spánek

Děti ve věku 11–15 let se podrobily průzkumu, v němž se zjišťovalo, jak hodně nebo málo spí. A výsledky nejsou dobré. Spánkový deficit totiž negativně ovlivňuje jejich zdravotní i mentální stav.

Pravidelný spánek je blahodárný. Přispívá k prevenci nemocí včetně snížení rizika koronaviru. Do značné míry souvisí také s tím, jak moc hubení či obézní budeme. Což opět může mít dopad na nákazu a průběh covidu.

Našemu organismu prospěje jak vysazení „dobrůtek“ typu přesolených potravin, tak očista emocí. Když začneme pracovat i s vlastní psychikou, můžeme ve svém životě dosáhnout celé řady změn.

Divné, nepříjemné brnění, lechtání, bolest nohou při usínání. Nic moc nepomáhá. Syndrom neklidných nohou je jev poměrně častý. Sám o sobě není nijak zvlášť nebezpečný, ale může souviset s jinou nemocí.

Vlastní hlavu charakterizoval coby protržený koš s nepřehlednými zbytky informací klient psychologa. Stěžoval si mimo jiné i na potíže se spánkem a měl velké obavy z usnutí.

Lidské oko nikdy nespí. Oči se nepřestávají pohybovat ani během spánku, odpočinek ale potřebují. Oční lékař Pavel Stodůlka vysvětluje, jak jim ho dopřát.

Vnitřní hodiny v těle řídí víc než jenom spánek. Tyto cykly, označované často jako cirkadiánní rytmy, určují také to, jak funguje imunitní systém a jak snadno nebo obtížně se lidé uzdravují z infekcí a poranění. Mohou také pomoci optimálně naplánovat operaci.

Jezte ryby! Nebo alespoň rybí tuk… Přední odborníci na výživu poukazují na důsledky nízké konzumace omega-3 mastných kyselin (nejen) u dětí a popisují přínosy vyvážené stravy, v níž v podmínkách ČR právě omega-3 velmi často chybí.

Kvalitní spánek je odpočinkem jak pro tělo, tak pro duši. Někdy nám ale není dostatečně dobrý spánek dopřán, někteří se špatným spaním trápí dlouhodobě. Co za tím vězí?

Každý z nás má svůj vlastní biorytmus – v kolik vstávat, kdy si dát oběd, kdy jít spát… Ale ne vždy svým chováním přispíváme k jeho zdravému fungování – místo odpočinku si uděláme další kávu, jídlo odložíme i přes pocit hladu a práci doděláváme večer při umělém osvětlení.

Češi perou ložní prádlo průměrně jednou za čtyři až pět týdnů. To je podle odborníků málo, mnozí totiž doporučují měnit povlečení dokonce jednou týdně. Potřebujeme ale vůbec ve velkém likvidovat bakterie a další mikroorganismy, co s námi žijí v posteli? A vyplatí se kupovat povlaky s antibakteriální úpravou?

Živé sny s podivným obsahem jsou součástí koronavirové pandemie. Vyskytují se hojně po celém světě. Bát se jich podle odborníků nemusíme, i když někdy jsou bizarní či působí děsivě.

V extrémních případech usínají i osmnáctkrát za den, trpí spánkovou obrnou, halucinacemi a chvilkově jim vypovídají svaly. V mírnějších formách usnou třeba „jen“ třikrát denně, přičemž se neustále cítí vyčerpaní, podráždění a otupělí. Řeč je o lidech trpících vzácnou nemocí – narkolepsií.

Už od pradávna se lidé snažili porozumět řeči snů a pochopit význam toho, co se děje s lidským tělem ve spánku. Došli k různým závěrům; třeba že sen souvisí se zdravím člověka a může signalizovat blížící se nemoc. Nebo ukazuje skryté touhy.

Vzpomenete si, kdy jste naposledy viděli Mléčnou dráhu, ačkoliv nebyla zatažená obloha? Světelný smog je pochopitelně nejhorší v okolí měst a negativně ovlivňuje naše zdraví.

Chrápání je nepříjemný zvuk, který dokáže být důvodem mnoha vážných partnerských hádek. Postiženi jsou nejenom spolunocležníci, ale i samotní „chrápající“, protože nemají tak kvalitní spánek. Nejvíce chrápání trápí muže po čtyřicítce.

Smutek, nedostatek energie, někdy se přidává i beznaděj a pocity úzkosti. Jak se cítíte na podzim? Pokud jste více unaveni než jindy, nejste sami.

Většina z nás potřebuje každou noc osm hodin kvalitního spánku, abychom se cítili odpočatí a měli energii do dalšího dne. Existují mezi námi ale i takzvaní „krátkospáči“, kterým stačí pouhá polovina a jsou svěží.

Téma společného spaní s dítětem dělí rodiče na dva tábory – ty, kteří zastávají tradiční výchovu a každý večer ukládají miminko do vlastní postýlky, a ty druhé, co usínají bok po boku v jedné posteli. Společné spaní údajně přispívá k vytvoření nezdravé závislosti dítěte na rodičích a může být z důvodu rizika zalehnutí miminka nebezpečné. Co je na tom pravdy?

Může vypadat jako skutečná opilost po požití alkoholu. Spánková opilost (synonymum zní patická rozespalost) je porucha vědomí, jež se řadí k mrákotným stavům. Provází ji zmatenost po probuzení, dotyčný později netuší, co dělal.

Bubnování deště na okenní parapet, praskání polen v kamnech či předení kotěte. Přistihli jste se někdy při tom, jak vám při podobných zvucích těžknou víčka? Nebo vzpomínáte s láskou na chvíle, kdy vám maminka potichu čítávala pohádky a vískala vás ve vlasech? Pak je možná na čase, abyste se seznámili s novým relaxačním fenoménem ASMR, který si získal miliony příznivců na YouTube.

Světová zdravotnická organizace v letošním roce vydala určitá doporučení týkající se používání televize, tabletů a smartphonů, potřeby spánku a denních aktivit nejmenších dětí. Děti by se podle ní měly co možná nejvíce hýbat, naopak by měl být značně omezen čas, který stráví fyzickou nečinností, například jízdou v kočárku.

Práce na směny přináší výhody firmám, ale z různých důvodů ji vyhledávají i někteří zaměstnanci. Podle odborníků jsou zejména dvanáctihodinové směny rizikem pro zdraví. Nedávný průzkum také ukázal, že důležitá není jen délka směn – dvanáct, či osm hodin –, ale i jejich řazení před následným volnem.

Rychlý, až raketový rozvoj technologií se dostává do hledáčku nejen psychologického výzkumu, ale i do klinické praxe. Jaké problémy přináší používání moderních technologií a co si počít s tzv. technostresem, popisuje psycholog Ondřej Pečený.

Moderní technologie mají řadu výhod a posouvají nás stále kupředu. Někdy možná až tam, kam jsme vůbec nechtěli.

Není žádnou novinkou, že práce na směny neprospívá našemu zdraví ani psychice, zvláště pokud nám zaměstnavatel plánuje směny bez ohledu na naše potřeby, ať už fyzické, nebo sociální. Největší zátěž představují pro organismus noční směny, které výrazně narušují přirozený biorytmus lidského těla.

Odborníci uvádí, že chrápe až 40 % mužů a ve středním a starším věku postihuje i poměrně významné procento žen. Jak se chrápání zbavit?

Stalo se vám někdy, že jste se bezprostředně po usnutí nemohli ani pohnout, vnímali neskutečný děs, případně slyšeli různé zvuky nebo viděli kolem postele postavy? Tento mezistav mezi spánkem a bděním se nazývá spánková paralýza. Každý, kdo ji zažil, si přeje jediné – okamžitě se z této noční můry probudit.

Chronický stres, málo spánku i pohybu… Jevy provázející režim workoholiků škodí imunitnímu systému. Spánkový deficit může způsobit i autoimunitní onemocnění. Pomůže změna životosprávy.

Práci ani svoje koníčky neošidíme, ale na spánku šetříme, jak se dá. Když se jednou méně vyspíme, tak se zas tolik neděje. Ale když spíme dlouhodobě málo a za světla – třeba při práci na směny, pak to může být velký problém. A dlouhodobý.