Hlavní navigace

Výrobci sladí i jídla pro nejmenší děti. Je to zbytečné a škodlivé

Autor: Vitalia.cz
Tereza Víchová

Sotva sedící miminko nebo batole v kočárku třímá v ručce sušenku. Běžný obrázek. Je vyrobená z nejlepších obilovin, ale nejen z nich. Obsahuje přidaný cukr a není ho málo. Celosvětová epidemie obezity tak může začínat už v plenkách. Dokud my, rodiče, nezačneme číst etikety. Ne vše „dětské“ je totiž to nejlepší pro děti.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

„Kup mi nějaké sušenky pro malou do kočárku, ale dej pozor, aby v nich nebyl přidaný cukr,“ i takhle může znít prosba od příbuzných. Skutečně můžete najít na pultech obchodů dětské příkrmy s přidaným cukrem? Třeba pro osmiměsíční batolata? Takové sušenky nebo tyčinky jsme našli hned. To je ta špatná zpráva. Tou dobrou je, že nabídka pro děti je čím dál pestřejší. A najít se dá i to zdravé.

Proč přidávají největší výrobci dětských jídel cukr do svých výrobků? Zeptali jsme se tří z nich. A také výživové poradkyně, co to s našimi dětmi může takhle brzy dělat.

Přemíra cukru? Zpomalí i vývoj

„Přemíra cukru představuje třeba riziko v podobě nebezpečí vzniku diabetu ve vyšším věku, vytváří základ pro obezitu, o zubním kazu ani nemluvě,“ varuje před cukrem hlavní výživová poradkyně KetoDiet Martina Dvořáková. „Málokterá maminka také ví, že sladké jídlo, konzumované před spaním, blokuje tvorbu růstového hormonu během spánku, protože tělo musí produkovat inzulin ke snížení hladiny krevního cukru po konzumaci sladkého jídla. Děti se pak pomaleji vyvíjejí.“

Bylo by asi naivní se domnívat, že děti jiný než přírodně se vyskytující cukr nikdy neochutnají. Ale ve věku, kdy sotva sedí v kočárku, máme my rodiče zatím velmi lehkou situaci. Dokud dítě neví, jaká je nabídka na pultech, vezme si jen to, co mu dáme.

Podívejte se, které sušenky a křupky pro nejmenší děti obsahují cukr a kde není

Cukr, kam se (ne)podíváš

V kočárku tedy vezete půlroční a starší dítě a potřebujete ho nějak zabavit třeba během pochůzek na úřadech. I když sušenky, rohlíky a další pochutiny nejsou podle Martiny Dvořákové vhodnou alternativou k zabavení dítěte, v praxi se tomu občas nevyhne asi žádný rodič. „Bílé pečivo považuji za hračku,“ říká ostatně i Jakub Přibyl, konzultant pro personalizovanou výživu, který v rozhovoru hodnotí výživu našich dětí jako katastrofální a kritizuje výrobce za složení potravin určených dětem. V oddělení dětské výživy najdete například sušenky vhodné pro děti od ukončeného šestého měsíce věku. Jak jsou na tom s obsahem přidaného cukru?

Třeba ty od výrobce Hami obsahují 24 gramů cukru na 100 gramů výrobku. Hami jsme dali prostor pro komentář, ale firma se za osm dní nevyjádřila „vzhledem k nedostupnosti kompetentních osob“.

V Hero Czech and Slovak (výrobci Sunaru a dalších dětských příkrmů) byli vstřícnější. „Současně vyráběné sušenky a snacky cukr obsahují, ale tato kategorie potravin nepatří do pravidelného a běžného jídelníčku dítěte,“ uvádí manažerka Iva Fruniová. „Snažíme se učit naše konzumenty, respektive rodiče, aby dávali sladké sušenky dítěti pouze v omezeném množství (dvě až tři sušenky na den) a jako občasné zpestření jídelníčku, nikoliv jako každodenní svačinku. Nicméně i pro nejmenší konzumenty je třeba brát v úvahu, že i senzorická stránka konzumovaných potravin je důležitá.“

Dětem to jednoduše chutná. A také si rychle zvykají. „Myslím si, že není důvod dětem vytvářet návyk na sladká jídla, a rozhodně by cukr neměl být běžnou součástí jejich jídelníčku,“ dodává Martina Dvořáková. „Malé děti si velmi snadno vytvoří na sladkou chuť návyk, a pak už je jen velmi těžko ‚přenaučíme‘ na jídla bez cukru.“

„V jídelníčku se sladkosti mohou výjimečně pro zpestření vyskytovat,“ míní Brand Managerka výrobce Hipp Martina Laketić. „U výrobků uvádíme, v jakém množství a jakým způsobem ideálně dětem potravinu podávat. Například rýžové oplatky doporučujeme v množství tři až pět kusů denně, krémové dezerty jako občasný dezert pro zpestření jídelníčku, ovocné přesnídávky jako dezert nebo příchuť do obilné kaše.“

Jde to i jinak

Sečteno a podtrženo – je to na nás, na rodičích. „Ucpávat“ dítěti pusinku přislazovanými sušenkami určitě není pro jeho vývoj nic dobrého. Číst etikety by mělo být automatické – protože třeba některé rýžové oplatky obsahují jen přírodně se vyskytující cukry, oproti oněm 24 gramům přidaného cukru ve 100 gramech sušenek. Pokud se jim ale na pultech daří a své zákazníky najdou, nemají výrobci důvod je neprodávat. Trh s dětskou výživou se stále vyvíjí a i tady se objevuje spousta zdravých alternativ. Jde jen o to hledat. A číst.


Autor: Depositphotos.com

Cukr se přirozeně vyskytuje v mnoha potravinách a jeho příjem není třeba nijak zvlášť korigovat. „Ale určitě není třeba doplňovat energii v podobě přidaného cukru, sušenek, bonbonů a podobně,“ říká Martina Dvořáková z KetoDiet.

„Do našeho portfolia se snažíme přinášet novinky, které následují nejnovější zdravé trendy ve výživě,“ říká Iva Fruniová. „Proto do těchto výrobků nepřidáváme ani sůl, ani cukr. Jsou určeny pro děti od jednoho roku a jsou chutnou zdravou svačinkou. Zeleninové a luštěninové snacky jsou vyrobeny pouze ze dvou surovin, nejsou tedy přidávány žádné další ‚nadbytečné‘ složky. Luštěninové snacky obsahují 51 % čočky a 51 % hrášku, které jsou vynikajícím zdrojem rostlinných bílkovin.“

A Martina Laketić nabízí jako alternativu k přidaným cukrům ty přírodní: „Pro poznávání nových chutí a rozšiřování dětského jídelníčku používáme také přirozenou chuť přírodního ovoce nebo ovocné šťávy.“

Přirozený cukr se vyběhá

Cukr se vyskytuje v mnoha potravinách – v ovoci, bramborách, rýži, ale i například zelenině. Příjem toho přírodního ale u dětí nemusíte nijak zvlášť korigovat.

„Pokud je jídelníček vyvážený, není třeba žádných omezení, protože děti přijatou energii snadno vyběhají,“ potvrzuje Martina Dvořáková. „Mají daleko více pohybu především v batolecím věku, kdy se učí lézt, chodit, objevují svět. Stejně tak i jejich mozek pro správný vývoj spotřebuje velké množství energie. Ale určitě není třeba ji doplňovat v podobě ‚přidaného‘ cukru, sušenek, bonbonů a podobně.“

Učíme je to my

V kočárku to začíná, ale tady to ještě máme možnost stoprocentně ovlivnit. A učit tak dítě vyváženosti a pestrosti stravy. Na přeučování za pár let už je pozdě – a tak se kolem škol houfují děti s dvoulitrovými lahvemi přeslazených limonád a sáčkem chipsů nebo čokoládovou tyčinkou v ruce. Mají kapesné a samy rozhodují, za co ho utratí. Když si pak osmiletý kluk koupí sáček mrkve, kroutí pokladní nevěřícně hlavou. (Nejnovější studie školáků mimochodem ukázala, že sladké nápoje a sladkosti konzumují především děti z chudších rodin. Ty z bohatších poměrů častěji pijí obyčejnou vodu a jedí více ovoce a zeleniny.)

„Zastávám názor, že dětská strava, a to především v takto útlém věku, by měla být vyvážená a pestrá,“ shrnuje Martina Dvořáková. „Vyplatí se dětem nabízet nejrůznější druhy jídel i konzistencí, nenutit je za každou cenu, ale zkoušet, aby ochutnaly a našly si svá oblíbená zdravá jídla. V případě dětí předškolního a školního věku pak samozřejmě hraje roli i to, jak jídlo na talíři vypadá – barevně, poskládáním. Někdy stačí i trocha vtipu a i zprvu neoblíbenou zeleninu si dítě rádo dá.“

Galerie: Brit chystá svým dětem veselé svačiny, aby je přiměl jíst ovoce a zeleninu

Diners_Vanoce2019

U jídla mysli na jídlo

A nejde jen o to, co děti jedí, ale za jakých podmínek. Běháme za nimi na hřišti se lžičkou? Nebo je necháme sníst večeři bezmyšlenkovitě u tabletu?

„Děti často vlastně ani nevnímají, že jedly. Je to především na nás, jaké návyky dětem vytvoříme. Měli bychom proto ke stravě našich dětí přistupovat velmi zodpovědně. Ovlivňujeme totiž jejich zdraví na celý život. A jsme to my, kdo by měl jít příkladem. Nemohu přece po dětech chtít, aby pily čistou vodu, když sama budu pít sladké šťávy. Děti jen okoukají, co vidí,“ uzavírá Martina Dvořáková.

Odborná spolupráce:

Martina Dvořáková

Výživová specialistka a dietní koučka, hlavní výživová poradkyně KetoDiet.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).