Hlavní navigace

Zubařka z Brna, ke které chcete chodit s celou rodinou

Autor: Archív Ilony Ludvíkové

Zubařka, které se ani děti nebojí. Dokáže se vcítit do jejich kůže, být jim kamarádem, rádcem i pomocníkem se zubním kazem. Jednu takovou jsme našli v Brně, tohle je její příběh.

Doba čtení: 5 minut

Přestože Ilona Ludvíková vystudovala Lékařskou fakultu Masarykovy university, kde v roce 1994 promovala v oboru stomatologie, studovala dál, aby o dva roky později dokončila studia všeobecné medicíny. „Bohužel jsem nastoupila na interním oddělení, kde mě to vůbec nenaplňovalo. Pacienta jsem neviděla, neustále jsem jen psala na stroji přijímací a propouštěcí zprávy. A já jsem nebyla zrovna zdatná písařka,“ začíná vyprávět svůj profesní příběh oblíbená zubařka.

Ke stomatologii se tak pokorně vrátila. A protože ji zaujala homeopatie, absolvovala o pár let později i francouzskou homeopatickou školu CEDH. Její pohled na člověka je tak zcela komplexní, což se jí hodí jak v homeopatické poradně, kterou provozuje dvakrát týdně a v níž, jak sama říká, naplňuje své interní ambice, tak i ve stomatologii, které se naplno věnuje ve své brněnské ordinaci. A že to není jen tak ledajaká ordinace, o tom svědčí i fakt, že sem chodí děti prakticky od samého početí. „Jsme trošku atypická ordinace. Moje zdravotní sestra je sestřička z novorozeneckého oddělení, která si dodělala zkoušky, takže umí míchat různé cementy, ale má nadstavbu celkového vhledu. A tak vymyslela, že k nám budou chodit i miminka,“ vypráví lékařka.

Po šestinedělí hned k zubařce

Přestože nové pacienty nebere Ilona Ludvíková už celou řadu let (dvanáct set pacientů jí stačí), pro deset, dvanáct miminek, která jí ročně do kartotéky přibudou, si ale místo vždy najde. „Pokud mám pacientku, která otěhotní, tak jí automaticky nabízím, zda nechce miminko zaregistrovat k nám. Tak mám totiž jedinečnou příležitost sledovat maminku během těhotenství, vidím ji tak třikrát, a pak hned po šestinedělí, kdy jí doporučíme, aby k nám s miminkem přišla,“ vypráví Ilona Ludvíková.

Běžně přitom probíhá první kontakt stomatologa s dítětem až o něco později, do jednoho roku věku. Tímto způsobem si ale lékařka vybudovala rodinnou stomatologickou ordinaci, kde už dnes ošetřuje tři generace pacientů. „Vidím, jaké problémy rodinou jdou, jsem tak schopna dopředu vychytat spoustu obtíží a zvolit správnou strategii,“ upřesňuje důvody, proč se rozhodla pro rodinnou péči a proč se jí nelíbí stomatologická centra, kde se o pacienty stará pokaždé jiný zubař.

Děti do deseti let nebereme – to se mi nelíbí

Pokud vás zarazilo, proč chce stomatoložka vidět miminko už po šestinedělí, kdy se obvykle v dutině ústní nenachází žádný zoubek, důvod je prostý. Dítě lékařku vidí opakovaně během erupce zoubků, zvykne si na prostředí, lékařku i na to, že mu nakoukne do úst. „Atmosféra během případného ošetření je pak banalitou ve vztahu, který během této doby poznávání mezi sebou vytvoříme. Je pravdou, že nás to stojí mnoho sil, ale mně se nelíbí model, který se dnes propaguje, kdy si zubař na dveře napíše cedulku: Nebereme děti do deseti let,“ říká lékařka.

Galerie: Děti mají černé mléčné zuby. Někdy všechny 

Což dělají zubaři zejména proto, že buď k dětem nemají vztah, anebo na ně nemají nervy a čas. Vyšetřit dítě nebo mu vysvětlit, že mu budete v pusince vrtat, chce řádnou přípravu a spoustu citu a empatie.

U paní doktorky se dítě nejprve povozí na křesle

„Dříve než se vůbec dítěti prvně podívám do pusinky, než proniknu od jeho soukromí, tak se u mě třeba jen povozí na zubařském křesle a otevře na mě pusinku. Při další návštěvě už se koukám zrcátkem na zoubky plyšákovi, kterého si s sebou dítě přinese, pak se podívám zrcátkem na zoubky i malému pacientovi. Až teprve na třetí návštěvě vezmu do ruky vrtačku, vložím do ní elektrický kartáček a zubním gelem mu jemně vyčistím zoubky. Je třeba, aby si dítě zvyklo na to, že mu v puse něco dělám. Ukážu mu, jak vrtačka svítí, jak se točí, ukážu mu na prstíku, co se mu v pusince bude dít, takže kdybych musela někdy vrtat, děti nemají pocit, že vrtám. Ani neříkám, že vrtám, řeknu dětem, že je třeba vystěhovat červíčka z jamky, a protože červík nemá rád hluk a světlo, tak ho teď (vrtačkou) musíme vystěhovat. Zapnu vrtačku, děti slyší, jaký to dělá hluk a vidí světýlko a já jim pak u vrtání vyprávím, že to, co cítí v pusince, že to je knihovna červíčka, to je jeho traktor, který stěhujeme… Ty děti na to skutečně slyší a berou to obvykle velmi dobře,“ popisuje přístup ke svým malým pacientům Ilona Ludvíková.

Stomatoložka ještě připomíná: „Všechno musíte dítěti říct a po pravdě, neexistuje, abych mu říkala, že to nebude bolet, štípnu ho do ruky a řeknu, takhle bude lokální anestezie bolet,“ popisuje. Pak je dítě více v klidu, protože ví, co očekávat. Děti prý spíše bývají nervózní z toho, že neovládají pusu. Na závěr návštěvy je strašně důležité si s dítětem při odchodu ještě znovu vysvětlit, proč mělo kaz a proč musel ven. „Řeknu mu, že teď už budeme lépe číhat a on mi odpustí. Ještě se mi nestalo, aby mi dítě neodpustilo,“ vypráví lékařka.

Ilona Ludvíková na jedné ze svých přednášek
Autor: boiron

Ilona Ludvíková na jedné ze svých přednášek

Kolegové jí prý říkali, že až bude dělat zubařinu déle, bude ostřílenější a už si to tak nebude brát, ale Ilona Ludvíková to má přesně naopak. „Víc to s těmi dětmi prožívám, víc s těmi dospělými soucítím. Jsem citlivější a empatičtější, než jsem byla jako mladá zubařka,“ vypráví.

Dětská stomatologie je o čase a penězích, to mladé stomatology odrazuje

S dětmi je třeba více pracovat, na což bohužel dnešní mladí stomatologové málokdy slyší. A ví to i Ilona Ludvíková, která jim na fakultě přednáší. Operují ekonomickou kalkulací a tím, jak je pro ně takto pojatá péče o děti hrozně nevýhodná. Je pro ně demotivující, že za ni nedostanou žádné peníze, a přitom mají vysoké výdaje. A mají pravdu.

„Pokud vidím dítě dvakrát či třikrát, aniž bych u něj provedla jakýkoliv zákrok, tak vlastně nemohu vykázat žádnou zdravotní péči, nemám z toho žádné peníze, ale já to beru jako můj vklad do toho dítěte do budoucna. Spolupráce je potom na jiné úrovni, péče je na jiné úrovni a lidé si to uvědomují. Mám například pacientku, která se provdala do zahraničí a i se dvěma dětmi za mnou dojíždí až z Irska,“ říká stomatoložka a dodává: „Ekonomická stránka věci se musí u dítěte v útlém věku přehlédnout a lékař musí vložit do péče o dítě energii, čas i finance, protože se to prostě do budoucna vyplatí,“ uzavírá lékařka.

MUDr. et MUDr. Ilona Ludvíková

V 1994 promovala v oboru stomatologie a v roce 1996 v oboru všeobecné lékařství, o šest let později absolvovala francouzskou homeopatickou školu CEDH. Pracuje jako stomatoložka, věnuje se homeopatickému poradenství a přednáškám pro budoucí stomatology. Je autorkou dvou knížek o homeopatii.