Zájem o hormonální antikoncepci v České republice klesá. Svého vrcholu dosáhly pilulky zabraňující otěhotnění v roce 2007, kdy je u nás užívalo téměř padesát procent žen v reprodukčním věku. Dnes si jich chodí pro recept ke gynekologovi méně než čtvrtina.
Co se dozvíte v článku
Důvodů je hned několik. Jednak ženy odkládají dlouhodobý vztah na pozdější dobu, takže se jim pravidelné užívání hormonální antikoncepce nevyplatí, jednak raději volí bariérovou ochranu, která zabraňuje i přenosu některých pohlavních chorob.
Ženy nedůvěřují hormonální antikoncepci
Z výzkumu „Současná česká rodina“, který běží na Univerzitě Karlově, vyplývá, že jedním z dalších vysvětlení poklesu užívání hormonální antikoncepce je návrat společenského povědomí o tom, že její užívání není zdraví prospěšné, ale naopak může škodit a vyvolávat nežádoucí vedlejší účinky.
„Prosazuje se negativní postoj k syntetickým hormonům či lékům obecně, který však není vědecky podložený a jde spíš o vnitřní pocit žen,“ dodávají vědci z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Brala hormonální antikoncepci, teď nemůže otěhotnět
Od svých sedmnácti let brala Petra K. hormonální antikoncepci. Po patnácti letech, když dostudovala, si našla práci a s manželem si pořídili dům, nadešel čas na plánování rodiny. Dobrala poslední „platíčko“ a čekala. Měsíc, dva, půl roku… To ji ještě gynekolog ujišťoval, že vše bude v pořádku.
Po roce už znejistil i lékař. Podstoupila vyšetření na neplodnost a nyní je v péči odborníků s nadějí, že to vyjde. Podobnou zkušenost má mnoho dalších žen.
Užívání hormonální antikoncepce však její potíže pravděpodobně nezpůsobilo, pouze oddálilo zjištění diagnózy. „Ženy často možné problémy s neplodností překryjí právě užíváním antikoncepce, a ty se pak znovu objeví až po jejím vysazení. Užívání pilulek tedy případnou poruchu pouze zamaskuje,“ říká gynekoložka Lenka Hromadová, primářka kliniky Repromeda.
Galerie: Nehormonální antikoncepce
Čím déle užíváte, tím vyšší je riziko problémů s otěhotněním
Neznamená to ale, že je hormonální antikoncepce ve všech případech zcela bez viny. A to zejména u žen, které ji užívaly delší dobu. Čím déle žena antikoncepci užívá, tím delší dobu pak může její organismus potřebovat k návratu do adekvátního režimu s pravidelnými ovulačními cykly.
„Je třeba si uvědomit, že hormonální antikoncepce byla vyvinuta jako metoda dočasného omezení plodnosti. Dočasnost není sice přesně definována, ale v případě, že žena v budoucnu plánuje mít dítě, určitě by nemělo jít o užívání pokrývající téměř celý reprodukční věk,“ uvádí Kateřina Veselá, lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda.
Podle lékařky je u žen rovněž podstatné neklást na sebe přehnané nároky a být trpělivá. Pokud se ale dvojici nepodaří počít během jednoho roku po vysazení antikoncepce, radí kontaktovat lékaře a následně navštívit reprodukční kliniku. „U žen starších třiatřiceti let je doporučeno učinit tento krok již po půlroce neúspěšného snažení,“ upozorňuje Kateřina Veselá.
Brala antikoncepci a otěhotněla do jednoho měsíce
Stejně tak jsou i případy žen, které po vysazení hormonální antikoncepce otěhotní téměř okamžitě, tedy hned v prvním cyklu. Jejich „vyhladovělý“ organismus je v touze po reprodukci přímo jakoby utržený ze řetězu.
V těchto případech se mluví o tzv. superovulaci, kdy se uvolní vysoké dávky hormonů, které zajistí vyšší šanci na oplodnění. Gynekologové tak doporučují mateřství po vysazení antikoncepce neodkládat a využít vysokého hormonálního nastartování činnosti vaječníků, které se týká většiny žen.
Současně také budoucí rodiče uklidňují, že předchozí užívání hormonální antikoncepce nemá vliv na zdraví dítěte.
Odborná spolupráce:
MUDr. Lenka Hromadová
Gynekoložka, primářka kliniky Repromeda, vedoucí lékařka IVF ambulance.
MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.
Ředitelka kliniky reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky Repromeda. Věnuje se reprodukční genetice a preimplantační genetické diagnostice.
ČLÁNKY DO MAILU