Chronické onemocnění ledvin (CKD – z anglického názvu chronic kidney disease) je postupné zhoršování funkce ledvin. Odborníci ho dělí do pěti fází. Zpočátku nemá významné příznaky, lékaři ho diagnostikují jedině rozborem moči. Posledním stupněm je stav, kdy už ledviny vůbec nefungují a řešením je jedině dialýza nebo transplantace.
Co se dozvíte v článku
Poškozené ledviny nejsou schopné očišťovat krev od odpadních látek. Pokud se onemocnění ledvin zhorší, odpadní látky se hromadí v krvi a následně se mohou vyskytnout komplikace, jako jsou vysoký krevní tlak, anémie, slábnutí kostí a poškození nervů.
Jaké jsou příznaky?
Většina pacientů s CKD nejprve nemá žádné příznaky. Ty se objevují teprve v době, kdy funkce ledvin klesá na 35 až 40 % původní kapacity, velmi často bohužel ale i mnohem později.
Patří mezi ně:
- bolest hlavy
- častá žízeň
- únava a pocit nedostatku energie
- slabost
- vysoký krevní tlak
- potíže s koncentrací
- snížená chuť k jídlu
- opakované zvracení
- problémy se spánkem
- křeče v noci
- oteklé nohy a kotníky
- otoky kolem očí, zvlášť ráno
- bledost
- suchá, svědivá kůže
- častější močení, obzvlášť v noci
- u dětí porucha růstu
Pokud se funkce ledvin zhorší až do stavu jejich selhání, objeví se u pacientů apatie, slabost, bolest hlavy, dušnost, zvracení, průjmy, otoky, bolesti na hrudi, bolesti kostí, bledost a svědění kůže. V této chvíli je zahájení dialyzační léčby už zcela nezbytné.
Kdo může onemocnět?
Chronickým onemocněním ledvin může onemocnět kdokoliv v jakémkoliv věku. U některých lidí je ale pravděpodobnost vyšší. Zvýšené riziko mají lidé s diabetem, vysokým krevním tlakem, ve vyšším věku a ti, kteří mají CKD v rodině.
S nedostatečností ledvin se pacient potýká většinou po celý zbytek života. Navíc se často i přes nasazenou léčbu může samovolně zhoršovat. I proto bývají pacienti pod pečlivým dohledem na odborných nefrologických ambulancích, kde absolvují pravidelná fyzikální vyšetření, kontroly krevního tlaku, testy krve a moči.
Uvažujete o preventivním vyšetření ledvin?
Jak se CKD léčí?
Léčba chronického onemocnění ledvin závisí na příčině onemocnění a jeho stádiu. Základem je léčba či kompenzace onemocnění, které vedlo k poškození ledvin (např. cukrovka, vysoký krevní tlak, srdeční selhání, glomerulonefritida, systémové onemocnění).
Dále terapie zahrnuje například dietní opatření s omezením bílkovin a soli, léky snižující hladinu fosforu v krvi, léky snižující krevní tlak, náhradu vitaminu D, doplňování železa, případně podání erytropoetinu při výskytu anémie a léčbu metabolické acidózy (překyselení).
Rychlost toho, jak se funkce ledvin zhoršuje, závisí na povaze vyvolávající nemoci, účinnosti léčebných opatření, ale i na přístupu pacienta k terapii. Ledvinné selhání (poslední stupeň chronického onemocnění ledvin, kdy je životně nutné funkci ledvin uměle nahradit) se proto může objevit do roka, stejně dobře jako až po několika desítkách let.
Zdroje: nzip.cz, vzp.cz, ledviny.cz