Ani jód, ani selen. Doplňky na štítnou žlázu jsou většinou zbytečné, hlavní je pestrý jídelníček

„Našim pacientům říkáme, aby žili tak jako předtím. Žádná speciální omezení nejsou třeba. Bohužel se často setkáváme s tím, že když si jdou do lékárny pro námi předepsané léky, nabídnou jim lékárníci rovnou řadu doplňků. V drtivé většině to ale není potřeba, a pokud ano, pak je pacientům doporučíme my,“ říká docent Jan Jiskra z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Jak dále uvádí, v České republice, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, mají lidé přístup k pestré stravě, a není tedy třeba nic významně doplňovat. „Výjimkou jsou snad jen jód v těhotenství a vitamín D, protože na sluníčko chodíme čím dál méně,“ dodává docent Jiskra.

Pestrá strava je to nejlepší

Nejčastější poruchou je snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza). Kolem její léčby koluje řada mýtů a neověřených rad, zejména na internetu a sociálních sítích. „Neexistuje žádná speciální dieta pro pacienty s hypotyreózou. Pestrá a vyvážená strava je to nejlepší, co pro sebe pacient může udělat. Potřebujeme mít v jídelníčku luštěniny, vejce – ideálně z nějaké venkovské zahrádky, vlákninu, ořechy. Výborná je pro nás všechny středomořská dieta, kde je méně červeného masa, více ryb a mořských plodů a například ústřice. A samozřejmě pohyb,“ upozorňuje endokrinolog z lékařského centra v Praze Richard Stejskal.

Přečtěte si také:

Uzly na štítné žláze se projevují třeba tlakem v krku. Dají se odstranit bez operace

Lidé se podle lékaře například zbytečně vyhýbají běžným potravinám. „Koluje mýtus, že by pacienti s poruchou štítné žlázy neměli jíst sóju nebo brukvovitou zeleninu, jako je brokolice nebo kapusta. V běžném množství jsou ale tyto potraviny bezpečné,“ říká lékař.

Na jaké doplňky dát pozor?

Jak uvádí předseda České endokrinologické společnosti, profesor Michal Kršek, základem léčby hypotyreózy zůstává syntetický hormon levothyroxin, který je bezpečný, přesně dávkovaný a dlouhodobě ověřený. Přesto endokrinologové v poslední době registrují snahy o návrat k tzv. „přírodní léčbě“ pomocí extraktů ze štítných žláz zvířat.

„Tyto přípravky nejsou dostatečně kontrolované, mají proměnlivé složení a chybí důkazy o jejich bezpečnosti a účinnosti. Proto je jako standardní léčbu v žádném případě nedoporučujeme,“ říká docent Jiskra. Na rizika upozorňuje i americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který loni vyzval výrobce těchto přípravků k regulaci a naznačil jejich možné stažení z trhu.

A co léky na hubnutí?

Před endokrinology stojí další výzva – s rozšiřujícím se užíváním moderních léků na obezitu je nutné upravovat dávkování tak, aby odpovídalo rychle se měnící hmotnosti pacientů. „Stává se, že pacient léčený pro hypotyreózu výrazně zhubne, čímž se potřeba hormonu štítné žlázy sníží. Když ale pacient léčbu neupraví, dostaví se předávkování. Na druhou stranu, redukce hmotnosti u pacienta může vést k normalizaci laboratorních hodnot – často totiž v testech na štítnou žlázu u obézních pacientů vídáme laboratorní odchylky,“ vysvětluje docent Jiskra.

Se štítnou žlázou se v Česku léčí přes 620 tisíc lidí, většinou ženy ve vyšším věku. Nejběžnější poruchou je snížená funkce tohoto orgánu, jejíž příčinou bývá většinou autoimunitní onemocnění. Na problémy se štítnou žlázou pacienty ale často nic dopředu neupozorní. Podle odborníků tak může být nemocných ve skutečnosti až milion.