výhradně do léčiv. Přesto se u nás běžně prodává v režimu potravin.

Nemůžu usnout, bez prášků na spaní nezaberu, budím se… Špatný spánek ničí tělo stejně jako nadměrná konzumace alkoholu. Pomoci může spánková hygiena. Co to je a co dělat, abychom rychle usnuli a spali bez buzení až do rána?

Pravidelný a kvalitní spánek může pozitivně ovlivňovat míru stresu. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví by mohl pomoci předcházet i posttraumatické stresové poruše.

Prodej doplňků stravy s obsahem hormonu melatoninu provázejí kontroverze. Podle lékového ústavu v potravinách melatonin nemá co dělat. Jenže legislativa jejich dovoz umožňuje a kontroly těchto doplňků stravy jsou tak zdlouhavé, že se trh nedaří vyčistit. Přitom volný prodej melatoninu nebývale roste.

Teplé mléko před spaním je klasika, předávaná z generace na generaci. Ale může skutečně pomoci k lepšímu spánku? Svým způsobem ano, nestojí však za tím jen tryptofan, kterému se tento účinek s oblibou připisuje.

Děti ve věku 11–15 let se podrobily průzkumu, v němž se zjišťovalo, jak hodně nebo málo spí. A výsledky nejsou dobré. Spánkový deficit totiž negativně ovlivňuje jejich zdravotní i mentální stav.

Pravidelný spánek je blahodárný. Přispívá k prevenci nemocí včetně snížení rizika koronaviru. Do značné míry souvisí také s tím, jak moc hubení či obézní budeme. Což opět může mít dopad na nákazu a průběh covidu.

Našemu organismu prospěje jak vysazení „dobrůtek“ typu přesolených potravin, tak očista emocí. Když začneme pracovat i s vlastní psychikou, můžeme ve svém životě dosáhnout celé řady změn.

Divné, nepříjemné brnění, lechtání, bolest nohou při usínání. Nic moc nepomáhá. Syndrom neklidných nohou je jev poměrně častý. Sám o sobě není nijak zvlášť nebezpečný, ale může souviset s jinou nemocí.

Vlastní hlavu charakterizoval coby protržený koš s nepřehlednými zbytky informací klient psychologa. Stěžoval si mimo jiné i na potíže se spánkem a měl velké obavy z usnutí.

Lidské oko nikdy nespí. Oči se nepřestávají pohybovat ani během spánku, odpočinek ale potřebují. Oční lékař Pavel Stodůlka vysvětluje, jak jim ho dopřát.