Pokud patříte mezi obdivovatele křivek pravěkých Venuší z vypálené hlíny nebo kamene, pak vězte, že nejsou odrazem vitality a krásy dle kritérií pravěkých lovců mamutů. Podle lékařů-lymfologů jsou projevem nemoci zvané lipedém. Archetypem je přitom naše nejznámější soška Věstonické venuše. „Právě proto lipedém, spojený s řadou zdravotních obtíží, nazývám Syndromem Věstonické venuše,“ říká René Vlasák, lymfolog, jenž se léčbě lipedému věnuje desítky let.
Co se dozvíte v článku
Jak poznat lipedém
Lipedém může na první pohled připomínat obezitu. Často jej provází celulitida a tuk je nápadně uložený na nohou, zejména stehen, bocích a hýždích, často i na pažích. Na rozdíl od obezity lipedém postihuje téměř výhradně ženy. Od lymfedému, což je otok způsobený hromaděním lymfy (více jsme o něm psali zde), se odlišuje tím, že tělo zatěžuje souměrně. Týká se tedy třeba obou stehen, zatímco lymfedém postihuje často jen jednu nohu či jednu ruku.
Navíc se objevuje vždy za stejných podmínek. U dívek začíná s první menstruací a ohlašuje se tím, že mladá žena jako by se zaštípla v pase
. Zatímco její trup či paže zůstávají štíhlé, boky a stehna nabývají na objemu a hrbolatosti.
Ačkoliv lipedém není klasickou obezitou, má s ní souvislost. Snížení hmotnosti prospívá toku lymfy. Naopak její zvýšení zatěžuje lymfatický systém. Je-li tok lymfy dlouhodobě narušen, může se měnit vnitřní prostředí organismu (homeostáza) a tělo na změny může zareagovat ukládáním tukové tkáně.
O samotnou obezitu ale v případě lipedému nejde, protože nemoc postihuje lymfatický systém i struktury podkoží včetně podkožního tuku. Od obezity jej odlišuje bolestivost postižených míst, zánětlivost, svázanost míry otoku s hormonálními výkyvy i to, že jde o dědičnou nemoc. Pokud babička, maminka, teta nebo třeba i tchyně měly velké pozadí, otoky, bolesti, velmi pravděpodobně stejné zdravotní problémy bude mít i jejich dcera nebo vnučka,
potvrzuje lékař René Vlasák.
Galerie: Lipedém není obezita, při nemoci se v těle hromadí tuk
Co může máma předat dceři
Pokud v rodině lipedém je a ženy o něm vědí, jsou to právě především mámy, které mohou dcery od dětství vést k tomu, aby onemocnění nepropuklo nebo je trápilo pokud možno co nejméně. Jde především o to, aby se nebály a postižených míst se dotýkaly a zpevňovaly je.
Jak předejít zubnímu kazu ví každý. Prevenci lipedému bych k němu přirovnal, jen u čistění lymfy ty zásady nemáme tak zafixované,
říká René Vlasák s dodatkem, že rolí lymfologů, ale i lymfoterapeutů je, aby prevenci šířili a rodiny vzdělávali.
Nejhorší je přestat jíst
Protože nejde o obezitu, nejhorší, co se dívce může stát, je podle lékaře to, že se pokusí partie shodit tak, že omezí jídlo nebo téměř nejí. Hodně dívek také začne třeba běhat. Pohyb, pokud nejde o extrémní dávky, sice prospívá i lipedému, ale sám o sobě nepomůže. A hladovění zdraví naopak uškodí.
Někdy je celulitida projev nemoci
Celulitida je vnímaná jako kosmetický problém, může jít ale o prvotní projev lipedému. Neznamená to ovšem, že každá žena s celulitidou je nemocná. Má ji spoustu žen, které k ní dospěly věkem. Ve 40 nebo 50 letech to je přirozené a neznamená zdravotně nic špatného, když se ale objeví třeba v 18 nebo dřív, tak je to symptom, že je něco špatně v podkoží i v životním stylu,
říká René Vlasák.
Jaké rady a návyky tedy může předat matka dceři pro prevenci lipedému? První, co by se dívka měla naučit, je jíst. Vidíme, že dnešní složení stravy je téměř vždy podseklé v příjmu bílkovin. Ty ve stravě chybí, ačkoliv nejen při prevenci lipedému hrají velmi důležitou roli,
dodává René Vlasák. Kromě bílkovin musí být strava bohatá také na tuky, vlákninu a sacharidy. Doplňky stravy tyto základní složky nenahradí.
Druhým základním kamenem prevence je komprese. Nejde o žádnou žilní kompresi jako u lymfedému, ale o speciální legíny a sadu doporučení, jak se mají nosit,
dodává René Vlasák. Jde především o jejich především nošení při pohybu.
U mladých dívek pak trojici základní prevence uzavírá zdravý, pravidelný pohyb a zastřešuje ji rada, aby dívka měla možnost následovat správný příklad doma. Pokud nevidí, že máma normálně jí, že se hýbe, občas provádí dechová cvičení nebo si uvolňuje uzliny či si provádí domácí lymfodrenáž, zdravé návyky si nevytvoří,
upozorňuje lékař.
K prevenci pak patří také dávat si pozor na to, co říkáme. Je třeba, aby se tatínci, dědečkové a další vyvarovali průpovídkám typu: ‚Ty moje malá prdelko.‘ nebo ‚Kdybys tak nejedla, podívej se na zadek…‘ Protože v takto mladém věku mohou problém u dívek zafixovat a poznamenat je na celý život třeba anorexií
, dodává lymfolog.
Pomůže i dýchání do břicha
Nad rámec toho pomáhá naučit se správně dýchat do břicha, protože to posiluje bránici. Její správná činnost podporuje fungování tzv. hlubokého lymfatického systému. Prospěšné je mu i zpevnění středové části těla a udržování správného postavení páteře nebo posilování tzv. žilní svalové pumpy. Vše lze zvládnout cvičením, které, když jej umíte, není složité.
Nadstavbou základní prevence je také možnost naučit se jednoduchou ruční lymfodrenáž, včetně nezbytných hmatů pro otevření uzlin. To se provádí před jakoukoliv lymfodrenáží a ženy jej lehce zvládnou i samy doma.
Podle lékaře není prevence nic složitého. Jenže kam má máma s dcerou jít, aby si ji osvojily správně? René Vlasák přiznává, že právě toto je slabým místem současné péče.
O prevenci by je měla informovat každá lymfoterapeutka, ale v České lymfologické společnosti nemáme vůbec představu, jak a co která učí a dělá, proto začínáme se systematickou výukou, abychom sjednotili pravidla a informace. Jsme ale na začátku,
popisuje člen výboru této odborné společnosti. A opět přirovnává situaci ke stomatologii – systémovou prevenci a osvětu u lipedému přirovnává k fungování dentálních hygienistek. Dříve to moc běžné nebylo, v současnosti už jsou nezbytným parťákem stomatologů a ač zuby nevrtají, o klienty nemají nouzi.
Kolik žen v ČR trpí lipedémem, nikdo přesně nespočítal. Podle odhadů České lymfologické společnosti se mohou jeho různá stádia týkat přibližně 750 tisíc až jednoho milionu žen.
ČLÁNKY DO MAILU